4. ročník Dopravní snídaně s BESIPEM pro hlavní město Prahu se uskutečnil 1. 12. 2016 ve Wellness Hotelu STEP v Praze. Dopravní snídaně pro hlavní město Prahu se letos zúčastnilo více než 50 osob z řad odborníků na bezpečnost na komunikacích, správců a vlastníků komunikací, zástupců měst a obcí, Policie ČR a jiných institucí. Ostatně záštitu k letošní Dopravní snídani udělil mimo jiné i Petr Dolínek, náměstek primátorky hlavního města Prahy.
BESIP – Ing. Martin Farář
V úvodu byl představen vývoj usmrcených a těžce zraněných v ČR oproti předpokladu Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP). V loňském roce v ČR zemřelo na komunikacích 660 osob. Předpoklad NSBSP byl 505 usmrcených. Ani zdaleka se tedy nepodařilo naplnit cíl NSBSP v počtu usmrcených osob na našich komunikacích.
Nejvyšší nárůst počtu usmrcených v loňském roce byl u chodců, spolucestujících a dětí. V loňském roce na našich komunikacích zemřelo 18 dětí. Proto, aby se situace zlepšila, vytvořil BESIP pro rok 2016 ucelenou řadu výukových materiálů pro dopravní výchovu pro MŠ až ZŠ. Dále pro II. stupeň ZŠ vytvořil BESIP s Asociací záchranný kruh animované výukové spoty, kde je např. i speciální díl věnovaný správnému chování na železničním přejezdu.
V roce 2015 spustil BESIP kampaň „Děláš to taky“. Je to kampaň zaměřená na hodnotový systém. Záměrem bylo poukázat na chybné chování rodičů a dospělých, které děti považují za správné, a proto ho po dospělých opakují.
Další projekt BESIPu – Myšák Bertík a pan B úspěšně absolvoval 22 vystoupení po celé ČR. Tento projekt získal pro rok 2016 záštitu i Světové zdravotnické organizace.
BESIP taktéž vyvíjí aktivity pro motocyklisty zaměřené na základní znalosti jemného ovládání motocyklů, od skútru až po velké motorky. Včetně rozdílu chování motocyklu a čtyřkolky.
Další kampaní spuštěnou v minulém roce byla kampaň „Vidíme se?“. V loňském roce zemřelo na našich komunikacích 72 chodců, kteří nebyli vidět. Proto se BESIP snaží zaměřit také na chodce.
Vznikly taktéž pro letošní ročník série 3 videí s názvem „Nehodové lokality“. Jsou to videa pro motocyklisty s popisem nehodové lokality a s důrazem na bezpečnost motocyklisty, předvídání a nepodceňování situace.
Další částí prezentace byl nový bodový systém. Hlavní cíle nového bodového systému jsou:
– Zvýšit bezpečnost silničního provozu a snížení počtu smrtelných nehod.
– Přísnější postih závažných porušení pravidel silničního provozu, která způsobují dopravní nehody s nejtěžšími následky.
– Férový a přehledný systém pro řidiče.
Dále byly představeny plánované činnosti Ministerstva dopravy k železničním přejezdům v roce 2016:
- Sekvenční sklápění závor – obavy z průjezdu stylem “esíčko”.
- 2 typy laserových detektorů překážek (SICK a LIDAR) – 2 úseky (Kostěnice – Pardubice, Grygov – Olomouc).
- Testování detektoru na bázi 3D infrakamery.
- Definice provozních stavů, ve kterých bude probíhat detekce překážek.
- Testovací provoz detektorů – max. 1 rok, bezpečnost a spolehlivost, zvláště za silného deště, námrazy či mlhy. Vliv znečištění optiky.
- Nasazení inteligentních kamerových systémů pro detekci vjetí na přejezd ve výstraze (ale i např. zastavení vozidla) – automatické generování výstupů pro přestupkové řízení (jednání PČR a ÚOOÚ).
- Školení řidičů profesionálů.
- Doplnění vybraných železničních přejezdů (cca 60) o závory – rok 2016 příprava prvních 30.
- Dalších cca 100 přejezdu je analyzováno pro případné úplné zrušení.
- Kooperativní systémy – daleká budoucnost
Centrum dopravního výzkumu v.v.i. – Mgr. Zuzana Strnadová
Prezentace začala úvodními statistikami usmrcených a těžce zraněných na našich komunikacích. Počet usmrcených překročil stanovený předpoklad NSBSP o 31% (počet usmrcených do 24 hodin), resp. 35 % (počet usmrcených do 30 dní). Oproti stanoveným předpokladům NSBSP zemřelo v letech 2012 – 2015 o 255 osob více. Počet těžce zraněných byl oproti předpokladu o 136 osob nižší.
CDV zavedlo ukazatel závažnosti nehod (UZN). UZN = 4x počet usmrcených osob + počet těžce zraněných osob v daném roce. Ukazatel závažnosti nehod byl v roce 2015 v ČR o 10 % vyšší oproti předpokladu.
Celospolečenská ztráta z nehodovosti v Praze za rok 2015 je předběžným výpočtem stanovena na cca 7,6 miliardy Kč!!
Dále byla prezentace zaměřena na srážky s pevnou překážkou v Praze ….
… na srážky s chodcem v Praze …,
… a na srážky s tramvají s vozidly v Praze, z čehož vyplývají i slabá místa Prahy dle druhu nehody.
JAK ZLEPŠIT BEZPEČNOST ÚČASTNÍKŮ PROVOZU V PRAZE?
– Zapojit do realizace „Strategie bezpečnosti silničního provozu“ veškeré subjekty, kterých se problematika bezpečnosti dotýká,
– široce publikovat „Strategii bezpečnosti silničního provozu“ jako návod pro ochranu zdraví a životů občanů na silnicích,
– zajistit průběžné odborné konzultace k řešení bezpečnostních opatření,
– konkrétní aktivity zintenzivnit v oblastech zaměřených na dílčí cíle, jejichž plnění je neuspokojivé, zejména na zranitelné účastníky provozu a na kritická místa.
Tým silniční bezpečnosti – Bc. Roman Budský, BA (Hons)
V loňském roce se v ČR na železničních přejezdech stalo 164 mimořádných událostí, 32 lidí zemřelo a 142 lidí bylo zraněno.
Kde docházelo ke střetům s vlakem:
• Největší počet střetů – přejezdy zabezpečené světelnou signalizací bez závor
13 osob usmrceno.
• Přejezdy zabezpečené jen výstražným křížem
8 osob usmrceno.
• Přejezdy zabezpečené světelnou signalizací a závorami
11 osob usmrceno.
Z pohledu statistik Policie ČR tak v roce 2015 meziročně oproti roku 2014 v ČR vrostl počet dopravních nehod na železničních přejezdech o 23 nehod na celkem 379 nehod. Usmrceno bylo o 3 osoby méně, tj. 21 osob, těžce zraněno bylo o 7 osob více, tj. 28 osob a lehce zraněno bylo o 37 osob více, tj. 130 osob.
Průměrná závažnost dopravních nehod byla v roce 2015 v ČR 7,1 obětí na 1 000 nehod vyšetřovaných Policií ČR.
Střety s vlakem jsou dlouhodobě suverénně tím nejhorším, co může účastníka silničního provozu potkat (nejvíce v r. 2003 – 157, nejméně v r. 2013 – 69).
V roce 2014 zemřelo na železnicích států EU28 1 054 lidí. 67 % jsou z toho nepovolané osoby v kolejišti a 27 % jsou oběti střetů na železničních přejezdech (nejsou započítány sebevraždy).
V 98 % případů nehod na železničních přejezdech v EU-28 je pochybení na straně účastníků silničního provozu. Oběti mívají své bydliště v blízkosti trati či příslušného železničního přejezdu. Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím nehodovost na přejezdech je samotné chování účastníků silničního provozu.
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., provedlo v roce 2011 v rámci projektu ARIANA pozorovací průzkum chování účastníků silničního provozu na 13 železničních přejezdech:
· Přejezdy vybavené světelnou výstrahou a závorami
platné předpisy porušilo 60,5 procenta účastníků silničního provozu.
· Přejezdy zabezpečené světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor
třetina chodců ignorovala světelnou výstrahu.
· Přejezdy označené křížem doplněným značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“
jen polovina řidičů zastavila mimo nebezpečné pásmo.
· Přejezd vybavený jen mechanickými závorami
přes 60 procent řidičů a dvě třetiny chodců přejelo či prošlo ve fázi zvedání závor.
Policie ČR – kpt. Bc. Jan Hemr
Úvod této prezentace byl zaměřen na statistiku nehodovosti v hl. m. Praze. V období leden – říjen 2016 došlo na území hl. m. Prahy k celkem 18918 dopravním nehodám. Při těchto nehodách bylo 19 osob usmrceno, 163 zraněno těžce a 1 678 zraněno lehce.
Dále byla prezentace zaměřena na představení nejtragičtějších dopravních nehod v Praze.
Konec prezentace pak byl zaměřen na nehody pod vlivem alkoholu, hlavní příčiny nehod a nehody s účastí chodce.
Policie ČR – kpt. Ing. Jana Fabiánová
Tato prezentace byla zaměřena na statistiku nehodovosti v ČR za období leden – říjen 2016.
Na konci této prezentace pak byly zmíněny priority PČR pro oblast silničního provozu v roce 2016:
· Rizikové jednání řidičů motorových vozidel – směřování dohledu nad silničním provozem do rizikových lokalit se zaměřením na hrubé porušování pravidel silničního provozu, které má za následek vznik závažných dopravních nehod, zejména se jedná o nebezpečné předjíždění, nesprávný a rizikový způsob jízdy
či výrazné překračování stanovených rychlostních limitů.
· Nemotorizovaní účastníci silničního provozu (chodci, cyklisté) – dohled nad dodržováním pravidel, dohled u přechodů pro chodce, preventivní akce ve vztahu k jejich zviditelňování v silničním provozu, používání ochranných pomůcek a bezpečnému chování na pozemních komunikacích.
· Alkohol a drogy v silničním provozu – účinný dohled nad dodržováním zákazu požívání alkoholu a jiných návykových látek řidiči vozidel, preventivní akce zaměřené na tuto problematiku, eliminace rizika ohrožení ostatních účastníků silničního provozu řidiči vozidel.
· Bezpečný dopravní prostor – spoluvytváření bezpečného dopravního prostoru, navrhování dopravně inženýrských opatření ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Kontrola stavu, opodstatněnosti a správnosti dopravního značení jako součást každodenního výkonu služby.
RSE Project s.r.o. – Ing. Petr Bilý – Zhodnocení vývoje opatření na rizikových místech z DS 2014 a 2015
Přechody pro chodce na ulici Úvalská, Praha 10 – Strašnice – opatření se připravuje
V roce 2015 byl provedena dočasná úprava a to snížení počtu jízdních pruhů na jednom z přechodů pomocí dopravního zařízení. Následně mělo dojít k vyhodnocení pro případný další postup. Nicméně v letošním roce 2016 se připravuje ještě jiné opatření. Ve směru k ulici Černokostelecká dojde k vyhrazení jednoho jízdního pruhu pro MHD. V opačném směru na Skalku je připraven návrh k instalaci ostrůvků z plastových obrub. Předpoklad realizace opatření je v roce 2017.
K tomuto místu se nikdo z přítomných na Dopravní snídaní dále nevyjádřil.
Ulice Prosecká, mezi ul. Čakovická a Lovosická, Praha 9 – Prosek – opatření se připravuje
V roce 2015 byla zpracována studie parkoviště, ve které se řešilo oddělení parkoviště City-blocy a úprava šikmých parkovacích stání ve dvou řadách s průjezdnou uličkou. K místu (parkovišti) by snad měla být zpracována i projektová dokumentace, ale ta se dle neoficiálních informací zatím nerealizuje, protože by došlo ke snížení počtu parkovacích stání. Reálně v místě došlo pouze k odstranění keřů od přechodů pro chodce.
K tomuto místu se nikdo z přítomných na Dopravní snídaní dále nevyjádřil.
Přechod pro chodce, Klárov, Praha 1 – Malá Strana – opatření se připravuje
V roce 2015 došlo k jednání hl. m. Prahy se Silničním správním úřadem. Magistrát hl. m. Prahy chtěl ve směru na centrum zbudovat dělící ostrůvek z dočasných prvků mezi tramvajovou trať a jízdní pruh, nebo jako druhé opatření zrušení pravého jízdního pruhu a zkrácení přechodu vysunutím chodníkových ploch. Toto by bylo dočasným opatřením k vyzkoušení situace. Nicméně Silniční správní úřad nesouhlasil ani s jedním opatřením. Panovala obava z najíždění řidičů na tramvajovou trať. Na Dopravní snídani v roce 2015 pro Hlavní město Prahu zazněla informace, že je zadáno zpracování komplexní studie celé lokality, která by řešila i širší vztahy dopravní obslužnosti Malé Strany, např. i zjednosměrnění navazujících komunikací. Dle aktuálních informací z letošního roku však studie ještě není zadána a nezná se ani termín přibližný možný termín dokončení, pokud by zadána byla.
Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK) upřesnila, že dopravní studie, která řešila pohyb vozidel po Malé Straně, byla zpracována Ústavem dopravního inženýrství TSK. Studie, která byla zmíněna v prezentaci, se týká urbanistického pojetí Klárova a ta ještě v tuto chvíli zadána nebyla. Z dopravní studie, která byla zpracována TSK, nevzešel žádný jednoznačný závěr. Řešení ve studii neměly jednoznačné výhody. Měla by se tedy realizovat celková koncepční studie, jak bude celý prostor Klárova vypadat. Studie by měla být zadána v roce 2017, ale nedá se nyní jednoznačně říci, kdy by měla být dokončena.
Křižovatka ulic Macešková a Topolová, Praha 10 – Záběhlice – opatření se připravuje
V roce 2015 byla zpracována studie lokality v rámci projektu „Bezpečně do školy“ a lokalita byla zařazena do požadavků úprav v rámci hl. m. Prahy. V roce 2017 se předpokládá zahájení projekčních prací. Mělo by zde dojít k celkové stavební úpravě křižovatky. Předpoklad realizace úprav je v roce 2018.
K tomuto místu se nikdo z přítomných na Dopravní snídaní dále nevyjádřil.
Železniční přejezd Praha – Velká Chuchle – opatření se připravuje
Připravuje se zde stavba silničního nadjezdu v rámci optimalizace trati Praha – Beroun. Termín výstavby ovšem zatím není znám. Proto se v roce 2015 hledalo dočasné řešení, na kterém se podílela Policie ČR, Silniční správní úřad a Městská část Praha 16 a následně v roce 2016 se zde provedly tyto úpravy a opatření:
– omezení vjezdu do křižovatky z ulice Dostihová.
– většina BUS MHD jezdí přímo ve směru ulic Radotínská a Mezichuchelská a nezatáčejí již na železniční přejezd na ulici Starochuchelskou.
– zákaz levého odbočení pro vozidla delší více než 10 m z ulice Radotínská na ulici Starochuchelskou a taktéž pravého odbočení v opačném směru.
K tomuto místu se nikdo z přítomných na Dopravní snídaní dále nevyjádřil.
Křižovatka ulic Prosecká a Čuprova, Praha 8 – Libeň – opatření se připravuje
V roce 2015 dostal správce komunikace podnět k řešení této křižovatky. Současně se vyhodnocoval i technický stav dalších křižovatek.
Ing. Martin Vokoun, z Technické správy komunikací TSK k této křižovatce řekl, že se připravuje rekonstrukce celé Prosecké ulice. V rámci toho TSK zadala změnu dopravního řešení i této křižovatky, kdy by mimo jiné měly být nastaveny nové signály pro levé odbočení, tzn., nebude již docházet ke kolizím s protijedoucím směrem. Realizace se očekává ke konci roku 2017 nebo v roce 2018.
Křižovatka na Modřanské, Praha 4 – Braník – opatření se připravuje
Křižovatka se již neřeší. PČR podporuje zkapacitnění této křižovatky, protože pak nebude docházet k zahlcování průpletu Barrandovského mostu. V roce 2016 měla Technická správa komunikací TSK prověřovat možnost zkapacitnění křižovatky a odbočování ve dvou jízdních pruzích z ulice Modřanské směrem k Barrandovskému mostu.
Od technické správy komunikací TSK na Dopravní snídani zaznělo, že se připravuje obnova této křižovatky a v rámci obnovy TSK požaduje průjezd křižovatky z Modřanské dvěma jízdními pruhy, tím pádem by se zde pak nemusela vkládat preferenční fáze pro jízdu autobusů MHD, které dnes jezdí ve vyhrazeném jízdním pruhu, což hodně prodlužuje cyklus řízení křižovatky a s tím pak souvisí tvorba kolon na rampě z Barrandovského mostu. Kdy k tomu dojde, se ale nyní nedá říci a vše záleží na schválení Silničního správního úřadu.
Ulice Jana Želivského, zastávka Biskupcova, Praha 3 – Žižkov – místo se zatím neřeší
Magistrát hl. m. Prahy toto místo již v minulosti řešil, ale řešení se nenalezlo. Světelné signalizační zařízení SSZ u přechodu není reálné, protože by se zahlcovala blízká křižovatka. Taktéž v rámci vysokých intenzit dopravy není reálné snížení počtu jízdních pruhů. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy by měl připravovat projekt řešení tramvajové trati v této lokalitě a v rámci toho by se měly řešit i přechody pro chodce. Technická správa komunikací TSK zde alespoň zvýraznila SDZ a častěji obnovuje VDZ. Je to nehodové místo i díky nekázni chodců, kteří vstupují do vozovky, kde nemají. Řešení není jednoduché a vyžaduje komplexní zásah do celé lokality.
K tomuto místu se nikdo z přítomných na Dopravní snídaní dále nevyjádřil.
Přechod pro chodce na ulici Resslova, Praha 2 – Nové Město – místo se zatím neřeší
V minulosti zde byl nedělený řízený přechod. V roce 2011 zde došlo ke zřízení děleného řízeného přechodu. Byly zde ale nedostatečné šířkové poměry, tudíž došlo k zúžení středních jízdních pruhů. A toto zúžení jízdních pruhů vede k velmi vysoké nehodovosti místa. V roce 2015 byla na Dopravní snídani přislíbena Magistrátem hl. m. Prahy podrobná analýza nehodovosti. Nemáme ale informace, zda byla provedena. Dopravní nehodovost šetřená Policií ČR je zde v období 01/2016 – 10/2016 – 9 nehod (3x nedodržení bezpečné vzdálenosti, 2x při přejíždění z pruhu do pruhu), bez následků na zdraví osob.
K tomuto místu se nikdo z přítomných na Dopravní snídaní dále nevyjádřil.
RSE Project s.r.o. – Ing. David Pauk – Opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v kraji
Křižovatka ulic Přátelství x K Říčanům, Kolovraty
Křižovatka ulic Přátelství a K Říčanům v Praze 22. Jedná se o úrovňovou průsečnou křižovatku místních komunikací I. a III. třídy s určením přednosti v jízdě dopravním značením. Křižovatka se nachází na úseku komunikace Přátelství mezi Uhříněvsí a Říčany. Nejvyšší dovolená rychlost je zde stanovena místní úpravou na 60 km/h.
Nebezpečnými vlivy zde jsou nevhodný úhel připojení vedlejší komunikace a nedodržování nejvyšší dovolené rychlosti na hlavní komunikaci.
Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 33x; 1 usmrcená osoba, 2 osoby těžce zraněny a 4 osoby lehce zraněny.
Navržená opatření:
· Zvýraznění křižovatky značením
· Zvážení nutnosti dvou křižovatek v blízkosti
· Úprava úhlu napojení
Mgr. et Mgr. Antonín Klecanda, starosta Prahy-Kolovrat k této křižovatce řekl, že v době dopravních špiček zde není možné vyjet z vedlejší komunikace na hlavní. Řidiči z vedlejších komunikací si zde vjezd na hlavní komunikaci musí vynutit a doufat, že vozidla na hlavní komunikaci zpomalí. Navrhované řešení „Stopkou“ proto není adekvátní. V noci je zde tma a křižovatka není vidět. Podle pana starosty je zde jediné možné řešení a to okružní křižovatka. V létě zde také jezdí hodně cyklistů a chodí zde i chodci a děti. Není zde žádné místo, kde by chodci mohli bezpečně přejít.
Ing. Šachl doplnil, pokud je šikmé připojení komunikací a zejména pod tak malým úhlem jako zde, tak řidiči mají z auta špatný výhled na hlavní komunikaci. Řidiči při šikmém připojení křižovatek v rozhledu vpravo překáží sloupek střechy vozidla, hlava spolucestujícího a hlavová opěrka. Řidič v osobním vozidle se třeba předkloní a je ještě schopen něco vidět, ale řidič nákladního vozidla nemůže vidět vůbec nic.
Ing. Šachlová řekla, že omezení rychlosti na hlavní komunikaci je z velké části právě kvůli křižovatkám proto, aby se z vedlejší komunikace dalo bezpečně vjet na hlavní komunikaci. Nikde v médiích se to neuvádí a řidiči to neví.
Ing. Šachl k tomu uvedl, že pokud je někde před křižovatkou na hlavní komunikaci dopravní značkou B20 omezení rychlosti, tak by zde pod touto značkou měla být ještě výstražná značka křižovatka s vedlejší komunikací, která by omezení rychlosti vysvětlovala.
Správce komunikace se k této křižovatce na Dopravní snídani nevyjádřil.
Křižovatka ulic Schoellerova x Za Tratí
Jedná se o křižovatku ulic Schoellerova a Za Tratí v Praze – Čakovicích. Křižovatka je částečně v extravilánu. Je zde ostrý úhel napojení jednotlivých větví. Křižovatka je také v těsné blízkosti železničního přejezdu. Je zde provoz autobusů MHD a ROPID ve všech směrech.
V přímém směru je zde náhlá změna přednosti. Při odbočování mohou vozidla zasahovat při vzdutí dopravy až do prostoru železničního přejezdu.
Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2011: 38x; 1 usmrcená osoba a 9 osob lehce zraněno.
Navržená opatření:
· Úprava křižovatky – úprava úhlu napojení, pěší trasy
Silniční správní úřad se k navrženému opatření na Dopravní snídani vyjádřil, že opatření je přijatelné a záleží jen na tom, kdy a kdo opatření k realizaci zadá.
Policie ČR k tomuto opatření ale upozornila, že je potřeba hodně dobře zvážit jak zabezpečit levé odbočení ve směru od železničního přejezdu tak, aby řidiči vlevo neodbočovali do protisměru. Takto řidič jedoucí od železničního přejezdu vidí dvě možnosti odbočení vlevo a z hlediska nehodovosti je to vysoce rizikový faktor. Je potřeba odbočení vlevo velmi dobře upravit dopravním značením tak, aby řidič do protisměru nenajel.
Ing. Pauk doplnil, že detailnější zpracování včetně dopravního značení už by se muselo rozpracovat ve spolupráci Policie ČR, Správce komunikace a Silničního správního úřadu a bylo by asi předmětem až projektové dokumentace.
Železniční přejezd P2660 na ul. Za Cukrovarem
Jde o železniční přejezd P2660 na ulici Za Cukrovarem zabezpečený přejezdovým zabezpečovacím zařízením PZZ bez závor a bílého světla. Přejezd je v intravilánu a zastavěném území. Ulice Za Cukrovarem je obslužnou místní komunikací tvoří napojení výrobního areálu, skladištního areálu, ubytoven a prodejen s páteřní komunikací Čakovic směrem na centrum Prahy a dálnici D8. Jedná se o obousměrnou dvoupruhovou komunikaci bez VDZ v oblasti přejezdu. Železniční přejezd je umístěn za vrcholovým obloukem. Je zde provoz osobních i nákladních vozidel (i s návěsy). Souběžně s komunikací vede chodník.
Nebezpečné vlivy zde jsou poloha přejezdu na komunikaci, chybějící VDZ a omezené rozhledy.
Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 3x srážka s vlakem; 3 osoby lehce zraněny.
Navržená opatření:
· Pokládka VDZ
· Instalace PZZ s bílým světlem
Ing. Jan Adámek z Dopravně inženýrské projekce obecně k železničním přejezdům na Dopravní snídani doporučil instalovat zabezpečení přejezdu i na výložníky, protože obecně řidič vidí zabezpečení na výložníku lépe než vpravo na sloupu vedle komunikace.
Ing. Pauk doplnil, že zvýraznění zabezpečení přejezdu i na výložníku je v tomto případě asi možné.
Silniční správní úřad se vyjádřil, že se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, která v minulosti vedla pouze k firemním areálům. V příštím roce se na tuto komunikaci napojí další místní komunikace a i z této se stane místní komunikace. Problém zde také je, že železniční přejezd je v blízkosti komunikace Za Tratí. V dopravních špičkách se zde nedá vyjet z ulice Za Cukrovarem na ulici Za Tratí. Tudíž by se zde situace měla řešit i z toho pohledu, aby se zde netvořily kolony aut, které budou zasahovat až do prostoru železničního přejezdu. V plánu je také optimalizace železniční trati, která by měla být elektrifikovaná, ale úprava železničních přejezdů v optimalizaci není zahrnuta. Výhled optimalizace trati je ale až za několik let.
Ing. Šachlová doplnila, že fotografie pro prezentaci jsou fotografovány účelně bez automobilů a je potřeba si v místech vždy představit např. nákladní automobil, přes který ostatní řidiči neuvidí. Dále je potřeba, aby se železniční přejezdy u nás vybavovaly jednotným upozorněním na železniční přejezd kromě výstražných křížů, např. i opticko-psychologickou brzdou, příčnou čárou souvislou, nebo klikatými čarami. Takto by měly být označeny všechny železniční přejezdy jednotně po celé republice.
SŽDC upozornila, že instalací pozitivního signálu s bílým světlem se pro vozidla zvýší rychlost přejetí přejezdu na 50km/hod.
Ing. Pauk doplnil, že pozitivní bíle světlo by zde bylo hlavně pro zabezpečení přejezdu.
Napojení ulice Kbelské na ulici Cínoveckou
Jedná se o napojení ulice Kbelské na ulici Cínoveckou (ve směru od silnice I/8 od Ústí) v rámci mimoúrovňové křižovatky. Při sjezdu z ulice Cínovecké dochází k plynulé změně směrového vedení s přechodem do většího klesání a následuje podjezd pod silnicí I/8. Bezprostředně po rozpletu ze silnice I/8 je zde zvýšení počtu jízdních pruhů. V opačném směru je nájezd na silnici I/8 do centra od ulice Kbelské ve stoupání a složeném směrovém oblouku. Plynulý směrový oblouk většího poloměru přechází skokem na směrový oblouk malého poloměru před samotným napojením na silnici I/8. Současně je v tomto místě snížení počtu jízdních pruhů.
Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 20x; 3 osoby těžce zraněny a 3 osoby lehce zraněny.
Navržená opatření:
· Úprava uspořádání jízdních pruhů
· Zvýšení PVV pomocí BPÚ
Ing. Šachlová k tomuto místu řekla, že se zdá, že je zde nečekaně malý poloměr oblouku oproti předchozímu průběhu trasy. Měla by zde tedy být dopravní značka doporučená rychlost.
Ing. Pauk doplnil, že dopravní značka doporučená rychlost 40km/hod zde umístěná je.
Dále bylo přítomným promítnuto krátké video společnosti ArcelorMittal zaměřené na jejich vyráběné „motosvodidlo“ se zvýšenou ochranou motorkářů. Toto svodidlo má spodní pásnici, která chrání motorkáře před nárazem do sloupku či podjetím svodidla během nehody. Vyvinuto bylo v letech 2008 – 2012 ve spolupráci s univerzitou v Zaragoze a po úspěšných nárazových zkouškách roku 2013 se začalo vyrábět. Nejen, že už se toto svodidlo vyrábí, ale už je osazeno i na prvních úsecích komunikací v ČR a těmi jsou: 140 metrů svodidla v Šebrově (osazení 2013) a 1600 metrů poblíž Pardubic (osazení 2014). V roce 2015 přibyly další úseky, kam se toto svodidlo osadilo (např. úsek silnice I/56 mezi obcemi Ostravice a Bílá). O mnohých dalších osazeních se uvažuje. Video můžete zhlédnout zde
DEKRA CZ a.s. – Ing. Bc. Milan Janda
Tato prezentace byla zaměřena na střety s pevnou překážkou z pohledu řidiče vozidla. Jen v prvním čtvrtletí roku 2015 u nás došlo k 4742 nehodám s pevnou překážkou, při nichž bylo 43 osob usmrceno!
Je potřeba si také uvědomit že se zvyšující rychlostí se snižuje zorné pole řidiče. Např. při rychlosti 40km/hod může být zorný úhel 100-110°, při vyšších rychlostech to může být až jen 40°. Není potřeba stále jezdit rychlostí 40km/hod, ale je potřeba aby řidič při vyšší rychlosti a v menším zorném poli viděl vše podstatné a nepřehlédl např. nějakou dopravní značku. Nejhorší je, když pevná překážka přispěje k dopravní nehodě a pak do ní ještě řidič narazí.
Při nárazu na pevnou nedeformovatelnou překážku při rychlosti 50 km/hod se krátkodobě zvýší hmotnost těla až 60x! To pak znamená, že všechny neupevněné předměty ve vozidle jsou třeba i 60x těžší!
Pokud do sebe narazí auta o stejné hmotnosti při stejné rychlosti 50 km/hod, je to srovnatelné jako když auto narazí při rychlosti 50 km/hod do pevné překážky.
Na konci přednášky pan Ing. Bc. Milan Janda zmínil dvě konkrétní nehody automobilů s pevnou překážkou, u kterých provedl jednoduchou analýzu.
Závěrem celé Dopravní snídaně byl vylosován jeden účastník Dopravní snídaně, který od společnosti DEKRA CZ obdržel poukaz na kurz bezpečné jízdy na polygonu.