4. ročník Dopravní snídaně s BESIPEM pro Pardubický kraj se uskutečnil 13. 4. 2016 v Hotelu Euro Pardubice. Dopravní snídaně v Pardubicích se zúčastnilo přes 50 osob z řad odborníků na bezpečnost na komunikacích, správců a vlastníků komunikací, zástupců měst a obcí, Policie ČR a jiných institucí. Ostatně záštitu k letošní Dopravní snídani udělili mimo jiné i Ing. Jaromír Dušek, náměstek hejtmana Pardubického kraje a Ing. Jiří Rozinek, 1. náměstek primátora města Pardubice.
BESIP – Mgr. Zuzana Ambrožová
V úvodu byl představen vývoj usmrcených a těžce zraněných v ČR oproti předpokladu Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP). V loňském roce v ČR zemřelo na komunikacích 660 osob. Předpoklad NSBSP byl 505 usmrcených. Ani zdaleka se tedy nepodařilo naplnit cíl NSBSP v počtu usmrcených osob na našich komunikacích.
Nejvyšší nárůst počtu usmrcených v loňském roce byl u chodců, spolucestujících a dětí. V loňském roce na našich komunikacích zemřelo 18 dětí. Proto, aby se situace zlepšila, vytvořil BESIP pro rok 2016 ucelenou řadu výukových materiálů pro dopravní výchovu pro MŠ až ZŠ. Dále pro II. stupeň ZŠ vytvořil BESIP s Asociací záchranný kruh animované výukové spoty, kde je např. i speciální díl věnovaný správnému chování na železničním přejezdu.
V roce 2015 spustil BESIP kampaň „Děláš to taky“. Je to kampaň zaměřená na hodnotový systém. Záměrem bylo poukázat na chybné chování rodičů a dospělých, které děti považují za správné, a proto ho po dospělých opakují.
Další projekt BESIPu – Myšák Bertík a pan B úspěšně absolvoval 22 vystoupení po celé ČR. Tento projekt získal pro rok 2016 záštitu i Světové zdravotnické organizace.
BESIP taktéž vyvíjí aktivity pro motocyklisty zaměřené na základní znalosti jemného ovládání motocyklů, od skútru až po velké motorky. Včetně rozdílu chování motocyklu a čtyřkolky.
Další kampaní spuštěnou v minulém roce byla kampaň „Vidíme se?“. V loňském roce zemřelo na našich komunikacích 72 chodců, kteří nebyli vidět.
Vznikly taktéž pro letošní ročník série 3 videí s názvem „Nehodové lokality“. Jsou to videa pro motocyklisty s popisem nehodové lokality a s důrazem na bezpečnost motocyklisty, předvídání a nepodceňování situace.
Jako návrh k diskuzi představila paní Mgr. Zuzana Ambrožová nový bodový systém. Hlavní cíle nového bodového systému jsou:
– Zvýšit bezpečnost silničního provozu a snížení počtu smrtelných nehod.
– Přísnější postih závažných porušení pravidel silničního provozu, která způsobují dopravní nehody s nejtěžšími následky.
– Férový a přehledný systém pro řidiče.
Plánované činnosti Ministerstva dopravy k železničním přejezdům v roce 2016:
- Sekvenční sklápění závor – obavy z průjezdu stylem “esíčko”.
- 2 typy laserových detektorů překážek (SICK a LIDAR) – 2 úseky (Kostěnice – Pardubice, Grygov – Olomouc).
- Testování detektoru na bázi 3D infrakamery.
- Definice provozních stavů, ve kterých bude probíhat detekce překážek.
- Testovací provoz detektorů – max. 1 rok, bezpečnost a spolehlivost, zvláště za silného deště, námrazy či mlhy. Vliv znečištění optiky.
- Nasazení inteligentních kamerových systémů pro detekci vjetí na přejezd ve výstraze (ale i např. zastavení vozidla) – automatické generování výstupů pro přestupkové řízení (jednání PČR a ÚOOÚ).
- Školení řidičů profesionálů.
- Doplnění vybraných železničních přejezdů (cca 60) o závory – rok 2016 příprava prvních 30.
- Dalších cca 100 přejezdu je analyzováno pro případné úplné zrušení.
- Kooperativní systémy – daleká budoucnost
Centrum dopravního výzkumu v.v.i. – Mgr. Zuzana Strnadová
Prezentace začala úvodními statistikami usmrcených a těžce zraněných na našich komunikacích. Počet usmrcených překročil stanovený předpoklad NSBSP o 30% (počet usmrcených do 24 hodin), resp. 34 % (počet usmrcených do 30 dní). Oproti stanoveným předpokladům NSBSP zemřelo v letech 2012 – 2015 o 259 osob více. Počet těžce zraněných byl oproti předpokladu o 5 % nižší.
CDV zavedlo ukazatel závažnosti nehod (UZN). UZN = 4x počet usmrcených osob + počet těžce zraněných osob v daném roce. Ukazatel závažnosti nehod byl v roce 2015 v ČR o 10 % vyšší oproti předpokladu.
Celospolečenská ztráta z nehodovosti v Pardubickém kraji za rok 2015 je předběžným výpočtem stanovena na cca na 3,2 miliardy Kč.
Slabá místa Pardubického kraje – Počet usmrcených a těžce zraněných osob na 1.000 km komunikace v roce 2015:
· stále vysoký počet usmrcených těžce zraněných na silnicích I., II. i III. tříd Pardubického kraje.
Slabá místa Pardubického kraje – Závažné následky na silnicích I. tř. v Pardubickém kraji dle druhu nehody:
· srážky v obci i mimo obec s jedoucím vozidlem,
· srážka s chodcem v obci i mimo obec.
Slabá místa Pardubického kraje – Závažné následky na silnicích II. tř. v Pardubickém kraji dle druhu nehody:
· v obci srážky a to jak s jedoucím vozidlem, chodcem a havárie,
· mimo obec srážky s jedoucím vozidlem, chodcem, pevnou překážkou a havárie.
Slabá místa Pardubického kraje – Závažné následky na silnicích III. tř. v Pardubickém kraji dle druhu nehody:
· v obci srážky s jedoucím vozidlem, s pevnou překážkou a havárie,
· mimo obec srážky s jedoucím vozidlem, pevnou překážkou, vlakem a havárie.
Slabá místa Pardubického kraje – Závažné následky na místních komunikacích (MK) v Pardubickém kraji dle druhu nehody:
· v obci srážky s jedoucím vozidlem a chodcem,
· mimo obec srážky s pevnou překážkou.
Srážky s vlakem:
Srážky s vlakem se podílejí na závažných následcích nehod na silnicích III. třídy.
Při srážkách s vlakem byly v roce 2015 v Pardubickém kraji:
· 3 osoby usmrceny,
· 1 osoba těžce zraněna.
Srážky s pevnou překážkou:
Při srážkách s pevnou překážkou v Pk bylo celkem
· usmrceno 8 osob, z toho 7 na silnicích mimo obec
· těžce zraněno 29 osob, z toho 19 na silnicích mimo obec
Na silnicích I. tříd mimo obec zemřely 3 osoby a 6 bylo zraněno těžce, z toho 0 usmrcených a 5 těžce zraněných bylo po srážce se stromem.
JAK ZLEPŠIT BEZPEČNOST ÚČASTNÍKŮ SILNIČNÍHO PROVOZU V PARDUBICKÉM KRAJI?
Základním krokem je přijetí KRAJSKÉ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU, která podpoří a zajistí:
· naplnění cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu a realizaci jejích opatření,
· řešení specifických problémů kraje,
· spolupráci všech subjektů, které za bezpečnost zodpovídají a které ji mohou svou činností ovlivnit, včetně občanů.
AKTUÁLNĚ JE TŘEBA SE ZAMĚŘIT NA:
· identifikaci kritických míst na síti silnic I. a III. tříd a místních komunikací pomocí predikčního modelu nehodovosti,
· provedení bezpečnostní inspekce na identifikovaných kritických úsecích,
· cílený rozbor příčin a okolností nehod s chodcem a pevnou překážkou,
· návrh a bezprostřední realizaci nápravných opatření.
Státní fond dopravní infrastruktury SFDI – Ing. Stanislav Šlechta
V této prezentaci byly krátce připomenuty příspěvkové programy SFDI.
Tým silniční bezpečnosti – Bc. Roman Budský, BA (Hons)
V loňském roce se v ČR na železničních přejezdech stalo 164 mimořádných událostí, 32 lidí zemřelo a 142 lidí bylo zraněno.
Kde docházelo ke střetům s vlakem:
• Největší počet střetů – přejezdy zabezpečené světelnou signalizací bez závor
13 osob usmrceno.
• Přejezdy zabezpečené jen výstražným křížem
8 osob usmrceno.
• Přejezdy zabezpečené světelnou signalizací a závorami
11 osob usmrceno.
Z pohledu statistik Policie ČR tak v roce 2015 meziročně oproti roku 2014 v ČR vrostl počet dopravních nehod na železničních přejezdech o 23 nehod na celkem 379 nehod. Usmrceno bylo o 3 osoby méně, tj. 21 osob, těžce zraněno bylo o 7 osob více, tj. 28 osob a lehce zraněno bylo o 37 osob více, tj. 130 osob.
Průměrná závažnost dopravních nehod byla v roce 2015 v ČR 7,1 obětí na 1 000 nehod vyšetřovaných Policií ČR.
Střety s vlakem jsou dlouhodobě suverénně tím nejhorším, co může účastníka silničního provozu potkat (nejvíce v r. 2003 – 157, nejméně v r. 2013 – 69).
Ročně zemře na železnicích států EU-28 cca 1.100 lidí. 58 % jsou z toho nepovolané osoby v kolejišti a 33 % jsou oběti střetů na železničních přejezdech (nejsou započítány sebevraždy).
V 98 % případů nehod na železničních přejezdech v EU-28 je pochybení na straně účastníků silničního provozu. Oběti mívají své bydliště v blízkosti trati či příslušného železničního přejezdu. Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím nehodovost na přejezdech je samotné chování účastníků silničního provozu.
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., provedlo v roce 2011 v rámci projektu ARIANA pozorovací průzkum chování účastníků silničního provozu na 13 železničních přejezdech:
· Přejezdy vybavené světelnou výstrahou a závorami
platné předpisy porušilo 60,5 procenta účastníků silničního provozu.
· Přejezdy zabezpečené světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor
třetina chodců ignorovala světelnou výstrahu.
· Přejezdy označené křížem doplněným značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“
jen polovina řidičů zastavila mimo nebezpečné pásmo.
· Přejezd vybavený jen mechanickými závorami
přes 60 procent řidičů a dvě třetiny chodců přejelo či prošlo ve fázi zvedání závor.
Policie ČR – kpt. Ing. Tomáš Krpata
Úvodem prezentace představil kpt. Ing. Tomáš Krpata statistiku dopravních nehod v ČR a Pardubickém kraji v roce 2015.
Z předchozího grafu je patrné, že ačkoliv počet dopravních nehod v Pardubickém kraji je od roku 2009 každoročně přibližně stejný, tak v roce 2015 vzrostl velmi významně počet usmrcených na komunikacích Pardubického kraje. Počet těžce zraněných pak v Pardubickém kraji vzrůstá lineárně od roku 2012.
V této prezentaci byly taktéž představeny nejzávažnější nehody na komunikacích Pardubického kraje v roce 2015.
Závěrem této prezentace byly představeny priority služby dopravní policie Pardubického kraje v roce 2016.
- Kontrola dodržování zákazu požívání alkoholu a jiných návykových látek.
- Nákladní doprava.
- Viditelná policie na dálnicích, rychlostních komunikacích a vybraných silnicích I. třídy.
- Nemotorizovaní účastníci silničního provozu.
Ing. Zora Šachlová
Po přestávce se ujala jako první prezentace Ing. Zora Šachlová, která je dopravní expertkou a pravidelnou účastnicí a diskutující na Dopravních snídaních po celé České republice.
Problém dnešní doby je podle Ing. Zory Šachlové nízký dozor Policie na komunikacích. V zahraničí je dozor Policie významnější, zejména pak např. ve Švýcarsku a USA. Policie by hlavně měla dbát na nepřekračování maximální dovolené rychlosti, což souvisí s celou řadou nehod na našich komunikacích.
Při dopravních nehodách Policie ČR také nezjišťuje závady na komunikacích, jako např. sklony komunikace, smykové vlastnosti vozovky apod. Policie na to nemá prostředky ani čas, což je pochopitelné. Taktéž znalecké posudky k závadám na komunikacích se zadávají pouze u vážných dopravních nehod a u sporných dopravních nehod. Tzn. ve většině případů se o vlastnostech a závadách komunikace moc nedozvíme.
Pokud se už u nás na nějakou závadu při závažné dopravní nehodě přijde, tak se opatření udělá jen na tom jednom místě, na kterém se na závadu přišlo. V jiných státech např. ve Švédsku se z toho dělá celostátní opatření.
Zhruba 88 % nehod proběhne do střetu za méně než 3 sekundy, 72% nehod proběhne do střetu za méně než 2 sekundy a téměř 20% nehod se odehraje do 1 sekundy, tzn. v reakční době řidiče.
Policie si vede záznamy o nehodách dle svých potřeb a kolizní diagramy, ze kterých se dají vyčíst nejčastější chyby řidičů, se dělají jen u míst nehodových se shlukem nehod. Na základě kolizního diagramu a zjištění chyb řidičů se dá navrhnout opatření.
Závada na komunikaci může vést k závažné dopravní nehodě. K tomu paní Ing. Šachlová uvedla několik příkladů nehod ze soudní praxe. Záleží i na drobných okolnostech na komunikaci, které mohou vést k dopravním nehodám a řidič má maximálně 3 sekundy na rozmyšlení a na zastavení.
RSE Project s.r.o. – Ing. Petr Bilý – Zhodnocení vývoje opatření na rizikových místech z DS 2014 a 2015
Křižovatka silnic I/34 x I/35 – opatření realizováno
Křižovatka byla vyřešena nízkonákladovou úpravou svislého i vodorovného dopravního značení. Na vedlejších větvích se ještě v tomto roce doplní VDZ „STOP“ v plastu.
JUDr. David Švec z Krajského úřadu Pardubického kraje podotkl, že to je přeci jenom křižovatka dvou silnic I. tříd, a že by si tato křižovatka možná zasloužila revolučnější řešení např. mimoúrovňové křížení, které bylo zmiňováno u tohoto místa na Dopravní snídani v loňském roce. JUDr. David Švec mimoúrovňové křížení (MÚK) těchto silnic stále podporuje, protože v době, kdy se stále odsouvá stavba dálnice D35 a jiných obchvatů, by se zde MÚK uživilo a dokonce i zaplatilo.
Přechod pro chodce na silnici I/43, Lanškroun – opatření se připravuje
Zpracovává se studie na úpravu problematických křižovatek v Lanškrouně. Posléze se zadá zpracování projektové dokumentace, ve které bude samostatným objektem řešen i tento přechod pro chodce.
Zástupce města Lanškroun poznamenal, že u tohoto přechodu by měla vzniknout okružní křižovatka. Hledají se finanční prostředky na realizaci okružní křižovatky, ale pravděpodobně to ještě nějakou dobu potrvá, než se zde okružní křižovatka vybuduje.
Křižovatka silnici I/35 a I/43 – opatření se připravuje
Na místě jsou již osazeny balisety, na silnici I/43 ve směru od Svitav byl vybudován ostrůvek, je zde osazeno svislé dopravní značení „STOP“ v reflexním límci.
Realizace kruhového objezdu zde zatím není v prioritách. Zdá se, že realizovaná opatření jsou zde zatím dostatečná. Připravuje se obchvat Svitav, zahájení prací cca za 5 let. Až bude postavena D35, bude zde vybudován kruhový objezd a přivaděč na D35.
Pan David Simon z DEKRA CZ a.s. ještě doplnil, že je zde snížena dovolená rychlost na 70 km/hod, která asi do budoucna stačit nebude.
Kpt. Ing. Tomáš Krpata řekl, že dovolená rychlost 70 km/hod zde byla již, když se zde stávaly smrtelné dopravní nehody a z tohoto titulu snížení rychlosti zde žádné zvýšení bezpečnosti nepřineslo. Problém této křižovatky stejně jako křižovatky silnic I/34 x I/35 (výše uvedené rizikové místo) není ten, že by zde řidiči přehlíželi VDZ, a že by zde nechtěli dát přednost. Problém je, že tyto obě křižovatky jsou rozlehlé. U této je ještě větší intenzita provozu a bez stavebního opatření jako je okružní křižovatka současný stav nebude mít vliv, který povede ke zvýšení bezpečnosti této křižovatky.
Úsek silnice I/35 Litomyšl – Gajer – opatření se připravuje
Bylo zde realizováno vodorovné dopravní značení „Bezpečný odstup“.
Je zpracovaná studie úseku, ze které vyplynuly stavební i nestavební opatření. Nestavební opatření by se měla realizovat. U stavebních opatření bude posouzena složitost řešení. V úseku Litomyšl – Janov by jako reálné opatření měly vzniknout stoupací pruhy pro kamiony. Varianta úpravy pruhů 2+1 se zdá zatím nebezpečná při současném šířkovém uspořádání komunikace – jízdní pruhy by byly příliš úzké. Policie ČR požaduje v místě propustků osazení svodidel.
K tomuto místu se nikdo na Dopravní snídani nevyjádřil.
Křižovatka silnic I/34 a II/355 v Hlinsku – opatření se připravuje
Dle Policie ČR je zde hlavně problém s pohybem chodců. Chybí zde chodníkové plochy. Město Hlinsko momentálně zpracovává projektovou dokumentaci chodníků, která je ve fázi stavebního řízení. Pardubický kraj zvažuje úpravu VDZ na vedlejší větvi křižovatky.
Ing. Roman Kyncl z oddělení silničního hospodářství Krajského úřadu Pardubického kraje se vyjádřil, že se varianta úpravy VDZ konzultuje se Správou a údržbou silnic Pardubického kraje a mělo by dojít k úpravě rozlehlých ploch samotné křižovatky. Termín realizace se očekává do konce července 2016.
Úsek silnice I/11 u Jablonné nad Orlicí – opatření se připravuje
Je zde natažen nový koberec, v zatáčkách je svislé dopravní značení „Zákaz předjíždění“, vodorovné dopravní značení je realizovánu v plastu. ŘSD zde chce dále osadit bezpečnostní směrové knoflíky, které postupně osazuje na všechny horské úseky.
Je zpracovaná studie pro identifikaci rizikových úseků pro motocyklisty vzhledem k záchytným systémům. ŘSD nyní zvažuje instalaci těchto motosvodidel.
K tomuto místu se nikdo na Dopravní snídani nevyjádřil.
Křižovatka na silnici I/2 ve Starých Čívicích – opatření se připravuje
V letošním roce se u této křižovatky zpracuje bezpečnostní inspekce. ŘSD si uvědomuje, že tato křižovatka je nebezpečná a chce ji řešit.
Pardubický kraj jako vlastník silnic II. a III. tříd přislíbil podílet se na realizaci úprav.
K tomuto místu se nikdo na Dopravní snídani nevyjádřil.
Křižovatka na I/36, Semtín – opatření se připravuje
Město Pardubice nechalo zpracovat PD úprav. Je ukončeno stavební řízení a nyní se vybírá dodavatel stavby. Předpoklad je provést stavební úpravy kompletně ještě v roce 2016. Stavební úpravy se budou týkat ploch pro pěší včetně přechodu (jeho bezbariérového uspořádání, nasvícení, zkrácení, vytvoření nástupní plochy na pravé straně směr Pardubice), úprav nástupiště a zálivu MHD, doplnění DZ. Mimo to i zlepšení rozhledových poměrů posunutím zastávky BUS.
Úsek silnice II/360 u Letohradu – opatření se připravuje
Na jaře 2016 po stržení krajnic, zde budou doplněny směrové sloupky a instalovány značky A14 – Zvěř. Vlastník komunikace – Pardubický kraj se v letošním roce také zaměří na vykácení stromů v blízkosti komunikace.
K tomuto místu se nikdo na Dopravní snídani nevyjádřil.
RSE Project s.r.o. – Ing. David Pauk – Opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v kraji
Podjezd na silnici II/355 v obci Holetín
Železniční nadjezd se nachází v km 2,0 silnice II/355 v obci Holetín. Nejvyšší dovolená rychlost je zde 50 km/h. Je zde nový povrch komunikace a mírné klesání ve směru do centra obce.
Komunikace je s vyznačenými dvěma jízdními pruhy s šířkou 3,00 m a vyznačenou krajnicí šířky 0,5 m vodorovným dopravním značením V4 „vodící čára“. Výška podjezdu je 3,8 m.
Dochází zde ke střetu s mostním objektem. Zejména se jedná o nákladní vozidla (z 8-mi dopravních nehod 6x nákladní automobil); nejméně ve dvou případech došlo k fyzickému posunutí mostovky.
Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 9x; naštěstí bez následků na zdraví osob.
Navržená opatření:
· Instalace protinárazové zábrany (signalizační)
· Označení hran podjezdu (Z9)
· Úprava, instalace návěstí před křižovatkou
Zástupce ORP Hlinsko se vyjádřil, že k tomuto místu je již po Dopravní snídani svolána schůzka ne které se bude místo řešit. Silnice II/355 je po rekonstrukci a byla financována z dotací a tudíž se musí po nějakou dobu dodržet udržitelnost projektu. Neví se, zda navržená opatření budou v rámci udržitelnosti projektu možná.
Ing. Zora Šachlová podotkla, že si myslí, že navržená opatření by se udržitelnosti projektu neměla dotknout.
Železniční přejezd P6477 na silnici I/43 v Lanškrouně
Železniční přejezd se nachází u nádraží na silnici I/43 v Lanškrouně. Přejezd je umístěný v napojení účelové komunikace a v místě vyústění stezky pro chodce a cyklisty, v mírném klesání ve směru do obce. V úseku je nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h. V místě je ze strany ŘSD připravována obnova živičného krytu komunikace, kdy projektová dokumentace byla již zpracována.
Komunikace je zde s vyznačenými dvěma jízdními pruhy s šířkou 3,5 m a vyznačenou krajnicí vodorovným dopravním značením V4 „vodící čára“, šířka krajnice je 0,5 m. Před žel. přejezdem ve směru od Svitav se vpravo nachází chodník oddělený obrubou, chodník v místě přejezdu končí a pokračuje až za přejezdem rovněž vpravo. Vlevo od přejezdu je obrubou oddělená stezka pro chodce a cyklisty, která končí na účelové komunikaci. Vlevo za přejezdem se nachází napojení pěšiny vedoucí na nádraží. Podél sil. I/43 se zde nenachází chodník.
S ohledem na zřízenou stezku pro chodce a cyklisty jsou nuceni chodci a cyklisté ve směru od Svitav v prostoru železničního přejezdu přecházet/přejíždět sil. I/43. V opačném směru musí chodci rovněž přecházet komunikaci v místě železničního přejezdu. Pravostranný chodník, ve směru od Svitav, je před přejezdem ukončen a chodci musí přes železniční přejezd přecházet v profilu komunikace I/43.
Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 4x; naštěstí bez následků na zdraví osob.
Navržené opatření:
· Úprava zhlaví s rozšířením přejezdu pro pěší a cyklisty
Zástupci SŽDC oblastního ředitelství Hradec Králové se vyjádřili, že o problému SŽDC ví a snažilo se ho řešit již v roce 2012, ale situace není jednoduchá, tak jak byla nastíněna na Dopravní snídani. Naráží se zde na přejezdové normy ve smyslu vzdálenosti od křižovatky. Byla tehdy zpracována dokumentace pro územní řízení a vše bylo ukončeno drážním úřadem, kdy SŽDC nebyla umožněna změna zabezpečovacího zařízení. Úpravy by zde nebyly jen kolejové ve stanici, ale navazovaly by i úpravy silničních komunikací. Vzdálenosti křižovatek od železničního přejezdu odpovídají době vzniku, ale již neodpovídají současným normám.
Před 10 lety se zde dělala rekonstrukce a přejezd se tehdy zlepšil. Výhybka vlečky byla tehdy i s přestavníkem až v komunikaci. Chodník se tehdy rozšířil a posunul se výstražník a přejezd se upravil, aby byl vhodnější. Problém výhybek je ale z obou stran, jak na straně kde je chodník, tak na straně kde je cyklostezka.
Z ŘSD se k řešení tohoto místa nikdo nevyjádřil.
lic. Tomáš Pavelka, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Městského úřadu Lanškroun řekl, že samospráva města Lanškroun bude nakloněna tomu, pokud se toto místo začne řešit. Rozhodně město Lanškroun nebude proti řešení tohoto místa.
Co se týká významu připojení účelové komunikace v blízkosti přejezdu, tak tato účelová komunikace bude sloužit pro napojení nového sběrného dvora. Tudíž frekvence vozidel se zde zvýší.
V rámci řešení přejezdů přes železnici je hlavně důležité, aby spolu jak správce železnice, tak správce komunikace komunikovali a našli společné řešení.
Křižovatka silnic I/35 a III/32256 u Holic
Jedná se o průsečnou křižovatku silnic I/35 a III/32256 u obce Holice v extravilánu. Dovolená rychlost na silnici I/35 je 70 km/h. Silnice I/35 je ve směrovém oblouku. Na všech větvích křižovatky je živičný kryt.
Silnice I/35 je před křižovatkou dvoupruhová s šířkou jízdních pruhů 3,5 m a zpevněnou krajnicí s šířkou 1 m. V křižovatce jsou na silnici I/35 zřízeny přídatné jízdní pruhy pro odbočení vlevo. Silnice III/32256 je dvoupruhová se šířkou jízdních pruhů 3,5 m a zpevněnými krajnicemi 0,5 m. V nárožích mezi silnicemi I/35 a III/32256 jsou umístěny svodidla, výjimkou je nároží ve směru od centra Holic na Hradec Králové.
Rizikovost je zde celková rozlehlost křižovatky a vysoká intenzita provozu na silnici I/35. Komunikace III/32256 je užívána v nočních hodinách k přejezdům mezi místními diskotékami.
Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 18x; 1 úmrtí, 2 těžká zranění a 22 lehkých zranění.
Navržená opatření:
· Mimoúrovňové křížení
· Úprava režimu křižovatky
· Opticko-psychologické prvky na hl. komunikaci
Policie ČR se vyjádřila, že se zde začaly stávat závažné dopravní nehody hned po otevření obchvatu Holic. Dopravní nehody s tragickými následky měly jedno společné a to, že viník nehody jel vždy zespodu do Holic a přejížděl křižovatku hlavně rovně. V minulosti se zde dělal i vyšetřovací pokus za zhoršené viditelnosti, kdy vozidlu jedoucímu po obchvatu z levé strany se schovávaly kužele světel za svodidla. Problém zde tedy je hlavně při jízdě po komunikaci III. třídy směrem do Holic.
Dále bylo přítomným promítnuto krátké video společnosti ArcelorMittal zaměřené na jejich vyráběné „motosvodidlo“ se zvýšenou ochranou motorkářů. Toto svodidlo má spodní pásnici, která chrání motorkáře před nárazem do sloupku či podjetím svodidla během nehody. Vyvinuto bylo v letech 2008 – 2012 ve spolupráci s univerzitou v Zaragoze a po úspěšných nárazových zkouškách roku 2013 se začalo vyrábět. Nejen, že už se toto svodidlo vyrábí, ale už je osazeno i na prvních úsecích komunikací v ČR a těmi jsou: 140 metrů svodidla v Šebrově (osazení 2013) a 1600 metrů poblíž Pardubic (osazení 2014). V roce 2015 přibyly další úseky, kam se toto svodidlo osadilo a o mnohých dalších osazeních se uvažuje.
DEKRA CZ a.s. – David Simon
Tato prezentace byla zaměřena na střety s pevnou překážkou z pohledu řidiče vozidla. Jen v prvním čtvrtletí roku 2015 u nás došlo k 4742 nehodám s pevnou překážkou, při nichž bylo 43 osob usmrceno!
Je potřeba si také uvědomit že se zvyšující rychlostí se snižuje zorné pole řidiče. Např. při rychlosti 40km/hod může být zorný úhel 100-110°, při vyšších rychlostech to může být až jen 40°. Není potřeba stále jezdit rychlostí 40km/hod, ale je potřeba aby řidič při vyšší rychlosti a v menším zorném poli viděl vše podstatné a nepřehlédl např. nějakou dopravní značku. Nejhorší je, když pevná překážka přispěje k dopravní nehodě a pak do ní ještě řidič narazí.
Při nárazu na pevnou nedeformovatelnou překážku při rychlosti 50 km/hod se krátkodobě zvýší hmotnost těla až 60x!
Pokud do sebe narazí auta o stejné hmotnosti při stejné rychlosti 50km/hod, je to srovnatelné jako když auto narazí při rychlosti 50km/hod do pevné překážky.
Na konci přednášky pan David Simon zmínil 2 konkrétní nehody automobilů s pevnou překážkou, u kterých provedl jednoduchou analýzu.
Závěrem celé Dopravní snídaně byl vylosován jeden účastník Dopravní snídaně, který od společnosti DEKRA CZ obdržel poukaz na kurz bezpečné jízdy na polygonu.
