Dne 17. 4. 2015 se v Clarion Congress hotelu v Ústí nad Labem uskutečnil 3. ročník Dopravní snídaně s BESIPEM pro Ústecký kraj. Této dopravní snídaně se zúčastnilo cca 50 osob. Složení zúčastněných bylo různorodé od odborníků z oblasti bezpečnosti silničního provozu a správců komunikací, přes dopravní policisty až po zástupce kraje, měst a obcí. Tato dopravní snídaně se konala pod záštitou Oldřicha Bubeníčka, hejtmana Ústeckého kraje a Ing. Josefa Zikmunda, primátora statutárního města Ústí nad Labem.
Po zahájení dopravní snídaně zkušeným moderátorem Robertem Galiou bylo posluchačům na úvod promítnuto krátké uvítací video ministra dopravy ČR Dana Ťoka.
Úvodní první blok dopravní snídaně začal prezentací pana Ing. Martina Faráře, vedoucího samostatného oddělení BESIP Ministerstva dopravy ČR, který ve své prezentaci představil směřování BESIPu s důrazem na lidský faktor. Z této prezentace vyplynulo, že BESIP je součástí nového poradního orgánu generálního ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD), který má v kompetenci řešit opatření navržená v rámci Dopravních snídaní s BESIPEM na komunikacích ve správě ŘSD. Navržená opatření na dopravních snídaních tak nezůstanou jen ve stavu návrhu. ŘSD se jimi bude skutečně zabývat a bude se je snažit i realizovat. Dále z prezentace vyplynulo zaměření BESIPu na prevenci v oblasti bezpečnosti v silničním provozu, čímž velkou mírou napomáhá splnění „Vize 0“ Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP), („Vize 0“ tzn. snižování počtu usmrcených osob na komunikacích v ČR až k pomyslné 0). V loňském roce bohužel nebyl splněn předpoklad NSBSP kdy na našich silnicích zemřelo 629 osob, čímž byl překročen předpoklad NSBSP o 80 usmrcených osob. Z těchto čísel vyplývá, že je stále důležité se zabývat bezpečností v silničním provozu a přispívat jakýmikoliv prostředky, které sníží počet dopravních nehod na našich komunikacích. V rámci krajů nesplnilo NSBSP 8 ze 14 krajů! Nejhorší byla situace ve Středočeském kraji (usmrceno oproti NSBSP o 34 osob více) a Kraji Vysočina (usmrceno oproti NSBSP o 21 osob více), nejlépe dopadl Moravskoslezský kraj (usmrceno oproti NSBSP o 10 osob méně).
S druhou prezentací na dopravní snídani vystoupil pan Bc. Roman Budský, BA (Hons) z Týmu silniční bezpečnosti, kde ve své prezentaci představil nehodovost v evropském kontextu. V státech Evropské unie došlo meziročně k poklesu obětí dopravních nehod o 1%, naopak v České republice došlo k navýšení obětí dopravních nehod o 5,2%, což je čtvrtý až šestý nejhorší výsledek v Evropské unii. Při přepočtu usmrcených osob na silnicích na jeden milión obyvatel, patří Česká republika k nejhorším státům. Právě to by se mohlo stát impulsem k tomu, abychom se začali zaobírat problematikou bezpečnosti na našich silnicích. Bezpečnost v dopravě je třeba chápat jako samostatný obor lidské činnosti a je nutné na něj aplikovat moderní manažerské metody. Bezpečnost v dopravě je také produkt, na který se musí použít i moderní marketingové metody, tak aby lidé začali brát bezpečnost v dopravě vážně.
Třetím vystupujícím byl Ing. Stanislav Šlechta ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který představil příspěvkové programy SFDI s jejich maximálními výšemi příspěvků. Konkrétně se jednalo o příspěvky na zvyšování bezpečnosti v dopravě, na výstavbu a údržbu cyklistických stezek a o příspěvky na průzkumné a projektové práce, týkající se nových technologií v dopravě. Dále posluchače seznámil s nejčastějšími chybami při žádostech o dotaze ze SFDI a nastínil termíny druhých kol výzev k podání žádosti o financování ze SFDI pro letošní rok.
Čtvrtou prezentací v tomto bloku byla prezentace Ing. Jindřicha Friče, Ph.D., z Centra dopravního výzkumu (CDV), který se zaměřil na identifikaci kritických míst na pozemních komunikacích a na hodnocení stávajících pozemních komunikací. Zabýval se také zpracováním bezpečnostních auditů ve smyslu, že bezpečnostní audity by měly být součástí každé žádosti o financování projektů ze SFDI. Tyto audity jsou pak v rámci financování ze SFDI plně hrazeny. Dále ve své prezentaci představil bezpečnostní inspekce na komunikacích a systém řešení konfliktních situací na pozemních komunikacích, jejich typy a závažnosti. Představil také činnost CDV zabývající se ekonomickými následky dopravních nehod a výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích.
S pátou prezentací, poslední v prvním bloku snídaně, vystoupil plk. Jiří Ušák, vedoucího odboru služby dopravní policie v Ústeckém kraji, který prezentoval dopravní nehodovost na území Ústeckého kraje v roce 2014. Posluchači byli seznámeni s obecnou statistikou dopravní nehodovosti, s porovnáním nehod a jejich následky v letech 2013 a 2014, ze kterého vyplynul nárůst dopravní nehodovosti v Ústeckém kraji v roce 2014.
Prezentace dále obsahovala statistiku sledovaných příčin dopravních nehod v Ústeckém kraji a porovnání příčin dopravních nehod v letech 2013 a 2014. Tato statistika byla rozdělena i na jednotlivé okresy kraje.
Zajímavý byl v prezentaci graf vývoje roční nehodovosti v Ústeckém kraji v letech 2007 až 2014. Z převážně klesajícího trendu dopravní nehodovosti v kraji vystupují pouze roky 2008, 2012 a bohužel i rok 2014, což se neslučuje s předpokladem klesajícího trendu Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP).
V prezentaci plk. Ušák také zmínil vyhodnocení kontroly závad na pozemních komunikacích v roce 2014 a nastínil základní ukazatele dopravních nehod a sledované příčiny dopravních nehod v 1. čtvrtletí roku 2015.
Po zhruba 20 minutové přestávce, kterou většina posluchačů využila k rozhovorům s ostatními zúčastněnými kolegy, začal druhý diskuzní blok dopravní snídaně, kde první prezentací bylo společné vystoupení Ing. Davida Pauka ze společnosti RSE Project s.r.o. spolu s Janem Pechoutem, krajským koordinátorem BESIP v Ústeckém kraji, kteří představili analýzu rizikových míst probíraných na dopravních snídaních v roce 2014. Druhý blok dopravní snídaně, je označován jako diskuzní blok, protože zúčastnění mohou v rámci tohoto bloku veřejně sdělit svůj názor k dané problematice a pohovořit tak o něm s ostatními zúčastněnými. Z pěti loni vytipovaných rizikových míst, se do letošního roku zatím většina opatření nepodařila realizovat.
U silnice I/13 v úseku Ludvíkovice – Huntířov je provedení souvislé opravy lokality v plánu po úsecích částečně pro letošní podzim a dále na rok 2016 z důvodu probíhající kompletní opravy ul. Kamenické v Děčíně, která významně omezuje plynulost dopravy na silnici I/13 nutností kyvadlového provozu. Dále je v úseku před Ludvíkovicemi (ve směru do Děčína) těsně před rekonstrukcí propustku a navazujícího odvodnění, které si po určitou dobu vyžádá také kyvadlový provoz.
U mimoúrovňové křižovatky silnic I/8 a I/13 u Teplic se situace vyvíjí tak, že pro danou lokalitu zatím nebyla určena priorita mimo jiné i v souvislosti s probíhající opravou mostu 8-052 a především také z důvodu plánované opravy dilatačních závěrů mostů 8-049 a 8-050 v roce 2016 a 2017 (aktuálně v projektové přípravě), u kterých se předpokládá též obnova povrchu komunikace a příslušenství.
Pro silnici I/27 u obce Pšov má správce komunikace za to, že bezpečnostní opatření byla provedena v dostatečné míře. Řešením tohoto rizikového místa je plánovaný obchvat Pšova, který je zatím momentálně bohužel pouze ve fázi studie výhledové trasy silnice I/27 v úseku Žiželice – MÚK R6 Kolešov z roku 2007. Společný obchvat Sýrovic a Pšova je veden jihovýchodně od těchto obcí. Aktuálně jsou podle správce komunikace pro výstavbu silnic I. tříd v Ústeckém kraji určeny jiné priority.
Pro přechod pro chodce na silnici I/13 v Teplicích byla již podle vyjádření zástupců města Teplice zpracována projektová dokumentace a předpokládá se letošní realizace dělícího ostrůvku v podobném duchu, v jakém byl prezentován v minulém ročníku Dopravní snídaně s BESIPEM.
U přechodu pro chodce na silnici I/13 v Klášterci nad Ohří se zástupci města přiklání k vybudování okružní křižovatky pro zklidnění vjezdu do obce. Zatím ale nedošlo k dohodě se správcem komunikace a správním úřadem. Jako nejnutnější pro vytvoření bezpečného přecházení jsou zástupci města ochotni zafinancovat dělící ostrůvek z mobilních prvků. Tímto řešením se zvýší bezpečnost chodců, ale na druhou stranu se sníží pasivní bezpečnost komunikace vytvořením pevné překážky. Za zvážení stojí také zúžení jízdních pruhů v oblasti přechodu na např. 3,5m a vytvořením vysazených chodníkových ploch. Druhý z přechodů, který se v loňském roce u křižovatky nacházel, byl již odstraněn.
Následovala nejdelší prezentace celé dopravní snídaně a to prezentace Ing. Davida Pauka ze společnosti RSE Project s.r.o., který se v ní zaměřil na konkrétní riziková místa v Ústeckém kraji, tak jak byla pro letošní ročník vytipována dopravními policisty ve spolupráci s BESIPEM.
Konkrétně se jedná o tyto místa:
- Úsek silnice I/13 v Jílovém – Martiněvsi
- Okružní křižovatka pod Větruší
- Křižovatka I/13 a místní komunikace v Teplicích
Úsek silnice I/13 v Jílovém – Martiněvsi
Rizikovost tohoto úseku vytváří změna směrového vedení silnice a blízkost vodního toku s velkým výškovým rozdílem (vozovka-hladina). Častým následkem dopravní nehody je zde pád vozidla do Jílovského potoka. Při pádu vozidla do potoka může dojít k utonutí řidiče, nebo přepravovaných osob, ale také zde při nehodách dochází k úniku provozních kapalin do potoka a tím k ekologickým škodám. Již v minulosti byl dopravním inspektorátem podán návrh na osazení silničního svodidla podél opěrné zdi Jílovského potoka.
Počet nehod za posledních 5 let: 14x; 1 těžké zranění a 10 lehká.
Navržená opatření:
- Ověření protismykových vlastností vozovky
- Případně aplikace bezpečnostní protismykové úpravy
- V místě souběhu s tokem instalace svodidel
Z následné diskuze zúčastněných vyplynulo, že pro zabránění pádu vozidel do vodního toku proběhlo jednání a návrh umístění záchytného systému v rizikovém místě. Při jednáních vznikl rozpor ohledně polohy záchytného systému. Předpoklad odsazení záchytného systému pro zajištění volné vozovky v případě vyjetí vozidla při smyku k vodnímu toku narazil na majetkové vypořádání. Pozemek, na kterém se zvažuje umístění svodidla, je ve správě správce vodního toku, který nebude financovat představu správce komunikace či správního úřadu. V současnosti probíhá příprava podkladů pro stanovení osazení svodidel podél jízdního pruhu.
V diskuzi dále zaznělo, že je současně třeba upozornit na použití bezpečnostní protismykové úpravy vzhledem k základním předpokladům funkční komunikace, která by měla mít odpovídající návrhové parametry (poloměry, sklony), vlastnosti povrchu a vybavení (značení). Proto před samotnou aplikací se musí zvážit možnost zajištění základních předpokladů funkční komunikace vůči dočasnému řešení pomocí protismykové úpravy.
Okružní křižovatka pod Větruší
Jedná se o krátký dvoupruhový úsek mezi silnicí I/30 a okružní křižovatkou (cca 90m), kde si řidiči vynucují zařazení do příslušného jízdního pruhu. Stejný problém pak nastává v samotné dvoupruhové okružní křižovatce. Nejčastější příčinou dopravních nehod je zde nedání přednosti v jízdě při přejíždění z jednoho pruhu do druhého. V roce 2014 zde došlo k 31 dopravním nehodám řešeným Policií ČR, při nich naštěstí došlo jen ke 2 lehkým zraněním. K častým dopravním nehodám zde taktéž přispívá intenzita a skladba dopravy.
Počet nehod za posledních 5 let: 128x; 4 lehká zranění.
Navržená opatření:
- Redukce pruhů na vjezdu na okružní křižovatku od silnice I/30
- Úprava uspořádání jízdního pásu okružní křižovatky
- Řízení světelným signalizačním zařízením dle zaplnění úseku
Z diskuze zúčastněných vyplynulo, že základní problematikou uvedeného místa je nevhodný návrh křižovatek s odlišným řízením a uspořádáním a jejich celková vzdálenost. Z historického vývoje lokality bylo navrhováno vytvoření větší okružní křižovatky zahrnující vjezd do centra, silnici II/613 a zároveň silnici I/30, což by řešilo uvedenou lokalitu nejlépe jak z hlediska plynulosti tak bezpečnosti dopravy. V současném uspořádání je největším problémem průjezd především nákladních vozidel přijíždějících po silnici I/30 ze směru od Lovosic, které mají omezený rozhled pod mostem a v oblouku z důvodu stavebního uspořádaní úseku. Zde se následně řadí automaticky do pravého jízdního pruhu, který je ovšem určen pro vjezd do centra a zároveň umožňuje současný vjezd vozidel ze silnice I/30 ze směru od Děčína. Z hlediska představených návrhů lze jako vhodnější označit uspořádání s jednopruhovým vjezdem na okružní pás, z důvodu jednoznačného usměrnění vozidel při vjezdu na okružní pás. Současné intenzity jsou značně ovlivněny nepropojenými úseky dálnice D8, které jsou propojeny trasou skrze tuto křižovatku. Při zprovoznění úseku chybějícího úseku dálnice D8, lze očekávat zklidnění v dané lokalitě.
Křižovatka I/13 a místní komunikace v Teplicích
Jedná se o tříramennou křižovatku na silnici I/13 ulic Okružní a Masarykovy. Křižovatka je řízena světelným signalizačním zařízením. Jako hlavní vliv vedoucí k dopravním nehodám je zde označena změna směrového vedení ulice Okružní. Při vypnutém signalizačním zařízení zde dochází k dopravním nehodám. Dále zde řidiči nerespektují červený signál světelného signalizačního zařízení a z ulice Okružní najíždějí do křižovatky. Výsledkem je pak ucpání křižovatky a kolizní situace. To má za následek zranění osob a velké hmotné škody.
Počet nehod za posledních 5 let: 48x; 11x lehká zranění.
Navržené opatření:
- Výstavba okružní křižovatky
V následné diskuzi zaznělo, že problematika uvedené lokality odráží nekoncepční vedení průtahu středem města. Z hlediska koncepčního řešení je nejlepší odvézt tranzitní dopravu mimo centrum města pomocí např. obchvatu. Pro zklidnění a zvýšení bezpečnosti uvedené křižovatky se nabízí řešení pomocí kruhového objezdu, nicméně u tohoto řešení je nutno počítat se vzájemnou součinností města a správcem komunikace I. třídy. Dalším faktorem ovlivňujícím vzhled a náročnost nového řešení je trasování trolejbusové dopravy přes křižovatku a velké intenzity pěších využívající přechody, které by následně přiléhaly k okružnímu pásu, čímž by byla ovlivněna plynulost dopravy. Z pohledu zástupců města existuje studie na okružní křižovatku, která ovšem zahrnuje řešení s dopravním propojením oblasti jižně od zmíněné křižovatky, a která naráží na náročnější majetkoprávní vypořádání.
Poslední přednáškou v diskuzním druhém bloku dopravní snídaně byla přednáška Ing. Jiřího Skály ze Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení na téma následků dopravních nehod ve světle světel. V této přednášce bylo apelováno na všechny správce veřejného osvětlení, aby se nesnažili ušetřit za každou cenu a pořizovali kvalitní veřejné osvětlení s dostatečnou svítivostí. Touto přednáškou byl uzavřen diskuzní druhý blok dopravní snídaně a následoval třetí blok – vystoupení partnerů.
Na úvod třetího bloku měl vystoupit pan Richard Toman ze společnosti ArcelorMittal s představením společnosti a s jejím zapojením do bezpečnosti v silničním provozu. Bohužel byl v průběhu Dopravní snídaně výjimečně odvolán díky nečekaným a závažným pracovním povinnostem zpět do Ostravy. Proto bylo zúčastněným promítnuto jen krátké video společnosti AcelorMittal, které je zaměřeno na jejich vyráběné svodidlo se zvýšenou ochranou motorkářů. Toto svodidlo má spodní pásnici, která chrání motorkáře před nárazem do sloupku či podjetím svodidla během nehody. Vyvinuto bylo v letech 2008 – 2012 ve spolupráci s univerzitou v Zaragoze a po úspěšných nárazových zkouškách roku 2013 se začalo vyrábět. Nejen, že už se toto svodidlo vyrábí, ale už je osazeno i na prvních úsecích komunikací v ČR a těmi jsou: 140 metrů svodidla v Šebrově (osazení 2013) a 1600 metrů poblíž Pardubic (osazení 2014).
Druhým vystoupením ve třetím bloku snídaně mělo být vystoupení pana Jiřího Cívky z Generali pojišťovny a pana Petra Čaníka, kteří měli zúčastněným představit internetový projekt http://www.vymoly.cz/. Nicméně taktéž oba pánové museli mimořádně a nečekaně Dopravní snídani díky pracovním povinnostem opustit dříve, proto bylo zúčastněným promítnuto video o tomto jejich společném projektu. Projekt vymoly.cz slouží po registraci komukoliv k nahlášení silničních výtluků na komunikacích v ČR. Toto hlášení se pak automaticky předává vlastníkům a správcům komunikací k opravě a ti pak mohou pružněji na opravy výtluků reagovat. Každoročně pak na tomto projektu probíhá soutěž o nejhorší díru (výtluk) v ČR.
Závěrečným vystoupením na dopravní snídani byla prezentace Ing. Milana Kučíka ze společnosti Silverton s.r.o., který představil profil společnosti a technologie, kterými se zabývají.
Závěrem bychom chtěli poděkovat Všem zúčastněným za to, že se Dopravní snídaně s BESIPEM pro Ústecký kraj zúčastnili, a že jim bezpečnost v silničním provozu není lhostejná a zajímají se o ni. Dále děkujeme všem diskutujícím, kteří přispěli svými názory a odborností do diskuzí. Byli bychom rádi, pokud nezůstane jen u diskuzí a navržená bezpečnostní opatření se i zrealizují. Apelujeme na všechny, kteří jsou schopni realizace bezpečnostních prvků ovlivnit, aby tak učinili a pomohli tak naplňovat „Vizi 0“ NSBSP. Těšíme se na setkání s Vámi na Dopravní snídani s BESIPEM pro Ústecký kraj v roce 2016. Děkujeme!
