Výstup z Dopravní snídaně s BESIPEM, Moravskoslezský kraj, 2016

4. ročník Dopravní snídaně s BESIPEM pro Moravskoslezský kraj se uskutečnil 17. 3. 2016 v Clarion Congress hotelu Ostrava. Zájem o Dopravní snídani v Ostravě byl opět velký a zúčastnilo se jí asi 150 osob. Záštitu Dopravní snídani letos udělili mimo jiné i Mgr. Daniel Havlík, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje a JUDr. Lukáš Semerák, člen rady města Ostravy.

 

BESIP  - Ing. Martin Farář

V úvodu byl představen vývoj usmrcených a těžce zraněných v ČR oproti předpokladu Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP). V loňském roce v ČR zemřelo na komunikacích 660 osob. Předpoklad NSBSP byl 505 usmrcených. Ani zdaleka se tedy nepodařilo naplnit cíl NSBSP v počtu usmrcených osob na našich komunikacích.

Nejvyšší nárůst počtu usmrcených v loňském roce byl u chodců, spolucestujících a dětí. V loňském roce na našich komunikacích zemřelo 18 dětí. Proto, aby se situace zlepšila, vytvořil BESIP pro rok 2016 ucelenou řadu výukových materiálů pro dopravní výchovu pro MŠ až ZŠ. Dále pro II. stupeň ZŠ vytvořil BESIP s Asociací záchranný kruh animované výukové spoty, kde je např. i speciální díl věnovaný správnému chování na železničním přejezdu.

V roce 2015 spustil BESIP kampaň „Děláš to taky“. Je to kampaň zaměřená na hodnotový systém. Záměrem bylo poukázat na chybné chování rodičů a dospělých, které děti považují za správné, a proto ho po dospělých opakují.

Další projekt BESIPu – Myšák Bertík a pan B úspěšně absolvoval 22 vystoupení po celé ČR. Tento projekt získal pro rok 2016 záštitu i Světové zdravotnické organizace.

BESIP taktéž vyvíjí aktivity pro motocyklisty zaměřené na základní znalosti jemného ovládání motocyklů, od skútru až po velké motorky. Včetně rozdílu chování motocyklu a čtyřkolky.

Další kampaní spuštěnou v minulém roce byla kampaň „Vidíme se?“. V loňském roce zemřelo na našich komunikacích 72 chodců, kteří nebyli vidět.

Vznikly taktéž pro letošní ročník série 3 videí s názvem „Nehodové lokality“. Jsou to videa pro motocyklisty s popisem nehodové lokality a s důrazem na bezpečnost motocyklisty, předvídání a nepodceňování situace.

Jako návrh k diskuzi představil pan Ing. Martin Farář nový bodový systém. Hlavní cíle nového bodového systému jsou:

- Zvýšit bezpečnost silničního provozu a snížení počtu smrtelných nehod.

- Přísnější postih závažných porušení pravidel silničního provozu, která způsobují dopravní nehody s nejtěžšími následky.

- Férový a přehledný systém pro řidiče.

Plánované činnosti Ministerstva dopravy k železničním přejezdům v roce 2016:

  • Sekvenční sklápění závor – obavy z průjezdu stylem “esíčko”.
  • 2 typy laserových detektorů překážek (SICK a LIDAR) – 2 úseky (Kostěnice - Pardubice, Grygov – Olomouc).
  • Testování detektoru na bázi 3D infrakamery.
  • Definice provozních stavů, ve kterých bude probíhat detekce překážek.
  • Testovací provoz detektorů – max. 1 rok, bezpečnost a spolehlivost, zvláště za silného deště, námrazy či mlhy.Vliv znečištění optiky.
  • Nasazení inteligentních kamerových systémů pro detekci vjetí na přejezd ve výstraze (ale i např. zastavení vozidla) – automatické generování výstupů pro přestupkové řízení (jednání PČR a ÚOOÚ).
  • Školení řidičů profesionálů.
  • Doplnění vybraných železničních přejezdů (cca 60) o závory – rok 2016 příprava prvních 30.
  • Dalších cca 100 přejezdu je analyzováno pro případné úplné zrušení.
  • Kooperativní systémy – daleká budoucnost

Centrum dopravního výzkumu v.v.i. – Ing. Jindřich Frič, Ph.D.

Prezentace začala úvodními statistikami usmrcených a těžce zraněných na našich komunikacích. Počet usmrcených překročil stanovený předpoklad NSBSP o 30% (počet usmrcených do 24 hodin), resp. 34 % (počet usmrcených do 30 dní).  Oproti stanoveným předpokladům NSBSP  zemřelo v letech 2012 – 2015 o 259 osob více. Počet těžce zraněných byl oproti předpokladu o 5 % nižší.

CDV zavedlo ukazatel závažnosti nehod (UZN). UZN = 4x počet usmrcených osob + počet těžce zraněných osob v daném roce. Ukazatel závažnosti nehod byl v roce 2015 v ČR o 10 % vyšší oproti předpokladu.

Celková úroveň nehodovosti v Moravskoslezském kraji se v roce 2015 zhoršila a nedosáhla stanoveného předpokladu.

Díky výraznému poklesu usmrcených v předchozích letech si však Moravskoslezský kraj souhrnně udržel pozici v lepší polovině krajů ČR.

Celkové úroveň bezpečnosti na komunikacích Moravskoslezského kraje od roku 2011 do roku 2015 zůstala průměrná s mírným zlepšením.

 

Celospolečenská ztráta z nehodovosti v Moravskoslezském kraji za rok 2015 je předběžným výpočtem stanovena na cca na 5,5 miliardy Kč.

Slabá místa Moravskoslezského kraje - Počet usmrcených a těžce zraněných osob na 1 km komunikace:

  • silnice III. třídy – usmrcení i těžce zranění,
  • nadprůměrný počet těžce zraněných na silnicích I. a II. třídy

(délka místních komunikací není k dispozici).

Slabá místa Moravskoslezského kraje - Podíl usmrcených a těžce zraněných osob dle druhů komunikací:

  • silnice I. tříd a místní komunikace - usmrcení i těžce zranění,
  • nadprůměrný počet usmrcených na sil. III. tříd (srážka s vlakem).

Slabá místa Moravskoslezského kraje - Závažné následky na silnicích I. tř. v Moravskoslezském kraji dle druhu nehody:

  • srážky s jedoucím vozidlem mimo obec
  • srážky s pevnou překážkou mimo obec
  • srážky s chodcem.

Podstatná část následků vznikla na úsecích mimo křižovatky.

Slabá místa Moravskoslezského kraje - Závažné následky na silnicích II. tř. v Moravskoslezském kraji dle druhu nehody:

Slabá místa nejsou na silnicích II. tříd výrazná.

Ve srovnání s rokem 2009 došlo k výraznému zlepšení:

  • v obci pokles o 33 %
  • a mimo obec pokles o 45 %.

Slabá místa Moravskoslezského kraje - Závažné následky na silnicích III. tř. v Moravskoslezském kraji dle druhu nehody:

Ve srovnání s rokem 2009 došlo k výraznému zlepšení mimo obec.

Slabá místa:

  • srážky s jedoucím vozidlem v obci
  • srážky s pevnou překážkou v obci.

Slabá místa Moravskoslezského kraje - Závažné následky na místních komunikacích (MK) v Moravskoslezském kraji dle druhu nehody:

Ve srovnání s rokem 2009 došlo k výraznému zlepšení o 38 %.

Kritickým problémem jsou srážky s chodcem.

Vzhledem k nižším rychlostem na MK jsou rovněž problematické následky nehod s pevnou překážkou.

Srážky s vlakem:

Srážky s vlakem se podílejí jen velmi malým podílem na závažných následcích nehod v Moravskoslezském kraji.

Při srážkách s vlakem byly v roce 2015:

  • 3 osoby usmrceny (5,7 % z celkového počtu),  
  • 7 osob těžce zraněno (2,6 % z celkového počtu).

Pouze 1 osoba byla těžce zraněna na nezabezpečeném přejezdu.

Srážky s pevnou překážkou:

Při srážkách s pevnou překážkou v MSK bylo celkem:

  • usmrceno 16 osob, z toho 9 na silnicích mimo obec
  • těžce zraněno 43 osob, z toho 23 na silnicích mimo obec

Na silnicích I. tříd mimo obec zemřelo 6 osob a 16 bylo zraněno těžce, z toho 4 usmrcení a 5 těžce zraněných bylo po srážce se stromem.

JAK ZLEPŠIT BEZPEČNOST ÚČASTNÍKŮ SILNIČNÍHO PROVOZU V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI?

Základním krokem je přijetí KRAJSKÉ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU, která podpoří a zajistí:

  • naplnění cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu a realizaci jejích opatření,
  • řešení specifických problémů kraje,
  • spolupráci všech subjektů, které za bezpečnost zodpovídají a které ji mohou svou činností ovlivnit, včetně občanů.

AKTUÁLNĚ JE TŘEBA SE ZAMĚŘIT NA:

  • identifikaci kritických míst na síti silnic I. a III. tříd a místních komunikací pomocí predikčního modelu nehodovosti,
  • provedení bezpečnostní inspekce na identifikovaných kritických úsecích,
  • cílený rozbor příčin a okolností nehod s chodcem a pevnou překážkou,
  • návrh a bezprostřední realizaci nápravných opatření. 

Tým silniční bezpečnosti – Bc. Roman Budský, BA (Hons)

V loňském roce se v ČR na železničních přejezdech stalo 164 mimořádných událostí, 32 lidí zemřelo a 142 lidí bylo zraněno.

Kde docházelo ke střetům s vlakem:

  • Největší počet střetů - přejezdy zabezpečené světelnou signalizací bez závor

                                   13 osob usmrceno.

  • Přejezdy zabezpečené jen výstražným křížem

                                   8 osob usmrceno.

  • Přejezdy zabezpečené světelnou signalizací a závorami

                                   11 osob usmrceno.

Z pohledu statistik Policie ČR tak v roce 2015 meziročně oproti roku 2014 v ČR vrostl počet dopravních nehod na železničních přejezdech o 23 nehod na celkem 379 nehod. Usmrceno bylo o 3 osoby méně, tj. 21 osob, těžce zraněno bylo o 7 osob více, tj. 28 osob a lehce zraněno bylo o 37 osob více, tj. 130 osob.

Průměrná závažnost dopravních nehod byla v roce 2015 v ČR 7,1 obětí na 1 000 nehod vyšetřovaných Policií ČR.

Střety s vlakem jsou dlouhodobě suverénně tím nejhorším, co může účastníka silničního provozu potkat (nejvíce v r. 2003 – 157, nejméně v r. 2013 – 69).

 

Ročně zemře na železnicích států EU-28 cca 1.100 lidí. 58 % jsou z toho nepovolané osoby v kolejišti a 33 % jsou oběti střetů na železničních přejezdech (nejsou započítány sebevraždy).

V 98 % případů nehod na železničních přejezdech v EU-28 je pochybení na straně účastníků silničního provozu. Oběti mívají své bydliště v blízkosti trati či příslušného železničního přejezdu. Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím nehodovost na přejezdech je samotné chování účastníků silničního provozu.

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., provedlo v roce 2011 v rámci projektu ARIANA pozorovací průzkum chování účastníků silničního provozu na 13 železničních přejezdech:

  • Přejezdy vybavené světelnou výstrahou a závorami

platné předpisy porušilo 60,5 procenta účastníků silničního provozu.

  • Přejezdy zabezpečené světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor

třetina chodců ignorovala světelnou výstrahu.

  • Přejezdy označené křížem doplněným značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“

jen polovina řidičů zastavila mimo nebezpečné pásmo.

  • Přejezd vybavený jen mechanickými závorami

přes 60 procent řidičů a dvě třetiny chodců přejelo či prošlo ve fázi zvedání závor.

Policie ČR – plk. Mgr. Jiří Zlý

Úvodem prezentace představil plk. Mgr. Jiří Zlý statistiku dopravních nehod Moravskoslezského kraje.

Celkové následky dopravních nehod v Moravskoslezském kraji v roce 2015 s porovnáním.

Dále byly představeny nejtragičtější nehody na komunikacích Moravskoslezského kraje. Nejvíce usmrcených osob v Moravskoslezském kraji bylo v roce 2015 v okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín.

V roce 2015 bylo v Moravskoslezském kraji usmrceno na komunikacích 15 chodců, z toho 11 z nich bylo usmrceno za snížené viditelnosti. Oproti roku 2014 jde o nárůst o 6 chodců, což je alarmující.

Dopravní nehody s chodci ovlivňuje v podzimních a zimních měsících zhoršená viditelnost (za svítání, za soumraku, za mlhy, deště či sněžení, místa bez veřejného osvětlení). Proto se moravskoslezská policie v tomto období zaměřuje na nemotorizované účastníky silničního provozu. Ve spolupráci s BESIPem, městskou a obecní policií organizuje preventivní akce a zároveň dohlíží na dodržování pravidel chodci a řidiči.

V roce 2015 bylo na komunikacích v Moravskoslezském kraji při srážce s pevnou překážkou usmrceno 16 osob a 43 osob bylo těžce zraněno. Meziročně jde opět o nárůst o 7 usmrcených osob a o 9 těžce zraněných osob.

V roce 2015 se v Moravskoslezském kraji stalo 19 nehod na železničních přejezdech, při nichž byly 3 osoby usmrceny při neštěstí na železničním přejezdu ve Studénce. Tyto 3 osoby cestovaly jako cestující vlakem. Od roku 2012 jsou na 4 železničních přejezdech v Moravskoslezském kraji zavedeny kamerové systémy (Studénka, Louky nad Olší, Suchdol nad Odrou, Dolní Lutyně).

Závěrem této prezentace byly představeny priority dopravní policie Moravskoslezského kraje na rok 2016.

RSE Project s.r.o. – Ing. Petr Bilý - Zhodnocení vývoje opatření na rizikových místech z DS 2014 a 2015

Směrový oblouk na silnici I/46 u obce Hněvošice – opatření realizováno

 

Směrový oblouk na silnici I/46 u obce Hněvošice – stav březen 2016

Po aplikaci BPÚ se zde odstranila příčina dopravních nehod, kterou řidiči nemohli za jízdy předpokládat, tedy špatné protismykové vlastnosti vozovky. Je zde snížená maximální dovolená rychlost na 70 km/hod. Od aplikace BPÚ se zde nestala žádná nehoda.

Konstrukce mostu na silnici I/56 u Cihelny (Hlučín) - opatření realizováno

11

Konstrukce mostu na silnici I/56 u Cihelny (Hlučín) – stav březen 2016

V místě byla realizována bezpečnostní opatření v podobě instalace svodidel na obou stranách a v obou směrech.

Motosvodidla: úsek silnice I/56 Ostravice – Bílá - opatření realizováno

12

Úsek silnice I/56 Ostravice – Bílá – stav březen 2016

Na základě bezpečnostní inspekce se zde nevyhovující svodidla vyměnila. V nejkritičtějších úsecích zde byla osazena i motosvodidla. Je zde osazeno i SDZ upozorňující na rizikový úsek pro motorkáře.

Směrový oblouk na silnici I/45 nedaleko Louček u Zátoru – opatření realizováno

13

Směrový oblouk na silnici I/45 nedaleko Louček u Zátoru – stav červen 2015

V půlce roku 2015 zde proběhla aplikace bezpečnostní protismykové úpravy BPÚ. Aplikací BPÚ se odstranily příčiny dopravních nehod. Po aplikaci BPÚ se zde nestala žádná dopravní nehoda.

Provizorní propojení R48 a I/48 u tunelu Lysůvky – opatření realizováno

14

Provizorní propojení R48 a I/48 u tunelu Lysůvky – stav březen 2016

ŘSD místo vyřešilo obdobným opatřením, jako se prezentovalo na Dopravní snídani v minulém roce, tedy vytvořením šikany z přechodného dopravního značení ke snížení rychlosti projíždějících vozidel.

 Přechod pro chodce na průtahu obcí Skotnice – řeší se

15

Přechod pro chodce na průtahu obcí Skotnice – stav březen 2016

Je zpracována dopravní studie. Nyní se vybírají varianty. K variantám se již vyjádřilo ŘSD, Krajská správa silnic a Policie. Nyní se bude vyjadřovat zastupitelstvo obce Skotnice k realizaci úprav.

 Frýdek-Místek - křižovatka na silnici I/56 – řeší se

16

Frýdek-Místek - křižovatka na silnici I/56 – stav březen 2016

Město Frýdek-Místek aktuálně zpracovává projektovou dokumentaci na úpravu křižovatky řízenou SSZ.

 Přechody pro chodce na silnici I/58 ve Frenštátě pod Radhoštěm – řeší se

17

Přechody pro chodce na silnici I/58 ve Frenštátě pod Radhoštěm – stav březen 2016

ŘSD nemá nic proti instalaci ostrůvků u těchto přechodů. Nicméně muselo by je zainvestovat Město Frenštát pod Radhoštěm a musela by se vyměnit celá část komunikace včetně podložních vrstev.

Město Frenštát pod Radhoštěm chce v roce 2016 k těmto přechodům zpracovat studii a případně i projektovou dokumentaci k úpravě těchto přechodů.

 Karviná – přechod pro chodce na silnici I/59 – neřeší se

18

Karviná – přechod pro chodce na silnici I/59– stav březen 2016

ŘSD nemá nic proti instalaci ostrůvků u tohoto přechodu. Nicméně muselo by je zainvestovat Město Karviná a musela by se vyměnit celá část komunikace včetně podložních vrstev.

V rozpočtu města Karviné na rok 2016 nebyly zatím vyčleněny finanční prostředky na nápravu tohoto přechodu pro chodce. Připravuje se obchvat Karviné - zahájení stavby 2018, dokončení stavby 2020, což je hodně optimistická varianta. Do doby obchvatu by se zde měl vybudovat slušný a bezpečný přechod pro chodce, který by měl splňovat technické předpisy.

 Ostrava - křižovatka na silnici I/11 (odbočka na Krásné Pole) – neřeší se

19

Ostrava - křižovatka na silnici I/11 – stav v roce 2014

V říjnu 2015 byla zprovozněna přeložka silnice I/11. Z tohoto důvodu u této křižovatky poklesla intenzita dopravy.

Tato křižovatka zatím není řešena z důvodu, že původní komunikace I/11 není napojena ve směru na Ostravu a v rámci stále probíhající stavby nové komunikace I/11 ani být zatím řešena nemůže. Obousměrné zprovoznění původní komunikace se předpokládá někdy cca za 2 roky. Vlastníkem původní komunikace se stane Moravskoslezský kraj, který má zájem následně tuto křižovatku řešit úpravou.

 Motosvodidla: úsek silnice II/452 Vrbno pod Pradědem - Andělská Hora – neřeší se

20

Úsek silnice II/452 Vrbno pod Pradědem - Andělská Hora – stav v roce 2014

Dle zjištěných informací oprava této komunikace proběhla zhruba před 3–4 lety, ale instalace motosvodidel se zde zatím neřeší.

Odsazené křižovatky na I/57 v Krnově (ulice Albrechtická) – neřeší se

21

Odsazené křižovatky na I/57 v Krnově (ulice Albrechtická) – stav v roce 2015

ŘSD nemá nic proti umístění bezpečnostní protismykové úpravy, baliset, nebo jiných obdobných opatření, nicméně vedlejší větve u těchto křižovatek nejsou ve správě ŘSD, ale SÚS a města.

Na úpravách by se mělo dohodnout město Krnov s Moravskoslezským krajem. Měla by se zde nejdříve zpracovat dopravní studie, ze které by vyplynuly možnosti řešení. Je možné, že úpravy by mohlo provést i ŘSD na svých pozemcích, které částečně vybíhají do vedlejších komunikací, k tomu je ale nutné geodetické zaměření.

RSE Project s.r.o. – Ing. David Pauk - Opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v kraji

Křižovatka silnic I/11 a II/479 u Havířova

Jedná se o průsečnou křižovatku silnic I/11, II/479 a místní komunikace za dopravním značením IZ4a (začátek obce) ale v extravilánu. Silnice I/11 je spojnice Ostrava – Havířov, Český Těšín, napojení na D1. Silnice II/479 je spojnice Slezské Ostravy, Šenova s Havířovem. Místní komunikace je příjezdem k ČOV.

Na silnici I/11 je směrově rozdělený čtyřpruh a přídatné pruhy pro odbočení. Silnice II/479 je dvoupruhová se samostatnými vjezdy a výjezdy na silnici I/11. Místní komunikace má směrově oddělený vjezd a výjezd na silnici I/11.

Rychlost na silnici I/11 je omezena na 50km/hod, dva průběžné přímé pruhy v obou směrech, přednost na křižovatce je upravena pomocí dopravního značení P4 (Dej přednost).

Je zde i napojení zpevněných odstavných ploch, napojení překladiště, logistických firem, zázemí ČSAD, areálů drobného průmyslu.

Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 19x; 1 úmrtí, 5 těžkých zranění a 11 lehkých zranění.

Navržená opatření:

  • Úprava křižovatky pouze pro pravé odbočení (SMV)
  • Úprava křižovatky pro levé odbočení I/11 <-> II/479 a zamezení přímého průjezdu z vedlejších větví
  • Samostatná mimoúrovňová křižovatka
  • MÚK v rámci obchvatu Havířova

Starosta města Šenov Ing. Jan Blažek k tomuto místu v diskuzi řekl, že sčítání dopravy, které zde proběhlo v roce 2010 je nedostatečné. Od té doby v lokalitě přibyly další firmy a vyjíždí zde 300 kamiónů denně. Návrh, že by se zde nedalo odbočit vlevo, je pro město Šenov nepřijatelný, protože se obává, že by kamionová doprava následně jezdila přes město Šenov po silnici II. třídy. Podle pana starosty v návrhu není řešen pohyb cyklodopravy směřující převážně z Havířova do ArceloruMittal. Není zde také řešen pohyb cyklistů a chodců přes silnici I/11. Lidé zde chodí a přeskakují přes svodidla. Situace je zde neúnosná a návrh na Dopravní snídani je podle pana starosty nedostatečný.

Npor. Bc. Pavel Balicki z dopravního inspektorátu v Karviné, který řeší dopravní nehody v tomto místě, řekl, že z důvodu bezpečnosti by Policie ČR uvítala, kdyby u tohoto místa vůbec nebylo levé odbočení. Vozidla by se otáčela na kruhovém objezdu, který je již v současné době na plné kapacitě v dopravních špičkách, přestože je řízen SSZ tzn., bychom ho ještě více zahltili. Levé odbočení se zde tedy bude muset asi zachovat. Dopravní inspektorát Karviná by chtěl, aby bylo řešeno i odbočení ve směru od Havířova od kruhového objezdu na odstavné plochy, které tam jsou vpravo. Momentálně to jsou odstavné plochy pro odpočinek kamiónů a jsou tam také nějaké stánky.

Plk. Mgr. Jiří Zlý dodal, chápe pana starostu Šenova, nicméně Policie ČR se musí starat o bezpečnost na komunikacích. Obdobný problém s levým odbočením byl i na silnici I/48na Rybí. Byly zde úplně stejné tlaky ze strany vedení města Nového Jičína, aby se to křížení zachovalo. Toto křížení bylo velice nebezpečné, protože zde bylo několik smrtelných nehod a nakonec, když se tam vybudovalo středové lanové svodidlo, tak ta křižovatka se podstatně zlepšila a lidé se do lokality naučili jezdit jinudy. Plk. Mgr. Jiří Zlý věří, že i u křižovatky silnic I/11 a II/479 u Havířova by si lidé na změnu zvykli a každopádně by se u této křižovatky vybudovalo bezpečnější křížení. Takovéto křížení na takovéto komunikaci, s dnešní dovolenou rychlostí a dnešními intenzitami dopravy nemá co dělat. Povýšení silnice I/11 na rychlostní komunikaci nebude ze dne na den. Je u toho řada podmínek, které by musely být splněny a je to „běh na dlouhou trať“, řádově několika měsíců možná i let.

Mgr. Michaela Slezáková za ŘSD dodala, že ŘSD v současné době nechává zpracovat bezpečnostní inspekci v tomto úseku a na základě výsledků této inspekce budou provedena opatření. Proběhlo jednání i s městem Šenov, které vzneslo nějaké požadavky, které souvisí s bezpečností. Byly i požadavky na vybudování protihlukové stěny.

Ing. David Pauk ještě doplnil, že zpracování bezpečnostní inspekce je zcela jistě správným krokem k podrobnému rozebrání bezpečnostních rizik u tohoto místa. Návrh na Dopravní snídani je pouze pro představení místa a je určen převážně k nastínění možných opatření pro následnou diskuzi. ŘSD bude mít po zpracování bezpečnostní inspekce přesné informace pro zpracování konkrétního návrhu opatření.

22 

Křižovatka silnic I/11 a II/479 u Havířova – aktuální stav

22

Křižovatka silnic I/11 a II/479 u Havířova – navržené opatření na Dopravní snídani

23

Křižovatka silnic I/11 a II/479 u Havířova – navržené opatření na Dopravní snídani

24

Železniční přejezd P7812 na III/44346 u Otic

Jde o jednokolejný železniční přejezd přes silnici III/44346 v extravilánu, přejezd je bez závor a přejezdového zabezpečovacího zařízení, jsou zde pouze výstražné kříže se svislým dopravním značením SDZ P6 od Otic. Úhel křížení je 90°.

Přejezd je na železniční trati 315 mezi Opavou a Hradcem n. Moravicí. Jde o regionální trať s traťovou rychlostí 60 km/hod. Intenzita vlakové dopravy je 18 párů os. vlaků (hodinový takt), nákladní doprava je slabá (dřevo).

Přejezd je v těsné blízkosti křižovatky se silnicí I/57. Silnice I/57 je spojnice Opavy s Fulnekem, dálnicí D1 a Nového Jičína. Silnice I/57 je bez přídatných pruhů, přednost je upravena pomocí SDZ P4.

V blízkosti přejezdu je sjezd na pole, autobusové zastávky a areály lehkého průmyslu.

Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 15x; 1 těžké zranění a 10 lehkých zranění.

Navržená opatření:

  • Přejezdové zabezpečovací zařízení
  • Zrušení přejezdu pro motorovou dopravu (vazba na obchvat Otic (II/443)
  • Přídatné pruhy pro pravé (levé) odbočení
  • Vychýlení trasy….

Ing. Libor Tkáč ze Správy železniční dopravní cesty, oblastního ředitelství Ostrava řekl, že problematika tohoto železničního přejezdu je SŽDC dostatečně známá a je navrženo i řešení. U tohoto místa je problematika většiny přejezdů, kde je v souběhu železnice se silnicí I. třídy nebo jiné vyšší třídy, které jsou velmi silně frekventovány. Tento přejezd by se měl zrušit po dostavbě obchvatu Otic. Poté bude přejezd přestavěn pouze pro pěší a cyklisty. Proběhnou tam stavební úpravy, bude tam železobetonový retardér, tak aby se chodci i cyklisté bezpečně podívali v obou směrech, zda nepřijíždí vlak a bezpečně přešli. SŽDC je schopno realizovat toto opatření zhruba v roce 2017, ale musí tam být jakási součinnost s realizací obchvatu Otic. Realizace světelného zabezpečovacího zařízení by nám zde situaci moc nevyřešila. Největší bezpečnostní rizika jsou zde při výjezdu dlouhých souprav kamiónů z průmyslového areálu na silnici I. třídy, kdy od hranice nebezpečného pásma železničního přejezdu k hranici křižovatky je asi 8 metrů a více než 10 metrů dlouhá kamionová souprava nám zablokuje železniční přejezd. Provozovatel dráhy u tohoto přejezdu již v minulosti proved mezi kolejí a silnici likvidaci aleje vzrostlých bříz, tak aby byly maximalizovány rozhledové poměry pro řidiče silničních vozidel. Dále zde byla realizována instalace reflexních výstražných křížů a v loňském roce také VDZ, které upozorňuje na zvýšené riziko tohoto železničního přejezdu.

Npor. Ing. Petr Görlich z dopravního inspektorátu Opava řekl, že ještě nebylo zmíněno opatření, které by se dalo u tohoto místa také realizovat a to, že železnice je vedle průmyslového areálu, kam dojíždějí lidé. Z tohoto důvodu se přemýšlelo nad tím, že by se tam zřídila železniční zastávka a tím by se zde i zklidnila doprava, co se týče rychlosti. Dalším řešením, které by bylo technicky realizovatelné, by bylo takové, které je realizováno i na ul. Dr. Martínka v Ostravě a to, že pokud by po železnici přijížděla vlaková souprava, tak na silnici by se rozsvítilo dopravní značení, upozorňující na tuto vlakovou soupravu.

Ing. Libor Tkáč doplnil k zastávce, že část zaměstnanců průmyslového areálu skutečně dojíždí vlakem a SŽDC není proti zřízení zastávky. Je to na dohodě minimálně tří stran, tzn. obce, zaměstnavatele a dopravce. V minulosti se již mnoho takovýchto zastávek v Moravskoslezském kraji vybudovalo a o mnohých se i uvažuje. SŽDC je ochotno, pokud se zastávkou prokáže přínos pro obec a pro zaměstnavatele, takovéto opatření i financovat.

Ing. Tomáš Böhm ze Správy silnic Moravskoslezského kraje řekl, že správa silnic jako správce vedlejší komunikace chystá jižní obchvat Opavy, který navazuje na již vybudovaný obchvat. Součásti jižního obchvatu Opavy je i obchvat Otic, nicméně dnes je obchvat ve stavu dokumentace pro územní rozhodnutí. Celkové předpokládané náklady jsou 600 miliónů Kč. Probíhá majetkoprávní příprava a řeší se problémy s výkupy pozemků. Probíhá změna územního plánu města Opavy. Výhled realizace obchvatu je řádově za „několik let“.

Ing. David Pauk ještě dodal, že pro zvýšení bezpečnosti tohoto místa by byla ještě varianta zrušit přejezd ihned, což by souviselo s průjezdem vozidel z průmyslového areálu delší „Otickou cestou“, ale tímto by se nebezpečnost tohoto železničního přejezdu taktéž vyřešila.

25

Železniční přejezd P7812 na III/44346 u Otic – aktuální stav

26

Železniční přejezd P7812 na III/44346 u Otic – navržené opatření na Dopravní snídani

27

Železniční přejezd P7812 na III/44346 u Otic – aktuální stav

28

Železniční přejezd P7812 na III/44346 u Otic – navržené opatření na Dopravní snídani

Úsek silnice I/57 u Kunína

Jde o úsek dvoupruhové silnice I/57 v extravilánu navazující na přeložku silnice I/57 k D1 a vjezd do obce Kunín.

Silnice I/57 je spojnice Nového Jičína s dálnicí D1, Fulnekem a Opavou.

Je zde střídání přímých úseků s malými oblouky, bez výrazných změn nivelety, bez zpevněné krajnice. V okolí silnice jsou stromy včetně nové výsadby.

Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 15x; 2 těžká zranění a 10 lehkých zranění.

Navržená opatření:

  • Odstranění překážek – dřevin
  • Instalace záchytných systémů
  • Rozšíření tělesa komunikace

Por. Mgr. Petr Londin z dopravního inspektorátu v Novém Jičíně řekl, že již v roce 2009 Policie provedla revizi přechodů a vegetace kolem silnic a podněty byly poslány správcům komunikací. Ovšem odezva na ně nebyla. Toto místo je obrazem v jakém stavu se nacházejí komunikace nejen v Moravskoslezském kraji, ale po celé České republice. Stromů kolem cest je spousty a jsou velice nebezpečně umístěny. U tohoto místa byla také zmíněná nová výsadba stromů podél komunikace. Koho tam napadlo nové stromy kolem komunikace vysázet, pan por. Mgr. Petr Londin neví, ale je to špatně. Je potřeba pečlivě zvažovat, kam se nové stromy vysazují.

Plk. Mgr. Jiří Zlý dodal obecně ke stromům kolem komunikací. V minulosti byly stromy kolem komunikací sázeny proto, aby vedly kupce a povozy za snížených viditelnostních podmínek, nebo v zasněžené krajině do cíle cesty. Dnes už se ale nejezdí na koňských povozech a ta stromořadí kolem cest již dávno nesplňují svůj účel. Je potřeba se zamyslet nad argumentací, proč jsou v dnešní době stromy kolem komunikací tak nebezpečné. Strom u komunikace přece nemůže být cennější, než lidský život!

29

Úsek silnice I/57 u Kunína – aktuální stav

30

Úsek silnice I/57 u Kunína – navržené opatření na Dopravní snídani

31

Úsek silnice I/57 u Kunína – navržené opatření na Dopravní snídani

Dále bylo přítomným promítnuto krátké video společnosti ArcelorMittal zaměřené na jejich vyráběné „motosvodidlo“.

DEKRA CZ a.s. - Ing. Libor Budina

Tato prezentace byla zaměřena na střety s pevnou překážkou z pohledu řidiče vozidla. Jen v prvním čtvrtletí roku 2015 u nás došlo k 4742 nehodám s pevnou překážkou, při nichž bylo 43 osob usmrceno!

32

Je potřeba si také uvědomit že se zvyšující rychlostí se snižuje zorné pole řidiče. Např. při rychlosti 40km/hod může být zorný úhel 100-110°, při vyšších rychlostech to může být až jen 40°. Není potřeba stále jezdit rychlostí 40km/hod, ale je potřeba aby řidič při vyšší rychlosti a v menším zorném poli viděl vše podstatné a nepřehlédl např. nějakou dopravní značku. Nejhorší je, když pevná překážka přispěje k dopravní nehodě a pak do ní ještě řidič narazí.

Při nárazu na pevnou nedeformovatelnou překážku při rychlosti 50 km/hod se krátkodobě zvýší hmotnost těla až 60x!

Pokud do sebe narazí auta o stejné hmotnosti při stejné rychlosti 50km/hod, je to srovnatelné jako když auto narazí při rychlosti 50km/hod do pevné překážky.

Na konci přednášky pan Ing. Libor Budina zmínil 2 konkrétní nehody automobilů s pevnou překážkou, u kterých provedl jednoduchou analýzu.

Závěrem celé Dopravní snídaně byl vylosován jeden účastník Dopravní snídaně, který od společnosti DEKRA CZ obdržel poukaz na kurz bezpečné jízdy na polygonu.