DOPRAVNÍ SNÍDANĚ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

Tato akce byla finančně podporována Královéhradeckým krajem.

4. ročník Dopravní snídaně s BESIPEM pro Královéhradecký kraj se uskutečnil 8. 6. 2016 v Hotelu Tereziánský dvůr v Hradci Králové. Dopravní snídaně v Hradci Králové se letos zúčastnilo zhruba 50 osob z řad odborníků na bezpečnost na komunikacích, správců a vlastníků komunikací, zástupců měst a obcí, Policie ČR a jiných institucí. Ostatně záštitu k letošní Dopravní snídani udělili mimo jiné i Bc. Lubomír Franc, hejtman Královéhradeckého kraje a PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D., náměstek primátora města Hradce Králové.

 

BESIP  - Ing. Martin Farář

V úvodu byl představen vývoj usmrcených a těžce zraněných v ČR oproti předpokladu Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP). V loňském roce v ČR zemřelo na komunikacích 660 osob. Předpoklad NSBSP byl 505 usmrcených. Ani zdaleka se tedy nepodařilo naplnit cíl NSBSP v počtu usmrcených osob na našich komunikacích.

Nejvyšší nárůst počtu usmrcených v loňském roce byl u chodců, spolucestujících a dětí. V loňském roce na našich komunikacích zemřelo 18 dětí. Proto, aby se situace zlepšila, vytvořil BESIP pro rok 2016 ucelenou řadu výukových materiálů pro dopravní výchovu pro MŠ až ZŠ. Dále pro II. stupeň ZŠ vytvořil BESIP s Asociací záchranný kruh animované výukové spoty, kde je např. i speciální díl věnovaný správnému chování na železničním přejezdu.

V roce 2015 spustil BESIP kampaň „Děláš to taky“. Je to kampaň zaměřená na hodnotový systém. Záměrem bylo poukázat na chybné chování rodičů a dospělých, které děti považují za správné, a proto ho po dospělých opakují.

Další projekt BESIPu – Myšák Bertík a pan B úspěšně absolvoval 22 vystoupení po celé ČR. Tento projekt získal pro rok 2016 záštitu i Světové zdravotnické organizace.

BESIP taktéž vyvíjí aktivity pro motocyklisty zaměřené na základní znalosti jemného ovládání motocyklů, od skútru až po velké motorky. Včetně rozdílu chování motocyklu a čtyřkolky.

Další kampaní spuštěnou v minulém roce byla kampaň „Vidíme se?“. V loňském roce zemřelo na našich komunikacích 72 chodců, kteří nebyli vidět. Proto se BESIP snaží zaměřit také na chodce.

Vznikly taktéž pro letošní ročník série 3 videí s názvem „Nehodové lokality“. Jsou to videa pro motocyklisty s popisem nehodové lokality a s důrazem na bezpečnost motocyklisty, předvídání a nepodceňování situace.

Jako návrh k diskuzi představil pan Ing. Martin Farář nový bodový systém. Hlavní cíle nového bodového systému jsou:

- Zvýšit bezpečnost silničního provozu a snížení počtu smrtelných nehod.

- Přísnější postih závažných porušení pravidel silničního provozu, která způsobují dopravní nehody s nejtěžšími následky.

- Férový a přehledný systém pro řidiče.

 

Plánované činnosti Ministerstva dopravy k železničním přejezdům v roce 2016:

  • Sekvenční sklápění závor – obavy z průjezdu stylem “esíčko”.
  • 2 typy laserových detektorů překážek (SICK a LIDAR) – 2 úseky (Kostěnice - Pardubice, Grygov – Olomouc).
  • Testování detektoru na bázi 3D infrakamery.
  • Definice provozních stavů, ve kterých bude probíhat detekce překážek.
  • Testovací provoz detektorů – max. 1 rok, bezpečnost a spolehlivost, zvláště za silného deště, námrazy či mlhy. Vliv znečištění optiky.
  • Nasazení inteligentních kamerových systémů pro detekci vjetí na přejezd ve výstraze (ale i např. zastavení vozidla) – automatické generování výstupů pro přestupkové řízení (jednání PČR a ÚOOÚ).
  • Školení řidičů profesionálů.
  • Doplnění vybraných železničních přejezdů (cca 60) o závory – rok 2016 příprava prvních 30.
  • Dalších cca 100 přejezdu je analyzováno pro případné úplné zrušení.
  • Kooperativní systémy – daleká budoucnost

 

Centrum dopravního výzkumu v.v.i. – Mgr. Zuzana Strnadová

Prezentace začala úvodními statistikami usmrcených a těžce zraněných na našich komunikacích. Počet usmrcených překročil stanovený předpoklad NSBSP o 31% (počet usmrcených do 24 hodin), resp. 35 % (počet usmrcených do 30 dní).  Oproti stanoveným předpokladům NSBSP  zemřelo v letech 2012 – 2015 o 255 osob více. Počet těžce zraněných byl oproti předpokladu o 136 osob nižší.

CDV zavedlo ukazatel závažnosti nehod (UZN). UZN = 4x počet usmrcených osob + počet těžce zraněných osob v daném roce. Ukazatel závažnosti nehod byl v roce 2015 v ČR o 10 % vyšší oproti předpokladu.

 

 

 

Celospolečenská ztráta z nehodovosti v Královéhradeckém kraji za rok 2015 je předběžným výpočtem stanovena na cca na 2,9 miliardy Kč.

 

Slabá místa Královéhradeckého kraje - Počet usmrcených a těžce zraněných osob na 1.000 km komunikace v roce 2015:

 

 

Slabá místa Královéhradeckého kraje - Závažné následky na silnicích I. tř. v Královéhradeckém kraji dle druhu nehody:

      ·         srážky s jedoucím vozidlem převážně mimo obec, ale i v obci,

      ·         srážky s pevnou překážkou převážně mimo obec, ale i v obci,

      ·         srážky s chodcem v obci i mimo obec.

 

Dále byla prezentace zaměřena na srážky s pevnou překážkou v Královéhradeckém kraji ….

 

… a na srážky s vlakem v Královéhradeckém kraji, z čehož vyplývají i slabá místa Královéhradeckého kraje dle druhu nehody.

 

Slabá místa Královéhradeckého kraje - Závažné následky na místních komunikacích (MK) v Královéhradeckém kraji dle druhu nehody:

      ·         v obci srážky s jedoucím vozidlem,

      ·         v obci srážky s pevnou překážkou,

      ·         v obci srážky s chodcem.

 

Srážky s vlakem:

Při srážkách s vlakem byla v roce 2015 v KHK:

      ·         1 osoba usmrcena (na přejezdu nezabezpečeném světelným zařízením, místní komunikace)

      ·         žádná osoba těžce zraněna.

 

Srážky s pevnou překážkou:

Při srážkách s pevnou překážkou v KHK bylo celkem:

      ·         usmrceno 6 osob, z toho 5 na silnicích mimo obec

      ·         těžce zraněno 22 osob, z toho 13 na silnicích mimo obec

Na silnicích I. tříd mimo obec zemřely 4 osoby a 7 bylo zraněno těžce, z toho 3 usmrcení a 5 těžce zraněných bylo po srážce se stromem.

 

JAK ZLEPŠIT BEZPEČNOST ÚČASTNÍKŮ SILNIČNÍHO PROVOZU V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI?

Základním krokem je přijetí KRAJSKÉ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU, která podpoří a zajistí:

      ·         naplnění cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu a realizaci jejích opatření,

      ·         řešení specifických problémů kraje,

      ·         spolupráci všech subjektů, které za bezpečnost zodpovídají a které ji mohou svou činností ovlivnit, včetně občanů.

 

AKTUÁLNĚ JE TŘEBA SE ZAMĚŘIT NA:

      ·         identifikaci kritických míst na síti silnic I., II. a III. tříd a místních komunikací pomocí predikčního modelu nehodovosti,

      ·         provedení bezpečnostní inspekce na identifikovaných kritických úsecích,

      ·         cílený rozbor příčin a okolností nehod s chodcem a pevnou překážkou,

      ·         návrh a bezprostřední realizaci nápravných opatření. 

 

Tým silniční bezpečnosti – Bc. Roman Budský, BA (Hons)

V loňském roce se v ČR na železničních přejezdech stalo 164 mimořádných událostí, 32 lidí zemřelo a 142 lidí bylo zraněno.

 

Kde docházelo ke střetům s vlakem:

      Největší počet střetů - přejezdy zabezpečené světelnou signalizací bez závor

                                   13 osob usmrceno.

      Přejezdy zabezpečené jen výstražným křížem

                                   8 osob usmrceno.

      Přejezdy zabezpečené světelnou signalizací a závorami

                                   11 osob usmrceno.

 

Z pohledu statistik Policie ČR tak v roce 2015 meziročně oproti roku 2014 v ČR vrostl počet dopravních nehod na železničních přejezdech o 23 nehod na celkem 379 nehod. Usmrceno bylo o 3 osoby méně, tj. 21 osob, těžce zraněno bylo o 7 osob více, tj. 28 osob a lehce zraněno bylo o 37 osob více, tj. 130 osob.

 

Průměrná závažnost dopravních nehod byla v roce 2015 v ČR 7,1 obětí na 1 000 nehod vyšetřovaných Policií ČR.

Střety s vlakem jsou dlouhodobě suverénně tím nejhorším, co může účastníka silničního provozu potkat (nejvíce v r. 2003 – 157, nejméně v r. 2013 – 69).

 

 

Ročně zemře na železnicích států EU-28 cca 1.100 lidí. 58 % jsou z toho nepovolané osoby v kolejišti a 33 % jsou oběti střetů na železničních přejezdech (nejsou započítány sebevraždy).

V 98 % případů nehod na železničních přejezdech v EU-28 je pochybení na straně účastníků silničního provozu. Oběti mívají své bydliště v blízkosti trati či příslušného železničního přejezdu. Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím nehodovost na přejezdech je samotné chování účastníků silničního provozu.

 

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., provedlo v roce 2011 v rámci projektu ARIANA pozorovací průzkum chování účastníků silničního provozu na 13 železničních přejezdech:

      ·         Přejezdy vybavené světelnou výstrahou a závorami

platné předpisy porušilo 60,5 procenta účastníků silničního provozu.

      ·         Přejezdy zabezpečené světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor

třetina chodců ignorovala světelnou výstrahu.

      ·         Přejezdy označené křížem doplněným značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“

jen polovina řidičů zastavila mimo nebezpečné pásmo.

      ·         Přejezd vybavený jen mechanickými závorami

přes 60 procent řidičů a dvě třetiny chodců přejelo či prošlo ve fázi zvedání závor.

 

Policie ČR – kpt. Ing. Jiří Nejezchleb

Kpt. Ing. Jiří Nejezchleb se ve své prezentaci věnoval prioritám dopravní policie v Královéhradeckém kraji, dopravní nehodovosti a následkům dopravních nehod v Královéhradeckém kraji a nejtragičtějším dopravním nehodám na území Královéhradeckého kraje.

 

 

 

V závěru této prezentace bylo uvedeno pět tragických nehod z Královéhradeckého kraje let 2015 a 2016. Pro ilustraci zde uvádíme jednu z nich.

 

 

 

Závěrem této prezentace byl zmíněn jeden z nejrizikovějších železničních přejezdů v Královéhradeckém kraji. Jedná se o železniční přejezd na místní komunikaci (ulice Zbuzany) v Rychnově nad Kněžnou vedoucí ke hřbitovu v blízkosti křižovatky se silnicí II/318, km 8,16.

 

RSE Project s.r.o. – Ing. Petr Bilý - Zhodnocení vývoje opatření na rizikových místech z DS 2014 a 2015

 Úsek silnice I/35 - opatření realizováno

 

Úsek silnice I/35 – stav červen 2016

Podle bezpečnostní inspekce vypracované v únoru 2013 byly v létě roku 2014 provedeny ŘSD ČR bezpečnostní úpravy – instalace svodidel, rozšíření krajnic. Od realizace úprav se v daném úseku nevyskytují závažnější dopravní nehody.

Kpt. Ing. Jiří Nejezchleb se domnívá, že po úpravách v tomto úseku došlo k psychologickému zklidnění řidičů. Dříve byla komunikace úzká a při předjíždění docházelo k riskantním manévrům. Silnice se po úpravách opticky rozšířila a svodidla dávají řidičům jistotu v jízdě. Policie ještě zvažovala o instalaci DZ „Zákaz předjíždění“, ale tato úprava by zde nebyla vhodná. Je to rovný úsek a řidič zde musí akorát předjíždění přizpůsobit lomu nivelety. Faktem ale je, že úsek je teď daleko bezpečnější, než byl dříve.

 Křižovatka I/11 a II/298, Třebechovice pod Orebem - opatření se připravuje

 

Křižovatka I/11 a II/298, Třebechovice pod Orebem – stav červen 2016

Je zpracovaná DUR křižovatky. ŘSD nechalo zpracovat posouzení křižovatky – vyplynula nevhodnost OK (nerovnoměrné zatížení větví) a protisměrných odbočovacích pruhů na I/11 (nevhodná geometrie křižovatky). Ideální by bylo přeložit silnici II/298.

ŘSD má připravenu k realizaci variantu zřízení odbočovacího pruhu od Vamberku a zamezení levého odbočení od HK.

Do řízení vstoupilo město Třebechovice p. O. s novým požadavkem na zřízení připojovacího pruhu ze silnice II/298 na silnici I/11.

Město dále řeší PD podchodu pro pěší a cyklisty, který bude součástí nové stezky pro chodce a cyklisty. PD je ve stavu územního rozhodnutí a čeká se na vyjádření ŘSD k připojovacímu pruhu. Město chtělo křižovatku řešit jako okružní, nicméně okružní křižovatka v tomto místě by nebyla bezpečná, což potvrdil i posudek z ČVUT.

Realizace všech úprav se předpokládá v roce 2017.

K tomuto místu se nikdo další na Dopravní snídani nevyjádřil.

 Přechody pro chodce na obchvatu Hořic - opatření se připravuje

 

Zrušený přechod pro chodce č. 1 na obchvatu Hořic – stav červen 2016

 

Zrušený přechod pro chodce č. 2 na obchvatu Hořic – stav červen 2016

Město Hořice připravuje projektovou dokumentaci přemostění silnice I/35 lávkou. Je vydáno územní rozhodnutí a připravuje se projektová dokumentace pro realizaci stavby.

V rámci bezbariérovosti by zde ale asi byl výhodnější podchod.

K tomuto místu se nikdo další na Dopravní snídani nevyjádřil.

 Úsek silnice I/14, Mladé Buky - opatření se připravuje

  

Úsek silnice I/14, Mladé Buky – stav červen 2016

Některá nízkonákladová opatření už se na úseku udála v roce 2010 a 2011.

Připravuje se výstavba nového ocelového mostu. Nyní je zde realizováno dočasné opatření instalací betonových svodidel. Aktuálně se vybírá dodavatel nového mostu.

V rámci stavby mostu bude narovnán i směrový oblouk.

Realizace stavby nového mostu se předpokládá v roce 2017.

K tomuto místu se nikdo další na Dopravní snídani nevyjádřil.

 Přechod pro chodce přes silnici I/16 v Trutnově – místo zatím není řešeno

 

Přechod pro chodce přes silnici I/16 v Trutnově – stav červen 2016

Tento přechod pro chodce město Trutnov zatím neřeší. Přestože v tomto místě je intenzita dopravy poměrně velká, tak před kruhovým objezdem již doprava v podstatě stojí. To je také asi důvodem, proč se na tomto přechodu pro chodce zatím nestala vážnější nehoda.

V blízkosti přechodu je bývalá škola, která se má změnit na drobné provozovny – očekává se zvýšený pohyb chodců.

Dle města je nebezpečnější přechod pro chodce od kruhového objezdu ve směru na Polsko u čerpací stanice Benzina, kde již nějaké vážné následky dopravních nehod s chodci byly a tento přechod pro chodce město Trutnov řeší a měl by snad být ještě v roce 2016 upraven, tak aby byl bezpečný.

Policie ČR, dopravní inspektorát Trutnov je toho názoru, že tento přechod pro chodce by nemělo řešit město Trutnov, ale vlastník, potažmo správce komunikace. Jedná se zde o silnici I. třídy, resp. o souběh dvou silnic I. tříd a nutit město, aby investovalo do úpravy silnice, která patří státu, není správné. Navíc takovýto proces výstavby je administračně daleko složitější, než kdyby úpravu řešilo ŘSD jako správce komunikace. Špatně je také to, že se ŘSD brání mít ve správě takovéto přechody na komunikacích v jejich správě a přechody si následně musí do vlastnictví převzít města či obce. Takovéto rizikové přechody na silnicích I. tříd mají být primárně řešeny ŘSD a ne městy či obcemi.

Ing. Zora Šachlová, které dříve pracovala na ŘSD, řekla, že technický úsek ŘSD se v minulosti snažil o to, aby ostrůvky na takovýchto přechodech byly v majetku ŘSD. Bohužel toto ztroskotávalo na právním posouzení.

Dále v diskuzi k tomuto místu zaznělo, že ve Městě Rychnov nad Kněžnou dojde k rekonstrukci celé silnice I/14 a ŘSD zde bude hradit všechny ostrůvky, které ve městě na silnici I/14 na přechodech vzniknou. Město Rychnov nad Kněžnou si v rámci rekonstrukce vyřeší chodníky a jejich bezbariérovost. Na takovémto řešení se město Rychnov nad Kněžnou dohodlo přímo s ŘSD.

Zdeněk Kos, vedoucí provozního úseku, ŘSD Správa Hradec Králové se vyjádřil že ŘSD Správa Hradec Králové se nebrání výstavbě ostrůvků na takovýchto přechodech pro chodce, ale buduje je vždy jen tam, kde ŘSD provádí rekonstrukci komunikace. Ale protože ostrůvek je součástí komunikace pro pěší a správním orgánem pro tyto stavby je obec s rozšířenou působností (krajské úřady tyto stavby neřeší). Tyto ostrůvky také zatím nejsou součástí komunikace. Z tohoto důvodu je ŘSD vybuduje, ale podmínkou zatím je, že takovou to stavbu si následně do své správy převezme město nebo obec. Tam kde ŘSD provádí rekonstrukce komunikací tak tam i iniciativně přistupuje k budování ostrůvků.

Z pléna jako reakce zaznělo, že toto je jen právní výklad ŘSD.

Dále zaznělo, že tato problematika se široce řešila. Byl v minulosti dotazován krajský úřad a Ministerstvo dopravy. Bohužel z tohoto nevzešlo stanovisko, které by řeklo, že středové ostrůvky sloužící k přecházení chodců by ve správním řízení měly povolovat krajské úřady. Stále je rozhodování na obcích s rozšířenou působností. Momentálně je situace ve stavu legislativního sporu a situace zůstává stejná.

Poslední připomínka z publika byla, že stále čekáme na to, až na takovýchto přechodech bez ostrůvků někdo zemře, než by se investovalo 200 možná 300 tisíc do úpravy.

 Úsek silnice I/31 v Hradci Králové u Fakultní nemocnice – místo zatím není řešeno

 

Úsek silnice I/31 v Hradci Králové u Fakultní nemocnice – stav červen 2016

Intenzity provozu jsou zde nejvyšší z celého Královéhradeckého kraje.

Stavební úprava tohoto úseku je nereálná (stojí zde proti sobě nemožnost objízdných tras, finanční náročnost a zhodnocení investice do stavební úpravy proti plánovanému zprovoznění D35, což přinese v tomto úseku zklidnění dopravy).

PČR zde požaduje hlavně úpravu DZ – dřívější informovanost řidičů o řazení do jízdních pruhů.

Policie ČR, dopravní inspektorát Hradec Králové se vyjádřila, že je to opravdu rizikové místo. Skutečně by zde pomohla dřívější informovanost řidičů odbočujících vlevo na Pardubice o řazení do jízdních pruhů.

Ing. Karel Janeček, náměstek hejtmana pro dopravu a silniční hospodářství Královéhradeckého kraje z pozice radního vyzval ŘSD oficiálně u tohoto místa k vyjádření k tomu, jakým způsobem bude ŘSD toto místo řešit. Bylo zmíněno, že v tomto úseku se nehody stávají prakticky každý den a pan radní chtěl vědět, jak toto místo ŘSD vyřeší.

Zdeněk Kos, vedoucí provozního úseku, ŘSD Správa Hradec Králové se vyjádřil, že ŘSD tuto problematiku projednávalo a bylo dohodnuto, že SDZ, které zde momentálně je, by chtělo zvýraznit a zřejmě je ŘSD doplní i o nápisy, který jízdní pruh kam vede. O přestavbě této křižovatky ŘSD neuvažuje, protože po vybudování „Jižní spojky“ se tato komunikace stane místní komunikací a bude převedena městu Hradec Králové.

Z publika k tomuto místu ještě zaznělo, že na prezentované fotografii jsou na sloupech vidět reklamní zařízení a že na takto frekventovaných komunikacích reklamní zařízení v blízkosti komunikací nemají co dělat.

 Úsek silnice I/35 u Ostroměrě – místo zatím není řešeno

 

Úsek silnice I/35 u Ostroměrě – stav červen 2016

ŘSD připravuje rekonstrukci průtahu Ostroměří, ale u tohoto úseku se úpravy zatím neplánují.

Nehodovost zde poklesla 01/2014 – 04/2016 (6N; 1LZ), nestávají se zde nehody pravidelně.

Ing. Zora Šachlová si myslí, že zde v tomto úseku chybí VDZ, které by řidiči ukazovalo průběh trasy. Dále Ing. Šachlová doporučila upravit niveletu komunikace (odstranění hrbu) a trasu komunikace, což by v tomto terénu snad neměl být problém.

 

RSE Project s.r.o. – Ing. David Pauk - Opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v kraji

Úsek silnice I/16 u obce Pilníkov

Jedná se o úsek silnice I/16 v délce cca 700 m v okrese Trutnov v rozmezí km cca 167,2 - 167,9 v extravilánu. Ve směru od obce Pilníkov ve směru jízdy na město Trutnov začíná úsek železničním přejezdem P 4556 a stykovou křižovatkou se silnicí III/01412 ve směru na obec Vlčice, za nimiž pokračuje silnice I/16 krátkým úsekem v přímém směru, po němž následují dva protiběžné směrové oblouky, první vpravo a následující vlevo. Komunikace vede v rovině, velmi mírné stoupání ve směru na město Trutnov. Vodorovným dopravním značením č. V 1a, V 2b a V3 je upravena v daném úseku možnost předjíždění. Rychlost jízdy v úseku je obecnou úpravou povolena do 90 km/h.

Vozovka je široká v rozmezí 6 - 6,5 m, protisměrně rozdělená příslušným vodorovným dopravním značením. Po obou stranách vozovky se nachází 0,4 m široká zpevněná krajnice. Vlevo ve směru jízdy na město Trutnov se nachází silniční příkop a svah stoupající od komunikace porostlý stromy. Po obou stranách se nachází vodorovné dopravní značení V 4 "podélná čára souvislá", která vozovku odděluje od vyznačených zpevněných krajnic. Vpravo pak za krajnicí terén prudce klesá ke korytu potoka a tato strana komunikace je nepravidelně lemována vzrostlými stromy. Přehlednost úseku je částečně snížena profilem komunikace a okolní vegetací. V prvním směrovém oblouku ve směru jízdy na Trutnov není okraj svahu k potoku zabezpečen ocelovým svodidlem proti sjetí do koryta vodoteče, druhý směrový oblouk již ocelovým svodidlem zabezpečen je, dochází však v těchto místech k větší koncentraci nehod než v prvním úseku.

Nebezpečnými vlivy zde jsou dva protisměrné směrové oblouky v komunikaci, před oblouky z obou stran vede komunikace v relativně přímém směru a z toho vyplývá nepřizpůsobení rychlosti vozidla, vzrostlé kmeny stromů v uvedených místech nechráněné proti nárazu ocelovými svodidly, blízkost vodoteče a z toho vyplývající neočekávaná vlhká místa na vozovce s ohledem na meteorologickou situaci.

 

Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 48x; 2 těžká zranění a 27 lehkých zranění.

 

Navržená opatření:

      ·         Odstranění pevných překážek

      ·         Instalace záchytných systémů

      ·         Zvýraznění směrového vedení a pev. Překážek

 

Zdeněk Kos, vedoucí provozního úseku, ŘSD Správa Hradec Králové k tomuto místu řekl, že na tuto silnici I/16 v rámci okresu Trutnov (od hranic s Libereckým krajem až k hraničnímu přechodu Královec) ŘSD nechalo zpracovat bezpečnostní audit a z něho vzešlo, kde a jaké úpravy se mají udělat. V současné době má ŘSD zpracovánu projektovou dokumentaci na umístění svodidel a dalších bezpečnostních prvků ve směru od Liberce k městu Trutnov. V současné době se dá říci, že ŘSD je ve fázi výběru zhotovitele v této části. Před tímto krokem se ale musí ještě dořešit vykácení některých stromů, které umístění svodidel brání. Předpoklad realizace této části je ještě v roce 2016. Ve zbylé části od města Trutnov až po hraniční přechod Královec je ŘSD ve fázi zpracování projektové dokumentace, tak aby se splnily zjištění z bezpečnostní inspekce. Pokud nebudou legislativní překážky tak úprava první části úseku silnice I/16 (od hranic Libereckého kraje k městu Trutnov) by měla proběhnout v roce 2016 a úprava druhé části úseku (od města Trutnov k hraničnímu přechodu Královec) v příštím roce 2017.

Z pléna bylo ještě doplněno, že momentálně probíhá posuzování návrhů v rámci revize DZ na všech úsecích silnic I. tříd v okrese Trutnov a tomuto rizikovému úseku u obce Pilníkov byla věnována velmi velká pozornost. Návrhy úprav DZ by mohly být taktéž do konce roku 2016 realizovány.

 

 

Úsek silnice I/16 u obce Pilníkov – aktuální stav

 

Úsek silnice I/16 u obce Pilníkov – navržené opatření na Dopravní snídani

 

Úsek silnice I/16 u obce Pilníkov – aktuální stav

 

Úsek silnice I/16 u obce Pilníkov – navržené opatření na Dopravní snídani

 

Úsek silnice I/16 u obce Pilníkov – aktuální stav

 

Úsek silnice I/16 u obce Pilníkov – navržené opatření na Dopravní snídani

Železniční přejezd P4141 na II/319 u Rokytnice v Orlických horách

Jde o železniční přejezd na silnici II. třídy v km 16,379 - katastru obce Pěčín, ev. č. železničního přejezdu P 4141 na trati 513B v km 17,298 km mezi obcemi Rokytnice v Orlických horách a Pěčínem. Přejezde je v intravilánu. Komunikace má přímý směr v dlouhém úseku a je v mírném klesání ve směru od Rokytnice v Orlických horách. Ve směru jízdy od obce Rokytnice svírá silnice II/319 vpravo se železnicí úhel cca 135° . Před železničním přejezdem jsou v předepsaných vzdálenostech po obou stranách komunikace umístěny svislé DZ A31a (Návěstní deska - 240 m), A 31b Návěstní deska - 160m a A 31c (Návěstní deska - 80 m). Před samotným železničním přejezdem ve vzdálenosti 3,5 m od osy železniční tratě je umístěna svislá DZ A32a (Výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný), která je umístěna na zvýrazněném retroreflexním podkladu. Ve směru jízdy od obce Rokytnice v Orlických horách k obci Pěčín je tato dopravní značka doplněna o svislou DZ P6 (Stůj dej přednost v jízdě). Vozovka v místě přejezdu je živičná bez výtluků a v místě nejvíce zatěžovaných se již začínají vytvářet podélné prohlubně - koleje.

V daném místě přejezdu se jedná o dvoupruhovou komunikaci, jejíž jízdní pruhy jsou od sebe odděleny vodorovnou DZ V1a (podélná čára souvislá). Oba jízdní pruhy jsou široké 2,8 m. Oba okraje vozovky jsou vyznačeny vodorovnou DZ V4 (vodící čára), za kterou následuje zpevněná krajnice o šířce 0,2 m a za ní následuje nehluboký travnatý příkop a louka.

Jedná se o železniční přejezd na rovném úseku silnice s táhlým klesáním, který svádí k rychlejší jízdě s vědomím, že železniční trať je užívána pouze osobní dopravou s velmi malou intenzitou spojů (v Rokytnici v Orlických horách je konečná železniční stanice), cca 6 párů spojů denně. K dalším nebezpečným prvkům můžeme připočíst nestandardní úhel, který spolu svírá osa komunikace a osa železniční trati. K nebezpečným prvkům můžou přispívat i dobré rozhledové poměry, které mohou v řidiči vytvářet falešný pocit, že "kdyby jel vlak, tak bych jej musel vidět" a "když jede pomalý motorák, tak to musím stihnout". K neposledním negativním vlivům může přispívat i podhorská krajina s loukami s častým výskytem mlh.  Dále se jedná o skutečnost, že tudy "pospíchají" zaměstnanci automobilky. Ve směru od Pěčína byla umístěna značka P6 "Stůj, dej přednost v jízdě", tato byla následně odstraněna, neboť z tohoto směru jsou dobré rozhledové poměry a nedochází zde k dopravním nehodám v takové míře, jako z opačného směru. Je zde i možnost oslnění, osa komunikace ve směru od Rokytnice v Orlických horách směřuje na západ.

 

Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 3x; 1 osoba usmrcena, 1 osoba těžce zraněna a 3 osoby lehce zraněny.

 

Navržená opatření:

      ·         Zvýraznění přejezdu VDZ

      ·         Instalace PZZ se závorami

 

Ing. Jiří Vencl, náměstek ředitele pro techniku ze Správy železniční dopravní cesty, Oblastního ředitelství Hradec Králové k tomuto přejezdu řekl, že varianta nahrazení tohoto přejezdu mimoúrovňovým křížením (nadjezdem) Správu železniční dopravní cesty nenapadla. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) by toto řešení uvítala, protože by to bylo nejbezpečnější křížení železnice se silnicí. Nicméně u tohoto mimoúrovňového řešení SŽDC očekává, že realizaci by uskutečnil vlastník komunikace. SŽDC věnuje železničním přejezdům zvýšenou pozornost a má na ně vlastní finanční program, který je nazýván „ Zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech“. Všechna Oblastní ředitelství SŽDC, tedy i Oblastní ředitelství Hradec Králové vytipovávají železniční přejezdy k úpravě podle svých priorit a navrhují je do plánu investiční výstavby. Mezi prioritně řešené přejezdy se dostávají takové, na kterých dochází i ke střetu z vozidly. Tento přejezd SŽDC nárokovalo k zařazení do investiční výstavby pro letošní rok. Centrální komise požadavek na zařazení do investiční výstavby schválila. V současné době je vybrán zhotovitel dokumentace pro územní řízení. Předpokládá se, že v letošním roce 2016 bude projektová dokumentace pro územní řízení vyhotovena i s vydáním územního rozhodnutí. SŽDC navrhuje tento přejezd zabezpečit světelným signalizačním zařízením se závorami. Dalším předpoklad je, že v roce 2017 by se zpracovala dokumentace pro stavební řízení a získalo by se stavební povolení. Ke konci roku 2017 by mohl být znám zhotovitel stavby a realizace stavby by mohla proběhnout na konci roku 2017 nebo na začátku roku 2018. Dále se Ing. Vencl vyjádřil k současnému zabezpečení přejezdu. Přejezd je nyní dostatečně zabezpečen a toto zabezpečení odpovídá všem přejezdovým normám v ČR. Přejezdové normy jsou v ČR daleko přísnější než např. v Německu. Drážní úřad u tohoto přejezdu prověřil zabezpečení a výsledek tohoto prověření je takový, že tento přejezd odpovídá všem legislativním předpisům a není u něj zapotřebí další zabezpečení.

Ing. Karel Janeček, náměstek hejtmana pro dopravu a silniční hospodářství Královéhradeckého kraje je obecně pro, aby všechny železniční přejezdy s vyšší intenzitou provozu byly zabezpečeny světelným signalizačním zařízením se závorami. Je hektická doba, řidiči zabezpečení kolikrát nerespektují a každá záchrana života je dobrá. Ing. Janeček dále na pana Ing. Vencla vznesl dotaz, kdy přesně začalo SŽDC nárokovat železniční přejezdy k investiční výstavbě u centrální komise. Odpověď Ing. Vencla byla, že si myslí, že to byl listopad případně prosinec 2015.

Npor. Ing. Rudolf Petřík, Policie ČR, vedoucí Dopravního inspektorátu Rychnov nad Kněžnou řekl, že u tohoto přejezdu je správné, že je zabezpečen dle předpisů a dle platné legislativy, ale mnohdy provoz na komunikacích nám ukáže, že ačkoliv je přejezd zabezpečen, tak v daném místě a vzhledem k místním podmínkám zabezpečení nestačí. U tohoto železničního přejezdu po tragické dopravní nehodě, která se zde stala, Policie ČR požadovala, aby se přejezd zabezpečil světelným zabezpečovacím zařízením se závorami, protože vzhledem k provozu dráhy, který zde je (prakticky dva vlaky za den) a vzhledem k rychlosti vlaků je velmi špatné, že se zde stala takto tragická nehoda. A dopravní nehody u tohoto přejezdu se staly opakovaně. Pokud se navržené opatření nakonec podaří realizovat tak Policie ČR bude jen ráda a bude toto opatření podporovat.

Dále z publika zaznělo, že se v dnešní době samozřejmě potýkáme s nekázní řidičů a to nejen na železničních přejezdech. Ale pokud této nekázni jde zabránit nějakým technickým zařízením, tak by se o to SŽDC mělo pokusit. Je škoda, že u SŽDC je tým lidí, kteří se železničními přejezdy zabývají a že tento konkrétní přejezd byl opomenut do té doby, než na něm došlo k tragické dopravní nehodě.

 

 

Železniční přejezd P4141 na II/319 u Rokytnice v Orlických horách – aktuální stav

 

Železniční přejezd P4141 na II/319 u Rokytnice v Orlických horách – navržené opatření na Dopravní snídani

 

Úsek silnice I/37 mezi Jaroměří a Hořenicemi

Je to úsek silnice I/37 v km 25, 4 - 25 (proti směru staničení), částečný intravilán, za zónovou značkou IZ 4b (konec obce Jaroměř), rovný úsek s relativně prudším klesáním zakončeným nepřehledným pravým směrovým obloukem kolem dvou rodinných domků č.p. 52, 53, znemožňující výhled do tohoto směrového oblouku. Ihned navazuje železniční přejezd P 5228 na frekventované železniční trati Jaroměř - Dvůr Králové nad Labem. Asfaltová vozovka je v dobrém stavu, bez výtluků.

Jedná se o dvoupruhovou komunikaci, kde protisměrné jízdní pruhy jsou rozděleny vodorovným dopravním značením V 1a Podélná čára souvislá. Šíře celé vozovky v daném úseku je 6,1 m. Pravý i levý okraj vozovky tvoří živičná krajnice, vpravo (proti směru staničení) o šíři 0,4 m a vlevo 0,5 m. Krajnice je od vozovky oddělena vodorovným dopravním značením V 4 Vodící čára. Vpravo za krajnicí je pak z betonových dílců vybudované kanalizační koryto, za nímž je oplocení domů č.p. 52, 53. Vlevo (proti směru staničení) je pak za krajnicí hlubší travnatý příkop a na výjezdu a v prostoru zatáčky se po levé straně nachází napojení účelové komunikace vedoucí k soukromým pozemkům. Záchytné systémy chybí. Odvodnění vozovky jednosměrným podélným sklonem povrchu je v pořádku.

Jak vyplývá ze statistiky dopravních nehod je jednoznačně nebezpečným prvkem nepřizpůsobení chování především řidičů osobních vozidel stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace a to především s ohledem na krátké ale intenzivní klesání komunikace ve směru proti staničení zakončené ostrým směrovým obloukem po němž následuje železniční přejezd chráněný železničními závorami ale zakrytý stavbami č.p. 52, 53. Řidič přijíždějící z uvedeného směru má zakrytý výhled na tento železniční přejezd a především také na případnou kongesci vozidel vzniklou před staženými závorami. Z uvedeného vyplývají i nejčastější následky nehod v daném prostoru - vjetí vlevo do protisměru a srážka s protijedoucím vozidlem a případně až vyjetí mimo komunikaci s nárazem do pevné překážky stromu; nebo náraz do zadní části vozidla stojícího jako poslední v kongesci před staženými železničními závorami. Nehodovost je zde velmi vysoká, podle shluků dopravních nehod za rok 2012 - 2014 je zde největší stupeň vzniku dopravní nehody pro řidiče projíždějícím daným úsekem v Královéhradeckém kraji.   

 

Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 17x; 2 osoby těžce zraněny a 5 osob lehce zraněno.

 

Navržená opatření:

      ·         Úprava rychlosti v úseku k místu (50)

      ·         Zvýraznění přejezdu VDZ (A29+140m)

      ·         PDZ ve vazbě k přejezd. Zařízení

 

Vladimír Švába, ze Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje řekl, že tento úsek má širší problematiku. Za přejezdem ve směru na Hořenice je také velmi nebezpečný úsek, který se neřeší. U přejezdu je obrovský příkop, který není chráněný svodidlem. Za přejezdem také velmi často dochází k předjíždění pomalu se rozjíždějících vozidel. Je tam zatáčka a omezený rozhled pro předjíždění.

Zdeněk Kos, vedoucí provozního úseku, ŘSD Správa Hradec Králové k tomuto místu dodal, že se jím ŘSD zabývalo. ŘSD má v úmyslu úsek doplnit dopravním značením a názor ŘSD je takový, že by bylo vhodné přejezdové signalizační zařízení doplnit předsazeným světelným signalizačním zařízením, které by bylo vidět ještě před vjetím do zatáčka a které by signalizovalo blížící se železniční přejezd a jedoucí vlak. Od začátku zatáčky k železničnímu přejezdu je prostor tak na tři až čtyři stojící vozidla a pokud jsou ve směru od Jaroměře další auta rozjetá, tak řidiči, kteří místo neznají, mají problémy dobrzdit za stojícími vozidly u přejezdu. ŘSD dalo tedy příslib zde u tohoto místa doplnit dopravní značení a pokusí se zde také doplnit i předsazená varovná světla, která budou signalizovat shodně se světly na železničním přejezdu. Co se týká úseku za železničním přejezdem ve směru na Hořenice, pan Kos přiznal, že směrové vedení komunikace tam není ideální a rizikové situace se tam skutečně vyskytují. V této částí za přejezdem ale zatím ŘSD nic neplánuje. Padl příslib vypracování bezpečnostní inspekce i na tuto část za přejezdem směrem na Hořenice, ze které by měl vzejít návrh řešení. Dále pan Kos řekl, že příkop u železničního přejezdu, který navazuje na propustek, by si ochranu skutečně zasloužil, protože příkop je tak hluboký, že osobní auto se tam schová celé. V rámci úprav, které zde tedy ŘSD plánuje, se chce ŘSD zabývat i ochranou příkopu a také bude ŘSD určitě jednat i se SŽDC, zda by bylo SŽDC schopno světelné signalizační zařízení rozšířit, tak aby bylo ještě před zatáčkou jako předzvěst. Co se týká realizace tak ŘSD se chce tímto místem zabývat ještě letos.

 

Dále bylo řečeno, že výstavba D11 v tomto úseku (je to tedy úsek 07) má platnou EIA. Stará EIA byla vydána na úseku 06, tedy od Hradce Králové do Smiřic. Horizont výstavby D11 je zde tedy v období někdy po roce 2022.

 

 

Úsek silnice I/37 mezi Jaroměří a Hořenicemi – aktuální stav

 

Úsek silnice I/37 mezi Jaroměří a Hořenicemi – navržené opatření na Dopravní snídani

 

Úsek silnice I/37 mezi Jaroměří a Hořenicemi – navržené opatření na Dopravní snídani

 

Úsek silnice I/37 mezi Jaroměří a Hořenicemi – navržené opatření na Dopravní snídani

 

Úsek silnice I/37 mezi Jaroměří a Hořenicemi – navržené opatření na Dopravní snídani

 

Dále bylo přítomným promítnuto krátké video společnosti ArcelorMittal zaměřené na jejich vyráběné „motosvodidlo“ se zvýšenou ochranou motorkářů. Toto svodidlo má spodní pásnici, která chrání motorkáře před nárazem do sloupku či podjetím svodidla během nehody. Vyvinuto bylo v letech 2008 – 2012 ve spolupráci s univerzitou v Zaragoze a po úspěšných nárazových zkouškách roku 2013 se začalo vyrábět. Nejen, že už se toto svodidlo vyrábí, ale už je osazeno i na prvních úsecích komunikací v ČR a těmi jsou: 140 metrů svodidla v Šebrově (osazení 2013) a 1600 metrů poblíž Pardubic (osazení 2014). V roce 2015 přibyly další úseky, kam se toto svodidlo osadilo (např. úsek silnice I/56 mezi obcemi Ostravice a Bílá). O mnohých dalších osazeních se uvažuje.

DEKRA CZ a.s. - Ing. Libor Budina

Tato prezentace byla zaměřena na střety s pevnou překážkou z pohledu řidiče vozidla. Jen v prvním čtvrtletí roku 2015 u nás došlo k 4742 nehodám s pevnou překážkou, při nichž bylo 43 osob usmrceno!

 

Je potřeba si také uvědomit že se zvyšující rychlostí se snižuje zorné pole řidiče. Např. při rychlosti 40km/hod může být zorný úhel 100-110°, při vyšších rychlostech to může být až jen 40°. Není potřeba stále jezdit rychlostí 40km/hod, ale je potřeba aby řidič při vyšší rychlosti a v menším zorném poli viděl vše podstatné a nepřehlédl např. nějakou dopravní značku. Nejhorší je, když pevná překážka přispěje k dopravní nehodě a pak do ní ještě řidič narazí.

 

Při nárazu na pevnou nedeformovatelnou překážku při rychlosti 50 km/hod se krátkodobě zvýší hmotnost těla až 60x! To pak znamená, že všechny neupevněné předměty ve vozidle jsou třeba i 60x těžší!

Pokud do sebe narazí auta o stejné hmotnosti při stejné rychlosti 50km/hod, je to srovnatelné jako když auto narazí při rychlosti 50km/hod do pevné překážky.

Na konci přednášky pan Ing. Libor Budina zmínil 2 konkrétní nehody automobilů s pevnou překážkou, u kterých provedl jednoduchou analýzu.

 

Závěrem celé Dopravní snídaně byl vylosován jeden účastník Dopravní snídaně, který od společnosti DEKRA CZ obdržel poukaz na kurz bezpečné jízdy na polygonu.

__________________________________________________________________________________