Poslední díl seriálu Dopravní snídaně s BESIPem se uskutečnil dne 15.12.2014 v Praze v CLARION CONGRESS HOTEL PRAGUE. Opět jsme se sešli, abychom diskutovali nad bezpečností silničního provozu.
Úvodní prezentaci si připravil pan Shahab Husain, obchodní ředitel, který nám představil společnost Arcellor Mittal a produkci, která souvisí s bezpečností silničního provozu.
Druhou prezentaci si připravil pan Ing. Martin Farář, vedoucí samostatného oddělení BESIP, na téma Vize 0. Tato přednáška byla jakousi vstupní přednáškou do problematiky bezpečnosti silničního provozu.
Na prezentaci pana Ing. Martina Faráře navázal pan Ing. Josef Mikulík, CSc. z Centra dopravního výzkumu, v.v.i. Ve své přednášce rozvedl problematiku ohledně Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020, kde byl řešen národní přístup k bezpečnosti.
Následovalo vystoupení pana plk. Ing. Tomáše Lercha, ředitele služby dopravní policie ČR. V této přednášce jsme byli seznámeni s aktuální situací v ČR, co se týče dopravních nehod a jejich příčin.
Dalším přednášejícím byl vrchní komisař dopravní služby policie (Praha) kpt. Bc. Jan Straka, který nám představil dopravní nehodovost v hlavním městě Praha, hlavní příčiny dopravních nehod a vyhodnocení rizikových úseků. Prezentace je možno stáhnout v sekci download.
Následovala přednáška pana doc. Ing. Jindřicha Šachla, CSc. o umisťování dopravních značek nad vozovku. Celou přednášku si můžete opět stáhnout v sekci download.
Pan Ing. Karel Havlíček ze Státního fondu dopravní infrastruktury nám představil příspěvkové programy a rozpočty na tyto programy. Dále nás seznámil s nejčastějšími chybami, kterých se dopouštíme v žádostech o příspěvky. Při kontrole žádostí o příspěvky mělo téměř 53 % žádostí vážné nedostatky. Každou žádost můžete konzultovat buď přímo se SFDI nebo s CDV v.v.i.
Dalším vystupujícím byl pan Ing. Jiří Skála, který je předsedou Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení a pan Jiří Tesař. V této přednášce jsme se dozvěděli, jaký zásadní vliv na bezpečnost silničního provozu má dobře/špatně osvětlená pozemní komunikace.
Po přestávce otevřel 2. blok Dopravní snídaně pan Ing. David Pauk (bezpečnostní auditor s pověřením MD ČR). Seznámil nás s konkrétními vytipovanými místy v Praze, která byla navržena ve spolupráci s Policií ČR.
- Přechod pro chodce ulice Úvalská v Praze 10
- Křižovatka ulice Prosecká a Čuprova
- Ulice Prosecká, mezi ulici Lovosická a Čakovická
- Přechod pro chodce Klárov
- Ulice Jana Želivského, zastávka Biskupcova
- Mototrasy kraje
Přechod pro chodce ulice Úvalská v Praze 10
Dva přechody pro chodce na místní komunikaci I. třídy, ulice Úvalská, jedná se o dlouhý přechod přes čtyř pruhovou komunikaci, šířka jízdních pruhů je 3,5m, šířka dělícího pásu je 1m. Jedná se o významnou sběrnou komunikaci. Úsek je osazen zvýrazněným dopravním značením, osvětlení je řešeno pouličním veřejným osvětlením, je zde bezbariérový přístup. Na přechodu se staly dvě srážky s chodcem. Mezi nebezpečné vlivy patří dlouhé přechody bez odpovídajícího dělícího ostrůvku, chybějící kontrastní osvětlení.
Navržená opatření:
- Zúžení jízdních pruhů
- Výstavba odpovídajících dělících ostrůvků
- Nasvětlení přechodů
- Případně výstavba SSZ pro křižovatku s poptávkou pro chodce a s koordinací
Přítomní se shodli, že navrhované úpravy by byly vhodné, zvláště nasvícení přechodu a rozšíření samotného ostrůvku. Ovšem realizace řešení je prozatím v nedohlednu. Dále pak padl návrh na zpřísnění policejního dozoru nad přechodem.
Křižovatka ulice Prosecká a Čuprova
Křižovatka je světelně řízená, s řadícími pruhy na hlavních větvích. Je specifická tím, že je napojena na navazující dostavěné části pražského okruhu. Používá se jako alternativní trasa ze severu, na jih města. Vedlejší komunikace jsou jednopruhové, hlavní komunikace je vícepruhová. Křižovatka leží v trase budoucí Libeňské spojky. Od roku 2009 se zde stalo celkem 78 nehod, při kterých byla jedna osoba těžce zraněna a 26 osob lehce zraněno. Nejčastějšími druhy nehod je srážka s jedoucím vozidlem (72x), srážka s chodcem (3x). Mezi nejčastější příčiny nehody patří nedání přednosti při odbočování vlevo (48x), nedodržení bezpečné vzdálenosti (8x). 48 nehod se stalo ve dne za nezhoršené viditelnosti, 19 nehod se stalo v noci bez zhoršené viditelnosti. Mezi nebezpečné vlivy patří velká intenzita vlevo odbočujících vozidel, rozlehlá křižovatka, chybějící VDZ pro usměrnění proudu.
Návrhy opatření:
- Úprava SSZ dle převládajících proudů
- VDZ pro navedení dopravní proudů
Tato křižovatka bude upravena navrhovaným způsobem.
Ulice Prosecká, mezi ul. Lovosická a Čakovická
Čtyř pruhová komunikace směrově oddělená středovým ostrůvkem. Na ulici se nacházejí přechody a parkovací místa. Řešená místa jsou rozdělená na několik části. Od roku 2009 došlo v lokalitě přechodu k 8 nehodám. 1 osoba byla usmrcena, 1 těžce raněna a 1 lehce zraněna. Nejčastějším druhem nehody je srážka s chodcem (3x), srážka s nekolejovým vozidlem (3x).
Navržená opatření:
- Úprava přechodů (zábradlí, vjíždění, ostrůvek)
- Odstranění reklamních poutačů (trasa, křižovatka)
- Úprava parkování
Během diskuze bylo doplněno, že problematika reklamních poutačů se už začala řešit. Dalším návrhem byla prořezávka zeleně a úprava autobusových zastávek.
Přechod pro chodce, Klárov
Přechod je specifický tím, že se nachází na klesání na konci směrového oblouku a na žulových kostkách. Samotný přechod je přes čtyř pruhovou komunikaci a přes tramvajovou trať. K přechodu je přilehlé parkoviště. Přechod je osvětlený pouze veřejným osvětlením, přechod není plně bezbariérový. Přechod leží na významné turistické trase. Od roku 2009 se zde stalo celkem 28 nehod. 1 osoba byla těžce zraněna, 5 osob utrpělo lehká zranění. Nejčastějšími druhy nehody jsou srážka s nekolejovým vozidlem (20x), srážka s chodcem (3x), srážka s tramvají (3x). Nejčastějšími příčinami nehod je jízda z pruhu do pruhu, nedání přednosti, chodci na přechodu. 22 nehod se stalo ve dne za nezhoršené viditelnosti. Mezi nebezpečné vlivy patří špatné protismykové vlastnosti povrchu, délka přechodu, opotřebené VDZ, hustota SDZ.
Navrhované opatření:
- Výměna povrchu v klesání
- Obnova VDZ
- Stavební oddělení parkování
- Případně SSZ s poptávkou v koordinaci s křižovatkou
Během diskuze bylo doplněno, že úsek by měl být z dvou pruhů zredukován do jednoho jízdního pruhu a doplněn středovým ostrůvkem. Dále se diskutovalo o rozšíření nástupního ostrůvku pro tramvaje.
Ulice Jana Želivského, zastávka Biskupcova
Přechod je umístěn na čtyř pruhové komunikaci s tramvajovým pásem a s ostrůvky tramvajových zastávek. V daném místě je snížená rychlost na 30 km/h, umístěné VDZ. Přechod se nachází v rezidenční oblasti, v blízkosti se nachází škola. V daném úseku je velká intenzita chodců a vozidel. Od roku 2009 se v daném úseku stalo 70 nehod. 1 osoba byla usmrcena, 7 osob těžce zraněno, 23 lehce zraněno. Mezi nejčastější druh nehody patří srážka s jedoucím vozidlem (32x) a srážka s chodcem (25x). Mezi nejčastější příčiny nehody patří jízda z pruhu do pruhu, nedodržení bezpečné vzdálenosti, chodci na vyznačeném přechodu. 9x vstoupili chodci na vozovku proti příkazům světelné signalizace.
Mezi nebezpečné vlivy patří přechod pro chodce přes dva jízdní pruhy, velká intenzita chodců a vozidel.
Navrhovaná opatření:
- Zahrnutí neřízeného přechodu do systému SSZ
- Vytvoření systému obdobnému přechodům III. gen
Přítomní se shodli, že úsek by úpravu potřeboval, ale problematika celého úseku je velice komplikovaná a potřebovala by podrobnější průzkum a následné řešení.
Moto-trasy kraje
V hl. městě Praha se žádné oblíbené moto-trasy nevyskytují, ovšem existují osvědčené výjezdové trasy z Prahy na oblíbené moto-trasy ve Středočeském kraji, případně i dál. Uvedené výjezdové trasy jsou hodně využívány motorkáři a zpravidla se jedná o úseky komunikací s vyšší dovolenou rychlostí. Kombinace výjimečného směrového vedení, s např. mokrým nebo znečištěným povrchem vozovky může způsobit ztrátu kontroly nad vozidlem a následný střet se svodidly. Motorkáři jako účastníci silničního provozu jsou poměrně lehce zranitelní, a proto bychom měli věnovat pozornost jejich bezpečnosti. Na území hl. města Prahy se jedná především o rampy mimoúrovňových křižovatek tvořících výjezd z komunikace s vyšší povolenou rychlostí (např. Pražský okruh), případně změna významu komunikace s odpovídajícími návrhovými prvky R->MK (rychlostní komunikace přechází na místní komunikaci).
Opět bychom rádi poděkovali všem za účast na Dopravní snídani v Praze, především těm, kteří přispěli svými názory a odborností do diskuze. Byli bychom velmi rádi, kdyby nezůstalo jen u pouhých slov, ale kdyby došlo i k realizaci navržených opatření. Pokud je to ve vašich silách, pomozte s realizací bezpečnostních opatření tak, aby na našich silnicích umíralo co nejméně lidí.
