4. ročník Dopravní snídaně s BESIPEM pro Plzeňský kraj se uskutečnil 25. 5. 2016 v Hotelu Angelo Pilsen v Plzni. Dopravní snídaně v Plzni se letos zúčastnilo zhruba 60 osob z řad odborníků na bezpečnost na komunikacích, správců a vlastníků komunikací, zástupců měst a obcí, Policie ČR a jiných institucí. Ostatně záštitu k letošní Dopravní snídani udělili mimo jiné iVáclav Šlajs, hejtman Plzeňského kraje a Ing. Petr Náhlík, náměstek primátora města Plzně.
Centrum dopravního výzkumu v.v.i. – Mgr. Zuzana Strnadová
Prezentace začala úvodními statistikami usmrcených a těžce zraněných na našich komunikacích. Počet usmrcených překročil stanovený předpoklad NSBSP o 31% (počet usmrcených do 24 hodin), resp. 35 % (počet usmrcených do 30 dní). Oproti stanoveným předpokladům NSBSP zemřelo v letech 2012 – 2015 o 255 osob více. Počet těžce zraněných byl oproti předpokladu o 136 osob nižší.
CDV zavedlo ukazatel závažnosti nehod (UZN). UZN = 4x počet usmrcených osob + počet těžce zraněných osob v daném roce. Ukazatel závažnosti nehod byl v roce 2015 v ČR o 10 % vyšší oproti předpokladu.
Celospolečenská ztráta z nehodovosti v Plzeňském kraji za rok 2015 je předběžným výpočtem stanovena na cca na 2,6 miliardy Kč.
Slabá místa Plzeňského kraje – Počet usmrcených a těžce zraněných osob na 1.000 km komunikace v roce 2015:
Slabá místa Plzeňského kraje – Závažné následky na silnicích I. tř. v Plzeňském kraji dle druhu nehody:
- srážky v obci i mimo obec s jedoucím vozidlem,
- srážky s pevnou překážkou mimo obec,
- srážky s chodcem v obci.
Dále byla prezentace zaměřena na srážky s pevnou překážkou v Plzeňském kraji ….
Slabá místa Plzeňského kraje – Závažné následky na místních komunikacích (MK) v Plzeňském kraji dle druhu nehody:
- v obci srážky s jedoucím vozidlem,
- mimo obec srážky s pevnou překážkou,
- v obci srážky s chodcem.
Srážky s vlakem:
Při srážkách s vlakem nebyla v roce 2015 v PLK:
- žádná osoba usmrcena,
- žádná osoba těžce zraněna.
Srážky s pevnou překážkou:
Při srážkách s pevnou překážkou v PLK bylo celkem
- usmrceno 8 osob, z toho 7 na silnicích mimo obec
- těžce zraněno 11 osob, z toho 11 na silnicích mimo obec
Na silnicích I. tříd mimo obec zemřely 2 osoby a 1 byla zraněna těžce, z toho 1 usmrcený a 1 těžce zraněný byli po srážce se stromem.
JAK ZLEPŠIT BEZPEČNOST ÚČASTNÍKŮ SILNIČNÍHO PROVOZU V PLZEŇSKÉM KRAJI?
Základním krokem je přijetí KRAJSKÉ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU, která podpoří a zajistí:
- naplnění cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu a realizaci jejích opatření,
- řešení specifických problémů kraje,
- spolupráci všech subjektů, které za bezpečnost zodpovídají a které ji mohou svou činností ovlivnit, včetně občanů.
AKTUÁLNĚ JE TŘEBA SE ZAMĚŘIT NA:
- identifikaci kritických míst na síti silnic I. a III. tříd a místních komunikací pomocí predikčního modelu nehodovosti,
- provedení bezpečnostní inspekce na identifikovaných kritických úsecích,
- cílený rozbor příčin a okolností nehod s chodcem a pevnou překážkou,
- návrh a bezprostřední realizaci nápravných opatření.
Tým silniční bezpečnosti – Bc. Roman Budský, BA (Hons)
V loňském roce se v ČR na železničních přejezdech stalo 164 mimořádných událostí, 32 lidí zemřelo a 142 lidí bylo zraněno.
Kde docházelo ke střetům s vlakem:
- Největší počet střetů – přejezdy zabezpečené světelnou signalizací bez závor
- 13 osob usmrceno.
- Přejezdy zabezpečené jen výstražným křížem
- 8 osob usmrceno.
- Přejezdy zabezpečené světelnou signalizací a závorami
- 11 osob usmrceno.
Z pohledu statistik Policie ČR tak v roce 2015 meziročně oproti roku 2014 v ČR vrostl počet dopravních nehod na železničních přejezdech o 23 nehod na celkem 379 nehod. Usmrceno bylo o 3 osoby méně, tj. 21 osob, těžce zraněno bylo o 7 osob více, tj. 28 osob a lehce zraněno bylo o 37 osob více, tj. 130 osob.
Průměrná závažnost dopravních nehod byla v roce 2015 v ČR 7,1 obětí na 1 000 nehod vyšetřovaných Policií ČR.
Střety s vlakem jsou dlouhodobě suverénně tím nejhorším, co může účastníka silničního provozu potkat (nejvíce v r. 2003 – 157, nejméně v r. 2013 – 69).
Ročně zemře na železnicích států EU-28 cca 1.100 lidí. 58 % jsou z toho nepovolané osoby v kolejišti a 33 % jsou oběti střetů na železničních přejezdech (nejsou započítány sebevraždy).
V 98 % případů nehod na železničních přejezdech v EU-28 je pochybení na straně účastníků silničního provozu. Oběti mívají své bydliště v blízkosti trati či příslušného železničního přejezdu. Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím nehodovost na přejezdech je samotné chování účastníků silničního provozu.
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., provedlo v roce 2011 v rámci projektu ARIANA pozorovací průzkum chování účastníků silničního provozu na 13 železničních přejezdech:
· Přejezdy vybavené světelnou výstrahou a závorami
platné předpisy porušilo 60,5 procenta účastníků silničního provozu.
· Přejezdy zabezpečené světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor
třetina chodců ignorovala světelnou výstrahu.
· Přejezdy označené křížem doplněným značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“
jen polovina řidičů zastavila mimo nebezpečné pásmo.
· Přejezd vybavený jen mechanickými závorami
přes 60 procent řidičů a dvě třetiny chodců přejelo či prošlo ve fázi zvedání závor.
Policie ČR – kpt. Patrik Topič
Kpt. Patrik Topič se ve své prezentaci věnoval dopravním nehodám a jejich následkům v Plzeňském kraji v letech 2015 a 2016 a nejtragičtějším nehodám na území Plzeňského kraje.
Na komunikacích Plzeňského kraje bylo v roce 2015 usmrceno 39 osob, což je o jednu osobu méně než v roce 2014.
Zajímavosti v Plzeňském kraji v roce 2015:
- 2 prokázané sebevraždy
- 4 usmrcení zemřeli po více jak 24 hodinách po dopravní nehodě
- 11 motocyklistů usmrceno, 5 zaviněno, mM vs. srnec,
- 10 nezvládnutí řízení v zatáčce
- 1 nezvládnutí techniky řízení jízdního kola pod vlivem alkoholu
- 3 usmrcení cizinci
- 4 chodci
V roce 2016 (pozn. k datu konání DS) v Plzeňském kraji šetřila Policie ČR již 996 nehod (což je nárůst o 95 nehod oproti stejnému období v roce 2015), při nich bylo 14 osob usmrceno (nárůst oproti stejnému období v roce 2015 o 6 usmrcených osob).
RSE Project s.r.o. – Ing. Petr Bilý – Zhodnocení vývoje opatření na rizikových místech z DS 2014 a 2015
Úsek silnice II/230 u Chodové Plané – opatření realizováno
Proběhla zde obnova VDZ, zvýraznily se vodící čáry, doplnilo se SDZ do oblouků a některé vodící tabule Z03 se podložily reflexním podkladem. Nejdůležitějším opatřením bylo ale provedení zdrsnění povrchu vozovky. Od provedení těchto opatření se situace v úseku rapidně zlepšila a nedochází zde k vážným dopravním nehodám.
K tomuto místu se nikdo na Dopravní snídani dále nevyjádřil.
Silnice I/26 v obci Líně – Sulkov – opatření se připravuje
ŘSD si nechalo zpracovat bezpečnostní inspekci na celý úsek silnice I/26, ze které vyplynulo nevhodné umístění BUS zastávek a přechodu pro chodce v obci Líně – Sulkově. ŘSD přislíbilo informovat obec Líně o výsledcích inspekce. Iniciátorem úprav by nyní měla být obec Líně. V nejbližší době by se měla uskutečnit schůzka zástupců ŘSD a obce Líně, kde budou diskutovány možné varianty řešení.
Pan Ing. Jaroslav Mecl k tomuto místu řekl, že obec zde prosazuje přechod pro chodce. Zde je počet přecházejících chodců minimální. Pokud by se zde u tohoto místa mělo něco udělat, tak by se zde mělo vybudovat místo pro přecházení s ostrůvkem uprostřed bez vyznačeného přechodu pro chodce!
Křižovatka silnic II/191 a II/171 u obce Janovice nad Úhlavou – opatření se připravuje
Obec zadala zpracování projektové dokumentace na okružní křižovatku (rok 2014). Nakonec se od vybudování okružní křižovatky upustilo (rok 2015 – problém s výkupy pozemků). V současné době SÚS Plzeňského kraje připravuje zadání zpracování projektové dokumentace na stykovou křižovatku a na zřízení odbočovacího pruhu. Zpracování dokumentace pro DÚR bude v roce 2016. Do konce roku 2016 chce SÚS požádat o vydání územního rozhodnutí.
Na sil. II/191 se bude řešit i úprava povrchu z Klatov do Nýrska a odbočení k průmyslovému areálu v blízkosti této křižovatky.
Bc. Pavel Panuška, generální ředitel Správy a údržby silnic Plzeňského kraje dodal, že se asi podaří získat územní rozhodnutí a že začátkem příštího roku už by mohlo být vydáno i stavební povolení. Bez následného příspěvku SFDI se ale tento projekt nebude dát uskutečnit, protože realizace stavby bude odhadem za nějakých 5 -10 miliónů korun.
Pan Ing. Jaroslav Mecl doplnil, že je zde několik problémů. Jednak je to problém směrového vedení. Byla zde vypracována studie na okružní křižovatku o průměru kolem 30 m přes středový ostrůvek, který u křižovatky nyní je. Ve studii ale byla jedna zásadní chyba a to ta, že se ve studii respektovala skutečná trasa silnice II/191. Podle Ing. Mecla zde byla jedna jediná možná úprava a to na okružní křižovatku se změnou trasy silnice II/191 aby se zde okružní křižovatka vešla. Je nyní otázkou, jak je zpracovaná projektová dokumentace na stykovou křižovatku. Problém je zde také sjezd k průmyslovému areálu, který je za křižovatkou ve směru na Nýrsko. Sjezd k průmyslovému areálu měl být také řešen v prostoru okružní křižovatky a zde by byl bezproblémový. Místa je zde hodně a okružní křižovatka by se zde vešla. V minulých studiích se to jasně prokazovalo.
Křižovatka silnice I/26 a MK u hraničního přechodu Folmava – opatření se připravuje
Proběhlo již několik schůzek mezi ŘSD a obcí o potřebách a požadavcích na pohyb chodců. ŘSD poptalo studii – předpokládaný termín dokončení studie je 08/2016. Obec spolupracuje a aktivně se podílí na vývoji opatření.
Pan Ing. Jaroslav Mecl řekl, že obec již studii zpracovanou měla a tato studie řešila tuto křižovatku i v širších souvislostech.
Michal Syřínek, vedoucí provozního úseku ŘSD ČR – Správa Plzeň dodal, že se zde bohužel divokou zástavbou stal z extravilánu intravilán, což nyní komunikace nerespektuje svým šířkovým uspořádáním. ŘSD od obce dostalo studii (nebo spíše malůvku) ve které bohužel není geodetické zaměření. Proto se objednalo zaměření lokality pro doplnění studie.
Silnice II/605 u obce Mýto – opatření se připravuje
Dle Krajského úřadu Plzeňského kraje úprava čela propustku majitelem přilehlé nemovitosti zatím není řešena, což potvrdila i PČR. Obnova VDZ a případně zvýraznění SDZ upozorňujícího na směrový oblouk a osazení směrových sloupků bude řešeno v rámci běžné údržby SÚS Plzeňského kraje. SÚS má již vlastní stroj na obnovu VDZ a zde by k obnově VDZ mělo dojít v průběhu roku 2016 nebo nejpozději začátkem roku 2017.
Bc. Pavel Panuška, generální ředitel Správy a údržby silnic Plzeňského kraje doplnil, že plánují v letošním roce doplnit VDZ cca 500 km komunikací. Padl také příslib, že zde dojde k obnově dopravního značení, tak jak má být. Současně se začalo jednat s majitelem sousedních pozemků ohledně hospodářského sjezdu a propustku. Nicméně jednání se nevyvíjejí moc dobře. Uvidí se, kam se jednání s majitelem posunou.
Křižovatka silnic I/20 a III/18047 obec Losiná – opatření se připravuje
ŘSD po sérii jednání zadalo zpracování projektové dokumentace na novou okružní křižovatku. Nyní se zpracovává DSP ve fázi realizace, která by měla být dokončena v roce 2016. Realizace stavby se předpokládá v roce 2017. Tato křižovatka bude vybudována s předstihem jako část obchvatu obce Losiná.
K tomuto místu se nikdo další na Dopravní snídani nevyjádřil.
Úsek silnice II/605 u Ejpovic – opatření se připravuje
Dle Krajského úřadu Plzeňského kraje bude obnova VDZ a případné osazení SDZ upozorňujícího na směrový oblouk a osazení směrových sloupků řešeno v rámci běžné údržby SÚS Plzeňského kraje. Letos by měla proběhnout údržba celé komunikace II/605. Starostové okolních obcí se spojili a připravuje se vypracování studie na vymezení tranzitní nákladní dopravy z této komunikace. Do budoucna se zde také počítá s obnovou krytu komunikace.
Bc. Pavel Panuška, generální ředitel Správy a údržby silnic Plzeňského kraje potvrdil, že v letošním roce dojde na komunikaci II/605 k obnově DZ. Je zpracována studie a obnova DZ bude provedena i u tohoto místa. V příštím roce SÚS plánuje také v těchto místech provedení zdrsnění vozovky, tak jak to bylo provedeno u výše zmíněného úseku silnice II/230 u Chodové Plané, kde se opatření již realizovat podařilo.
Pan Ing. Jaroslav Mecl upozornil ještě na další oblouk, který je za mostem dálnice a který je možná ještě rizikovější. Oblouk na fotografii pokud se doplní VDZ, provede se zdrsnění povrchu vozovky a úprava propustku by mohl být takovýmito opatřeními vyřešen. Problémem je také křižovatka v Ejpovicích, kde je zdánlivá psychologická přednost a hlavní komunikace II/605 tam zatáčí vlevo směrem k dálnici. Ideální by zde byla okružní křižovatka s upravenými chodníkovými plochami tak aby se zde zdánlivá psychologická přednost zrušila. Cokoliv jiného by zde nebylo řešením problému.
Křižovatka silnic I/22 a III/0222a u Koutu – opatření se připravuje
ŘSD nechalo u této křižovatky zpracovat bezpečnostní inspekci na tuto a sousední křižovatku. Ta byla dokončena koncem loňského roku. V letošním roce zde dojde k úpravě VDZ a SDZ, což již ŘSD projednalo s Policií ČR. Připravuje se studie křižovatky s termínem dokončení 08/2016.
K tomuto místu se nikdo další na Dopravní snídani nevyjádřil.
Křižovatka silnic I/20 a III/11747 u obce Klášter – opatření se připravuje
ŘSD zadalo zpracování bezpečnostní inspekce s termínem dokončení 07/2016.
K tomuto místu se nikdo další na Dopravní snídani nevyjádřil.
RSE Project s.r.o. – Ing. David Pauk – Opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v kraji
Podjezd na silnici I/27 v Klatovech
Jedná se o přímý intravilánový úsek na silnici č. I/27 v Klatovech (městská část Luby), km 175, v místě podjezdu železniční tratě Domažlice – Horažďovice předměstí, (číslo objektu 097P). Podjezdná výška je zde dopravními značkami B16 omezena na 3,7 metru. Na omezení předem upozorňuje dopravní značka – návěst IS9d, směr objížďky je po místních komunikacích vyznačen oranžovými směrovými tabulemi IS11. Komunikace je v daném místě dvoupruhová, šířka jízdních pruhů je 2 x 3,1 m.
Při dopravních nehodách zde od roku 2011 nebyly zraněny osoby. Nicméně téměř při každé dopravní nehodě dochází vzhledem k poměrně vysokým intenzitám provozu k dopravním komplikacím, neboť místo bývá neprůjezdné z důvodu pádu destruované nástavby vozidla na vozovku, rozsypání nákladu atd. V některých případech dokonce části poškozeného vozidla nebo přepravovaného nákladu při pádu poškodily protijedoucí vozidla. Šťastnou shodou okolností však v kritickou dobu neprojížděli místem dopravní nehody cyklisté či motocyklisté. Kromě evidovaných dopravních nehod zde však téměř denně dochází k nebezpečným situacím, kdy řidič nevnímá či nerespektuje omezení vyplývající z dopravní značky B 16, ale následně ještě stihne zabránit samotnému nárazu horní části vozidla do ocelové mostovky. Tento řidič musí celý úsek (k nejbližší křižovatce) za plného provozu vycouvat, vesměs se tak děje bez pomoci způsobilé a náležitě poučené osoby, což je z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu zcela neakceptovatelné. Přibližně polovina viníků dopravních nehod jsou zde cizí státní příslušníci. Viníci dopravních nehod zpravidla vypovídají, že svislé dopravní značení upozorňující na kritické místo nevnímali, jelikož sledovali navigaci, která je do prostoru navedla.
Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 19x; 1 těžké zranění.
Navržená opatření:
- Instalace protinárazové zábrany (signalizační)
- Senzory na výšku vozidel, PDZ pro navádění
- Úprava, instalace návěstí před křižovatkou
Por. Bc. Vladimír Kříž, dopravní inženýr Dopravního inspektorátu Policie ČR v Klatovech k tomuto místu řekl, že Policie ČR již v minulosti u tohoto místa optický systém kontroly výšky vozidla navrhovala. Navrhováno to bylo správci objektu tedy SŽDC, které ovšem k realizaci nepřistoupilo.
Bc. Jiří Lískovec, vedoucí odboru přípravy staveb SŽDC – Oblastní ředitelství Plzeň dodal k instalaci proti-nárazové zábrany, že požadavek byl v minulosti vznesen tak, aby tato zábrana byla umístěná na zařízení dráhy ve správě SŽDC a odpověď SĎC skutečně k tomuto umístění nebyla kladná. SŽDC se pokusí zajistit finanční prostředky k rekonstrukci a zvýšení nivelety tratě, čímž by se zvýšila podjezdná výška pod mostem. Je to otázka zařazení do investičního plánu SŽDC a SŽDC tento pokus zcela jistě učiní.
Pan Ing. Jaroslav Mecl doplnil, že problém tohoto podjezdu se táhne mnoho let. Řešení vždy narazí na vyjádření dráhy. Když se most před dvěmi nebo třemi lety opravoval, bylo velkým problémem jen na něm umístit značky Z09 – „Žluté a černé pruhy“. Už tehdy byla myšlenka instalace elektronického zjišťování výšky vozidla s upozorněním řidiče, tak aby řidič s větší výškou vozidla mohl reagovat. Pan Mecl se ale spíše přiklání k úpravě podjezdné výšky mostu stavební úpravou komunikace, tak jako to bylo provedeno silnici I/27 ve směru příjezdu do Klatov v Mochtíně (pozn. myšlen pravděpodobně železniční most na silnici I/27 za obcí Vrhaveč ve směru od Klatov). Osobně pan Mecl nevěří, že zde dojde k úpravě nivelety železniční tratě a k jejímu zvýšení o nějakých 60 cm. Akutně by se ale u tohoto místa ale měla vyřešit instalace elektronického měření výšky vozidla. Toto se dá po stavební úpravě průjezdné výšky kdykoliv odstranit a použít jinde.
Ing. Zora Šachlová podotkla, že instalace měření výšky vozidla musí být ještě před vjetím do tohoto úseku, aby řidič mohl následně odbočit na objízdnou trasu. Instalace by zde měla být preventivní, alespoň do doby než se SŽDC podaří stavební úprava tratě, což může být i za 10 let, protože než se to dostane do investičních plánů, než se seženou finanční prostředky na úpravu a než se místo přestaví, tak to bude trvat.
Z pléna bylo ještě doplněno, že se jedná o mezinárodní silnici E53 vedoucí do Německa a mezi městem Klatovy a státní hranicí s Německem jsou další tři podjezdy pod dráhou. Tento první podjezd směrem od Plzně je jakousi filtrací těžké nákladní dopravy, kterou si zde stejně nikdo nepřeje, protože se jedná o Národní park Šumava. Takže by zde neměla být snaha nějakým způsobem upravit tuto komunikaci, aby po ní mohla jezdit nákladní doprava. To je pro vysvětlenou proč ŘSD nepřipravuje změnu nivelety této komunikace a je to i z toho pohledu, že se připravuje přeložka silnice I/27, která tuto část Klatov někdy v budoucnu obchvátí.
Pan Mecl ještě doplnil, že za podjezdem jsou firemní areály, které jsou také obsluhovány kamionovou dopravou a do nich nejezdí jen místně znalí řidiči, ale 90 % řidičů tam jezdí takových, kteří problematiku tohoto podjezdu neznají. Naopak všechny obce mají zájem, aby se jejich území rozvíjela, aby se u nich zvyšovaly pracovní příležitost, což souvisí třeba i s nákladní dopravou. A jakmile se u nich pak zvýší provoz nákladní dopravy, tak se jim to nelíbí.
Železniční přejezd P687 na I/26 u Babylonu
Jedná se o železniční přejezd P687 na silnici I/26 u obce Babylon. Přejezd je zabezpečen výstražnými kříži a světelným a zvukovým přejezdovým zabezpečovacím zařízením. Traťová rychlost vlaků je zde až 60 km/hod.
Nebezpečnými vlivy jsou zde nerespektování světelného a zvukového přejezdového zabezpečovacího zařízení a vzrostlá zeleň, která zhoršuje řidičům vozidel rozhled na železniční trať.
Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 5x; 2 osoby těžce zraněny a 1 osoba lehce zraněna.
Navržená opatření:
- Zvýraznění přejezdu VDZ
- Instalace PZZ se závorami
Bc. Jiří Lískovec, vedoucí odboru přípravy staveb SŽDC – Oblastní ředitelství Plzeň k tomuto železničnímu přejezdu řekl, že doplnění závor je zde ze strany SŽDC aktuální. Je to ve fázi požadavku na zařazení do plánu. V plánu se to již objevilo v první úpravě v letošním roce 2016, tzn., SŽDC přistoupí k zadání vypracování prvního stupně projektové dokumentace a předpokládá se, že projektant vypracuje projektovou dokumentaci úprav ve smyslu doplnění závor, úprav na železnici a ve spolupráci i se správcem komunikace úprav na komunikaci, tak aby se bezpečnost tohoto místa celkově zvýšila. O obchvatu obce Babylon silnicí I/26 SŽDC nic neví. Samozřejmě pokud by obchvat obce Babylon byl reálný v blízké době, byla by škoda investovat u tohoto přejezdu do instalace závor. Ale toto je schopno si SŽDC vyjasnit. Co se týká časového horizontu tak příprava ze strany SŽDC se udělá letos. Následně se opatření vyhodnotí ekonomicky, a pokud bude investice schválena, tak v příštím roce 2017 by se připravila projektová dokumentace a teoreticky i v roce 2017 by se stavba mohla realizovat.
Z pléna zaznělo, že nejdůležitějším prvkem bezpečné komunikace je pravidelná údržba ať už se to týká údržby SDZ, VDZ nebo údržby vegetace. Zde u tohoto přejezdu bylo na jaře 2016 pokáceno asi 21 vzrostlých stromů, tím se prostor u přejezdu stal výrazně přehlednějším. Co se týká obchvatu obce Babylon tak stavba už dávno získala územní rozhodnutí, ale stavba se na ŘSD zastavila na koeficientu ekonomické výhodnosti. Nyní došlo k jakési úpravě tohoto koeficientu a vypadá to, že někdy v roce 2020 by se tento obchvat mohl začít stavět.
Por. Bc. Josef Kabourek, dopravní inženýr z Dopravního inspektorátu Domažlice řekl, že ŘSD si na tento úsek komunikace nechalo zpracovat bezpečnostní inspekci, z níž mimo jiných vyplynuly závady komunikace – stromy na krajnici a nevhodné šířkové uspořádaní komunikace. Dále na horizontu se nachází „jednostranná“ čerpací stanice, kdy na ní mohou tankovat pouze řidiči jedoucí na Německo. Z tohoto důvodu pak na silnici dochází k otáčení vozidel, což je také problémem. Dle Policie ČR je tedy nutná přeložka úseku komunikace mezi obcemi Trhanov a Babylon, protože v tomto úseku má komunikace více závad. Stromů k vykácení podél komunikace je více a Policie ČR bude ráda, pokud bude ŘSD v kácení pokračovat.
ŘSD ještě ke kácení stromů doplnilo, že kácení je někdy velkým problémem a že úřady schvalující vykácení často nařizují náhradní výsadbu na místě vykácených stromů opět v blízkosti komunikace, což je naprosto zcestné. Často je také kácení spojeno i s velkou finanční investicí do nové výsadby, tudíž kacení stromů podél komunikací obecně není jednoduché.
Pan Mecl ještě řekl k problému kácení stromů podél silnic, že odpovědnost za komunikaci a všechno co k ní patří, nese správce komunikace a že je špatně, že o kácení stromů podél komunikací rozhodují instituce, které odpovědnost za komunikace a za to co se na nich děje nemají.
Úsek silnice II/605 u Rozvadova
Jde o úsek silnice č. II/605 (km cca 130,1) v extravilánu, ve směru od obce Rozvadov k obci Přimda. Směrově je trasa vedena dlouhým přímým úsekem, který přechází do pravostranného oblouku. Dále pokračuje přímý úsek, na nějž navazuje ve vzdálenosti cca 200-300 m levostranný oblouk. Výškopisně se jedná o úsek bez výrazných výškových sklonů. Komunikace je zde dvoupruhová, s obousměrným provozem. Stav vozovky se jeví bez výrazného poškození povrchu.
Nebezpečné vlivy zde jsou tyto: po dlouhém přímém úseku přechází komunikace do pravostranného oblouku, příčný sklon se mění ze střechovitého na dostředný v oblouku a následně za zatáčkou opět ve střechovitý. Zdá se, že délka změny klopení za obloukem je příliš krátká. Toto může být příčinou „vynášení“ vozidel při vyjíždění ze zatáčky a vzniku dopravních nehod. Dalším nepříznivým faktorem v tomto místě, je případně i mokrý povrch vozovky.
Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 28x; 7 osob lehce zraněno.
Navržená opatření:
- Obnova VDZ
- Ověření PVV s následným opatřením
- Úprava příčného sklonu ve směrovém oblouku
Správa a údržba silnic potvrdila v následné diskuzi na Dopravní snídani, že se tímto místem bude v příštím roce zabývat. Byla přislíbena diagnostika komunikace, případně projekt úprav. Realizace úprav by se pak u tohoto místa uskutečnila v roce 2018, nebo 2019. Bylo zde také řečeno, že se opravdu zapomíná na běžnou údržbu komunikací, s čímž souvisí obnova VDZ, krajnic, příkopů atd. K této základní údržbě dnes Správy a údržby silnic často nemají pracovníky, kteří by byli schopni tyto práce provádět a často také chybí i potřebná mechanizace. A i tohoto místa jde jasně vidět, že je neudržované. Správa a údržba silnic vzala na vědomí, že by se zde měl zdrsnit povrch vozovky a že by DZ Z03 mělo být zhuštěno, tak aby projíždějící řidič jasně viděl trasu komunikace a to v obou směrech jízdy. Dále bylo řečeno, že dnes je v zahraničí trend na takovýchto dvoupruhových komunikacích upouštět od středového dopravního značení, což je podloženo i zahraničními výzkumy. U nás na to normy nepamatují. Pokud se nedělá VDZ, udělají se kvalitní vodící proužky. Řidiči pak výrazně přizpůsobují rychlost stavu vozovky a komunikace je tak bezpečnější, než se středovými čárami na komunikaci.
Ing. Zora Šachlová na to zareagovala rozporuplně, že středová čára je pro řidiče důležitá, protože si uvědomují, kde můžou jet ve svém jízdním pruhu. Dále si Ing. Šachlová myslí, že problém tohoto místa není jen v poloměru oblouku a v nečitelnosti průběhu trasy, ale v blízkosti oblouku se také nachází most, na kterém bývá vlhkost. Ze zkušenosti Ing. Šachlová ví, že pokud v blízkosti komunikace je nějaké vodní plocha, tak na komunikaci v krátkém úseků bývá vlhkost, což řidič nečeká.
Dále bylo přítomným promítnuto krátké videospolečnosti ArcelorMittal zaměřené na jejich vyráběné „motosvodidlo“ se zvýšenou ochranou motorkářů. Toto svodidlo má spodní pásnici, která chrání motorkáře před nárazem do sloupku či podjetím svodidla během nehody. Vyvinuto bylo v letech 2008 – 2012 ve spolupráci s univerzitou v Zaragoze a po úspěšných nárazových zkouškách roku 2013 se začalo vyrábět. Nejen, že už se toto svodidlo vyrábí, ale už je osazeno i na prvních úsecích komunikací v ČR a těmi jsou: 140 metrů svodidla v Šebrově (osazení 2013) a 1600 metrů poblíž Pardubic (osazení 2014). V roce 2015 přibyly další úseky, kam se toto svodidlo osadilo (např. úsek silnice I/56 mezi obcemi Ostravice a Bílá). O mnohých dalších osazeních se uvažuje.
DEKRA CZ a.s. – Ing. Bc. Milan Janda
Tato prezentace byla zaměřena na střety s pevnou překážkou z pohledu řidiče vozidla. Jen v prvním čtvrtletí roku 2015 u nás došlo k 4742 nehodám s pevnou překážkou, při nichž bylo 43 osob usmrceno!
Je potřeba si také uvědomit že se zvyšující rychlostí se snižuje zorné pole řidiče. Např. při rychlosti 40km/hod může být zorný úhel 100-110°, při vyšších rychlostech to může být až jen 40°. Není potřeba stále jezdit rychlostí 40km/hod, ale je potřeba aby řidič při vyšší rychlosti a v menším zorném poli viděl vše podstatné a nepřehlédl např. nějakou dopravní značku. Nejhorší je, když pevná překážka přispěje k dopravní nehodě a pak do ní ještě řidič narazí.
Při nárazu na pevnou nedeformovatelnou překážku při rychlosti 50 km/hod se krátkodobě zvýší hmotnost těla až 60x! To pak znamená, že všechny neupevněné předměty ve vozidle jsou třeba i 60x těžší!
Pokud do sebe narazí auta o stejné hmotnosti při stejné rychlosti 50km/hod, je to srovnatelné jako když auto narazí při rychlosti 50km/hod do pevné překážky.
Na konci přednášky pan Ing. Bc. Milan Janda zmínil 2 konkrétní nehody automobilů s pevnou překážkou, u kterých provedl jednoduchou analýzu.
Závěrem celé Dopravní snídaně byl vylosován jeden účastník Dopravní snídaně, který od společnosti DEKRA CZ obdržel poukaz na kurz bezpečné jízdy na polygonu.
