Již 3. ročník Dopravní snídaně s BESIPEM pro Karlovarský kraj se uskutečnil 6. 10. 2015 v Hotelu Thermal v Karlových Varech. Dopravní snídaně v Karlovarském kraji se v letošním roce zúčastnilo více než 50 osob z řad odborné veřejnosti. Mezi zúčastněnými nechyběli přední odborníci zabývající se dopravou a bezpečností na komunikacích, zástupci vlastníků a správců komunikací, zástupci měst a obcí. Nechyběli ani zástupci Policie ČR z odborů služby dopravní policie. Záštitu nad letošní Dopravní snídani převzali pan JUDr. Martin Havel, hejtman Karlovarského kraje a pan Ing. Petr Kulhánek, primátor města Karlovy Vary. Atmosféra byla jako vždy příjemná, snídaňový raut byl nachystán.
Dopravní snídaně s BESIPEM byla zahájena krátce po osmé hodině ranní zkušeným a již tradičním moderátorem Robertem Galiou a promítnutím úvodního videa k letošnímu cyklu Dopravních snídaní s BESIPEM. Posléze moderátor představil nejvýznamnější přítomné hosty a partnery Dopravní snídaně. Ostatně seriál letošního ročníku Dopravních snídaní s BESIPEM podporuje i ministr dopravy Dan Ťok, který pro zúčastněné natočil krátké uvítací video, které bylo přítomným v úvodu také promítnuto.
Úvodní slovo k Dopravní snídani pronesl také pan Jakub Pánik, statutární zástupce hejtmana Karlovarského kraje pro oblast dopravy.
PROGRAM DOPRAVNÍ SNÍDANĚ S BESIPEM PRO KARLOVARSKÝ KRAJ
• 1. BLOK SNÍDANĚ
1.1 BESIP
1.2 Tým silniční bezpečnosti
1.3 Státní fond dopravní infrastruktury SFDI
1.4 Policie ČR
• PŘESTÁVKA
• 2. BLOK SNÍDANĚ
2.1 RSE Project s.r.o. – Analýza rizikových míst ročníku 2014
2.2 Policie ČR- prezentace silnice č. I/6 K. Vary – Bochov
2.3 RSE Project s.r.o. – riziková místa v kraji pro rok 2015
2.4 Společnost pro rozvoj veřejnéhoosvětlení SRVO
• 3. BLOK SNÍDANĚ
3.1 Arcelor Mittal a.s.
3.2 Generali pojišťovna a.s.
3.3 Silverton s.r.o.
3.4 DEKRA CZ a.s.
• KONEC DOPRAVNÍ SNÍDANĚ
1. BLOK SNÍDANĚ
1.1 BESIP
Dále již nic nebránilo zahájení I. bloku Dopravní snídaně prezentací vedoucího samostatného oddělení BESIP ministerstva Dopravy Ing. Martina Faráře, který posluchačům ve své prezentaci představil směřování BESIPU s důrazem na lidský činitel. Úvod prezentace začal navozením atmosféry problematiky bezpečnosti v dopravě krátkým videm z kampaně BESIPU „Děláš to taky“.
Dále Ing. Martin Farář zmínil vývoj nehodovosti v ČR od roku 1993 až do současnosti, kdy počet usmrcených osob na našich silnicích měl v těchto letech klesající tendenci až do roku 2013. V roce 2014 došlo k nárůstu počtu usmrcených osob na našich silnicích oproti roku 2013 o 46 osob. I tak to ale byl druhý nejúspěšnější rok na našich silnicích od roku 1993, co se týká počtu usmrcených osob. Bohužel ale ani bilance letošního roku nedává důvody k optimismu a vypadá to, že letošní rok bude na našich komunikacích ještě tragičtější, než rok minulý a zcela jistě také v letošním roce nesplníme cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu a tím je maximálně 505 usmrcených osob na našich komunikacích!!!
V prezentaci byla dále nastíněná již zmíněná Národní strategie bezpečnosti silničního provozu v ČR, která sleduje dva hlavní cíle a těmi jsou počet usmrcených a počet těžce zraněných na našich komunikacích a tyto cíle se do roku 2020 snaží zásadním způsobem snížit. Národní strategie bezpečnosti silničního provozu má však i 9 vedlejších cílů a v loňském roce v ČR nebyly splněny 4 z těchto 9 cílů. Konkrétně to jsou cíle děti, cyklisté, motocyklisté a agresivní způsob jízdy. Nejtragičtější bilance byla u dětí a motorkářů a opět již v průběhu letošního roku můžeme konstatovat, že u těchto skupin letos znovu nedojde ke splnění cíle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu!
Hlavním prioritou BESIPU je tedy podpora hodnotového sytému ve společnosti, na který se aktuálně zaměřuje kampaní „Děláš to taky“ http://www.ibesip.cz/cz/pro-media/aktuality/199-jde-o-nase-deti. Kampaň „Děláš to taky“ je zaměřena na rodiče prostřednictvím jejích dětí a nabádá rodiče, aby dětem nedávali špatné příklady svým vlastním chováním na komunikacích. Ale mnohdy nejde jen o rodiče. Děti sledují i ostatní účastníky silničního provozu. Rodina musí dávat dětem správný příklad jak se bezpečně pohybovat v dopravním prostoru. Pokud např. rodiče s dětmi budou přecházet přechod pro chodce na červenou, je velká pravděpodobnost, že to děti až vyrostou, budou dělat také. Vezmou si zkrátka špatný příklad ze svých rodičů. Takových to příkladů můžeme nalézt spoustu a je potřeba dětem od malička nastavit správný hodnotový systém.
Další důležitou částí hodnotového systému je respektování zákona a Policie. Mnozí řidiči u nás nerespektují ani zákon ani Policii a tento respekt k autoritám je potřeba v naší společnosti znovu obnovit.
BESIP se také zaměřuje na systém celoživotního vzdělávání v oblasti bezpečnosti silničního prostoru, se kterým je v ČR velký problém. V každém věku života by měl být člověk vzděláván v oblasti bezpečnosti v silničním provozu a v ČR tento systém vzdělávání nefunguje. BESIP momentálně vzdělává pouze na základních školách a snaží se dostat do mateřských škol. Právě pro mateřské školy připravuje BESIP nové projekty. Posledním představeným projektem byl „Myšák Bertík a pan B“ (pan Bezpečný) http://www.ibesip.cz/cz/pro-media/. Je to veleúspěšný projekt, na který již bohužel byly finanční prostředky vyčerpány a další se zatím nenalezly, což je obrovská škoda. Na prvním stupni základních škol existuje povinná dopravní výchova, kdy děti chodí povinně na dopravní hřiště a po složení zkoušek získávají průkaz cyklisty. Pro základní školy má BESIP také nově představenou ucelenou řadu výukových materiálu, které jsou interaktivní a dají se použit např. i na tabletech, chytrých tabulích apod. Na středních školách výuka bezpečnosti silničního provozu prakticky neexistuje vůbec a následují autoškoly.
Pokud řidič „nějak“ (je otázkou jak) projde autoškolou, tak dále s řidiči v ČR nijak nepracujeme a nevzděláváme je. Bohužel je u nás poptávka po autoškolách taková, že absolvent chce absolvovat autoškolu v co nejkratším termínu a za co nejméně peněz, což určitě nevede k budoucímu bezpečnému chování řidičů na našich komunikacích. A proto i systém autoškol si u nás zasluhuje velkou pozornost a je potřeba celý systém autoškolství změnit. Mladí a začínající řidiči, kteří vyjdou z autoškol, jsou velkým problémem na našich komunikacích. Zhruba 27% všech dopravních nehod u nás způsobí řidiči s praxí řízení do 5 let! 50% nehod způsobí řidiči s praxí řízení do 10 let!
1.2 Tým silniční bezpečnosti
S druhou prezentací na dopravní snídani vystoupil pan Bc. Roman Budský, BA (Hons) z Týmu silniční bezpečnosti. Tým silniční bezpečnosti se v rámci bezpečnosti v silničním provozu zaměřuje hlavně na lidský činitel a prevenci dopravních nehod. Je u nás např. hlavním organizátorem spolu s BESIPEM kampaně „Chraňme naše děti“ http://www.chranmenasedeti.cz/, která je celosvětovou kampaní založenou Světovou zdravotnickou organizací. Další kampaní, kterou Tým silniční bezpečnosti pořádá je kampaň „Na kole jen s přilbou“ http://www.nakolejensprilbou.cz/, která je zaměřena na bezpečnost cyklistů.
Pan Bc. Roman Budský se ve své prezentaci zaměřil na zodpovězení otázky, jestli je opravdu nutné, aby komunikace v ČR byly tak nebezpečné a proč mají ostatní státy EU28 daleko bezpečnější komunikace než ČR.
Za prvních devět měsíců roku 2015 zemřelo na našich silnicích již 494 osob, což je o 21 osob více než v loňském roce ve stejném období! Je to nárůst o bezmála 4,4%. Nehodovost na komunikacích nás v loňském roce stála zhruba 53 miliard Kč a to je jen statistika nehod vyšetřovaných Policií ČR. Navíc dopravní nehody mají velmi výrazný multiplikační efekt, na jednoho mrtvého v rámci Evropské unie připadá 8 až 9 těžce zraněných osob, z toho 4 osoby mají doživotní následky! Na jednoho mrtvého připadá 40 lehce zraněných osob. V Evropské unii v loňském roce zemřelo na komunikacích 25.845 osob, oproti roku 2013 to byl nepatrný pokles o 0,8%. Bohužel v ČR došlo v loňském roce k navýšení usmrcených osob na komunikacích o 5,2%. V evropském měřítku je průměr usmrcených osob na komunikacích 50,5 osoby na jeden milión obyvatel. V ČR je to 65 usmrcených osob na jeden milión obyvatel a tím se ČR řadí na nechvalné 21. místo v EU28 a každým rokem se propadáme v žebříčku níže a níže. Předbíhají nás už i ostatní post socialistické státy.
Na miliardu ujetých kilometrů připadá v ČR asi 15 usmrcených osob na komunikacích, což opět řadí ČR na chvost pomyslného žebříčku. Na opačném konci žebříčku je např. Dánsko a můžeme ze statistik konstatovat, že např. dánské silnice jsou oproti českým 4x bezpečnější, německé silnice 3x bezpečnější, francouzské 2,5x bezpečnější atd. Proč jsou ostatní silnice v EU28 bezpečnější? Příčinou je to, že v těchto státech se nahlíží na bezpečnost na komunikacích jako na samostatný obor lidské činnosti a bezpečnost je v těchto státech řízená moderními manažerskými metodami. Což bohužel není případ ČR. U nás zkrátka chybí celospolečenská poptávka po bezpečných komunikacích a ani sama veřejnost nevolá po bezpečných komunikacích. A kde chybí poptávka, chybí i nabídka. Z toho vyplývá, že bezpečnost na komunikacích není řešena komplexně, mnohdy se volí levná a rychlá technická řešení, která nejsou nijak zvlášť efektivní.
A přitom k řešení zvýšení bezpečnosti na našich komunikacích můžeme využít řadu již zpracovaných materiálů. Můžeme využít Manuál zpracovaný Světovou bankou (2009), Zásady dané projektem CAST (financovaným EK), Studii zpracovanou CDV, v. v. i., Brno a samozřejmě také praktické zkušenosti ze zemí s dlouhodobě příznivými statistikami dopravních nehod.
Je tedy potřeba v ČR přesně definovat manažerský systém řízení, který bude řešit bezpečnost na našich komunikacích, je nutné stanovit reálné krátkodobé i dlouhodobé cíle, musíme zvolit programy, které nám dosažení cílů zajistí, a dále musíme zjišťovat, jak zvolené programy na účastníky silničního provozu působí a jak se při nich lidé chovají (nepřímé ukazatele dopravní nehodovosti). Tento manažerský systém musí permanentně hodnotit, na kolik se daří plnit stanovené cíle.
V rámci manažerského přístupu k bezpečnosti v silničním provozu musí jako centrální subjekt u nás nejprve začít fungovat Rada vlády pro bezpečnost v silničním provozu. Toto bude klíčový koncepční orgán, který by se měl scházet několikrát do roka a měl by určovat pravidla řízení. Pak by měl existovat Centrální výkonný subjekt, který by se měl scházet jednou měsíčně a ten by měl být odpovědný za plnění stanovených cílů. V minulosti se navrhovalo, aby Centrálním výkonným subjektem bylo samostatné oddělení BESIP na Ministerstvu Dopravy, které by se rozšířilo. Toto vše ale nesmí zůstat na úrovni centrály a musí se dostat až do regionů a do obcí a proto musí vzniknout i Dopravně bezpečnostní management regionální a Dopravně bezpečnostní management lokální až na úrovni samotných obcí. Toto vše musí být vzájemně provázáno, jinak systém řízení nebude fungovat.
V závěru této prezentace zaznělo, že se s bezpečností na komunikacích v letošním roce nedaří ani Francii. Francie má nárůst 4,6 % usmrcených osob na komunikacích za prvních devět měsíců letošního roku. 2. října 2015 premiér Francie ohlásil, že se francouzské komunikace změnily v jednotný hřbitov a vyhlásil 22 bodů ke zvýšení bezpečnosti na komunikacích, které jsou postaveny na exaktní analýze toho co se děje na francouzských komunikacích. Těchto 22 bodů vstoupilo v okamžitou platnost a Francie velice tvrdým způsobem začala 1. říjnem potlačovat dopravní nehodovost. V ČR to stále bereme jako přirozený vývoj a bereme české silnice, že jsou od toho, aby se na nich umíralo. Když srovnáme ČR a Francii, tak máme dva státy s podobným vývojem nehodovosti v letošním roce, ale s úplným jiným přístupem řešení situace, což je velmi smutné. Pokud chceme zásadním způsobem změnit nehodovost na českých silnicích, tak nás čeká zásadní změna způsobu myšlení!!!
1.3 Státní fond dopravní infrastruktury SFDI
Třetí přednáškou v I. bloku Dopravní snídaně byla přednáška Ing. Stanislava Šlechty ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Velký význam při snižování dopravní nehodovosti má právě rozvíjení bezpečné dopravní infrastruktury.
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) financuje velké stavby na dálnicích a rychlostních komunikacích. Kromě toho SFDI poskytuje také příspěvky pro silnice I. až III. tříd a konkrétně to jsou 3 příspěvkové programy, které vyhlašuje každým rokem. Jsou to programy pro zvýšení bezpečnosti dopravy a zpřístupnění dopravní infrastruktury osobám se sníženou schopností pohybu a orientace, na výstavbu a údržbu cyklistických stezek a programy na průzkumné a projektové práce, týkající se nových technologií v dopravě.
Od roku 2001 do roku 2014 poskytlo SFDI téměř 2 miliardy Kč na akce zvyšující bezpečnost v dopravě, zhruba 1,5 miliardy Kč na výstavbu a údržbu cyklostezek a asi 572 miliónů Kč na průzkumné a projektové práce.
Rozpočet SFDI každoročně schvaluje vláda ČR a následně Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, v té době také SFDI připravuje pravidla pro financování z rozpočtu SFDI a pravidla pro příspěvkové programy. Zároveň v této době již mohou probíhat konzultace zájemců se SFDI nad konkrétními projekty se kterými se následně o příspěvky bude žádat. Není od věci nechat na projekt zpracovat i bezpečnostní audit, který je následně při schválení financování ze SFDI plně hrazen.
Projekty hodnotí hodnotitelská komise, která doporučí výboru SFDI vhodné projekty ke schválení. Hodnotitelská komise je tvořena zástupci Ministerstva dopravy, Ministerstva pro místní rozvoj, CDV, Asociace krajů, Svazu měst a obcí, Policie ČR, Vládního výboru pro zdravotně postižené a ŘSD. Finálně příspěvky schvaluje výbor SFDI.
Maximální možný příspěvek uznatelných nákladů je u projektů zvyšujících bezpečnost v dopravě a projektů řešících výstavbu a údržbu cyklostezek 85%, u cyklostezek budovaných na zrušeném drážním tělese je maximální možný příspěvek až 90%. Cyklotrasy musí být dlouhé alespoň 1 km, musí z nich být vyloučen provoz motorové dopravy a je možnost u nich ze SFDI částečně financovat i projektovou dokumentaci. Nově realizace projektu může probíhat 2 roky!
Mezi nejčastější chyby žádostí o příspěvek ze SFDI jsou ty, že projektová dokumentace není zpracována dle vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb a dle vyhlášky č. 398/2009 Sb., s požadavky na bezbariérové užívání staveb! Stavební povolení musí být v naprosté většině případů vystaveno speciálním stavebním úřadem (komunikace II. a III. třídy) nebo od Krajského úřadu (komunikace I. třídy). Majetkoprávní vypořádání již není potřeba dokládat při předložení žádosti, ale musí být dokončeno do 12 měsíců od ukončení financování akce! Udržitelnost projektů financovaných ze SFDI je 8 let! Termíny pro podání nových žádostí o příspěvek jsou pro bezpečnost 15. 1. 2016 a pro cyklostezky 20. 1. 2016.
1.4 Policie ČR
Poslední prezentací v I. bloku Dopravní snídaně byla prezentace kpt. Ing. Tomáše Pohla z odboru služby dopravní policie Karlovarského kraje, ve které představil údaje o nehodovosti v Karlovarském kraji v roce 2014 v letošním roce.
Úvodem této prezentace znovu zaznělo, že ne všechny dopravní nehody, které se stanou, jsou šetřeny Policií ČR. Mnoho nehod vůbec nahlášeno není a Policie ČR jejich statistiky nezná. V loňském roce bylo v Karlovarském kraji usmrceno 15 osob na pozemních komunikacích, což je oproti roku 2013 nárůst o 7 osob! Počet usmrcených osob v Karlovarském kraji byl sice nejnižší ze všech krajů ČR, ale to je způsobeno tím, že Karlovarský kraj je nejmenším krajem v ČR.
V roce 2015 v Karlovarském kraji šetřila policie v období leden až srpen 1 252 nehod (tj. nárůst o 119 nehod oproti roku 2014), při nich již bylo 15 osob usmrceno (tj. nárůst o 7 osob oproti roku 2014)! Toto jistě není příznivá bilance.
Závěr této prezentace pak byl zaměřen na vybrané dopravní nehody v Karlovarském kraji v letošním roce.
Následovala asi 20 minutová přestávka, kterou přítomní využili k občerstvení a k pracovním diskuzím.
2. BLOK SNÍDANĚ
RSE Project s.r.o. – Analýza rizikových míst ročníku 2014
Po přestávce začal II. blok Dopravní snídaně a to blok diskuzní. Druhý blok Dopravní snídaně, je označován jako diskuzní blok, protože zúčastnění mohou v rámci tohoto bloku veřejně sdělit svůj názor k dané problematice a pohovořit tak o něm s ostatními zúčastněnými. První prezentací ve II. bloku byla prezentace Ing. Davida Pauka ze společnosti RSE Project s.r.o., ve které představil analýzu rizikových míst probíraných na dopravní snídani pro Karlovarský kraj v roce 2014. U pěti loni vytipovaných rizikových míst a u mototras kraje, se bohužel moc opatření zatím zrealizovat nepodařilo. Spíše se realizovala jen nízkonákladová opatření jen ve velmi omezené míře a došlo pouze k minimální úpravě DZ. Pro zvýšení bezpečnosti na komunikacích by bylo vhodné, aby se správci a vlastnící komunikací nad těmito místy znovu zamysleli a pokusili se u těchto míst alespoň nějaká navržená a prodiskutovaná opatření realizovat. Zcela jistě to bude přínosné celospolečensky.
Stále oblíbenějším dopravním prostředkem jsou také motocykly a motocyklisté jsou jednou z nejvíce ohrožených skupin účastníků silničního provozu a určitě by bylo vhodné přemýšlet nad osazováním komunikací speciálními motosvodidly zabraňujícími podjetí motocyklisty v případě dopravní nehody. Oblíbené mototrasy byly pro Karlovarský kraj vloni vytipovány a je jen škoda, že se alespoň někde motosvodidla nepodařila umístit.
Úsek silnice II/222 (Počerny) – Dle zjištění je od loňského roku tento úsek bez stavebních úprav a bez návrhu nového dopravního značení.
Dle Ing. Zory Šachlové zde v části úseku opět chybí na komunikaci směrové sloupky, takže oblouky jsou špatně vidět.
Navržená opatření na Dopravní snídani v roce 2014:
- Přeložka úseku silnice
- Upozornění na úsek výstražnou SDZ s apelem na přiměřenou rychlost
- Instalace většího počtu vodících tabulí Z3
- Instalace záchytného systému v místě pevných překážek
- Pokládka bezpečnostní protismykové úpravy před a ve směrovém oblouku
Přechod pro chodce na silnici I/20 v Doubí- Dle zjištění je od loňského roku toto místo bez stavebních úprav a bez návrhu nového dopravního značení.
Dle krajského koordinátora BESIP pro Karlovarský kraj Bc. Václava Brože by jistě nějaké zvýraznění či stavební úpravu toto místo sneslo, protože hodně komplikovaný je již příjezd k tomuto místu. Přijíždějící řidič se musí soustředit na spoustu jiných rizik před tímto místem a samotný přechod pro chodce pak může přehlédnout.
Navržená opatření na Dopravní snídani v roce 2014:
- Protismyková úprava před přechodem pro chodce ve směru klesání nadstandardní délky
- Zvýraznění přechodu pro chodce ve směru klesání (A11, + výstražná světla S7, příp. zvýrazňujícími knoflíky, v závislosti na viditelnosti nebo klimatických podmínkách)
Obchvat Velké Hleďsebe silnice I/21 – Dle zjištěných informací zde od loňského roku žádná stavební úprava nebyla provedena. Dopravní značení bylo upraveno jen částečně, došlo ke čtyřem instalacím zkrácených Z 3 a k posunu B 20a „70“.
Dle pana Bc. Jiřího Balouna z ŘSD stavba – plánovaný obchvat Velké Hleďsebe v roce 2016 dle původního plánu zahájen nebude. V Roce 2016 se se stavbou neuvažuje a pravděpodobně nebude zahájena ani v roce 2017. Stavba momentálně nemá prioritu, a jestli jí někdy dostane, tak o tom se rozhodne v následujících letech.
Dle pana Ing. Pavla Hojdy, člena dozorčí rady SFDI v příštím roce není dostatek finančních prostředků na spolufinancování dopravní infrastruktury z evropských zdrojů a tím se prakticky nepočítá ani se zahájením akcí z národních zdrojů a toto by měla být akce z národních zdrojů.
Navržená opatření na Dopravní snídani v roce 2014:
- Včasné upozornění na změnu komunikace A6a – zúžená vozovka z obou stran
- Instalace vodících prvků pro navedení na provizorní komunikaci
- Upozornění na riziko smyku za mokra, případně instalace přerušovaného světla s aktivací dle povětrnostních
Úsek silnice R6 Karlovy Vary – Dvory – Dle zjištění je od loňského roku tento úsek bez stavebních úprav a bez návrhu nového dopravního značení.
V následné diskuzi zaznělo, že tento úsek se v příštím roce stane silnicí pro motorová vozidla s maximální dovolenou rychlostí 110km/h.
Navržené opatření na Dopravní snídani v roce 2014:
- Instalace proměnného dopravního značení s napojením na meteohlásku A8 (Nebezpečí smyku) + B20a (Max. dovolená rychlost 100km/h)
Úsek silnice II/209 (Horní Slavkov) – Dle zjištěných informací je od loňského roku tento úsek bez stavebních úprav, pouze zde došlo k umístění dopravního značení Z3 do směrových oblouků.
Dle krajského koordinátora BESIP pro Karlovarský kraj Bc. Václava Brože zde opravdu jedna zatáčka vyhazuje a tento úsek je o řidičských schopnostech řidiče a o defenzivním způsobu jízdy. Zvýraznění dopravného značení by zde bylo vhodné.
Navržená opatření na Dopravní snídani v roce 2014:
- Omezení maximální povolené rychlosti
- Doplnění vodících tabulí do krizových oblouků v obou směrech
- Pokládka bezpečnostní protismykové úpravy před a ve směrovém oblouku
- Důraz na zimní údržbu (údolí, říčka)
Mototrasy kraje – Dle dostupných informacív Karlovarském kraji od loňského roku nedošlo k žádné instalaci speciálního svodidla se spodní pásnicí bránicí podjetí motorkáře při dopravní nehodě. Nutno připomenout fakt, že v loňském roce došlo v Karlovarském kraji k 16 nehodám motocyklistů s následky 8 těžce zraněných a 8 lehce zraněných motocyklistů!
2.2 Policie ČR- prezentace silnice č. I/6 K. Vary – Bochov
S tou to prezentací vystoupil npor. Petr Mareš. Jedná se o nehodový úsek mezi Karlovými Vary a Bochovem v km 96 až 112. Jde o nejzatíženější úsek silnice I/6 ve směru od Prahy, kterým dle sčítání dopravy z roku 2010 projede cca 10.500 vozidel za den. Jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci, která je místy ve stoupání doplněna o třetí jízdní pruh. V této prezentaci byly prezentovány vybrané nehody pouze s následky na životě a to za poslední rok od 23. 12. 2014 do 29. 7. 2015.
Pravděpodobně pokud by byla hotová rychlostní silnice R6 k takto závažným následkům by v tomto úseku nedošlo. Za poslední rok v tomto úseku došlo k 5 dopravním nehodám s následky na životech, při nich došlo k usmrcení 8 osob, což je určitě k vážnému zamyšlení a nalezení opatření. 4 případy se staly při přejetí vozidla do protisměru a v jednom případě nebyla dána přednost protijedoucímu vozidlu.
2.3 RSE Project s.r.o. – riziková místa v kraji pro rok 2015
Následovala nejdelší prezentace celé dopravní snídaně a to opět prezentace Ing. Davida Pauka ze společnosti RSE Project s.r.o., který se v ní zaměřil na konkrétní riziková místa v Karlovarském kraji, tak jak byla pro letošní ročník vytipována dopravními policisty z odboru služby dopravní policie.
Konkrétně se jedná o tato místa:
- Úsek I/13 za obcí Stráž n. O.
- Úsek II/210 u Kraslic
- Úsek I/20 u Vodné
