Výstup z Dopravní snídaně s BESIPEM, Olomoucký kraj, 2016

4. ročník Dopravní snídaně s BESIPEM pro Olomoucký kraj se uskutečnil 31. 3. 2016 v hotelu NH Congress Olomouc. Zájem o Dopravní snídani v Olomouci byl opět velký a zúčastnilo se jí asi 80 osob z řad odborníků na bezpečnost na komunikacích, správců a vlastníků komunikací, zástupců měst a obcí, Policie ČR a jiných institucí. Ostatně záštitu k letošní Dopravní snídani udělili mimo jiné i Ing. Jiří Rozbořil, hejtman Olomouckého kraje a doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D., primátor města Olomouce.

 

1

 

BESIP  - Ing. Martin Farář

V úvodu byl představen vývoj usmrcených a těžce zraněných v ČR oproti předpokladu Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP). V loňském roce v ČR zemřelo na komunikacích 660 osob. Předpoklad NSBSP byl 505 usmrcených. Ani zdaleka se tedy nepodařilo naplnit cíl NSBSP v počtu usmrcených osob na našich komunikacích.

Nejvyšší nárůst počtu usmrcených v loňském roce byl u chodců, spolucestujících a dětí. V loňském roce na našich komunikacích zemřelo 18 dětí. Proto, aby se situace zlepšila, vytvořil BESIP pro rok 2016 ucelenou řadu výukových materiálů pro dopravní výchovu pro MŠ až ZŠ. Dále pro II. stupeň ZŠ vytvořil BESIP s Asociací záchranný kruh animované výukové spoty, kde je např. i speciální díl věnovaný správnému chování na železničním přejezdu.

V roce 2015 spustil BESIP kampaň „Děláš to taky“. Je to kampaň zaměřená na hodnotový systém. Záměrem bylo poukázat na chybné chování rodičů a dospělých, které děti považují za správné, a proto ho po dospělých opakují.

Další projekt BESIPu – Myšák Bertík a pan B úspěšně absolvoval 22 vystoupení po celé ČR. Tento projekt získal pro rok 2016 záštitu i Světové zdravotnické organizace.

BESIP taktéž vyvíjí aktivity pro motocyklisty zaměřené na základní znalosti jemného ovládání motocyklů, od skútru až po velké motorky. Včetně rozdílu chování motocyklu a čtyřkolky.

Další kampaní spuštěnou v minulém roce byla kampaň „Vidíme se?“. V loňském roce zemřelo na našich komunikacích 72 chodců, kteří nebyli vidět.

Vznikly taktéž pro letošní ročník série 3 videí s názvem „Nehodové lokality“. Jsou to videa pro motocyklisty s popisem nehodové lokality a s důrazem na bezpečnost motocyklisty, předvídání a nepodceňování situace.

Jako návrh k diskuzi představil pan Ing. Martin Farář nový bodový systém. Hlavní cíle nového bodového systému jsou:

- Zvýšit bezpečnost silničního provozu a snížení počtu smrtelných nehod.

- Přísnější postih závažných porušení pravidel silničního provozu, která způsobují dopravní nehody s nejtěžšími následky.

- Férový a přehledný systém pro řidiče.

Plánované činnosti Ministerstva dopravy k železničním přejezdům v roce 2016:

  • Sekvenční sklápění závor – obavy z průjezdu stylem “esíčko”.
  • 2 typy laserových detektorů překážek (SICK a LIDAR) – 2 úseky (Kostěnice - Pardubice, Grygov – Olomouc).
  • Testování detektoru na bázi 3D infrakamery.
  • Definice provozních stavů, ve kterých bude probíhat detekce překážek.
  • Testovací provoz detektorů – max. 1 rok, bezpečnost a spolehlivost, zvláště za silného deště, námrazy či mlhy. Vliv znečištění optiky.
  • Nasazení inteligentních kamerových systémů pro detekci vjetí na přejezd ve výstraze (ale i např. zastavení vozidla) – automatické generování výstupů pro přestupkové řízení (jednání PČR a ÚOOÚ).
  • Školení řidičů profesionálů.
  • Doplnění vybraných železničních přejezdů (cca 60) o závory – rok 2016 příprava prvních 30.
  • Dalších cca 100 přejezdu je analyzováno pro případné úplné zrušení.
  • Kooperativní systémy – daleká budoucnost

Centrum dopravního výzkumu v.v.i. – Mgr. Zuzana Strnadová

Prezentace začala úvodními statistikami usmrcených a těžce zraněných na našich komunikacích. Počet usmrcených překročil stanovený předpoklad NSBSP o 30% (počet usmrcených do 24 hodin), resp. 34 % (počet usmrcených do 30 dní).  Oproti stanoveným předpokladům NSBSP  zemřelo v letech 2012 – 2015 o 259 osob více. Počet těžce zraněných byl oproti předpokladu o 5 % nižší.

CDV zavedlo ukazatel závažnosti nehod (UZN). UZN = 4x počet usmrcených osob + počet těžce zraněných osob v daném roce. Ukazatel závažnosti nehod byl v roce 2015 v ČR o 10 % vyšší oproti předpokladu.

2

3

Celospolečenská ztráta z nehodovosti v Olomouckém kraji za rok 2015 je předběžným výpočtem stanovena na cca na 3,3 miliardy Kč.

Slabá místa Olomouckého kraje - Počet usmrcených a těžce zraněných osob na 1.000 km komunikace:

4

  • Dálnice – usmrcení i těžce zranění,
  • stále vysoký počet těžce zraněných na silnicích I. ale i II. třídy, i když počet TZ je lepší, než je průměr v ČR.

Slabá místa Olomouckého kraje - Závažné následky na silnicích I. tř. v Olomouckém kraji dle druhu nehody:

  • srážky v obci i mimo obec s jedoucím vozidlem,
  • srážka s chodcem v obci.

Slabá místa Olomouckého kraje - Závažné následky na silnicích II. tř. v Olomouckém kraji dle druhu nehody:

  • v obci i mimo obec srážky a to jak s jedoucím vozidlem, chodcem tak i s pevnou překážkou.

Slabá místa Olomouckého kraje - Závažné následky na silnicích III. tř. v Olomouckém kraji dle druhu nehody:

  • v obci srážky s jedoucím vozidlem, mimo obec srážka s pevnou překážkou.

Slabá místa Olomouckého kraje - Závažné následky na místních komunikacích (MK) v Olomouckém kraji dle druhu nehody:

  • Problémem jsou silnice intravilánu, kde došlo k 6 usmrcením.

Srážky s vlakem:

Srážky s vlakem se podílejí jen velmi malým podílem na závažných následcích nehod v Olomouckém kraji.

Při srážkách s vlakem byly v roce 2015:

  • 2 osoby usmrceny (4 % z celkového počtu),  
  • 1 osoba těžce zraněna (1 % z celkového počtu).

Pouze 1 osoba byla usmrcena a 1 těžce zraněna na nezabezpečeném přejezdu.

Srážky s pevnou překážkou:

Při srážkách s pevnou překážkou v Olomouckém kraji bylo celkem

  • usmrceno 16 osob, z toho 14 na silnicích mimo obec,
  • těžce zraněno 22 osob, z toho 16 na silnicích mimo obec.

Na silnicích I. tříd mimo obec zemřely 3 osoby a 2 byly zraněny těžce, z toho 3 usmrcení a 0 těžce zraněných bylo po srážce se stromem.

JAK ZLEPŠIT BEZPEČNOST ÚČASTNÍKŮ SILNIČNÍHO PROVOZU V OLOMOUCKÉM KRAJI?

Základním krokem je přijetí KRAJSKÉ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU, která podpoří a zajistí:

  • naplnění cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu a realizaci jejích opatření,
  • řešení specifických problémů kraje,
  • spolupráci všech subjektů, které za bezpečnost zodpovídají a které ji mohou svou činností ovlivnit, včetně občanů.

AKTUÁLNĚ JE TŘEBA SE ZAMĚŘIT NA:

  • identifikaci kritických míst na síti silnic I. a III. tříd a místních komunikací pomocí predikčního modelu nehodovosti,
  • provedení bezpečnostní inspekce na identifikovaných kritických úsecích,
  • cílený rozbor příčin a okolností nehod s chodcem a pevnou překážkou,
  • návrh a bezprostřední realizaci nápravných opatření.

Státní fond dopravní infrastruktury SFDI - Ing. Ivo Vykydal

V této prezentaci byly krátce připomenuty příspěvkové programy SFDI.

5

6

7

 

Tým silniční bezpečnosti – Bc. Roman Budský, BA (Hons)

V loňském roce se v ČR na železničních přejezdech stalo 164 mimořádných událostí, 32 lidí zemřelo a 142 lidí bylo zraněno.

Kde docházelo ke střetům s vlakem:

  • Největší počet střetů - přejezdy zabezpečené světelnou signalizací bez závor

                                   13 osob usmrceno.

  • Přejezdy zabezpečené jen výstražným křížem

                                   8 osob usmrceno.

  • Přejezdy zabezpečené světelnou signalizací a závorami

                                   11 osob usmrceno.

8

Z pohledu statistik Policie ČR tak v roce 2015 meziročně oproti roku 2014 v ČR vrostl počet dopravních nehod na železničních přejezdech o 23 nehod na celkem 379 nehod. Usmrceno bylo o 3 osoby méně, tj. 21 osob, těžce zraněno bylo o 7 osob více, tj. 28 osob a lehce zraněno bylo o 37 osob více, tj. 130 osob.

Průměrná závažnost dopravních nehod byla v roce 2015 v ČR 7,1 obětí na 1 000 nehod vyšetřovaných Policií ČR.

Střety s vlakem jsou dlouhodobě suverénně tím nejhorším, co může účastníka silničního provozu potkat (nejvíce v r. 2003 – 157, nejméně v r. 2013 – 69).

9

Ročně zemře na železnicích států EU-28 cca 1.100 lidí. 58 % jsou z toho nepovolané osoby v kolejišti a 33 % jsou oběti střetů na železničních přejezdech (nejsou započítány sebevraždy). V 98 % případů nehod na železničních přejezdech v EU-28 je pochybení na straně účastníků silničního provozu. Oběti mívají své bydliště v blízkosti trati či příslušného železničního přejezdu. Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím nehodovost na přejezdech je samotné chování účastníků silničního provozu.

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., provedlo v roce 2011 v rámci projektu ARIANA pozorovací průzkum chování účastníků silničního provozu na 13 železničních přejezdech:

  • Přejezdy vybavené světelnou výstrahou a závorami

platné předpisy porušilo 60,5 procenta účastníků silničního provozu.

  • Přejezdy zabezpečené světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor

třetina chodců ignorovala světelnou výstrahu.

  • Přejezdy označené křížem doplněným značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“

jen polovina řidičů zastavila mimo nebezpečné pásmo.

  • Přejezd vybavený jen mechanickými závorami

přes 60 procent řidičů a dvě třetiny chodců přejelo či prošlo ve fázi zvedání závor.

Policie ČR – plk. Mgr. Dušan Věženský

Úvodem prezentace představil plk. Mgr. Dušan Věženský statistiku dopravních nehod Olomouckého kraje.

V roce 2015 šetřila služba dopravní policie v Olomouckém kraji 4 738 dopravních nehod. V porovnání s rokem 2014 je to o 288 případů více.  Při těchto nehodách bylo usmrceno 51 osob, což je o 23 osob více. Dále bylo těžce zraněno 116 (-36) osob a lehce zraněno 1 418 (+ 85). Z uvedených statistických údajů vyplývá, že k výraznému nárůstu za rok 2015 došlo u zemřelých osob a to o 23 osob. Naproti tomu u těžce zraněných došlo k poklesu o 36 osob.

Jak již bylo uvedeno, v roce 2015 došlo při dopravních nehodách v Olomouckém kraji k 51 smrtelným zraněním.  Z těchto smrtelných nehod bylo:

  • 24 řidičů
  • 12 cyklistů
  • 9 spolujezdců
  • 6 chodců.

Pokud se týká míst, kde dochází k nejzávažnějším dopravním nehodám, tak k 34 smrtelným nehodám došlo mimo obec a k 17 v obci.

Nejvíc smrtelných nehod v roce 2015 bylo šetřeno na silnicích II. tříd a to 17 případů. Na silnicích I. a III. tříd došlo shodně k 24 smrtelným dopravním nehodám. 

Z toho důvodu bude v roce 2016 odborem služby dopravní policie plánován výkon služby především na komunikacích II. tříd se zaměřením na nejrizikovější skupiny účastníků silničního provozu (řidiči vozidel a cyklisté).

Přijatá opatření Policie ČR na rok 2016 k snížení počtu dopravních nehod a jejím následkům:

  • Vyhodnocovat rizikové úseky a do těchto míst plánovat dopravně bezpečnostní akce s co největším počtem nasazených policistů.
  • Vozidlům s měřicí technikou plánovat výkon služby do míst, kde dochází k nejčastějšímu překračování povolené rychlosti a ohrožování ostatních účastníků silničního provozu.
  • Dodržovat zásadu, že policisté musí být při výkonu služby vidět (preventivní opatření).
  • Ve spolupráci s PIO a BESIP Olomouckého kraje pravidelně plánovat preventivní akce ve vztahu k nemotorizovaným účastníkům silničního provozu. Při těchto akcích zajistit distribuci reflexních prvků pasívní bezpečnosti.
  • Ve zvýšené míře plánovat počet dopravně bezpečnostních akcí se zaměřením na porušování zákona č. 361/2000 Sb.

Závěrem této prezentace byly představeny priority Policie ČR pro oblast silničního provozu v roce 2016.

RSE Project s.r.o. – Ing. Petr Bilý - Zhodnocení vývoje opatření na rizikových místech z DS 2014 a 2015

Křižovatka na silnici II/150 u obce Čechůvky – opatření realizováno

10 Křižovatka na silnici II/150 u obce Čechůvky – stav březen 2016

Bylo zde vybudováno nové VO křižovatky. V křižovatce a jejím okolí bylo zvýrazněno a upraveno vodorovné a svislé dopravní značení, které bylo provedeno nadstandartním způsobem. Toto vedlo k výraznému upozornění účastníků na nutnost zvýšené pozornosti při průjezdu tímto místem. Po úpravě značení na tomto rizikovém místě v loňském roce nedošlo k žádné vážné dopravní nehodě.

Křižovatka silnic I/45 a I/46 - opatření realizováno

11

Křižovatka silnic I/45 a I/46 – stav březen 2016

V roce 2015 byla provedena úprava v součinnosti s PČR. Na křižovatce byly provedeny stavební úpravy středového trojúhelníku, změna vodorovného a svislého dopravního značení tak, aby řidiče lépe naváděly v průjezdnosti. Někdy v průběhu května a června 2016 se bude ve směru od obce Horní Loděnice až po tuto křižovatku dělat nový povrch komunikace. Posléze bude v křižovatce obnoveno VDZ v plastu.

Por. Ing. Marek Sládeček z DI Olomouc doplnil, že VDZ je u takovýchto křižovatek s ostrůvky velmi důležitým prvkem, který vede řidiče v průjezdnosti křižovatkou a mělo by se pravidelně obnovovat.

Přechod pro chodce na silnici I/35, Mohelnice - řeší se

12

Přechod pro chodce na silnici I/35, Mohelnice – stav březen 2016

Přechod byl zatím zrušen. Město Mohelnice zpracovalo projektovou dokumentaci nového přechodu pro chodce. Již je vydáno stavební povolení. Realizace stavby nového přechodu pro chodce by měla proběhnout ještě v roce 2016.

Pan Ing. Miroslav Charouz, krajský koordinátor BESIP pro Olomoucký kraj se u tohoto místa vyslovil pro velmi kvalitní VDZ, které mírně zúží jízdní pruhy, které jsou teď poměrně široké, a je zde extrémní pohyb nákladních vozidel a chodí tam i děti do školy. Pan Ing. Charouz apeloval na budoucí správce tohoto přechodu, aby VDZ zde bylo opravdu kvalitní a přechod byl vidět i za snížené viditelnosti.

 Serpentýny u Šternberku – řeší se

13

Serpentýny u Šternberku – stav březen 2016

V roce 2014 byla na silnici III/44423 provedena oprava povrchu. V březnu 2016 došlo na silnici I. třídy k odstranění stromů v blízkosti vozovky a svodidel, byly doplněny směrové sloupky. ŘSD zvažuje provedení inspekce svodidel a následnou výměnu nevyhovujících svodidel. V rámci výměny se bude v nejkritičtějších místech zvažovat i instalace „motosvodidel“.

Por. Ing. Marek Sládeček z DI Olomouc doplnil, že v roce 2015 se v tomto úseku na silnici I. třídy u obce Lipina stala smrtelná nehoda motorkáře a že instalace svodidel je zde důležitá. Policie taktéž zjistila při bezpečnostní inspekci, že v některých místech jsou zde svodidla umístěna nízko nad povrchem komunikace a také v některých místech se nacházejí stromy v pracovních šířkách svodidel. Policie zde taktéž doporučila instalaci „motosvodidel“ se spodní pásnicí chránící motorkáře.

 Křižovatka silnic u Štěpánova – řeší se

13 a půl

Křižovatka silnic u Štěpánova – stav březen 2016

Byly zde umístěny „STOPky“ a „optické psychologické brzdy“. Byla zde realizována BPÚ a doplněny předběžné značky „STOP“. Olomoucký kraj v letošním roce 2016 zahájil projektovou přípravu přestavby křižovatky na okružní.

Ing. Ladislav Růžička, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu pro Olomoucký kraj dodal, že termín realizace stavby ještě není znám. Bude záležet na termínu dokončení projektové dokumentace okružní křižovatky. Po zpracování projektové dokumentace bude dokumentace předložena zastupitelstvu Olomouckého kraje a po schválení zastupitelstvem bude snaha o co nejrychlejší realizaci okružní křižovatky.

 Křižovatka I/46 a III/4468 u Štarnova – řeší se

14

Křižovatka I/46 a III/4468 u Štarnova – stav březen 2016

V letošním roce 2016 dojde k opravě povrchu silnice III/4468 včetně napojení na silnici I/46. Dojde k navýšení nivelety vedlejší komunikace, aby se řidiči nerozjížděli do křižovatky do kopce. V rámci toho se doplní VDZ – „Příčná čára souvislá“. Zvýšením nivelety komunikace by mělo dojít i ke zlepšení rozhledových poměrů přes sousední zábradelní svodidlo mostu.

Úsek silnice III/4432u obce Samotišky – neřeší se

15

Úsek silnice III/4432u obce Samotišky – stav březen 2016

V místě nedošlo k nápravě. Nadále se v tomto místě stávají dopravní nehody (7/2013–2/2016, 19 nehod, 10x srážka s PP, 11 LZ) a mnoho z vybouraných aut sjelo i na přilehlou cyklostezku. Policie při poslední bezpečnostní inspekci navrhovala osazení svodidel, nicméně to se zatím nepodařilo prosadit. V úseku došlo k nadstandartnímu osazení svislého dopravního značení, ale bohužel ani toto nepomohlo. V roce 2013 byla podána žádost o umístění svodidel - Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, stejně jako výkonný orgán státní památkové péče možnost umístění svodidel nepřipustili. „Umístění svodidel by narušilo krajinnou kompozici i pohledy na vlastní historickou alej. Svodidla by byla novodobý, pohledově výrazný prvek, který je zcela ahistorický.“

Alespoň nějaké řešení situace?

            - snížení rychlosti,

            - ověření protismykových vlastností,

            - pokládka BPÚ,

            - zvýšení počtu vodících tabulí Z3 v obloucích.

Pan Ing. Miroslav Charouz, krajský koordinátor BESIP doplnil, že nehody zde jsou opravdu časté. Po stezce chodí maminky s kočárky a jezdí tam cyklisté. Stává se, že auta po nehodě opravdu skončí až na stezce a je zde tak obrovské riziko srážky auta s chodcem či cyklistou na stezce. Dokonce zde havaroval i linkový autobus. Musíme se zde vážně zamyslet, zda se tam zlepší protismykové vlastnosti vozovky, nebo se zde opravdu musí, nehledě na hodnotu aleje, instalovat svodidlo, protože cena lidského života je 20 miliónů korun. Kdybychom se podívali na fotky místa staré 10 let, taky bychom v zatáčce viděli plno stromů. Dnes jich tam zbylo jen pár, protože ostatní stromy již „vykácely“ auta při nehodách. Až ale zesílí stromy, které tam byly nově vysázeny, budou opět obrovským problémem. Pan Ing. Charouz by zde tedy očekával snížení rychlost a další zvýraznění SDZ do oblouků.

Por. Ing. Michael Vafek doplnil, že SDZ Z3 by mělo být umístěno, tak aby vystihlo celý směrové oblouk. Zde je umístěna jediná značka Z3, což je naprosto nedostatečné. Také 90% vozidel po vyjetí z komunikace končí do 5 m od komunikace, což je v tomto případě na stezce a je tedy vidět, jak je tato komunikace nebezpečná. Je také zakázáno osazovat stromy na vnitřní straně směrového oblouku nejen kvůli rozhledovým poměrům. A zde jsou stromy právě na vnitřní straně směrového oblouku.

Pan Mgr. František Pěruška, vedoucí oddělení silničního hospodářství Olomouckého kraje se vyjádřil, že vlastník potažmo správce komunikace by rád situaci řešil, ale pokud odbor památkové péče nebo životního prostředí vydá zamítavé stanovisko k navrženým opatřením, tak správce komunikace není schopen udělat vůbec nic.

Policie ČR přislíbila v letošním roce vyvolat k tomuto místu ještě další jednání ohledně doplnění SDZ – vodících tabulí tak, aby se směrový oblouk lépe vyznačil a dále také ke snížení dovolené rychlosti v tomto úseku a k prověření protismykových vlastností vozovky.

RSE Project s.r.o. – Ing. David Pauk - Opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v kraji

Úsek silnice II/368 u města Štíty

Jde o úsek silnice II/368 (km 9,08 – 11,78) převážně v extravilánu mezi Štíty a Rovenskem.

Je to sběrná komunikace spojující obce v úseku s napojením na silnici I/43 (Svitavy-Kralíky), návaznost na silnici I/44 (Šumperk-Mohelnice).

Jedná se o dvoupruhovou komunikaci šířky cca 5m, v klesání ke Štítům. Jsou zde oblouky malých poloměrů, úzká zpevněná krajnice. Silnici lemují stromy. Je zde také provoz autobusové dopravy.

Nebezpečnými vlivy jsou zde úzká vozovka včetně směrového vedení a stromy blízko jízdních pruhů.

Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 13x; 1 lehké zranění.

Navržená opatření:

  • Odstranění pevných překážek kolem komunikace
  • Úprava směrových oblouků
  • Rozšíření vozovky s odpovídající zpevněnou krajnicí
  • Zvýraznění překážek (Z9), snížení rychlosti

Ing. Petr Koruna, Ph.D. ze Správy silnic Olomouckého kraje, středisko údržby Šumperk řekl, že je zde problém i se stromy, které jsou již přímo v silnici. V některých částech má komunikace jen kolem 5 m šířky, což je opravdu málo a ještě je lemována stromy. Problém je samozřejmě aby odbor životního prostředí povolil vykácení těchto nebezpečných stromů a také co s kořeny stromů, které již zarostly pod vozovku. Zde by to tedy bylo na kompletní rekonstrukci. Pařezy by se musely odstranit včetně kořenů pod komunikací. Pokud by se kořeny neodstranily, tak by se komunikace propadala. Řešení není jednoduché a je to možná i na několik let. Při úpravě směrových oblouků by se asi musely řešit vlastnické vztahy, protože pozemky kraje nebudou kolem silnice velké a musely by se vykupovat pozemky jiné, což je také dlouhý proces. Jediné co by tedy asi mohla správa silnic řešit, je nějaké zvýraznění překážek a snížení rychlosti.

16

Úsek silnice II/368 u města Štíty – aktuální stav

17

Úsek silnice II/368 u města Štíty – navržené opatření na Dopravní snídani (odstranění stromů)

18

Úsek silnice II/368 u města Štíty – navržené opatření na Dopravní snídani (zvýraznění překážek)

Železniční přejezd P7599 na ul. Rybářské, Olomouc

Jde o jednokolejný železniční přejezd přes účelovou komunikaci na ulici Rybářské v Olomouci. Přejezd je se světelným zabezpečovacím zařízením bez závor s pozitivním signálem, úhel křížení 75°.

Přejezd je na železniční trati 301 Nezamyslice – Olomouc. Trať je celostátní jednokolejná, elektrifikovaná.  Traťová rychlost je v úseku 90 km/hod. Intenzita železniční dopravy za den je zde 9 párů rychlíkových vlaků, 3 páry spěšných vlaků, 18 párů osobních vlaků a 2 páry nákladních vlaků.

Účelová komunikace ul. Rybářská je propojení sídlištních celků s napojení na silnici II/435 s návazností i na silnici D/I 35.

Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 4x; 1 osoba usmrcena a 2 osoby lehce zraněny.

Navržená opatření:

  • Přejezd se závorami
  • Úprava směrového a výškového vedení komunikace

Ing. Ladislav Kašpar, ředitel oblastního ředitelství Olomouc Správy železniční dopravní cesty SŽDC řekl že, po loňské dopravní nehodě se SŽDC sešlo se zástupci policie, města a správy silnic a po této schůzce se zde udělaly úpravy silnice, která navazovala na přejezd. To byla prvotní věc. SŽDC uvažovalo, že by přejezd hned zrekonstruovalo a opatřilo ho závorami, ale v současné době se zpracovává studie proveditelnosti na železniční trať Olomouc – Prostějov – Nezamyslice a ta by měla být zpracována někdy na konci tohoto roku 2016. Čeká se na výsledky studie a na to jak ve studii bude řešen tento přejezd. Po zpracování studie se dá pak přejezd ze studie vyjmout a mohl by se třeba řešit hned. Předpoklad je, že SŽDC by chtělo úpravu udělat do roku 2020.

Pan Ing. Miroslav Charouz, krajský koordinátor BESIP vidí hlavní problém tohoto místa v tom, že komunikace není situována kolmo na železniční trať. Řidič, který zde přejíždí trať, nevidí za trať a nevidí tak kam jede. Měla by se zde tedy narovnat niveleta silnice, tak aby řidič přejezd nepřejížděl do kopce a přejezd byl vodorovný. Také by se zde měla komunikace rozšířit.

Ing. Pavel Sehnal, vedoucí oddělení investic a místních komunikací Městského úřadu Šternberk, který bydlí nedaleko tohoto místa, doplnil, že by zde bylo možná nejlepší vyloučit provoz motorové dopravy úplně, protože se zde pohybuje hodně chodců a bruslařů.

Ing. Ladislav Kašpar, ředitel oblastního ředitelství Olomouc Správy železniční dopravní cesty SŽDC doplnil, že tento železniční přejezd by se měl řešit komplexně v návaznosti na železniční i silniční dopravu. U této komunikace se zvýšila intenzita dopravy a přejezd na ní není dimenzován. Ing. Ladislav Kašpar nesouhlasil s tvrzením por. Ing. Michaela Vafka, že by zde dráha nesplnila povinnost zajištění plynulého přejezdu železniční tratě. O zabezpečení přejezdu rozhodoval Drážní úřad.

Policie dodala, že celá trasa příjezdu k železničnímu přejezdu je v zóně s maximální dovolenou rychlostí 30 km/hod a je tam SDZ s upozorněním na chodce, tudíž řidič zde chodce musí očekávat. Chybí zde také chodník pro pěší. Přejezd je ale samozřejmě dle policie špatně, protože přijíždějící řidič k přejezdu nevidí protijedoucího. Možná se zde také řidiči moc soustředí na úspěšné přejetí úzkého přejezdu a nemusí tak zaregistrovat signalizační zařízení.

V rámci řešení přejezdů přes železnici je hlavně důležité, aby spolu jak správce železnice, tak správce komunikace komunikovali a našli společné řešení.

19

Železniční přejezd P7599 na ul. Rybářské, Olomouc – aktuální stav

20

Železniční přejezd P7599 na ul. Rybářské, Olomouc – navržené opatření na Dopravní snídani

Úsek silnice I/11 u Bludova

Jde o úsek silnice I/11 v extravilánu mezi Bludovem a Šumperkem. Silnice I/11 je spojnicí Moravskoslezského a Pardubického kraje. Je zde také napojení silnice I/44 (Jeseník –Mohelnice).

V úseku je směrově nedělený třípruh přes kopec (horizont), stoupání je zde cca 4%. V klesání k Šumperku je kombinace protisměrných oblouků. U vrcholového oblouku se mění počet jízdních pruhů dle směrů.

V úseku je za mokra snížená rychlost na 60 km/hod. Je zde také upozornění na úsek častých dopravních nehod. Doporučená rychlost je zde 70 km/hod.

Podél severní strany komunikace za příkopem nad úrovní vozovky ve vzdálenosti cca 5m se nacházejí stromy.

Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 52x; 4 úmrtí, 3 těžká zranění a 24 lehkých zranění.

Navržená opatření:

  • Zajištění požadovaných PVV
  • Zvýraznění změny počtu jízdních pruhů
  • Rozšíření vozovky, tělesa komunikace

Zdeněk Jemelka z ŘSD Olomouc k tomuto úseku řekl, že v roce 2013 zde ŘSD zrekonstruovalo povrch komunikace. V současné době došlo k proměření protismykových vlastností vozovky a došlo na jednání s policií. Někdy v půlce roku 2016 zde ŘSD pro zvýšení drsnosti vozovky položí mikrokoberec. ŘSD také navrhuje zpracování bezpečnostní inspekce na celý tento úsek, ze které by pak vycházely možné úpravy.

Por. Bc. Michal Miterko z Dopravního inspektorátu Šumperk poděkoval ŘSD a Krajskému úřadu, kdy tyto orgány vyšli vstříc po poslední smrtelné dopravní nehodě a vnímají problém tohoto úseku stejně jako Policie ČR. Prakticky všechny dopravní nehody v tomto úseku jsou díky nedodržení maximální dovolené rychlosti, kdy následně dochází ke smyku vozidel. Proto jakékoliv opatření u tohoto úseku je těžké navrhnout. Je to zde hlavně o tom, jak se zde chovají projíždějící řidiči. V letošním roce zde tedy bude vyhotovena bezpečnostní inspekce a následně se vyhodnotí, jaká opatření by zde byly nejlepší.

Por. Ing. Michael Vafek z Dopravního inspektorátu Prostějov ještě doplnil, že Olomoucký kraj by měl vytvořit seznam rizikových lokalit, které by se měly řešit.  Por. Ing. Michael Vafek navrhoval pro představení další nehodovou lokalitu (také křižovatka u železničního přejezdu), která bohužel z časových důvodů nemohla být na Dopravní snídaní prezentována. V roce 2005 byl u této křižovatky také zpracován bezpečnostní audit, ale od této doby se u této křižovatky vyvíjely aktivity jen ze strany Policie ČR.

Pan Zdeněk Jemelka z ŘSD Olomouc dodal, že tuto křižovatku zmíněnou por. Vafkem ŘSD také řeší a že by zde měl být nadjezd.

21

Úsek silnice I/11 u Bludova – aktuální stav

22

Úsek silnice I/11 u Bludova – navržené opatření na Dopravní snídani

23

Úsek silnice I/11 u Bludova – aktuální stav

24

Úsek silnice I/11 u Bludova – navržené opatření na Dopravní snídani

Dále bylo přítomným promítnuto krátké video společnosti ArcelorMittal zaměřené na jejich vyráběné „motosvodidlo“ se zvýšenou ochranou motorkářů. Toto svodidlo má spodní pásnici, která chrání motorkáře před nárazem do sloupku či podjetím svodidla během nehody. Vyvinuto bylo v letech 2008 – 2012 ve spolupráci s univerzitou v Zaragoze a po úspěšných nárazových zkouškách roku 2013 se začalo vyrábět. Nejen, že už se toto svodidlo vyrábí, ale už je osazeno i na prvních úsecích komunikací v ČR a těmi jsou: 140 metrů svodidla v Šebrově (osazení 2013) a 1600 metrů poblíž Pardubic (osazení 2014). V roce 2015 přibyly další úseky, kam se toto svodidlo osadilo a o mnohých dalších osazeních se uvažuje.

DEKRA CZ a.s. - Ing. Libor Budina

Tato prezentace byla zaměřena na střety s pevnou překážkou z pohledu řidiče vozidla. Jen v prvním čtvrtletí roku 2015 u nás došlo k 4742 nehodám s pevnou překážkou, při nichž bylo 43 osob usmrceno!

25

Je potřeba si také uvědomit že se zvyšující rychlostí se snižuje zorné pole řidiče. Např. při rychlosti 40km/hod může být zorný úhel 100-110°, při vyšších rychlostech to může být až jen 40°. Není potřeba stále jezdit rychlostí 40km/hod, ale je potřeba aby řidič při vyšší rychlosti a v menším zorném poli viděl vše podstatné a nepřehlédl např. nějakou dopravní značku. Nejhorší je, když pevná překážka přispěje k dopravní nehodě a pak do ní ještě řidič narazí.

Při nárazu na pevnou nedeformovatelnou překážku při rychlosti 50 km/hod se krátkodobě zvýší hmotnost těla až 60x!

Pokud do sebe narazí auta o stejné hmotnosti při stejné rychlosti 50km/hod, je to srovnatelné jako když auto narazí při rychlosti 50km/hod do pevné překážky.

Na konci přednášky pan Ing. Libor Budina zmínil 2 konkrétní nehody automobilů s pevnou překážkou, u kterých provedl jednoduchou analýzu.

Závěrem celé Dopravní snídaně byl vylosován jeden účastník Dopravní snídaně, který od společnosti DEKRA CZ obdržel poukaz na kurz bezpečné jízdy na polygonu.

26