POD ZÁŠTITOU PREZÍDIA DOPRAVNÍ POLICIE ČR

Dopravní konference

Zlínský kraj 2016

4. ročník Dopravní snídaně s BESIPEM pro Zlínský kraj se uskutečnil 13. 10. 2016 v Kongresovém centru ve Zlíně. Dopravní snídaně ve Zlíně se letos zúčastnilo zhruba 60 osob z řad odborníků na bezpečnost na komunikacích, správců a vlastníků komunikací, zástupců měst a obcí, Policie ČR a jiných institucí. Ostatně záštitu k letošní Dopravní snídani udělili mimo jiné i Ing. Jaroslav Kučera, člen rady Zlínského kraje a MUDr. Miroslav Adámek, primátor města Zlína.

Zlínský kraj 2016
Zlínský kraj 2016

BESIP  – Ing. Martin Farář

V úvodu byl představen vývoj usmrcených a těžce zraněných v ČR oproti předpokladu Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP). V loňském roce v ČR zemřelo na komunikacích 660 osob. Předpoklad NSBSP byl 505 usmrcených. Ani zdaleka se tedy nepodařilo naplnit cíl NSBSP v počtu usmrcených osob na našich komunikacích.

Nejvyšší nárůst počtu usmrcených v loňském roce byl u chodců, spolucestujících a dětí. V loňském roce na našich komunikacích zemřelo 18 dětí. Proto, aby se situace zlepšila, vytvořil BESIP pro rok 2016 ucelenou řadu výukových materiálů pro dopravní výchovu pro MŠ až ZŠ. Dále pro II. stupeň ZŠ vytvořil BESIP s Asociací záchranný kruh animované výukové spoty, kde je např. i speciální díl věnovaný správnému chování na železničním přejezdu.

V roce 2015 spustil BESIP kampaň „Děláš to taky“. Je to kampaň zaměřená na hodnotový systém. Záměrem bylo poukázat na chybné chování rodičů a dospělých, které děti považují za správné, a proto ho po dospělých opakují.

Další projekt BESIPu – Myšák Bertík a pan B úspěšně absolvoval 22 vystoupení po celé ČR. Tento projekt získal pro rok 2016 záštitu i Světové zdravotnické organizace.

BESIP taktéž vyvíjí aktivity pro motocyklisty zaměřené na základní znalosti jemného ovládání motocyklů, od skútru až po velké motorky. Včetně rozdílu chování motocyklu a čtyřkolky.

Další kampaní spuštěnou v minulém roce byla kampaň „Vidíme se?“. V loňském roce zemřelo na našich komunikacích 72 chodců, kteří nebyli vidět. Proto se BESIP snaží zaměřit také na chodce.

Vznikly taktéž pro letošní ročník série 3 videí s názvem „Nehodové lokality“. Jsou to videa pro motocyklisty s popisem nehodové lokality a s důrazem na bezpečnost motocyklisty, předvídání a nepodceňování situace.

Další částí prezentace byl nový bodový systém. Hlavní cíle nového bodového systému jsou:

– Zvýšit bezpečnost silničního provozu a snížení počtu smrtelných nehod.

– Přísnější postih závažných porušení pravidel silničního provozu, která způsobují dopravní nehody s nejtěžšími následky.

– Férový a přehledný systém pro řidiče.

Dále byly představeny plánované činnosti Ministerstva dopravy k železničním přejezdům v roce 2016:

  • Sekvenční sklápění závor – obavy z průjezdu stylem “esíčko”.
  • 2 typy laserových detektorů překážek (SICK a LIDAR) – 2 úseky (Kostěnice – Pardubice, Grygov – Olomouc).
  • Testování detektoru na bázi 3D infrakamery.
  • Definice provozních stavů, ve kterých bude probíhat detekce překážek.
  • Testovací provoz detektorů – max. 1 rok, bezpečnost a spolehlivost, zvláště za silného deště, námrazy či mlhy. Vliv znečištění optiky.
  • Nasazení inteligentních kamerových systémů pro detekci vjetí na přejezd ve výstraze (ale i např. zastavení vozidla) – automatické generování výstupů pro přestupkové řízení (jednání PČR a ÚOOÚ).
  • Školení řidičů profesionálů.
  • Doplnění vybraných železničních přejezdů (cca 60) o závory – rok 2016 příprava prvních 30.
  • Dalších cca 100 přejezdu je analyzováno pro případné úplné zrušení.
  • Kooperativní systémy – daleká budoucnost

Centrum dopravního výzkumu v.v.i. – Ing. Josef Mikulík, CSc.

Prezentace začala úvodními statistikami usmrcených a těžce zraněných na našich komunikacích. Počet usmrcených překročil stanovený předpoklad NSBSP o 31% (počet usmrcených do 24 hodin), resp. 35 % (počet usmrcených do 30 dní).  Oproti stanoveným předpokladům NSBSP  zemřelo v letech 2012 – 2015 o 255 osob více. Počet těžce zraněných byl oproti předpokladu o 136 osob nižší.

CDV zavedlo ukazatel závažnosti nehod (UZN). UZN = 4x počet usmrcených osob + počet těžce zraněných osob v daném roce. Ukazatel závažnosti nehod byl v roce 2015 v ČR o 10 % vyšší oproti předpokladu.

Celospolečenská ztráta z nehodovosti ve Zlínském kraji za rok 2015 je předběžným výpočtem stanovena na cca na 3 miliardy Kč.

Slabá místa Zlínského kraje – Počet usmrcených a těžce zraněných osob na 1.000 km komunikace v roce 2015:

Slabá místa Zlínského kraje – Závažné následky na silnicích I. tř. ve Zlínském kraji dle druhu nehody:

·         srážky s jedoucím vozidlem v obci i mimo obec,

·         srážky s pevnou překážkou v obci i mimo obec,

·         srážky s chodcem v obci i mimo obec.

Dále byla prezentace zaměřena na srážky s pevnou překážkou ve Zlínském kraji ….

… a na srážky s vlakem ve Zlínském kraji, z čehož vyplývají i slabá místa Zlínského kraje dle druhu nehody.

Srážky s vlakem:

Při srážkách s vlakem byly v roce 2015 ve Zlínském kraji:

      ·         3 osoby usmrceny,

      ·         1 osoba těžce zraněna.

JAK ZLEPŠIT BEZPEČNOST ÚČASTNÍKŮ SILNIČNÍHO PROVOZU VE ZLÍNSKÉM KRAJI A POSUNOUT JEJ Z POSLEDNÍ POZICE MEZI KRAJI ČR?

Byly již učiněny základní kroky:

      ·         Schválena Strategie Bezpečnosti silničního provozu Zlínského kraje (2012)

      ·         Každoročně vyhodnocováno její plnění

      ·         Zřízena pozice krajského manažera pro bezpečnost silničního provozu (2015)

      ·         Aktivity některých ORP (Otrokovice, Uherský Brod, Luhačovice)

JE VŠAK NEZBYTNÉ:  

      ·    vytvořit podmínky pro efektivní výkon koordinačních činností krajského manažera BESIP ve všech aktivitách, které jsou v kompetenční působnosti Krajského úřadu a mohou (měly by) být zajištěny i jinými subjekty,

   ·  postupně připravovat zřízení specializovaného útvaru na úrovni kraje, který by se problematikou bezpečnosti systémově zabýval,

       ·   zajistit přiměřené financování aktivit včetně prostředků z jiných zdrojů, např. SFDI, FZŠ, EF …,

    ·    zapojit do realizace „Strategie Bezpečnosti silničního provozu Zlínského kraje“ veškeré subjekty, kterých se problematika bezpečnosti dotýká,

       ·  široce publikovat Strategii jako návod pro ochranu zdraví a životů občanů na silnicích,

       ·  zajistit průběžné odborné konzultace k řešení bezpečnostních opatření,

    ·         konkrétní aktivity zintenzivnit v oblastech zaměřených na dílčí cíle, jejichž plnění je neuspokojivé, zejména na zranitelné účastníky provozu a na kritická místa na komunikacích.


Tým silniční bezpečnosti – Bc. Roman Budský, BA (Hons)

V loňském roce se v ČR na železničních přejezdech stalo 164 mimořádných událostí, 32 lidí zemřelo a 142 lidí bylo zraněno.

Kde docházelo ke střetům s vlakem:

•      Největší počet střetů – přejezdy zabezpečené světelnou signalizací bez závor

                                   13 osob usmrceno.

•      Přejezdy zabezpečené jen výstražným křížem

                                   8 osob usmrceno.

•      Přejezdy zabezpečené světelnou signalizací a závorami

                                   11 osob usmrceno.

Z pohledu statistik Policie ČR tak v roce 2015 meziročně oproti roku 2014 v ČR vrostl počet dopravních nehod na železničních přejezdech o 23 nehod na celkem 379 nehod. Usmrceno bylo o 3 osoby méně, tj. 21 osob, těžce zraněno bylo o 7 osob více, tj. 28 osob a lehce zraněno bylo o 37 osob více, tj. 130 osob.

Průměrná závažnost dopravních nehod byla v roce 2015 v ČR 7,1 obětí na 1 000 nehod vyšetřovaných Policií ČR.

Střety s vlakem jsou dlouhodobě suverénně tím nejhorším, co může účastníka silničního provozu potkat (nejvíce v r. 2003 – 157, nejméně v r. 2013 – 69).

Ročně zemře na železnicích států EU-28 cca 1.100 lidí. 58 % jsou z toho nepovolané osoby v kolejišti a 33 % jsou oběti střetů na železničních přejezdech (nejsou započítány sebevraždy).

V 98 % případů nehod na železničních přejezdech v EU-28 je pochybení na straně účastníků silničního provozu. Oběti mívají své bydliště v blízkosti trati či příslušného železničního přejezdu. Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím nehodovost na přejezdech je samotné chování účastníků silničního provozu.

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., provedlo v roce 2011 v rámci projektu ARIANA pozorovací průzkum chování účastníků silničního provozu na 13 železničních přejezdech:

      ·         Přejezdy vybavené světelnou výstrahou a závorami

platné předpisy porušilo 60,5 procenta účastníků silničního provozu.

      ·         Přejezdy zabezpečené světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor

třetina chodců ignorovala světelnou výstrahu.

      ·         Přejezdy označené křížem doplněným značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“

jen polovina řidičů zastavila mimo nebezpečné pásmo.

      ·         Přejezd vybavený jen mechanickými závorami

přes 60 procent řidičů a dvě třetiny chodců přejelo či prošlo ve fázi zvedání závor.


Policie ČR – kpt. Bc. Tomáš Horsák

Úvod této prezentace byl zaměřen na statistiku nehodovosti ve Zlínském kraji.

Dále byly představen výběr nejzávažnějších nehod ve Zlínském kraji z let 2015 a 2016.

V poslední části prezentace pak kpt. Bc. Tomáš Horsák představil priority služby dopravní policie v roce 2016.


RSE Project s.r.o. – Ing. Petr Bilý – Zhodnocení vývoje opatření na rizikových místech z DS 2014 a 2015

Křižovatka silnic I/47, III/4327 a místní komunikace v Kroměříži – opatření se realizovalo

Křižovatka silnic I/47, III/4327 a místní komunikace v Kroměříži – stav říjen 2016
Křižovatka silnic I/47, III/4327 a místní komunikace v Kroměříži – stav říjen 2016

V říjnu 2014 byla provedena výměna SDZ dle požadavků Silničního správního úřadu. Byla zohledněna a akceptována doporučení z Dopravní snídaně 2014, tzn. instalace zvětšeného DZ na sloupy SSZ. V období od realizace úprav 11/2014 – 08/2016 se na tomto místě stalo dalších 9 dopravních nehod (6x proti DZ DEJ PŘEDNOST, 1x proti DZ STŮJ, DEJ PŘEDNOST) s následky 3x lehké zranění osoby. Otázkou zůstává, zda se tyto nehody nestaly např. při vypnuté signalizaci a zda by zde signalizace neměla být spuštěna 24 hodin denně.

K tomuto místu se nikdo z přítomných na Dopravní snídaní dále nevyjádřil.


Křižovatka silnic I/35, III/01875 a místní komunikace u Zašové – opatření se připravuje

Křižovatka silnic I/35, III/01875 a místní komunikace u Zašové – stav říjen 2016
Křižovatka silnic I/35, III/01875 a místní komunikace u Zašové – stav říjen 2016

V minulosti zde proběhla instalace DZ zákaz předjíždění a max. dovolené rychlosti 70km/hod. Stavebně se řeší sousední křižovatka v Zašové, proběhla úvaha, že zde komunikace do Zašové by mohla být po stavební úpravě křižovatky v Zašové úplně zrušena. V dubnu 2017 má být dokončena bezpečnostní inspekce této křižovatky. Poté budou provedeny doporučené úpravy. Nestavební úpravy by měly být provedeny ještě v roce 2017.

Ing. Ladislav Kašpar, ředitel organizační jednotky SŽDC, Oblastního ředitelství Olomouc doplnil, že v Zašové SŽDC ve spolupráci s ŘSD řeší vjezd do obce přes železniční trať. V současné době je u přejezdu v Zašové zpracována přípravná dokumentace na odsun železniční tratě od křižovatky. SŽDC přejezd v Zašové považuje za nejproblematičtější místo celé této železniční tratě. SŽDC zde ale nevyšla ekonomika stavby, tudíž se investorství akce nyní předává ŘSD, kterému by ekonomika stavby podle jejich kritérií měla vyjít. Také na celé této železniční trati probíhá spolupráce s ŘSD a příslušnými obcemi. Obdobně byla takto vyřešena i křižovatka v Zubří a řeší se i křižovatka ve Stříteži.


Úsek silnice I/57 ve Valašských Kloboukách – opatření se připravuje

Úsek silnice I/57 ve Valašských Kloboukách – stav říjen 2016
Úsek silnice I/57 ve Valašských Kloboukách – stav říjen 2016

Na konci roku 2015 se začaly připravovat projektové dokumentace (DUR a DSP). V nich bylo v tomto rizikovém místě naprojektováno zúžení komunikace. V zúženém místě pak výstavba chodníku a za zúženým místem přechod pro chodce. V roce 2016 byly projektové dokumentace dokončeny a předloženy stavebnímu úřadu ke stavebnímu povolení. Stavební úřad vydal na tuto stavbu výjimku. Bylo dále investorem zamýšleno žádat o financování z IROP. K tomuto musel projektovou dokumentaci zhodnotit bezpečnostní auditor pozemních komunikací, který požadoval další úpravy (např. snížení rychlosti v zúženém místě na 30 km/hod). S těmito dalšími úpravami ale nesouhlasí ŘSD.

Starostka Města Valašské klobouky doplnila, že Město Valašské Klobouky skutečně podaly žádost o příspěvek do Integrovaného regionálního operačního programu IROP. Žádost byla bohužel zamítnuta s tím, že se město Valašské Klobouky odvolalo. Dle paní starostky zde jakákoliv úprava bude rozhodně bezpečnější, než současný stav. V současné době bude Město Valašské Klobouky žádat o příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury SFDI. Investice do tohoto místa je potřeba řádově cca 15 miliónů korun. Chodníky jsou zde opravdu ve špatném stavu. Objekt, který brání výstavbě chodníku je soukromý. Objekt bohužel v minulosti město za docela nízké peníze prodalo a vlastník s touto situací v současné době nehodlá nic dělat. Pokud by město objekt vykupovalo zpět, tak bohužel za daleko větší peníze, než za kolik jej prodalo. Tzn. město je v současné době v patové situaci.


Úsek silnice III/4915 Neubuz – Všemina – opatření se připravuje

Úsek silnice III/4915 Neubuz - Všemina– stav říjen 2016
Úsek silnice III/4915 Neubuz – Všemina– stav říjen 2016

V listopadu 2016 v úseku Slušovice – Neubuz (úsek od čerpací stanice pohonných hmot na ul. Greinerově po vjezd do obce Neubuz) proběhne zadání PD pro územní rozhodnutí na zúžení a provedení stavebních úprav silnice. Co se týká dalších úprav v úseku tak v březnu 2016 v úseku Slušovice – Liptál (úsek od čerpací stanice pohonných hmot na ul. Greinerově po křižovatku se silnicí I/69) proběhlo zadání PD na vyhotovení návrhu dopravně bezpečnostních opatření včetně vyřízení stanovení navržených úprav. V prosinci 2016 by mělo dojít k odevzdání projektové dokumentace a k zažádání o stanovení úprav. Realizace úprav se očekává v roce 2017.

K tomuto místu se nikdo z přítomných na Dopravní snídaní dále nevyjádřil.


Křižovatka silnic I/49 a II/491 u Lípy – opatření se připravuje

Křižovatka silnic I/49 a II/491 u Lípy – stav říjen 2016
Křižovatka silnic I/49 a II/491 u Lípy – stav říjen 2016

V roce 2016 měla být provedena bezpečnostní inspekce křižovatky. Zvažovala se přednostní úprava této křižovatky před realizací dálnice D49. Bezpečnostní inspekce ale nebyla provedena z důvodu, že v této lokalitě nyní probíhají projekční práce na dálnici D49 a mění se tvary a umístění křižovatek. Na jaře 2017 bude jasno, jak to bude v této lokalitě s dálnicí D49. Poté ŘSD zadá bezpečnostní inspekci této křižovatky.

K tomuto místu se nikdo z přítomných na Dopravní snídaní dále nevyjádřil.


Přechod pro chodce na silnici I/55 v Uherském Hradišti – opatření se připravuje

Přechod pro chodce na silnici I/55 v Uherském Hradišti – stav říjen 2016
Přechod pro chodce na silnici I/55 v Uherském Hradišti – stav říjen 2016
Přechod pro chodce na silnici I/55 v Uherském Hradišti - ukázka ze studie
Přechod pro chodce na silnici I/55 v Uherském Hradišti – ukázka ze studie

V roce 2016 byla k tomuto přechodu zpracována studie. Z ní vyplynula preferovaná varianta – rozšíření komunikace v místě přechodu, zachování 4 jízdních pruhů, vložení středového ostrůvku, ve směru Uh. Hradiště – Kunovice by byl přidán pátý jízdní pruh pro levé odbočení do ul. Rostislavova, posunutí zastávky MHD blíže do centra (na úroveň parku Smetanovy sady). Nyní probíhají jednání města s ŘSD o úpravách.

K tomuto místu se nikdo z přítomných na Dopravní snídaní dále nevyjádřil.


Přechod pro chodce na silnici I/55 ve Starém Městě – místo se zatím neřeší

Přechod pro chodce na silnici I/55 ve Starém Městě – stav říjen 2016
Přechod pro chodce na silnici I/55 ve Starém Městě – stav říjen 2016

Dle zjištěných informací je toto místo bez úprav. Do termínu konání Dopravní snídaně pro Zlínský kraj v roce 2016 nebyly známy informace, zda se opatření připravuje.

Mgr. Martin Zábranský, místostarosta Starého Města k tomuto přechodu řekl že, toto je přechod pro chodce v blízkosti autobusových zastávek a není v současné době chodci intenzivně využíván. Před a za tímto přechodem jsou další 2 přechody, na kterých je světelná signalizace. Město momentálně připravuje rekonstrukci VO a v rámci toho bude řešit i opatření u tohoto přechodu pro chodce. Pan místostarosta nastínil i otázku jak moc je tento přechod chodci využíván a zda je nutný a zda by nebylo lepší jej zrušit. V současné době je bezpečné přejití chodců přes silnici I/55 zajištěno sousedními přechody se světelnou signalizací cca 150 m na každou stranu od tohoto přechodu.


RSE Project s.r.o. – Ing. David Pauk – Opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v kraji

Křižovatka silnic I/57, II/487 a MK v Ústí u Vsetína

Jedná se o průsečnou křižovatku silnic I/57, II/487 a místní komunikace (MK) v intravilánu obce Ústí, kdy jedna větev křižovatky navazuje na mostní objekt. Uvedená křižovatka působí přehledným dojmem a tím svádí k průjezdu vyšší rychlosti. S ohledem na návaznost na mostní objekt z jedné strany a bytovou zástavbu kolem silnice I/57 neumožňuje vyznačení odbočovacích pruhů. Výjezd z MK je velmi kolizní, neboť je v poměrně velkém stoupání a na hraně rozhledových možností.

Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 11x; 1 osoba usmrcena a 6 osob lehce zraněno.

Navržená opatření:

  • Přestavba křižovatky (most)
  • Úprava uspořádání
  • Instalace bezpečnostní protismykové úpravy

Ing. Bronislav Malý ředitel Ředitelství silnic Zlínského kraje k této křižovatce za správce silnice II/487 řekl že, silnice II/487 prošla modernizací v roce 2013  -2014, tzn., stav na silnici II. třídy by měl být v pořádku. Dokumentace k modernizaci komunikace prošla všemi připomínkami dotčených orgánů, včetně dopravního inspektorátu. Jako riziko vidí pan Malý v protější místní komunikaci. Tato křižovatka je spíše vnímaná jako ve tvaru „T“, tedy bez výjezdu z místní komunikace.

Ing. Karel Chudárek, ředitel ŘSD Správy Zlín řekl, že ŘSD zatím nezaznamenalo tuto křižovatku jako rizikovou. Shodou okolností ŘSD již v minulém roce 2015 zadalo zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci silnice I/57 až po železniční přejezd v Ústí. Rekonstrukce by měla proběhnout v roce 2017. Dojde pouze ale k výměně povrchu komunikace. ŘSD ale nezaznamenalo žádné připomínky, že by tuto křižovatku mělo nějakým způsobem zbezpečnit.

Policie ČR, Dopravní inspektorát Vsetín doplnila, že problém zde způsobuje hlavně levé odbočení ve směru od Vsetína na Velké Karlovice, kdy vozidla pokračující rovně směrem na Valašskou Polanku a objíždějící vozidla odbočující vlevo se dostávají až za okraj komunikace.

Ing. David Pauk diskuzi k tomuto místu závěrem shrnul a řekl, že prostor pro nestavební úpravy na silnici I/57 ve směru od Vsetína by asi byl. Dalším aspektem je připojení místní komunikace, což nenáleží řešit ŘSD ani Ředitelství silnic Zlínského kraje. Měly by tedy proběhnout další jednání k řešení odbočujících vozidel a jejich intenzit i ve spolupráci s obcí Ústí.

Křižovatka silnic I/57, II/487 a MK v Ústí u Vsetína – aktuální stav
Křižovatka silnic I/57, II/487 a MK v Ústí u Vsetína – aktuální stav
Křižovatka silnic I/57, II/487 a MK v Ústí u Vsetína – navržené opatření na Dopravní snídani
Křižovatka silnic I/57, II/487 a MK v Ústí u Vsetína – navržené opatření na Dopravní snídani
Křižovatka silnic I/57, II/487 a MK v Ústí u Vsetína – navržené opatření na Dopravní snídani
Křižovatka silnic I/57, II/487 a MK v Ústí u Vsetína – navržené opatření na Dopravní snídani
Křižovatka silnic I/57, II/487 a MK v Ústí u Vsetína – navržené opatření na Dopravní snídani
Křižovatka silnic I/57, II/487 a MK v Ústí u Vsetína – navržené opatření na Dopravní snídani

Železniční přejezd P7207 na silnici III/4349 v Chropyni

Jde o železniční přejezd P7207 na trati Kojetín-Přerov, na křížení se silnicí III/4349 na ulici Tovačovské v Chropyni, km 1,186. Silnice III. třídy je okresního významu propojující město Chropyně s obcí Záříčí s možností průjezdu k obci Vlkoš a Troubky v okrese Přerov.

Železniční přejezd leží na hranici extravilánu a intravilánu. Rychlost vozidel zde často přesahuje povolený limit 30 km/h – nesvítí-li bílé světlo na světelných výstražnících. Je zde omezený rozhled na trať vpravo ve směru od Chropyně – je zde drážní domek, vlevo v témže směru je vzrostlý porost. Vpravo ve směru od Záříčí je rovněž vzrostlý porost. Je zde i možnost splývání světelného výstražného zařízení při slunečném počasí když je slunce nízko nad obzorem. Přejezd je bez závor zamezujících přejíždění vozidel přes přejezd v případě blikání červeného světelného výstražného zařízení. Autobus, který zastaví za přejezdem v zastávce ve směru od Záříčí, neumožňuje plynulý průjezd rozměrných vozidel přes přejezd.             

Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 1x; 1 osoba usmrcena.

Navržená opatření:

      ·         Pokládka VDZ

      ·         Instalace PZZ se závorami

Ing. Ladislav Kašpar, ředitel organizační jednotky SŽDC, Oblastního ředitelství Olomouc k tomuto přejezdu řekl, že tato železniční trať je zařazena do modernizace až na rychlost 200 km/hod. V současné době je zpracována studie proveditelnosti a ta se projednává. Problémy zde přinášení některá společenská sdružení. Výstavba se předpokládá po roce 2020 a předpokládá se, že by zde pak bylo plné zabezpečení přejezdu. Jedná se zde i o zdvojkolejnění tratě. Do této doby výstavby zde SŽDC neuvažuje o nějakém významnějším zabezpečené tratě. Ing. Kašpar tedy doporučil, aby se zde provedla pokládka doplňujícího VDZ, protože instalace závor zde v brzké době není reálná.

Dále Ing. Kašpar vysvětlil pojem „nechráněný železniční přejezd“, který na Dopravní snídani zazněl. Pojem „nechráněný železniční přejezd“ neexistuje! Každý železniční přejezd je chráněn minimálně výstražnými kříži. Pojem „nechráněný železniční přejezd“ mate veřejnost, která si představuje, že na přejezdu není žádné zabezpečení.

Z pléna ještě zaznělo, že jeden z přítomných, který tento železniční přejezd zná, na něm zažil jednu rizikovou situaci, kdy ve směru do Chropyně přijíždělo k přejezdu velké nákladní auto, které zakrylo přejezdové zabezpečení. Dojíždějící řidič nákladní auto začal předjíždět, protože si myslel, že auto zpomaluje před vjezdem do obce. Řidič pravděpodobně netušil, že se zde přejezd nachází. Naštěstí v tu dobu žádný vlak přes přejezd nejel. Připomínka tedy zazněla, že by zabezpečovací zařízení mělo být umístěno i na silnici vlevo.

SŽDC doplnilo, že aktuálně je na přejezdu umístěn starší typ zabezpečovacího zařízení a umístění zabezpečovacího zařízení i vlevo by znamenalo kompletní výměnu celého zabezpečení.

Ing. Jaroslav Kučera, náměstek hejtmana Zlínského kraje řekl, že aktuálně nejlepším řešením zde bude pokládka VDZ, kdy se mimo jiné doplní i plná středová čára, čímž se řidičům zvýrazní, že zde nemohou předjíždět.

Správa komunikace slíbila, že VDZ na této komunikaci a na tomto přejezdu bude řešit.

Železniční přejezd P7207 na silnici III/4349 v Chropyni – aktuální stav
Železniční přejezd P7207 na silnici III/4349 v Chropyni – aktuální stav
Železniční přejezd P7207 na silnici III/4349 v Chropyni – navržené opatření na Dopravní snídani
Železniční přejezd P7207 na silnici III/4349 v Chropyni – navržené opatření na Dopravní snídani

Úsek silnice III/49026 mezi Ludkovicemi a Březůvkami

Jedná se o úsek silnice III/49026 v extravilánu mezi Ludkovicemi a Březůvkami. Silnice III/49026 je spojnicí Zlína a Biskupic. Trasa komunikace kopíruje vodní tok v úzkém údolí a v zalesněném terénu. Podél komunikace se nacházejí stromy. Je zde kombinace protisměrných oblouků s lomy nivelety, případně delších přímých úseků se směrovými oblouky.

Mezi nebezpečné vlivy zde patří právě kombinace směrových a výškových oblouků, blízkost stromů u komunikace a souběh vodního toku v údolí.

Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 72x; 1 osoba usmrcena, 7 osob těžce zraněno a 41 osob lehce zraněno.

Navržená opatření:

      ·         Odstranění překážek (stromů) z blízkosti komunikace

      ·         Instalace záchytných systémů

      ·         Ověření protismykových vlastností vozovky

Ing. Jitka Škrabalová, náměstkyně pro investiční výstavbu Ředitelství silnic Zlínského kraje k tomuto úseku řekla, že tato silnice byla asi v roce 2013 převedena ze sítě silnic II. třídy do sítě silnic III. třídy. V současné době je komunikace v dobrém stavu, místy ve výborném stavu, VDZ je v celé délce komunikace. V úseku jsou asi 3 menší úseky, kde je maximální rychlost snížena na 70 km/hod. Tudíž zde Ředitelství silnic Zlínského kraje nepředpokládá nějaká další opatření. Co se týká stromů na pozemcích Zlínského kraje, tak ty by se asi daly odstranit. Co se týká stromů na cizích pozemcích, tak jednání se soukromými vlastníky jsou složitější. Ing. Škrabalová přislíbila zadání zpracování bezpečnostní inspekce v tomto úseku, ze které vyplynou výsledky k řešení.

Úsek silnice III/49026 mezi Ludkovicemi a Březůvkami - aktuální stav
Úsek silnice III/49026 mezi Ludkovicemi a Březůvkami – aktuální stav
Úsek silnice III/49026 mezi Ludkovicemi a Březůvkami – navržené opatření na Dopravní snídani
Úsek silnice III/49026 mezi Ludkovicemi a Březůvkami – navržené opatření na Dopravní snídani
Úsek silnice III/49026 mezi Ludkovicemi a Březůvkami – aktuální stav
Úsek silnice III/49026 mezi Ludkovicemi a Březůvkami – aktuální stav
Úsek silnice III/49026 mezi Ludkovicemi a Březůvkami – navržené opatření na Dopravní snídani
Úsek silnice III/49026 mezi Ludkovicemi a Březůvkami – navržené opatření na Dopravní snídani
Úsek silnice III/49026 mezi Ludkovicemi a Březůvkami – aktuální stav
Úsek silnice III/49026 mezi Ludkovicemi a Březůvkami – aktuální stav
Úsek silnice III/49026 mezi Ludkovicemi a Březůvkami – navržené opatření na Dopravní snídani
Úsek silnice III/49026 mezi Ludkovicemi a Březůvkami – navržené opatření na Dopravní snídani

Dále bylo přítomným promítnuto krátké video společnosti ArcelorMittal zaměřené na jejich vyráběné „motosvodidlo“ se zvýšenou ochranou motorkářů. Toto svodidlo má spodní pásnici, která chrání motorkáře před nárazem do sloupku či podjetím svodidla během nehody. Vyvinuto bylo v letech 2008 – 2012 ve spolupráci s univerzitou v Zaragoze a po úspěšných nárazových zkouškách roku 2013 se začalo vyrábět. Nejen, že už se toto svodidlo vyrábí, ale už je osazeno i na prvních úsecích komunikací v ČR a těmi jsou: 140 metrů svodidla v Šebrově (osazení 2013) a 1600 metrů poblíž Pardubic (osazení 2014). V roce 2015 přibyly další úseky, kam se toto svodidlo osadilo (např. úsek silnice I/56 mezi obcemi Ostravice a Bílá). O mnohých dalších osazeních se uvažuje. Video můžete zhlédnout zde


DEKRA CZ a.s. –  Ing. Bc. Milan Janda

Tato prezentace byla zaměřena na střety s pevnou překážkou z pohledu řidiče vozidla. Jen v prvním čtvrtletí roku 2015 u nás došlo k 4742 nehodám s pevnou překážkou, při nichž bylo 43 osob usmrceno!

Je potřeba si také uvědomit že se zvyšující rychlostí se snižuje zorné pole řidiče. Např. při rychlosti 40km/hod může být zorný úhel 100-110°, při vyšších rychlostech to může být až jen 40°. Není potřeba stále jezdit rychlostí 40km/hod, ale je potřeba aby řidič při vyšší rychlosti a v menším zorném poli viděl vše podstatné a nepřehlédl např. nějakou dopravní značku. Nejhorší je, když pevná překážka přispěje k dopravní nehodě a pak do ní ještě řidič narazí.

Při nárazu na pevnou nedeformovatelnou překážku při rychlosti 50 km/hod se krátkodobě zvýší hmotnost těla až 60x! To pak znamená, že všechny neupevněné předměty ve vozidle jsou třeba i 60x těžší!

Pokud do sebe narazí auta o stejné hmotnosti při stejné rychlosti 50 km/hod, je to srovnatelné jako když auto narazí při rychlosti 50 km/hod do pevné překážky.

Na konci přednášky pan Ing. Bc. Milan Janda zmínil dvě konkrétní nehody automobilů s pevnou překážkou, u kterých provedl jednoduchou analýzu.


Závěrem celé Dopravní snídaně byl vylosován jeden účastník Dopravní snídaně, který od společnosti DEKRA CZ obdržel poukaz na kurz bezpečné jízdy na polygonu.