4. ročník Dopravní snídaně s BESIPEM pro Karlovarský kraj se uskutečnil 6. 9. 2016 v Hotelu Thermal v Karlových Varech. Dopravní snídaně v Karlových Varech se letos zúčastnilo zhruba 60 osob z řad odborníků na bezpečnost na komunikacích, správců a vlastníků komunikací, zástupců měst a obcí, Policie ČR a jiných institucí. Ostatně záštitu k letošní Dopravní snídani udělili mimo jiné i JUDr. Martin Havel, hejtman Karlovarského kraje a Ing. Petr Kulhánek, primátor města Karlovy Vary.
BESIP – Bc. Václav Brož
V úvodu byl představen vývoj usmrcených a těžce zraněných v ČR oproti předpokladu Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP). V loňském roce v ČR zemřelo na komunikacích 660 osob. Předpoklad NSBSP byl 505 usmrcených. Ani zdaleka se tedy nepodařilo naplnit cíl NSBSP v počtu usmrcených osob na našich komunikacích.
Nejvyšší nárůst počtu usmrcených v loňském roce byl u chodců, spolucestujících a dětí. V loňském roce na našich komunikacích zemřelo 18 dětí. Proto, aby se situace zlepšila, vytvořil BESIP pro rok 2016 ucelenou řadu výukových materiálů pro dopravní výchovu pro MŠ až ZŠ. Dále pro II. stupeň ZŠ vytvořil BESIP s Asociací záchranný kruh animované výukové spoty, kde je např. i speciální díl věnovaný správnému chování na železničním přejezdu.
V roce 2015 spustil BESIP kampaň „Děláš to taky“. Je to kampaň zaměřená na hodnotový systém. Záměrem bylo poukázat na chybné chování rodičů a dospělých, které děti považují za správné, a proto ho po dospělých opakují.
Další projekt BESIPu – Myšák Bertík a pan B úspěšně absolvoval 22 vystoupení po celé ČR. Tento projekt získal pro rok 2016 záštitu i Světové zdravotnické organizace.
BESIP taktéž vyvíjí aktivity pro motocyklisty zaměřené na základní znalosti jemného ovládání motocyklů, od skútru až po velké motorky. Včetně rozdílu chování motocyklu a čtyřkolky.
Další kampaní spuštěnou v minulém roce byla kampaň „Vidíme se?“. V loňském roce zemřelo na našich komunikacích 72 chodců, kteří nebyli vidět. Proto se BESIP snaží zaměřit také na chodce.
Vznikly taktéž pro letošní ročník série 3 videí s názvem „Nehodové lokality“. Jsou to videa pro motocyklisty s popisem nehodové lokality a s důrazem na bezpečnost motocyklisty, předvídání a nepodceňování situace.
Další částí prezentace byl nový bodový systém. Hlavní cíle nového bodového systému jsou:
- Zvýšit bezpečnost silničního provozu a snížení počtu smrtelných nehod.
- Přísnější postih závažných porušení pravidel silničního provozu, která způsobují dopravní nehody s nejtěžšími následky.
- Férový a přehledný systém pro řidiče.
Dále byly představeny plánované činnosti Ministerstva dopravy k železničním přejezdům v roce 2016:
- Sekvenční sklápění závor – obavy z průjezdu stylem “esíčko”.
- 2 typy laserových detektorů překážek (SICK a LIDAR) – 2 úseky (Kostěnice – Pardubice, Grygov – Olomouc).
- Testování detektoru na bázi 3D infrakamery.
- Definice provozních stavů, ve kterých bude probíhat detekce překážek.
- Testovací provoz detektorů – max. 1 rok, bezpečnost a spolehlivost, zvláště za silného deště, námrazy či mlhy. Vliv znečištění optiky.
- Nasazení inteligentních kamerových systémů pro detekci vjetí na přejezd ve výstraze (ale i např. zastavení vozidla) – automatické generování výstupů pro přestupkové řízení (jednání PČR a ÚOOÚ).
- Školení řidičů profesionálů.
- Doplnění vybraných železničních přejezdů (cca 60) o závory – rok 2016 příprava prvních 30.
- Dalších cca 100 přejezdu je analyzováno pro případné úplné zrušení.
- Kooperativní systémy – daleká budoucnost
Centrum dopravního výzkumu v.v.i. – Mgr. Zuzana Strnadová
Prezentace začala úvodními statistikami usmrcených a těžce zraněných na našich komunikacích. Počet usmrcených překročil stanovený předpoklad NSBSP o 31% (počet usmrcených do 24 hodin), resp. 35 % (počet usmrcených do 30 dní). Oproti stanoveným předpokladům NSBSP zemřelo v letech 2012 – 2015 o 255 osob více. Počet těžce zraněných byl oproti předpokladu o 136 osob nižší.
CDV zavedlo ukazatel závažnosti nehod (UZN). UZN = 4x počet usmrcených osob + počet těžce zraněných osob v daném roce. Ukazatel závažnosti nehod byl v roce 2015 v ČR o 10 % vyšší oproti předpokladu.
Celospolečenská ztráta z nehodovosti v Karlovarském kraji za rok 2015 je předběžným výpočtem stanovena na cca na 1,5 miliardy Kč.
Slabá místa Karlovarského kraje – Počet usmrcených a těžce zraněných osob na 1.000 km komunikace v roce 2015:
Slabá místa Karlovarského kraje – Závažné následky na silnicích I. tř. v Karlovarském kraji dle druhu nehody:
- srážky s jedoucím vozidlem mimo obec i v obci,
- srážky s pevnou překážkou převážně mimo obec,
- srážky s chodcem v obci i mimo obec.
Dále byla prezentace zaměřena na srážky s pevnou překážkou v Karlovarském kraji ….
… a na srážky s vlakem v Karlovarském kraji, z čehož vyplývají i slabá místa Karlovarského kraje dle druhu nehody.
Slabá místa Karlovarského kraje – Závažné následky na místních komunikacích (MK) v Karlovarském kraji dle druhu nehody:
- srážky s chodcem v obci i mimo obec.
Srážky s vlakem:
Při srážkách s vlakem nebyla v roce 2015 v KVK:
- žádná osoba usmrcena
- ani těžce zraněna.
Srážky s pevnou překážkou:
Při srážkách s pevnou překážkou v KVK bylo celkem:
- usmrceno 5 osob, z toho 5 na silnicích mimo obec,
- těžce zraněno 8 osob, z toho 5 na silnicích mimo obec.
Na silnicích I. třídy mimo obec zemřely 2 osoby a 2 byly zraněny těžce, z toho 1 těžce zraněný byl po srážce se stromem.
JAK ZLEPŠIT BEZPEČNOST ÚČASTNÍKŮ SILNIČNÍHO PROVOZU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI?
Základním krokem je přijetí KRAJSKÉ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU, která podpoří a zajistí:
- naplnění cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu a realizaci jejích opatření,
- řešení specifických problémů kraje,
- spolupráci všech subjektů, které za bezpečnost zodpovídají a které ji mohou svou činností ovlivnit, včetně občanů.
AKTUÁLNĚ JE TŘEBA SE ZAMĚŘIT NA:
- identifikaci kritických míst na síti silnic I., II. a III. tříd a místních komunikací pomocí predikčního modelu nehodovosti,
- provedení bezpečnostní inspekce na identifikovaných kritických úsecích,
- cílený rozbor příčin a okolností nehod s chodcem a pevnou překážkou,
- návrh a bezprostřední realizaci nápravných opatření.
Tým silniční bezpečnosti – Bc. Roman Budský, BA (Hons)
V loňském roce se v ČR na železničních přejezdech stalo 164 mimořádných událostí, 32 lidí zemřelo a 142 lidí bylo zraněno.
Kde docházelo ke střetům s vlakem:
• Největší počet střetů – přejezdy zabezpečené světelnou signalizací bez závor
13 osob usmrceno.
• Přejezdy zabezpečené jen výstražným křížem
8 osob usmrceno.
• Přejezdy zabezpečené světelnou signalizací a závorami
11 osob usmrceno.
Z pohledu statistik Policie ČR tak v roce 2015 meziročně oproti roku 2014 v ČR vrostl počet dopravních nehod na železničních přejezdech o 23 nehod na celkem 379 nehod. Usmrceno bylo o 3 osoby méně, tj. 21 osob, těžce zraněno bylo o 7 osob více, tj. 28 osob a lehce zraněno bylo o 37 osob více, tj. 130 osob.
Průměrná závažnost dopravních nehod byla v roce 2015 v ČR 7,1 obětí na 1 000 nehod vyšetřovaných Policií ČR.
Střety s vlakem jsou dlouhodobě suverénně tím nejhorším, co může účastníka silničního provozu potkat (nejvíce v r. 2003 – 157, nejméně v r. 2013 – 69).
Ročně zemře na železnicích států EU-28 cca 1.100 lidí. 58 % jsou z toho nepovolané osoby v kolejišti a 33 % jsou oběti střetů na železničních přejezdech (nejsou započítány sebevraždy).
V 98 % případů nehod na železničních přejezdech v EU-28 je pochybení na straně účastníků silničního provozu. Oběti mívají své bydliště v blízkosti trati či příslušného železničního přejezdu. Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím nehodovost na přejezdech je samotné chování účastníků silničního provozu.
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., provedlo v roce 2011 v rámci projektu ARIANA pozorovací průzkum chování účastníků silničního provozu na 13 železničních přejezdech:
- Přejezdy vybavené světelnou výstrahou a závorami
platné předpisy porušilo 60,5 procenta účastníků silničního provozu.
Přejezdy zabezpečené světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor
třetina chodců ignorovala světelnou výstrahu.
Přejezdy označené křížem doplněným značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“
jen polovina řidičů zastavila mimo nebezpečné pásmo.
Přejezd vybavený jen mechanickými závorami
přes 60 procent řidičů a dvě třetiny chodců přejelo či prošlo ve fázi zvedání závor.
Policie ČR – kpt. Ing. Tomáš Pohl
Kpt. Ing. Tomáš Pohl, se ve své prezentaci věnoval dopravní nehodovosti a následkům dopravních nehod v Karlovarském kraji a nejtragičtějším dopravním nehodám na území Karlovarského kraje.
Karlovarský kraj bohužel zaznamenal v roce 2015 24 usmrcených osob, což je oproti roku 2014 o 9 usmrcených osob více.
V období leden až červenec 2016 šetřila Policie ČR v Karlovarském kraji 1.510 dopravních nehod, při nichž bylo 6 osob usmrceno. Oproti stejnému období v roce 2015 je to zatím pokles o 8 usmrcených osob.
RSE Project s.r.o. – Ing. Petr Bilý – Zhodnocení vývoje opatření na rizikových místech z DS 2014 a 2015
Úsek silnice II/209 u obce Horní Slavkov – opatření je realizováno
V minulosti zde již proběhla instalace svislého dopravního značení Z3 do směrových oblouků. Na přelomu srpna a září 2015 došlo k položení nového mikrokoberce. Těmito opatřeními došlo k významnému zvýraznění oblouků a ke zvýšení bezpečnosti v tomto úseku. PČR provedla rozbor dopravních nehod a zjistila, že k dopravním nehodám došlo ještě v období před položením mikrokoberce. V období leden až srpen 2016 zde nedošlo k DN evidované PČR.
K tomuto místu se nikdo z přítomných na Dopravní snídaní dále nevyjádřil.
Úsek silnice I/20 u Vodné – opatření je realizováno
V roce 2015 zde došlo k prověření protismykových vlastností vozovky. Výsledky měření nebyly dobré. Proto se správce komunikace rozhodl k výměně povrchu vozovky. Výměna povrchu vozovky proběhla v červenci 2016, čímž došlo k odstranění příčin dopravních nehod, které řidič za jízdy nemohl předpokládat. Nyní by se měl vývoj nehodovosti po realizaci opatření sledovat a doufáme, že se zde přestanou dopravní nehody stávat.
K tomuto místu se nikdo z přítomných na Dopravní snídaní dále nevyjádřil.
Úsek silnice II/222 u obce Počerny – opatření se připravuje
Zatím zde proběhla běžná údržba – doplnily se směrové sloupky, doplnilo se dopravní značení Z3 do oblouků a prořezala se zeleň. Stavební úprava zde není reálná. Souvisí to s obchvatem Karlových Varů, kdy zatím není znám sjezd z D6 na Počerny. Dopravní nehodovost zde přetrvává. Povrch komunikace se zdá dobrý, nicméně protismykové vlastnosti nebyly prověřeny. Policie ČR navrhuje celkovou úpravu dopravního značení – výrazné upozornění na směrové oblouky, umístění dopravního značení Z3 do celých oblouků a větší prořezání zeleně zejména na vnitřních stranách oblouků. Správce komunikace přislíbil prověření úseku, bude se tímto úsekem zabývat.
K tomuto místu se nikdo z přítomných na Dopravní snídaní dále nevyjádřil.
Obchvat obce Velká Hleďsebe (obchvat obcí Drmoul a Trstěnice) – opatření se připravuje
Byla zde provedena částečná úprava dopravního značení – 4 x instalace zkrácených Z3 a k posunu B20a „maximální dovolená rychlost 70 km/hod“. Dopravní nehody zde přetrvávají. Obchvat obcí Drmoul a Trstěnice, který bude navazovat na obchvat obce Velké Hleďsebe, se již připravuje. Je nyní zažádáno o vydání stavebního povolení. V roce 2017 se předpokládá soutěž na dodavatele stavby. Realizace stavby by pak mohla proběhnout ještě v roce 2017 nebo 2018.
Bc. Lukáš Hnízdil, ředitel ŘSD – Správa Karlovy Vary upřesnil, že se jedná o výstavbu obchvatu obcí Drmoul a Trstěnice, který tedy navazuje na obchvat obce Velká Hleďsebe. V současné době se skutečně připravuje soutěž na dodavatele stavby a jsou vykoupeny všechny potřebné pozemky ke stavbě obchvatu, tak aby se mohlo zažádat o vydání stavebního povolení. Menším rizikem je zde EIA, kdy tato stavba byla povolena podle zákona 244 a není uvedena mezi 10 stavbami, které mají výjimku z posouzení nové EIA. Nyní se tedy připravují podklady pro zjišťovací řízení a správce komunikace intenzivně komunikuje s Krajským úřadem Karlovarského kraje. Pokud by se vše povedlo, mohla by být stavba povolena podle „malé EIA“ a stavební povolení by mohlo být vydáno. Pokud by se vše povedlo, tak v polovině roku 2017 by se mohlo začít stavět, ale vše bude záviset na tom, jak dopadne posouzení EIA.
Úsek silnice pro motorová vozidla I/6, Karlovy Vary – Dvory – opatření se připravuje
ŘSD si nechalo zpracovat mapu shluků nehod a toto místo je v mapě také. Převládají zde dopravní nehody – srážky s pevnou překážkou a se zvěří. V minulosti došlo v ČR ke změně legislativy a tato komunikace se stala silnicí pro motorová vozidla s maximální dovolenou rychlostí 110 km/hod. Z důvodu nehod srážka se zvěří dojde k opravě oplocení. V roce 2017 by měla také proběhnout 2. etapa oplocení D6, která zahrne i toto místo. Po snížení rychlosti na 110 km/hod se tento úsek sleduje a vyhodnocuje. Zdá se ale, že se zde skutečně nyní jezdí pomaleji. Pokud zde budou dopravní nehody přetrvávat ŘSD zde nainstaluje proměnlivé dopravní značení napojené na meteohlásku, které bude řidiče při nepříznivých klimatických podmínkách upozorňovat na rizikovost úseku.
Ing. Zora Šachlová obecně připomněla, že všechny komunikace, které byly v minulosti označeny jako rychlostní komunikace R, mezi něž patřila i tato komunikace, byly navrhovány na návrhovou rychlost 100 km/hod a ne na rychlost 120 km/hod. Bohužel v parlamentu ČR došlo k nepochopení a rozhodlo se, že na těchto komunikacích bude maximální dovolená rychlost 130 km/hod. Tyto komunikace ale nemají technické parametry na takovouto rychlost, nemají na to naprojektovány odpovídající poloměry oblouků, délky připojovacích a odbočovacích pruhů, nemají rozhledy přes vrcholové oblouky. Tím, že se takovéto komunikace nyní označily jako dálnice, je podle Ing. Šachlové naprosto špatně.
Ing. Antonín Seidl podotkl, že 130 km/hod je maximální dovolená rychlost a že není povinnost takovouto rychlostí jezdit. Může se jezdit nižší rychlostí.
Ing. Šachlová doplnila, že se komunikace navrhují na návrhovou rychlost a předpokládá se u nich o překročení rychlosti o 10 km/hod, což je překročení, které je v mezích lidského vnímání. Řidič se nemůže stále dívat na tachometr, jakou rychlostí jede, ale musí sledovat komunikaci, tudíž by se mělo tolerovat 10% překročení maximální dovolené rychlosti. Vyšší překročení maximální dovolené rychlosti by mělo být pokutováno jako rychlost nedovolená. Pokud je tedy návrhová rychlost u komunikace 100 km/hod, počítá se s tím, že se na této komunikaci za sucha bude jezdit 110 km/hod. Za mokra a jiných nepříznivých podmínek zde řidiči musí dle Zákona o provozu na pozemních komunikacích přizpůsobit svoji jízdu aktuálním podmínkám.
Úsek silnice I/13 za obcí Stráž nad Ohří – opatření se připravuje
V roce 2015 zde proběhlo zvýraznění dopravního značení – nebezpečí smyku za mokra a proběhla výstavba nezpevněné krajnice tím, že příkop podél komunikace byl zaplněn velkými kameny. Byly zde osazeny směrové sloupky. Někde i obrus povrchu. Dopravní nehody se pak posunuly na neobroušená místa. Nehody zde stále přetrvávají. Proto zde proběhne instalace proměnlivého dopravního značení napojeného na meteohlásku a ke snížení maximální dovolené rychlosti dopravním značením na 80 km/hod. Při nepříznivých klimatických podmínkách bude proměnlivým dopravním značením upozorněno na nebezpečí smyku a maximální dovolená rychlost bude snížena na 60 km/hod. Realizace opatření by měla proběhnout na podzim 2016.
K tomuto místu se nikdo z přítomných na Dopravní snídaní dále nevyjádřil.
Úsek silnice II/210 u Kraslic – opatření se připravuje
V roce 2015 zde bylo provedeno měření protismykových vlastností vozovky. Výsledky nebyly dobré. V prosinci 2015 se realizovalo provizorní opatření – snížení rychlosti na 50 km/h. Na jaře 2016 byla zpracována bezpečnostní inspekce na celý 5 km úsek komunikace, ze které vyplynulo doporučení na položení mikrokoberce. Ten byl také nově v roce 2016 položen a poté zde došlo opět ke zvýšení maximální dovolené rychlosti na 70 km/hod, která odpovídá současnému stavu úseku. Bude také následovat další osazení dopravního značení Z3 do oblouků. V přípravě jsou také 3 projektové dokumentace:
- přestavba křižovatky na Oloví včetně nového mostu (realizace 2019, 2020),
- přestavba úseku cca 700m od křižovatky na Oloví až po bývalý vlečkový přejezd. Dojde ke zrušení přejezdu a narovnání oblouku (v roce 2017 příprava dokumentací k DUR, DSP, realizace stavby snad v roce 2018),
- úprava úseku od vlečkového přejezdu po Kraslice. Proběhne zde osazení svodidel. Předpoklad osazení svodidel je ještě v roce 2016 nebo začátkem roku 2017.
K tomuto místu se nikdo z přítomných na Dopravní snídaní dále nevyjádřil.
RSE Project s.r.o. – Ing. David Pauk – Opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v kraji
Směrové oblouky na silnici I/64 u Hazlova
Jde o úsek silnice I/64 (km 7,00 – 8,00), který se nachází v extravilánu v blízkosti Hazlova. Silnice je vedena do tzv. „esíčka“ s první zatáčkou vlevo a ve směru od Chebu bezprostředně navazuje na křižovatku se silnicí III/21315. Úsek „esíčka“ je vybaven v místech velkého převýšení oproti okolnímu terénu svodidly se zvýrazněnými dopravními značkami Z3 – vodící tabule. Ve směru od Chebu je tento úsek veden mírně do kopce. Rychlost je zde omezena dopravním značením na 60 km/hod. Povrch komunikace je živičný, v dobrém stavu bez závad a výtluků.
Pro řidiče je to náročnější technický úsek z hlediska průjezdu, kdy musí dbát zvýšené opatrnosti a snížit rychlost jízdy.
Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 46x; 5 osob těžce zraněno a 16 osob lehce zraněno.
Navržená opatření:
- Úprava vedení komunikace
- Ověření PVV s případným opatřením
- Snížení rychlosti
Bc. Lukáš Hnízdil, ředitel ŘSD – Správa Karlovy Vary doplnil, že ŘSD o tomto úseku ví. V roce 2015 byla k tomuto úseku již zpracovaná technická studie a nyní ŘSD zpracovává záměr projektu a podklady pro zjišťovací řízení což je ta „malá EIA“. Pokud vše dopadne dobře a ŘSD dostane schválení záměru projektu z Ministerstva dopravy ČR, tak bude ŘSD pracovat na dalších stupních, tzn. na zpracování projektových dokumentací pro územní řízení a stavební řízení a následně pak pro realizaci stavby. Realizace stavby by se zde mohla dle optimistických předpokladů provést v roce 2018 nebo 2019. Ještě Bc. Lukáš Hnízdil upřesnil, že ŘSD připravuje narovnání oblouků v tomto úseku, kdy ve studii bylo vypracováno několik variant, z nichž byla vybrána nejvíce reálná varianta vzhledem ke vztahu k okolním pozemkům.
Železniční přejezd P113 na silnici II/213 nedaleko Skalné
Železniční přejezd P 113 se nachází na silnici II/213 (km 6,370) v extravilánu. Silnice je vedena jako hlavní přes železniční přejezd. V bezprostřední blízkosti přejezdu se nachází křižovatka se silnicí III/2136. Přejezd je oproti křižovatce a okolním komunikacím vyvýšen a nejsou zde zajištěny rozhledové poměry při výjezdu z vedlejší komunikace, ani při odbočování vlevo na vedlejší komunikaci. Vyvýšení přejezdu dělá problémy i delším vozidlům, která svou konstrukcí při jeho přejíždění zachytávají o vozovku. V nedávné době došlo k vybavení přejezdu výstražným světelným signalizačním zařízením a niveleta přejezdu byla o něco málo snížena. Povrch komunikace je zde živičný v dobrém stavu bez závad a výtluků.
Pro řidiče je to opět náročnější úsek z hlediska průjezdu přes železniční přejezd, kdy musí dbát zvýšené opatrnosti a snížit rychlost jízdy. Řidič, který přejezd nezná a jede povolenou rychlostí, má při přejíždění přejezdu značné problémy.
Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2007 (pouze srážky s vlakem): 2x; 1 osoba těžce zraněna.
Navržená opatření:
- Úprava křižovatky včetně příjezdu na přejezd
- Instalace zrcadla
- Přizpůsobení nájezdu pro dlouhá vozidla
Por. Ing. Radek Tlačil z Dopravního inspektorátu Cheb k tomuto přejezdu řekl, že Dopravní inspektorát na tento přejezd upozorňoval ještě před instalací zabezpečovacího zařízení a požadoval úpravu výškového uspořádání přejezdu. SŽDC o těchto úpravách ale nechtělo slyšet, vzhledem k finančním nákladům, které by se zde musely investovat. Policie ČR tedy jednoznačně navrhuje úpravu výškového uspořádání v okolí tohoto železničního přejezdu, tak aby přejíždění přes přejezd bylo plynulé a hlavně aby zde byly zajištěny rozhledové poměry.
Ing. Zora Šachlová doplnila, že z představených fotografií bylo patrné, že SŽDC upravilo přejezd pouze na svém pozemku, tzn. nájezdy byly udělány tak, aby se vešly do železničního pozemku. Tím se přejezd řidičům zkomplikoval, a jsou donuceni přejezd přejíždět daleko pomaleji, než by to bylo nutné. Pokud vozidla a zejména pak nákladní vozidla přejíždějí přejezd pomaleji, než se očekává, je pak daleko větší pravděpodobnost srážky s vlakem. Vozidlo zkrátka jede tak pomalu, že přejezd nestihne opustit před přijíždějícím vlakem, i když řidič vozidla vjel na přejezd dle předpisů.
Ing. Petr Polák, vedoucí technického oddělení SŽDC upřesnil, že SŽDC v minulém roce prováděla zabezpečení na přejezdech železničních tratí u Chebu, kdy se světelným zabezpečovacím zařízením zabezpečovalo asi 18 železničních přejezdů, tím samozřejmě došlo k významnému zvýšení bezpečnosti na těchto přejezdech a došlo tím také ke zvýšení obslužnosti na těchto tratích, protože před zabezpečením byly na těchto tratích pro vlaky omezené rychlosti právě z důvodů omezených rozhledových poměrů. Investicí u tohoto konkrétního přejezdu se povedlo snížit niveletu železniční tratě přibližně o 15 cm a tím došlo k vylepšení stavu na komunikaci. SŽDC ze zákona spravuje pouze 2,5 metru komunikace od osy koleje. Pokud by se zde snižovala niveleta ještě více, tak by se díky této daleko větší investici SŽDC nedostalo k zabezpečení zmíněných 18 železničních přejezdů. Finance by na ně už zkrátka nebyly. Železniční trať musí mít úplně jiné parametry než silniční doprava, takže by se k většímu snížení nivelety železniční tratě muselo upravovat třeba 500 metrů tratě. Tím, že se tedy u tohoto železničního přejezdu nainstalovalo světelné zabezpečovací zařízení, došlo k významnému zvýšení bezpečnosti na tomto železničním přejezdu. Ke dvěma nehodám srážek s vlakem Ing. Polák doplnil, že při vyšetřování srážek mluvil se strojvedoucími, kteří řídily tyto vlaky a ti vypověděli, že vozidla blížící se na přejezd viděli. Protože řidiči vozidel k přejezdu nezpomalovali, tak strojvedoucí v dostatečné vzdálenosti dávali znamení zvukovým výstražným zařízením a přesto řidiči vozidel na toto nereagovali a na přejezd vjeli. SŽDC dále nezaznamenalo nějaké významnější mechanické poškození přejezdu, přestože na přejezdu nějaké stopy od projíždějících vozidel vidět jsou. SŽDC ale předpokládá, že jde spíš o nekázeň řidičů tím, že se zabezpečil přejezd světelným signalizačním zařízením, před přejezdem nezpomalují a díky větší rychlosti vozidel přes přejezd dochází k většímu průhybu vozidla. SŽDC v tuto chvíli nemá důvod přejed dále upravovat. Zabezpečení normám odpovídá.
Paní Ing. Šachlová ještě doplnila, že nezná podrobnosti k tomuto přejezdu, nicméně z fotografií bylo patrné, že nájezdy na přejezd jsou příliš strmé. Takže při snižování nivelety železniční tratě se mělo k nájezdům přihlédnout a nájezdy se měly udělat delší ve spolupráci s vlastníkem a správcem komunikace.
Mgr. Vladimír Malý, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Karlovarského kraje řekl, že řidič přejíždějící tento přejezd se musí současně věnovat zpomalování vozidla, zároveň musí sledovat, zda po železnici nepřijíždí vlak a zároveň musí sledovat, zda po vedlejší komunikaci nepřijíždí další vozidlo. Hlavně nákladní vozidla se rozjíždějí pomalu a někteří řidiči všechny tyto operace nemusí zvládnout. Zabezpečovací zařízení zde řidičům tedy usnadňují přejíždění tohoto přejezdu. Zabezpečení tohoto přejezdu ze strany SŽDC se tedy zdá být dostatečné a srážky s vlakem se zde snad již stávat nebudou, ale to vše ukáže až čas.
Ing. David Pauk ještě poznamenal, že úpravy jsou teď asi na správci komunikace, kdy by se zde hlavně měl upravit a prodloužit nájezd komunikace na železniční přejezd.
Pevné překážky na silnicích I. tříd
Silnice I. tříd tvoří základní silniční síť s odpovídajícími intenzitami provozu, komfortem a rychlostí jízdy. Problematika nechráněných nebo nedostatečně chráněných tuhých pevných překážek je prezentována na pěti lokalitách – jako pevné překážky figurují pilíře nebo opěry mostů, stromy a portál dopravního značení. Riziko střetu je umocněno průběhem trasy komunikace kolem překážek – směrový nebo výškový oblouk, maximální dovolená rychlost 90 km/hod. Případy úplné absence záchytného systému zvyšují následky na životě nebo zdraví při střetu s překážkou, při níž nedojde téměř k žádné deformaci pevné překážky. Nehodovost na uvedených lokalitách není středem pozornosti, nicméně riziko možného následku v případě střetu je vysoké vzhledem k zajištění bezpečnosti silničního provozu. A takováto místa se musí začít řešit dříve, než na nich k nějaké vážné dopravní nehodě dojde.
Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: bez nehod šetřených Policií ČR; bez následků na zdraví osob.
Navržená opatření:
- Instalace záchytných systémů, případně odstranění pevných překážek
Bc. Lukáš Hnízdil, ředitel ŘSD – Správa Karlovy Vary k těmto místům řekl, že ŘSD obecně bodové závady odstraňuje na základě bezpečnostních inspekcí, takže postupně se odstraní i tyto závady. Zatím se bohužel nedá časově říci, kdy která konkrétní závada bude odstraněna.
Silnice I/64 u Hazlova – pilíře podjezdu
Silnice I/21 u Žirovic – opěry podjezdu a stromy
Silnice I/20 u Toužimi – pilíře nadjezdu
Silnice I/20 u Střížova – portál velkoplošného dopravního značení
Silnice I/6 u Horních Tašovic – pilíře podjezdu
Dále bylo přítomným promítnuto krátké video společnosti ArcelorMittal zaměřené na jejich vyráběné „motosvodidlo“ se zvýšenou ochranou motorkářů. Toto svodidlo má spodní pásnici, která chrání motorkáře před nárazem do sloupku či podjetím svodidla během nehody. Vyvinuto bylo v letech 2008 – 2012 ve spolupráci s univerzitou v Zaragoze a po úspěšných nárazových zkouškách roku 2013 se začalo vyrábět. Nejen, že už se toto svodidlo vyrábí, ale už je osazeno i na prvních úsecích komunikací v ČR a těmi jsou: 140 metrů svodidla v Šebrově (osazení 2013) a 1600 metrů poblíž Pardubic (osazení 2014). V roce 2015 přibyly další úseky, kam se toto svodidlo osadilo (např. úsek silnice I/56 mezi obcemi Ostravice a Bílá). O mnohých dalších osazeních se uvažuje. Video můžete zhlédnout zde
DEKRA CZ a.s. – Ing. Bc. Milan Janda
Tato prezentace byla zaměřena na střety s pevnou překážkou z pohledu řidiče vozidla. Jen v prvním čtvrtletí roku 2015 u nás došlo k 4742 nehodám s pevnou překážkou, při nichž bylo 43 osob usmrceno!
Je potřeba si také uvědomit že se zvyšující rychlostí se snižuje zorné pole řidiče. Např. při rychlosti 40km/hod může být zorný úhel 100-110°, při vyšších rychlostech to může být až jen 40°. Není potřeba stále jezdit rychlostí 40km/hod, ale je potřeba aby řidič při vyšší rychlosti a v menším zorném poli viděl vše podstatné a nepřehlédl např. nějakou dopravní značku. Nejhorší je, když pevná překážka přispěje k dopravní nehodě a pak do ní ještě řidič narazí.
Při nárazu na pevnou nedeformovatelnou překážku při rychlosti 50 km/hod se krátkodobě zvýší hmotnost těla až 60x! To pak znamená, že všechny neupevněné předměty ve vozidle jsou třeba i 60x těžší!
Pokud do sebe narazí auta o stejné hmotnosti při stejné rychlosti 50 km/hod, je to srovnatelné jako když auto narazí při rychlosti 50 km/hod do pevné překážky.
Na konci přednášky pan Ing. Bc. Milan Janda zmínil dvě konkrétní nehody automobilů s pevnou překážkou, u kterých provedl jednoduchou analýzu.
Závěrem celé Dopravní snídaně byl vylosován jeden účastník Dopravní snídaně, který od společnosti DEKRA CZ obdržel poukaz na kurz bezpečné jízdy na polygonu.
