Již 3. ročník Dopravní snídaně s BESIPEM pro Kraj Vysočinu se uskutečnil 3. 12. 2015 v EA Business Hotelu Jihlava. Dopravní snídaně pro Kraj Vysočinu se v letošním roce zúčastnilo více než 50 osob z řad odborné veřejnosti. Mezi zúčastněnými nechyběli přední odborníci zabývající se dopravou a bezpečností na komunikacích, zástupci vlastníků a správců komunikací, zástupci měst a obcí. Nechyběli ani zástupci Policie ČR z odborů služby dopravní policie. Záštitu nad letošní Dopravní snídani převzali Ing. Libor Joukl, náměstek hejtmana Kraje Vysočina a PaedDr. Ing. Rudolf Chloupek, primátor města Jihlavy. Atmosféra byla jako vždy příjemná, snídaňový raut byl nachystán.
Prezentace z Dopravní snídaně s BESIPEM pro Kraj Vysočinu naleznete ke stažení zde.
Jihlavské listy – BESIP hledal řešení v Heroltické ulici http://Jihlavské listy – BESIP hledal řešení v Heroltické ulici http://www.jihlavske-listy.cz/clanek19060-besip-hledal-reseni-v-herolticke-ulici.html?komentare=vse
Jihlavská drbna – Na problematické jihlavské křižovatce bourala dvě auta, škoda je 130 tisíc korun http://www.jihlavskadrbna.cz/zpravy/krimi/462-na-problematicke-jihlavske-krizovatce-bourala-dve-auta-skoda-je-130-tisic-korun.html
Dopravní snídaně s BESIPEM byla zahájena krátce po osmé hodině ranní zkušeným a již tradičním moderátorem Robertem Galioua promítnutím úvodního videa k letošnímu cyklu Dopravních snídaní s BESIPEM. Poté moderátor představil nejvýznamnější přítomné hosty a partnery Dopravní snídaně. Úvodní slovo k Dopravní snídani pronesli Ing. Libor Joukl, náměstek hejtmana Kraje Vysočina a Ing. Jaroslav Vymazal, náměstek primátora města Jihlavy.
Ostatně seriál letošního ročníku Dopravních snídaní s BESIPEM podporuje i ministr dopravy Dan Ťok, který pro zúčastněné natočil krátké uvítací video, které bylo přítomným v úvodu také promítnuto.
PROGRAM DOPRAVNÍ SNÍDANĚ S BESIPEM PRO KRAJ VYSOČINU
• 1. BLOK SNÍDANĚ
1.1 BESIP
1.2 Tým silniční bezpečnosti
1.3 Státní fond dopravní infrastruktury
1.4 Centrum dopravního výzkumu v.v.i. CDV
1.5 Policie ČR
• PŘESTÁVKA
• 2. BLOK SNÍDANĚ
2.1 RSE Project s.r.o. – analýza rizikových míst ročníku 2014
2.2 RSE Project s.r.o. – riziková místa v kraji pro rok 2015
2.3 Společnost pro rozvoj veřejnéhoosvětlení SRVO
• 3. BLOK SNÍDANĚ
3.1 Arcelor Mittal a.s.
3.2 Značky Morava a.s.
3.3 Generali pojišťovna a.s.
3.4 DEKRA CZ a.s.
• KONEC DOPRAVNÍ SNÍDANĚ
1. BLOK SNÍDANĚ
1.1 BESIP
Dále již nic nebránilo zahájení I. bloku Dopravní snídaně prezentací Milana Stejskala, krajského koordinátora BESIP pro Kraj Vysočinu, který posluchačům ve své prezentaci představil směřování BESIPU s důrazem na lidský činitel.
Pan Milan Stejskal se v úvodu prezentace věnoval Národní strategii bezpečnosti silničního provozu (NSBSP) a vývoji nehodovosti v ČR od roku 1993 až do současnosti, kdy počet usmrcených osob na našich silnicích měl v těchto letech klesající tendenci až do roku 2013. V roce 2014 zemřelo na komunikacích v ČR 629 osob a došlo tak k nárůstu počtu usmrcených osob na našich silnicích oproti roku 2013 o 46 osob. I tak to ale byl druhý nejúspěšnější rok na našich silnicích od roku 1993, co se týká počtu usmrcených osob. Bohužel ale ani bilance letošního roku nedává důvody k optimismu a vypadá to, že letošní rok bude na našich komunikacích ještě tragičtější, než rok minulý a zcela jistě také v letošním roce nesplníme cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP) a tím je maximálně 505 usmrcených osob na našich komunikacích!!!
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP) v ČR sleduje dva hlavní cíle a těmi jsou počet usmrcených a počet těžce zraněných na našich komunikacích a tyto cíle se do roku 2020 snaží zásadním způsobem snížit. Pokud se podíváme na období leden až srpen 2015, tak v tomto období 13 ze 14 krajů nesplnilo cíle NSBSP v počtu usmrcených osob na komunikacích! Splnil ji pouze Ústecký kraj, kde zemřelo o pouhou 1 osobu méně oproti předpokladu NSBSP. Velmi vážná situace je v Olomouckém kraji, kde řeší 95% nárůst usmrcených osob na komunikacích!
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu má však i 9 vedlejších cílů a v loňském roce v ČR nebyly splněny 4 z těchto 9 cílů. Konkrétně to jsou cíle děti, cyklisté, motocyklisté a agresivní způsob jízdy. Nejtragičtější bilance byla u dětí a motorkářů a opět již v průběhu letošního roku můžeme konstatovat, že u těchto skupin letos znovu nedojde ke splnění cíle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu!
Hlavním prioritou BESIPU je tedy podpora hodnotového sytému ve společnosti a boj proti největším problémům na našich silnicích jako je např. agresivní styl jízdy, nevěnování se řízení za jízdy, alkohol a omamné látky, poutání se bezpečnostními pásy, viditelnost chodců a cyklistů, první pomoc atd. Proto BESIP aktuálně spustil kampaň „Děláš to taky“ http://www.ibesip.cz/cz/pro-media/aktuality/199-jde-o-nase-deti. Kampaň „Děláš to taky“ je zaměřena na dospělé prostřednictvím jejích dětí a nabádá dospělé, aby dětem nedávali špatné příklady svým vlastním chováním na komunikacích. A někdy špatné příklady dětem nedávají jen rodiče. Děti sledují i ostatní účastníky silničního provozu. Ale hlavně rodina musí dávat dětem správný příklad jak se bezpečně pohybovat v dopravním prostoru. Pokud např. rodiče s dětmi budou přecházet přechod pro chodce na červenou, je velká pravděpodobnost, že to děti až vyrostou, budou dělat také. Vezmou si zkrátka špatný příklad ze svých rodičů. Takových to příkladů můžeme nalézt spoustu a je potřeba dětem od malička nastavit správný hodnotový systém.
Další důležitou částí hodnotového systému je respektování zákona a Policie. Mnozí řidiči u nás nerespektují ani zákon ani Policii a tento respekt k autoritám je potřeba v naší společnosti znovu obnovit.
Na viditelnost chodců, cyklistů a ostatních účastníků silničního provozu se BESIP aktuálně také zaměřil, nově spuštěnou kampaní „Vidíme se?“. Jedná se o několik videoklipů, které komentuje Zdeněk Svěrák, který si v jednom klipu i zahrál.
BESIP se také zaměřuje na systém celoživotního vzdělávání v oblasti bezpečnosti silničního prostoru, se kterým je v ČR velký problém. V každém věku života by měl být člověk vzděláván v oblasti bezpečnosti v silničním provozu a v ČR tento systém vzdělávání nefunguje. BESIP momentálně vzdělává pouze na základních školách a snaží se dostat do mateřských škol. Právě pro mateřské školy připravuje BESIP nové projekty. Posledním představeným projektem byl „Myšák Bertík a pan B“ (pan Bezpečný) http://www.ibesip.cz/cz/pro-media/. Je to veleúspěšný projekt, na který již bohužel byly finanční prostředky vyčerpány a další se zatím nenalezly, což je obrovská škoda. Na prvním stupni základních škol existuje povinná dopravní výchova, kdy děti chodí povinně na dopravní hřiště a po složení zkoušek získávají průkaz cyklisty. Pro základní školy má BESIP také nově představenou ucelenou řadu výukových materiálu, které jsou interaktivní a dají se použit např. i na tabletech, chytrých tabulích apod. Na středních školách výuka bezpečnosti silničního provozu prakticky neexistuje vůbec a následují autoškoly.
Pokud řidiči „nějak“ (je otázkou jak) projdou autoškolou, tak dále s řidiči v ČR nijak nepracujeme a nevzděláváme je. Bohužel je u nás poptávka po autoškolách taková, že absolvent chce absolvovat autoškolu v co nejkratším termínu a za co nejméně peněz, což určitě nevede k budoucímu bezpečnému chování řidičů na našich komunikacích. A proto i systém autoškol si u nás zasluhuje velkou pozornost a je potřeba celý systém autoškolství změnit. Mladí a začínající řidiči, kteří vyjdou z autoškol, jsou velkým problémem na našich komunikacích. Zhruba 27% všech dopravních nehod u nás způsobí řidiči s praxí řízení do 5 let! 50% nehod způsobí řidiči s praxí řízení do 10 let!
Na konci prezentace byla přítomným promítnuta dvě videa. Jedno z kampaně „Děláš to taky“ a druhé z kampaně „Vidíme se?“.
1.2 Tým silniční bezpečnosti
S druhou prezentací na dopravní snídani vystoupil pan Bc. Roman Budský, BA (Hons) z Týmu silniční bezpečnosti. Tým silniční bezpečnosti se v rámci bezpečnosti v silničním provozu zaměřuje hlavně na lidský činitel a prevenci dopravních nehod. Je u nás např. hlavním organizátorem spolu s BESIPEM kampaně „Chraňme naše děti“ http://www.chranmenasedeti.cz/, která je celosvětovou kampaní založenou Světovou zdravotnickou organizací. Další kampaní, kterou Tým silniční bezpečnosti pořádá je kampaň „Na kole jen s přilbou“ http://www.nakolejensprilbou.cz/, která je zaměřena na bezpečnost cyklistů. Tým silniční bezpečnosti se zaměřuje i na motorkáře a to kampaní „Učme se přežít“
Pan Bc. Roman Budský se ve své prezentaci zaměřil na zodpovězení otázky, jestli je opravdu nutné, aby komunikace v ČR byly tak nebezpečné a proč mají ostatní státy EU28 daleko bezpečnější komunikace než ČR.
Za prvních jedenáct měsíců roku 2015 zemřelo na našich silnicích již 604 osob, což je o 28 osob více než v loňském roce ve stejném období! Je to nárůst o bezmála 4,9%. Nehodovost na komunikacích nás v loňském roce stála zhruba 53 miliard Kč a to je jen statistika nehod vyšetřovaných Policií ČR. Navíc dopravní nehody mají velmi výrazný multiplikační efekt, na jednoho mrtvého v rámci Evropské unie připadá 8 až 9 těžce zraněných osob, z toho 4 osoby mají doživotní následky! Na jednoho mrtvého připadá 40 lehce zraněných osob. V Evropské unii v loňském roce zemřelo na komunikacích 25.845 osob, oproti roku 2013 to byl nepatrný pokles o 0,8%. Bohužel v ČR došlo v loňském roce k navýšení usmrcených osob na komunikacích o 5,2%. V evropském měřítku je průměr usmrcených osob na komunikacích 50,5 osoby na jeden milión obyvatel. V ČR je to 65 usmrcených osob na jeden milión obyvatel a tím se ČR řadí na nechvalné 21. místo v EU28 a každým rokem se propadáme v žebříčku níže a níže. Předbíhají nás už i ostatní post socialistické státy.
Na miliardu ujetých kilometrů připadá v ČR asi 15 usmrcených osob na komunikacích, což opět řadí ČR na chvost pomyslného žebříčku. Na opačném konci žebříčku je např. Dánsko a můžeme ze statistik konstatovat, že např. dánské silnice jsou oproti českým 4x bezpečnější, německé silnice 3x bezpečnější, francouzské 2,5x bezpečnější atd. Proč jsou ostatní silnice v EU28 bezpečnější? Příčinou je to, že v těchto státech se nahlíží na bezpečnost na komunikacích jako na samostatný obor lidské činnosti a bezpečnost je v těchto státech řízená moderními manažerskými metodami. Což bohužel není případ ČR. U nás zkrátka chybí celospolečenská poptávka po bezpečných komunikacích a ani sama veřejnost nevolá po bezpečných komunikacích. A kde chybí poptávka, chybí i nabídka. Z toho vyplývá, že bezpečnost na komunikacích není řešena komplexně, mnohdy se volí levná a rychlá technická řešení, která nejsou nijak zvlášť efektivní.
A přitom k řešení zvýšení bezpečnosti na našich komunikacích můžeme využít řadu již zpracovaných materiálů, kterými se můžeme řídit. Můžeme využít Manuál zpracovaný Světovou bankou (2009), Zásady dané projektem CAST (financovaným EK), Studii zpracovanou CDV, v. v. i., Brno a samozřejmě také praktické zkušenosti ze zemí s dlouhodobě příznivými statistikami dopravních nehod.
Je tedy potřeba v ČR přesně definovat manažerský systém řízení, který bude řešit bezpečnost na našich komunikacích (akční plán už máme a tím je NSBSP, která definuje cíle v roce 2020), je nutné stanovit reálné krátkodobé i dlouhodobé cíle, musíme zvolit programy, které nám dosažení cílů zajistí, a dále musíme zjišťovat, jak zvolené programy na účastníky silničního provozu působí a jak se při nich lidé chovají (nepřímé ukazatele dopravní nehodovosti). Tento manažerský systém musí permanentně hodnotit, na kolik se daří plnit stanovené cíle.
V rámci manažerského přístupu k bezpečnosti v silničním provozu musí jako centrální subjekt u nás nejprve začít fungovat Rada vlády pro bezpečnost v silničním provozu. Toto bude klíčový koncepční orgán, který by se měl scházet několikrát do roka a měl by určovat pravidla řízení. Pak by měl existovat Centrální výkonný subjekt, který by se měl scházet jednou měsíčně a ten by měl být odpovědný za plnění stanovených cílů. V minulosti se navrhovalo, aby Centrálním výkonným subjektem bylo samostatné oddělení BESIP na Ministerstvu Dopravy, které by se rozšířilo. Toto vše ale nesmí zůstat na úrovni centrály a musí se dostat až do regionů a do obcí a proto musí vzniknout i Dopravně bezpečnostní management regionální na úrovni krajů a Dopravně bezpečnostní management lokální až na úrovni samotných obcí. Toto vše musí být vzájemně provázáno, jinak systém řízení nebude fungovat.
Pokud chceme zásadním způsobem změnit nehodovost na českých silnicích, tak nás čeká zásadní změna způsobu myšlení!!!
1.3 Státní fond dopravní infrastruktury SFDI
Třetí přednáškou v I. bloku Dopravní snídaně byla přednáška Ing. Karla Havlíčka ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Velký význam při snižování dopravní nehodovosti má právě rozvíjení bezpečné dopravní infrastruktury.
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) financuje velké stavby na dálnicích a rychlostních komunikacích. Kromě toho SFDI poskytuje také příspěvky pro silnice I. až III. tříd a konkrétně to jsou 3 příspěvkové programy, které vyhlašuje každým rokem. Jsou to programy pro zvýšení bezpečnosti dopravy a zpřístupnění dopravní infrastruktury osobám se sníženou schopností pohybu a orientace, na výstavbu a údržbu cyklistických stezek a programy na průzkumné a projektové práce, týkající se nových technologií v dopravě.
Od roku 2001 do roku 2014 poskytlo SFDI téměř 2 miliardy Kč na akce zvyšující bezpečnost v dopravě, zhruba 1,5 miliardy Kč na výstavbu a údržbu cyklostezek a asi 572 miliónů Kč na průzkumné a projektové práce.
Rozpočet SFDI každoročně schvaluje vláda ČR a následně Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, v té době také SFDI připravuje pravidla pro financování z rozpočtu SFDI a pravidla pro příspěvkové programy. Zároveň v této době již mohou probíhat konzultace zájemců se SFDI nad konkrétními projekty se kterými se následně o příspěvky bude žádat. Není od věci nechat na projekt zpracovat i bezpečnostní audit, který je následně při schválení financování ze SFDI plně hrazen.
Projekty hodnotí hodnotitelská komise, která doporučí výboru SFDI vhodné projekty ke schválení. Hodnotitelská komise je tvořena zástupci Ministerstva dopravy, Ministerstva pro místní rozvoj, CDV, Asociace krajů, Svazu měst a obcí, Policie ČR, Vládního výboru pro zdravotně postižené a ŘSD. Finálně příspěvky schvaluje výbor SFDI.
Maximální možný příspěvek uznatelných nákladů je u projektů zvyšujících bezpečnost v dopravě a projektů řešících výstavbu a údržbu cyklostezek 85%, u cyklostezek budovaných na zrušeném drážním tělese je maximální možný příspěvek až 90%. Cyklotrasy musí být dlouhé alespoň 1 km, musí z nich být vyloučen provoz motorové dopravy a je možnost u nich ze SFDI částečně financovat i projektovou dokumentaci. Nově realizace projektu může probíhat 2 roky!
Mezi nejčastější chyby žádostí o příspěvek ze SFDI jsou ty, že projektová dokumentace není zpracována dle vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb a dle vyhlášky č. 398/2009 Sb., s požadavky na bezbariérové užívání staveb! Stavební povolení musí být v naprosté většině případů vystaveno speciálním stavebním úřadem (komunikace II. a III. třídy) nebo od Krajského úřadu (komunikace I. třídy). Majetkoprávní vypořádání již není potřeba dokládat při předložení žádosti, ale musí být dokončeno do 12 měsíců od ukončení financování akce! Udržitelnost projektů financovaných ze SFDI je 8 let! Termíny pro podání nových žádostí o příspěvek jsou pro bezpečnost 15. 1. 2016 a pro cyklostezky 20. 1. 2016.
1.4 Centrum dopravního výzkumu v.v.i. CDV
Třetí prezentací v tomto bloku byla prezentace Ing. Jindřicha Friče, Ph.D, ředitele divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Centra dopravního výzkumu v.v.i. (CDV v.v.i.), který nejdříve krátce pohovořil o „Vizi 0“ Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. „Vize 0“ u nás není vůbec nereálným cílem. Obdobné cíle byly stanoveny i v jiných evropských zemích a bohužel tyto země jsou v plnění těchto cílů daleko úspěšnější než ČR.
Přitom pro snižování rizika vzniku dopravních nehod lze aplikovat řadu nástrojů bezpečné infrastruktury ať už ve fázích plánování, výstavby, zkušebního provozu, v běžném provozu, nebo při řešení oprav. Jsou to audity bezpečnosti, bezpečnostní inspekce, hodnocení vlivů na bezpečnost, hloubkové analýzy dopravních nehod, sledování konfliktních situací a identifikaci a řešení nehodových lokalit atd.
Ing. Frič se dále v prezentaci věnoval Predikčnímu modelu nehodovosti a identifikaci kritických míst na komunikacích. Predikční model nehodovosti na základě dostupných dat o dopravních nehodách a silniční síti stanovuje očekávaný počet nehod pro jednotlivé typy úseků silnic. CDV v.v.i. v minulosti vytvořilo predikční model nehodovosti pro celou síť silnic II. třídy Jihomoravského kraje. Kritické místo na komunikaci není nehodové místo, kde se již nehody stávají, ale jedná se o místo, kde již dochází v rámci bezpečnosti silničního provozu ke kritickým situacím, které mohou vyústit až v dopravní nehodu. K identifikaci kritických míst se může využít predikční model, který je zaměřen v rámci nehodovosti na infrastrukturu a filtruje z nehodovosti působení lidského faktoru. Predikčním modelem se odfiltruje 25-28% nehod, které nesouvisí s infrastrukturou a jsou způsobeny lidským faktorem nebo např. technickým stavem vozidla. Posléze se provede předvýběr míst, která se projedou speciálním měřícím vozidlem, které zaznamenává dopravní značení a všechny ostatní parametry komunikací, jako např. sklonové poměry, směrové vedení trasy atd. Vozidlo pořizuje i videozáznam trasy. Ve vozidle sedí operátor s tabletem, který zaznamenává případná další rizika na komunikaci. Na úseky, které byly vozidlem identifikovány jako rizikové, se následně vydá auditor, který provede podrobnou bezpečnosti inspekci místa. CDV v.v.i. také vytvořilo metodiku řešení kritických míst na pozemních komunikacích v extravilánu, která slouží jako pomůcka pro rychlé a efektivní odstranění či snížení negativních vlivů kritických míst na pozemních komunikacích nízkonákladovými opatřeními. Je nutné si ale uvědomit, že v dnešní době by se již rizika na komunikacích neměla řešit krátkodobými a nízkonákladovými opatřeními. Měli bychom se soustředit na stavební úpravy rizikových míst ze střednědobého a dlouhodobého hlediska!
V další části své přednášky Ing. Frič představil řešení konfliktních situací v dopravě. Konfliktní situace je taková situace, která předchází vzniku dopravní nehody. Je to taková situace, při které se k sobě účastníci přiblíží natolik, že hrozí riziko kolize, pokud se jejich pohyb nezmění. Jedná se např. o brzdění, zrychlení, smyk apod. Nemusíme čekat na to, až se na kritickém místě začnou stávat dopravní nehody, ale můžeme kritické místo řešit již v rámci vzniku konfliktních situací. Na projektu „Konflikt“, který řeší konfliktní situace, spolupracovalo CDV v.v.i. s kolegy z ČVUT a snaží se jej prosadit do praxe.
Závěr prezentace byl zaměřen na ekonomické ztráty dopravních nehod, kterými se CDV v.v.i. zabývá již několik let. Metodika vyčíslení ztrát je komplexní a jsou v ní zahrnuty jak přímé, tak nepřímé ztráty dopravních nehod. Zatím jsou známy pouze statistiky z roku 2013. Usmrcená osoba naši společnost stojí asi 19,5 miliónů korun, těžce zraněná osoba skoro 5 miliónů korun, lehce zraněná osoba skoro 0,5 miliónů korun, průměrná hmotná škoda je vyčíslena cca na 267 tisíc korun. Celkově nás usmrcení v roce 2013 stáli 12 miliard korun, těžce zranění 13 miliard korun, lehce zranění 9 miliard korun a hmotná škoda 17 miliard korun.
1.5 Policie ČR
Poslední prezentací v I. bloku Dopravní snídaně byla prezentace kpt. Ing. Zbyňka Augustina z odboru služby dopravní policie Kraje Vysočina, ve které představil vývoj nehodovosti a statistiky nehodovosti v Kraji Vysočina. Úvodem prezentace byl zmíněn vývoj dopravních nehod v letech 1990 – 2014 v Kraji Vysočina a vývoj následků dopravních nehod v kraji v letech 2004 -2014.
Dále se posluchači z prezentace dozvěděli statistiku zavinění dopravních nehod v kraji, hlavní příčiny dopravních nehod a statistiku dopravních nehod s alkoholem nebo drogami.
V prezenaci byly také uvedeny nejtragičtější dopravní nehody v Kraji Vysočina z let 2013, 2014 a 2015. Na konci prezentace byly představeny preventivní projekty a akce Policie ČR v rámci bezpečnosti na komunikacích jako jsou „Zebra se za tebe nerozhlédne“, „Řídím, piju nealko pivo“ a „S úsměvem a bezpečně do školy“. Odbor služby dopravní policie Kraje Vysočina také intenzivně spolupracuje na dopravně bezpečnostních akcích s krajským pracovištěm BESIP.
Následovala asi 20 minutová přestávka, kterou přítomní využili k občerstvení a k pracovním diskuzím.
2. BLOK SNÍDANĚ
2.1 RSE Project s.r.o. – Analýza rizikových míst ročníku 2014
Po přestávce začal II. blok Dopravní snídaně a to blok diskuzní. Druhý blok Dopravní snídaně, je označován jako diskuzní blok, protože zúčastnění mohou v rámci tohoto bloku veřejně sdělit svůj názor k dané problematice a pohovořit tak o něm s ostatními zúčastněnými. První prezentací ve II. bloku byla prezentace Ing. Davida Pauka ze společnosti RSE Project s.r.o., ve které představil analýzu rizikových míst probíraných na dopravní snídani pro Kraj Vysočinu v roce 2014.
Křižovatka silnic II/129, II/347 a MK v Humpolci
Dle zjištění se u této křižovatky zpracovává studie s variantami.
Ing. Květoslav Namyslo, místostarosta města Humpolce potvrdil, že město Humpolec skutečně zadalo zpracování studie, kterou následně poskytlo Kraji Vysočina. Toto je první krok k řešení tohoto místa a otázkou nyní je, jak se ke studii postaví Kraj Vysočina a zda se přikročí k vypracování projektových dokumentací.
Navržená opatření na Dopravní snídani v roce 2014:
- Výstavba okružní křižovatky pro usměrnění dopravy v místě
- Případně výstavba směrovacích ostrůvků pro zdůraznění křižovatky
Křižovatka silnic I/23 a I/38 „Kasárna”
Dle zjištěných informací zde probíhá zpracování DÚR pro okružní křižovatku. Od konání Dopravní snídaně v loňském roce zde došlo k dalším 2 dopravním nehodám s následky 3 lehce zraněných osob.
Ing. Marie Tesařová, ředitelka Správy ŘSD Jihlava sdělila že, již v době konání loňské Dopravní snídaně mělo ŘSD zadáno zpracování studie. Studie byla zpracována v několika variantách a po projednání této studie se pokračuje v procesu územního řízení. V plánu je zde vybudovat okružní křižovatku. Limitující je jednání s vlastníky sousedních pozemků, kdy byl v současné době vypracován znalecký posudek k výkupu sousední nemovitostí. Předpoklad je, že v roce 2016 by mělo být vydáno územní rozhodnutí a snad i stavební povolení.
Navržená opatření na Dopravní snídani v roce 2014:
- Zvýraznění místa křižovatky (osvětlení, VDZ na hl. komunikaci, proměnné značení v závislosti na počasí, návěst před křižovatkou)
- Výstavba okružní křižovatky s ohledem na umístění v extravilánu (zamezení přímého průhledu, osvětlení, průjezd nadrozměrného nákladu)
Křižovatka silnic II/351 a II/401 u Slaviček
Dle zjištěných informací probíhá předběžná diskuze nad řešením křižovatky, což je ovšem málo. Očekávali bychom již konkrétnější kroky k řešení tohoto místa. Od konání Dopravní snídaně v loňském roce zde došlo k dalším 1 dopravní nehodě s následky 2 lehce zraněných osob.
Na Dopravní snídani se k tomuto místu nikdo ze zúčastněných nevyjádřil.
Navržená opatření na Dopravní snídani v roce 2014:
- Stavební úprava nivelet problematických větví křižovatky
- Zajištění dostatečných rozhledů
- Zvážit nutnost autobusových zastávek – > zrušení přechodu pro chodce
- Jinak úprava zastávek, přístupových ploch a zřízení adekvátního místa pro přecházení
Napojení ul. Poříčí ve Velkém Meziříčí
Do konání Dopravní snídaně nebyly zjištěny informace o řešení tohoto místa.
Ing. Radovan Necid, starosta města Velké Meziříčí, potvrdil, že toto místo je dlouhodobě problematické ve Velkém Meziříčí. Město Velké Meziříčí by bylo rádo, pokud by se toto místo ve spolupráci města a kraje podařilo upravit. Most zde je poměrně starý a jeho statika je dobrá, nicméně zábradlí mostu vadí. Zábradlí je ale bohužel nosná konstrukce mostu. Jediným řešením asi bude úplná přestavba mostu.
Navržená opatření na Dopravní snídani v roce 2014:
- Prověření dalších možností výjezdu z ulice Poříčí přes ul. Bezděkov
- Zjednosměrnění a propojení s ul. Moraňská s prvky zklidnění
- nebo případná přestavba napojení
Křižovatka silnice II/360 s ul. Třebíčskou
Dle zjištěných informací je zpracována studie na úpravu dopravního značení. Od konání Dopravní snídaně v loňském roce zde došlo k dalším 6 dopravním nehodám s následky 1 těžce zraněná osoba a 3 lehce zraněné osoby.
Ing. Radovan Necid, starosta města Velké Meziříčí, řekl, že od doby kdy kraj postavil obchvat Velkého Meziříčí, tak se zde často stávají dopravní nehody, zatím pouze s hmotnými škodami. Město Velké Meziříčí toto místo řeší společně s obcí Oslavice a snad do roka konání další Dopravní snídaně budou známy již konkrétní výsledky řešení. Město Velké Meziříčí zadalo zpracování studie této křižovatky. Studie ukázala nějaký směr řešení, který by teď měl potvrdit Kraj Vysočina.
Navržená opatření na Dopravní snídani v roce 2014:
- Vybudování směrových ostrůvků na výjezdech vedlejších větví pro určení rozhraní
- Doplnění zvýrazňujících prvků na větvích před křižovatkou
- Zvážení vybudování okružní křižovatky s ohledem na frekvenci odbočujících vozidel z hlavní komunikace a projíždějících ve směru vedlejších větví
Průtah silnice I/38 městem Havlíčkův Brod
Ing. Marie Tesařová, ředitelka Správy ŘSD Jihlava sdělila že, obchvat Havlíčkova Brodu je na dobré cestě. V současné době se vykupují pozemky v trvalém záboru stavby. Komplikovaná jednání jsou pouze s jedním vlastníkem pozemků. Pravděpodobně dojde k vyvlastňovacímu procesu, a pokud zmíněný vlastník využije všechny opravné prostředky, dojde ke zdržení zhruba rok. Územní rozhodnutí je již vydáno a a usiluje se o vydání stavebního povolení.
Mototrasy kraje
Bez informací ohledně přípravy nebo realizace instalace záchytných systémů s ochranou proti podjetí motocyklistů v celém Kraji Vysočina. A zcela jistě i v Kraji Vysočina jsou úseky, kde by bylo vhodné umístění těchto speciálních záchytných systémů. Apelujeme na odpovědné osoby, aby se i nad těmito záměry začaly zamýšlet.
2.2 RSE Project s.r.o. – riziková místa v kraji pro rok 2015
Následovala nejdelší prezentace celé dopravní snídaně a to opět prezentace Ing. Davida Pauka ze společnosti RSE Project s.r.o., který se v ní zaměřil na konkrétní riziková místa v Kraji Vysočina, tak jak byla pro letošní ročník vytipována dopravními policisty z odboru služby dopravní policie.
Konkrétně se jedná o tato místa:
- Křižovatka II/352, ul. Průmyslové a Heroltické, Jihlava
- Křižovatka I/34 x I/37 Ždírec nad Doubravou
- Křižovatka II/152 a II/408 v Jemnici
Křižovatka II/352, ul. Průmyslové a Heroltické, Jihlava
Křižovatka silnice II/352 s MK ul. Heroltická a Průmyslová; intravilán – město Jihlava; rovinatý terén; povolená rychlost 50 km/h; vozovka – živice, ve směru od ul. Průmyslová je před křižovatkou lokální poškození povrchu.
Silnice II/352 je novou trasou z Jihlavy do Polné. Začíná od silnice I/38, přes okružní křižovatku s ul. Pávovskou se dostává k dané křižovatce, kde pokračuje vlevo k místní části Jihlava – Heroltice. Místní komunikace ul. Heroltická a Průmyslová jsou důležitými komunikacemi spojujícími oblasti rozsáhlé průmyslové zóny.
Jedná se o stykovou čtyřramennou křižovatku bez přídatných pruhů. Šířka komunikací je proměnná od 6,40 m do 8,30 m.
Nebezpečným vlivem je vedení hlavní pozemní komunikace po trase silnice II/352, tzv. zalomená přednost. Dále zhoršené rozhledové poměry mezi větví od Heroltic a ul. Průmyslovou.
Počet nehod za posledních necelých 6 let: 11x; 19 lehkých zranění.
Navržená opatření:
- Instalace zrcadla, zvýraznění hl. komunikace VDZ
- Úprava přednosti dle intenzit
- Okružní křižovatka
Por. Ing. Jiří Kučera, PČR, Dopravní inspektorát Jihlava, upřesnil nehodovost tohoto místa. Od roku 2013 do konce listopadu 2015 zde došlo k 11 dopravním nehodám, při kterých bylo 19 lidí lehce zraněno. 9 z 11 nehod mělo stejný průběh, že se střetla vozidla jedoucí po hlavní komunikaci a viník byl vždy ve vozidle jedoucím od Heroltic. Vždy nedal přednost vozidlu, které mu přijíždělo zprava po hlavní komunikaci. Řidiči zde neovládají jízdu v zalomené přednosti. Policie ČR proto navrhovala tedy upravit přednost v jízdě přímo s tím, že se kolem křižovatky musí upravit rozhledové poměry odstraněním náletových dřevin a upravit komunikaci na ulici Průmyslové.
Bc. Michal Procházka, Město Jihlava, koordinátor městské mobility řekl, že tato křižovatka se již na městě řešila na dopravní komisi, což je poradní orgán Rady města. Dopravní komise doporučila Radě města změnu přednosti v jízdě. Je to zatím první krůček k řešení tohoto rizikového místa.
Ing. Šachlová připomněla že, na vedlejších komunikacích by mělo být i VDZ V5 – Příčná čára souvislá („STOP čára“), aby bylo vidět, která komunikace je hlavní a která vedlejší. Takto by to mělo být standardem po celé ČR, aby přijíždějící řidič hned viděl, zda je na hlavní, nebo vedlejší komunikaci.
Křižovatka I/34 x I/37 Ždírec nad Doubravou
Křižovatka silnic I/34 – I/37 v intravilánu, vozovka živice, hlavní silnicí je I/34 trasa Havlíčkův Brod – Svitavy, vedlejší silnice I/37 trasa Velká Bíteš (resp. Žďár nad Sázavou) – Hradec Králové (resp. Pardubice).
Jde o průsečnou křižovatku, s přídatnými pruhy, šířky pruhů se pohybují ve standardních šířkách 3,25 až 3,50m.
Jde o křížení významných silnic I. třídy. Křižovatka je významná z hlediska dálkových tras I/34 a I/37. Dle místních znalostí je křižovatka často ovlivněna nehodami řidičů, kteří nedají přednost v jízdě oproti dopravní značce Stůj, dej přednost v jízdě!
Počet nehod za posledních necelých 6 let: 22x; 1 těžké zranění a 28 lehkých zranění.
Navržená opatření:
- Řízení křižovatky SSZ
- Okružní křižovatka
Ing. Marie Tesařová, ředitelka Správy ŘSD Jihlava k tomuto místu řekla, že v loňském roce byla zpracována bezpečnostní inspekce. Řešení místa z bezpečnostní inspekce vyplynulo. Okružní křižovatka se zde zkoušela již někdy před 16 lety. Řešení místa okružní křižovatkou ŘSD ale bohužel muselo vyloučit, protože již v dnešní době je na místě překročena hluková zátěž dle starých hygienických norem. A dnešní hygienické normy jsou ještě přísnější. V případě jakékoliv stavební úpravy se pak norma ještě snižuje o dalších 10 dB a je tedy nereálné zde okružní křižovatku právě díky překročené hlukové zátěži vystavět. Objekty by se zde musely v případě okružní křižovatky ochránit nějakou hlukovou stěnou, která by asi byla nemalá.
Ohledně úpravy místa SSZ promluvil starosta města Ždírec nad Doubravou Jan Martinec. Město Ždírec nad Doubravou na řešení místa SSZ spolupracuje s ŘSD. Tato křižovatka byla v obci nebezpečnou vždy. Její první úpravy se provedly již někdy v letech 1993 až 1994. Okružní křižovatka zde byla naceněna zhruba na nějakých 12 miliónů korun, úprava SSZ na nějakých 3,5 miliónů korun, což je minimální částka, vzhledem ke škodám, které se zde dějí. Nicméně tuto částku musí zaplatit město Ždírec nad Doubravou a zastupitelé města nejsou schopni zatím tuto částku akceptovat. Pokud by se našla částka 3,5 miliónů korun, tak by toto místo bylo téměř vyřešeno. Momentálně jde o nalezení finanční částky na úpravu tohoto místa. Ideálním řešením se zde tedy díky hluku, financím a značnému pohybu chodců zdá úprava SSZ.
Křižovatka II/152 a II/408 v Jemnici
Intravilánová křižovatka silnic II/152 a II/408 ve městě Jemnice, styková křižovatka tvaru „Y s ostrůvkem“, přednost v jízdě upravena dopravními značkami, hlavní pozemní komunikace vede v přímém směru (sil. č. II/152 – Moravské Budějovice – Jemnice), vedlejší komunikace (sil. č. II/408 Jemnice – Dešov). Vozovka je živičná střechovitá s přechodnicemi, maximální dovolená rychlost je zde stanovena obecnou úpravou silničního provozu (50 km/hod.).
Silnice II/152 a II/408 jsou příjezdovými komunikacemi do města Jemnice a slouží především pro zajištění obslužnosti města. Tato tranzitní křižovatka je situována prakticky do středu města.
Jde o stykovou křižovatku tvaru „Y s ostrůvkem“, bez přídatných pruhů, komunikace jsou s obrubami a chodníky s proměnlivou šířkou. V místě připojení sil. č. II/408 na sil. č. II/152 je vložen směrovací a dělící ostrov.
Jde o kolizní místo dopravně významné křižovatky, jejíž hlavními nedostatky jsou nadbytečné množství kolizních bodů vzniklých vložením dělícího a směrovacího ostrůvku, nedostatečné rozhledové poměry, nevhodný úhel připojení vedlejší komunikace, živelné parkování vozidel. Jde o rizikové místo, které se díky nebezpečným vlivům může potencionálně stát nehodovým s vážnými nehodami. Je potřeba abychom takováto místa řešili ještě před tím, než se na nich začnou stávat vážnější dopravní nehody! Nesmíme čekat na to, až někdo na takovém to místě zemře a pak se teprve místo začne řešit!
Počet nehod za posledních necelých 6 let: 1x; zatím bez následku na zdraví osob.
Navržená opatření:
- Obnova, případně úprava DZ
- Přestavba křižovatky, úprava prostranství
Ing. Miloslav Nevěčný, starosta města Jemnice k tomuto místu řekl, že skutečně nehodovost u tohoto místa není, nicméně samotný tvar a napojení silnic spolu s rozhledovými poměry jsou zde špatné. Dalším nebezpečným prvkem je zde značný pohyb chodců, kteří navštěvují přilehlé prodejny. Variant úprav zde byla celá řada včetně např. i kruhového objezdu, což se ale zavrhlo hned v počátku, jednak kvůli nákladnosti řešení, ale i kvůli omezenému prostoru. Nakonec se zvolila obdobná varianta řešení navržená na Dopravní snídani. Na základě jednání města a kraje se dospělo i k řešení, že v prostoru navrženého zeleného pásu bude i 9 parkovacích stání pro osobní vozidla, což řeší i problém parkování v této lokalitě. Pro město to sice bude znamenat nějaké náklady navíc, ale dle starosty města Jemnice to za to stojí. Současná situace je taková že, je těsně před vydáním územního rozhodnutí a v příštím roce 2016 by mělo být vydáno i stavební povolení. Město se stavební úpravou počítá i v rozpočtu města na rok 2016.
Za Policii ČR ještě k tomuto místu doplnil por. Ing. Pavel Roudenský fakt, že tato křižovatka je typickou, která na úkor dopravně technického stavu řeší odpovědnost řidiče za dopravní nehodu. Technický stav křižovatky nedá prostor řidiči dát bezpečně přednost v jízdě, tak jak by měl. Úprava křižovatky není tak technický náročná, aby se nedala provést a navržené řešení by se mělo stát vzorem i pro ostatní obce a města, kde jsou obdobné křižovatky typu „Y“. Řešení takovýchto křižovatek středovým ostrůvkem je krajně nevhodné.
Křižovatka ul. 9. května „U Kuchyňky“, Třebíč
Město Třebíč, konkrétně místostarosta města Vladimír Malý přítomné seznámil ještě s dalším rizikovým místem z pohledu města Třebíče a tím je křižovatka na ulici 9. května nazývaná „U Kuchyňky“ v Třebíči. Problém zde je hlavně v ranních a odpoledních dopravních špičkách. Křižovatka je ve svahu a vedlejší komunikace jsou s přilehlými obytnými plochami. Město Třebíč nechalo zpracovat studii na tuto křižovatku a projektant ve studii nedoporučil řešení kruhovým objezdem, protože je zde opravdu značný svah. Přestavba této křižovatky úpravou SSZ je naceněna asi na 3,5 miliónů korun, což by město bylo schopno z rozpočtu zainvestovat. SSZ by zde bylo vhodné už z pohledu tvořících se kolon v dopravních špičkách hlavně na vedlejších komunikacích, ale nebylo by vhodné z důvodu rozjezdu vozidel do kopce po zastavení na SSZ a při brždění z kopce před SSZ. Město by rádo tuto křižovatku řešilo, nicméně neví se, jak ji správně a bezpečně řešit.
Policie ČR doplnila, že řešení této křižovatky jakýmkoliv způsobem je obtížné v rámci stávající trasy komunikace. V rámci sklonových poměrů není vhodné tuto křižovatku řešit jak kruhovým objezdem tak ani SSZ. Zvláště v zimním období by zde docházelo k problémům při zastavování a rozjíždění se na SSZ. Jako nejvhodnější řešení se jeví přetrasování křižovatky směrem nahoru na horizont a tam vybudovat okružní křižovatku nebo křižovatku řízenou SSZ. Z hlediska krátkodobého řešení je potřeba u křižovatky obnovit vodorovné dopravní značení a z blízkosti křižovatky odstranit veškeré překážky, které tam teď jsou, typu reklamních ploch. Dalším doporučením je v křižovatce umístit větší odrazné zrcadlo odpovídajících parametrů.
Ing. David Pauk, bezpečnostní auditor ještě doplnil, že na vedlejších komunikacích by mělo být umístěno VDZ příčná čára souvislá, která řidičům uvádí místo pro zastavení s bezpečným rozhledem do křižovatky.
Stavební úprava navržená městem Třebíč – posunutí hranice křižovatky se nedala z předvedených obrázků na Dopravní snídani posoudit. Toto řešení by vyžadovalo více podkladů a času k posouzení.
2.3 Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení SRVO
Poslední přednáškou v diskuzním druhém bloku dopravní snídaně byla přednáška Ing. Jiřího Skály ze Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení na téma následků dopravních nehod ve světle světel. Přednáška byla věnována osvětlení průtahových komunikací měst a obcí, tedy silnicím I, II. a III. tříd v intravilánu obcí a v této přednášce bylo apelováno na všechny správce veřejného osvětlení, aby se nesnažili ušetřit za každou cenu a pořizovali kvalitní veřejné osvětlení s dostatečnou svítivostí.
Bezpečnost silničního provozu stojí na třech pilířích na lidském faktoru, na technickém stavu vozidel a na bezpečné komunikaci (infrastruktuře). A veřejné osvětlení je součástí bezpečné dopravní infrastruktury. Na průtahových komunikacích tedy silnicích I, II. a III. tříd jsou normy pro osvětlování komunikací závazné! Správci a provozovatelé veřejného osvětlení (VO) jsou většinou města nebo technické služby. Ti jsou bohužel v dnešní době tlačeni do toho, aby ušetřili a mnohdy je to právě na úkor intenzity VO. Města a obce mnohdy nakupují nekvalitní veřejné osvětlení, které nesplňuje požadované normy, a komunikace jsou pak málo osvětleny. Za tento stav nízké intenzity VO ale dle právního názoru odpovídá vlastník komunikace!
Pokud řidič jede v nedostatečně osvětleném dopravní prostoru a proti němu pojede jiné svítící vozidlo, tak řidič uvidí pouze světla protijedoucího vozidla a kolem tmu. Jestliže současně po komunikaci půjde chodec nebo pojede cyklista, tak ho řidič vozidla neuvidí! Proto je důležité mít správně osvětlený dopravní prostor.
Je také dokázáno že, bílé světlo oproti sodíkovému světlu zlepšuje zrakový vjem dopravního prostoru a tím zvyšuje jeho bezpečnost.
Existují závazné normy, které určují, kolik světla na komunikacích má být a tyto normy se následně porovnávají se skutečně naměřenou intenzitou VO. Skutečná intenzita VO se měří speciálním vozidlem, které při průjezdu měří intenzitu VO.
Následně byli přítomní seznámení s vybranými dvěma lokalitami v Kraji Vysočina, kde byla intenzita VO změřena a kde ve velké míře nesplňuje požadované normy. Konkrétně se jednalo o tyto změřené úseky: Kostelec, silnice II/406 a Velká Losenice, silnice III/35011.
Závěrem této přednášky bylo řečeno, že obce a města musí přistupovat k VO koncepčně. Musí mít nejdříve kvalitně zpracovány pasporty VO. Tyto pasporty jim definují aktuální stav VO, ze kterého se dá vyjít při realizaci a modernizaci nového VO. Bohužel ne všechny obce v dnešní době mají zpracován pasport VO. Je potřeba aby si města a obce stanovili i cíle jak chtějí, aby jim VO v různých částech města nebo obce svítilo a v jakých časových úsecích chtějí VO realizovat. Při výběrových řízeních je nutno přesně definovat jaká intenzita VO má na komunikaci být a projektanti a zhotovitelé se tím musí řídit!
Touto přednáškou byl uzavřen diskuzní druhý blok dopravní snídaně, a následoval třetí blok – vystoupení partnerů.
3. BLOK SNÍDANĚ
3.1 Arcelor Mittal a.s.
Na úvod třetího bloku snídaně bylo zúčastněným promítnuto krátké video společnosti AcelorMittal, které je zaměřeno na jejich vyráběné svodidlo se zvýšenou ochranou motorkářů. Toto svodidlo má spodní pásnici, která chrání motorkáře před nárazem do sloupku či podjetím svodidla během nehody. Vyvinuto bylo v letech 2008 – 2012 ve spolupráci s univerzitou v Zaragoze a po úspěšných nárazových zkouškách roku 2013 se začalo vyrábět. Nejen, že už se toto svodidlo vyrábí, ale už je osazeno i na prvních úsecích komunikací v ČR a těmi jsou: 140 metrů svodidla v Šebrově (osazení 2013) a 1600 metrů poblíž Pardubic (osazení 2014). V letošním roce budou následovat další úseky, kde se bude toto svodidlo chránící především motorkáře také instalovat.
3.2 Značky Morava a.s.
Další prezentací v tomto bloku bylo představení společnosti Značky Morava a.s., kterou představil Ing. Roman Kopřiva. Ing. Roman Kopřiva v úvodu krátce představil služby společnosti zabývající se především zlepšováním protismykových vlastností vozovek. Přítomným bylo promítnuto video s novou technologií společnosti – FrostGrip. FrostGrip zlepšuje vlastnosti vozovky v zimních měsících a aplikuje se např. na mostech a nájezdových rampách. Zlepší se tím drsnost vozovky, příčná stabilita vozidla a sníží se tvorba aquaplaningu. Navíc opticky upozorní řidiče svou modrou barvou na možnost tvorby náledí. Pilotní projekt FrostGripu byl aplikován v Ropici u Třince a v letošním roce budou následovat další místa, kde se začne FrostGrip objevovat. Před aplikací nátěru FrostGrip je vhodné vozovku očistit technologií PeelJet. Technologií PeelJet se působí vysokým tlakem vody na mikrostrukturu a ostrost komunikace a tím se zvyšuje protismyková vlastnost vozovky. Touto technologií se také z komunikace dají odstranit nečistoty a např. i případné skvrny od olejů. Technologie PeelJet také patří mezi služby společnosti Značky Morava a.s.
3.3 Generali pojišťovna a.s.
Dopravní snídaně v Kraji Vysočina se bohužel nemohl zúčastnit žádný ze zástupců pojišťovny Generali, tudíž byla zúčastněným promítnuta alespoň dvě krátká videa prezentující jejich projekt Vymoly.cz. Projekt Vymoly.cz http://www.vymoly.cz/ funguje již pátým rokem. Projekt momentálně funguje pro komunikace druhých a třetích tříd, ale již probíhají jednání se správami ŘSD, tak aby byly do projektu zahrnuty i komunikace prvních tříd. Projekt Vymoly.cz slouží po registraci komukoliv k nahlášení silničních výtluků na komunikacích v ČR a tím také přispívá ke zvyšování bezpečnosti na našich komunikacích. Toto hlášení se pak automaticky předává vlastníkům a správcům komunikací k řešení výtluku a ti pak mohou pružněji na opravy výtluků reagovat. Součástí hlášení mohou být i aktuálně vyfotografované fotografie výtluku.
V letošním roce tento projekt prostřednictvím BESIPU podpořil i ministr dopravy Dan Ťok. Tento projekt pro zajímavost funguje i na Slovensku a v Maďarsku. Hlavním partnerem projektu v ČR je Český Rozhlas – Radiožurnál.
Celoročně se také vyhodnocuje, jak jednotlivé kraje s předanými informacemi o výtlucích pracují a nejúspěšnější kraj vždy za daný rok získává symbolický dar 100 tisíc Kč. V předloňském roce to byl kraj Moravskoslezský a v loňském roce Hlavní město Praha.
Co se týká číselného vyjádření, tak ke konci roku 2014 od začátku tohoto projektu bylo nahlášeno téměř 4.500 jednotlivých výmolů nebo úseků výmolů a 44% z nich je opraveno.
V mnoha případech výmolů ale silničáři narážejí na majetkoprávní vztahy a v těchto případech nemohou výmol opravit. Díky tomuto projektu mohou tento problém veřejnosti alespoň u konkrétního výmolu vysvětlit.
Každoročně pak na tomto projektu také probíhá soutěž o nejhorší díru (výtluk) v ČR. V současné době již také probíhají jednání se silničáři o rozšíření celého projektu, který by se pak následně nezabýval jen „výmoly“. Silničáře zajímají i jiná data, např. místa kde se po deštích zdržuje voda na komunikacích, místa kde nenavazuje dopravní značení apod. Dále se připravuje i „plánovač tras“, který by prostřednictvím mobilní aplikace uživateli předem nahlásil, že se na jeho oblíbené trase, kterou často jezdí, něco děje a to např., i včetně informací z ČHMÚ.
3.4 DEKRA CZ a.s.
Závěrem třetího bloku Dopravní snídaně byla přizvána společnost DEKRA CZ, konkrétně pan Ing. Ondřej Rechner. Společnost DEKRA CZ se zabývá převážně lidským faktorem na komunikacích. Zabývají se vzděláváním profesionálních řidičů, řidičů převážejících nebezpečné náklady, řidičů záchranných složek, provádějí výcviky na polygonech, kurzy bezpečné jízdy, kurzy defenzivní jízdy, kurzy odpočtu bodů, kurzy hospodárné jízdy, provádějí vzdělávání mládeže apod. Ing. Ondřej Rechner zmínil program, kterému se DEKRA CZ věnuje a tj. program „Nehodou to začíná“. Je to program, který je zaměřen na vzdělávání začínajících řidičů ve věku 15-18 let ve smyslu prevence dopravních nehod, alkoholu a drog. V rámci prezentace následně Ing. Ondřej Rechner představil simulátor řízení nákladního vozidla jako novinku společnosti DEKRA CZ, na kterém budou školit převážně řidiče profesionály a řidiče záchranných složek. Celý simulátor je mobilní na kamiónu. Součástí je učebna pro 9 lidí a uprostřed je reálná kabina nákladního vozidla, která je umístěna na pohyblivé plošině. Na tomto simulátoru se pak budou cvičit řidiči v situacích, které se jinde než na simulátoru nacvičit nedají. Posluchačům byla promítnuta i dvě krátká videa, představující jednu reálnou dopravní nehodu záchranné služby, která se skutečně stala. Nejdříve bylo promítnuto video nehody ze simulátoru a následně reálné video nehody tak jak byla natočena z vozidla.
Pan Ing. Ondřej Rechner ze společnosti DEKRA CZ a.s., na konci celé Dopravní snídaně vylosoval jednoho zúčastněného, který od společnosti DEKRA CZ a.s. získal voucher na kurz bezpečné jízdy na polygonu ve Vysokém Mýtě nebo v Mostě.
Závěrem bychom chtěli poděkovat Všem zúčastněným za to, že se Dopravní snídaně s BESIPEM pro Kraj Vysočinu zúčastnili, a že jim bezpečnost v silničním provozu není lhostejná a zajímají se o ni. Dále děkujeme všem diskutujícím, kteří přispěli svými názory a odborností do diskuzí. Byli bychom rádi, pokud nezůstane jen u diskuzí a navržená bezpečnostní opatření se i zrealizují. Apelujeme na všechny, kteří jsou schopni realizace bezpečnostních prvků ovlivnit, aby tak učinili a pomohli tak naplňovat „Vizi 0“ NSBSP. Těšíme se na setkání s Vámi na Dopravní snídani s BESIPEM pro Kraj Vysočinu v roce 2016. Děkujeme!
