Výstup z Dopravní snídaně s BESIPEM, Jihomoravský kraj, 2016

4. ročník Dopravní snídaně s BESIPEM pro Jihomoravský kraj se uskutečnil 22. 6. 2016 v Hotelu Continental v Brně. Dopravní snídaně v Brně se letos zúčastnilo zhruba 80 osob z řad odborníků na bezpečnost na komunikacích, správců a vlastníků komunikací, zástupců měst a obcí, Policie ČR a jiných institucí. Ostatně záštitu k letošní Dopravní snídani udělili mimo jiné i JUDr. Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje a Ing. Petr Vokřál, primátor města Brna.

 

BESIP  - Ing. Martin Farář

V úvodu byl představen vývoj usmrcených a těžce zraněných v ČR oproti předpokladu Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP). V loňském roce v ČR zemřelo na komunikacích 660 osob. Předpoklad NSBSP byl 505 usmrcených. Ani zdaleka se tedy nepodařilo naplnit cíl NSBSP v počtu usmrcených osob na našich komunikacích.

Nejvyšší nárůst počtu usmrcených v loňském roce byl u chodců, spolucestujících a dětí. V loňském roce na našich komunikacích zemřelo 18 dětí. Proto, aby se situace zlepšila, vytvořil BESIP pro rok 2016 ucelenou řadu výukových materiálů pro dopravní výchovu pro MŠ až ZŠ. Dále pro II. stupeň ZŠ vytvořil BESIP s Asociací záchranný kruh animované výukové spoty, kde je např. i speciální díl věnovaný správnému chování na železničním přejezdu.

V roce 2015 spustil BESIP kampaň „Děláš to taky“. Je to kampaň zaměřená na hodnotový systém. Záměrem bylo poukázat na chybné chování rodičů a dospělých, které děti považují za správné, a proto ho po dospělých opakují.

Další projekt BESIPu – Myšák Bertík a pan B úspěšně absolvoval 22 vystoupení po celé ČR. Tento projekt získal pro rok 2016 záštitu i Světové zdravotnické organizace.

BESIP taktéž vyvíjí aktivity pro motocyklisty zaměřené na základní znalosti jemného ovládání motocyklů, od skútru až po velké motorky. Včetně rozdílu chování motocyklu a čtyřkolky.

Další kampaní spuštěnou v minulém roce byla kampaň „Vidíme se?“. V loňském roce zemřelo na našich komunikacích 72 chodců, kteří nebyli vidět. Proto se BESIP snaží zaměřit také na chodce.

Vznikly taktéž pro letošní ročník série 3 videí s názvem „Nehodové lokality“. Jsou to videa pro motocyklisty s popisem nehodové lokality a s důrazem na bezpečnost motocyklisty, předvídání a nepodceňování situace.

Jako návrh k diskuzi představil pan Ing. Martin Farář nový bodový systém. Hlavní cíle nového bodového systému jsou:

- Zvýšit bezpečnost silničního provozu a snížení počtu smrtelných nehod.

- Přísnější postih závažných porušení pravidel silničního provozu, která způsobují dopravní nehody s nejtěžšími následky.

- Férový a přehledný systém pro řidiče.

 

Plánované činnosti Ministerstva dopravy k železničním přejezdům v roce 2016:

  • Sekvenční sklápění závor – obavy z průjezdu stylem “esíčko”.
  • 2 typy laserových detektorů překážek (SICK a LIDAR) – 2 úseky (Kostěnice - Pardubice, Grygov – Olomouc).
  • Testování detektoru na bázi 3D infrakamery.
  • Definice provozních stavů, ve kterých bude probíhat detekce překážek.
  • Testovací provoz detektorů – max. 1 rok, bezpečnost a spolehlivost, zvláště za silného deště, námrazy či mlhy. Vliv znečištění optiky.
  • Nasazení inteligentních kamerových systémů pro detekci vjetí na přejezd ve výstraze (ale i např. zastavení vozidla) – automatické generování výstupů pro přestupkové řízení (jednání PČR a ÚOOÚ).
  • Školení řidičů profesionálů.
  • Doplnění vybraných železničních přejezdů (cca 60) o závory – rok 2016 příprava prvních 30.
  • Dalších cca 100 přejezdu je analyzováno pro případné úplné zrušení.
  • Kooperativní systémy – daleká budoucnost

 

Centrum dopravního výzkumu v.v.i. – Mgr. Zuzana Strnadová

Prezentace začala úvodními statistikami usmrcených a těžce zraněných na našich komunikacích. Počet usmrcených překročil stanovený předpoklad NSBSP o 31% (počet usmrcených do 24 hodin), resp. 35 % (počet usmrcených do 30 dní).  Oproti stanoveným předpokladům NSBSP  zemřelo v letech 2012 – 2015 o 255 osob více. Počet těžce zraněných byl oproti předpokladu o 136 osob nižší.

CDV zavedlo ukazatel závažnosti nehod (UZN). UZN = 4x počet usmrcených osob + počet těžce zraněných osob v daném roce. Ukazatel závažnosti nehod byl v roce 2015 v ČR o 10 % vyšší oproti předpokladu.

  

 

 

Celospolečenská ztráta z nehodovosti v Jihomoravském kraji za rok 2015 je předběžným výpočtem stanovena na cca na 5,8 miliardy Kč.

 

Slabá místa Jihomoravského kraje - Počet usmrcených a těžce zraněných osob na 1.000 km komunikace v roce 2015:

 

 

Slabá místa Jihomoravského kraje - Závažné následky na silnicích I. tř. v Jihomoravském kraji dle druhu nehody:

      ·         srážky s jedoucím vozidlem mimo obec i v obci,

      ·         srážky s pevnou překážkou převážně mimo obec,

      ·         srážky s chodcem v obci i mimo obec.

 

Dále byla prezentace zaměřena na srážky s pevnou překážkou v Jihomoravském kraji ….

 

 

… a na srážky s vlakem v Jihomoravském kraji, z čehož vyplývají i slabá místa Jihomoravského kraje dle druhu nehody.

 

 

Slabá místa Jihomoravského kraje - Závažné následky na místních komunikacích (MK) v Jihomoravském kraji dle druhu nehody:

      ·         v obci srážky s jedoucím vozidlem,

      ·         v obci srážky s pevnou překážkou,

      ·         v obci srážky s chodcem.

 

Srážky s vlakem:

Při srážkách s vlakem byla v roce 2015 v JMK:

      ·         1 osoba usmrcena (na přejezdu zabezpečeném světelným zařízením, místní komunikace).

      ·         3 osoby těžce zraněny.

 

Srážky s pevnou překážkou:

Při srážkách s pevnou překážkou v JMK bylo celkem:

      ·         usmrceno 13 osob, z toho 12 a silnicích mimo obec

      ·         těžce zraněno 33 osob, z toho 22 na silnicích mimo obec.

Na silnicích I. třídy mimo obec zemřelo 6 osob a 1 byla zraněna těžce, z toho 1 usmrcený a 1 těžce zraněný byl po srážce se stromem.

 

JAK ZLEPŠIT BEZPEČNOST ÚČASTNÍKŮ SILNIČNÍHO PROVOZU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI?

Základním krokem je přijetí KRAJSKÉ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU, která podpoří a zajistí:

      ·         naplnění cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu a realizaci jejích opatření,

      ·         řešení specifických problémů kraje,

      ·         spolupráci všech subjektů, které za bezpečnost zodpovídají a které ji mohou svou činností ovlivnit, včetně občanů.

 

AKTUÁLNĚ JE TŘEBA SE ZAMĚŘIT NA:

      ·         identifikaci kritických míst na síti silnic I., II. a III. tříd a místních komunikací pomocí predikčního modelu nehodovosti,

      ·         provedení bezpečnostní inspekce na identifikovaných kritických úsecích,

      ·         cílený rozbor příčin a okolností nehod s chodcem a pevnou překážkou,

      ·         návrh a bezprostřední realizaci nápravných opatření. 

 

Tým silniční bezpečnosti – Bc. Roman Budský, BA (Hons)

V loňském roce se v ČR na železničních přejezdech stalo 164 mimořádných událostí, 32 lidí zemřelo a 142 lidí bylo zraněno.

 

Kde docházelo ke střetům s vlakem:

      Největší počet střetů - přejezdy zabezpečené světelnou signalizací bez závor

                                   13 osob usmrceno.

      Přejezdy zabezpečené jen výstražným křížem

                                   8 osob usmrceno.

      Přejezdy zabezpečené světelnou signalizací a závorami

                                   11 osob usmrceno.

 

 

Z pohledu statistik Policie ČR tak v roce 2015 meziročně oproti roku 2014 v ČR vrostl počet dopravních nehod na železničních přejezdech o 23 nehod na celkem 379 nehod. Usmrceno bylo o 3 osoby méně, tj. 21 osob, těžce zraněno bylo o 7 osob více, tj. 28 osob a lehce zraněno bylo o 37 osob více, tj. 130 osob.

 

Průměrná závažnost dopravních nehod byla v roce 2015 v ČR 7,1 obětí na 1 000 nehod vyšetřovaných Policií ČR.

Střety s vlakem jsou dlouhodobě suverénně tím nejhorším, co může účastníka silničního provozu potkat (nejvíce v r. 2003 – 157, nejméně v r. 2013 – 69).

 

 

Ročně zemře na železnicích států EU-28 cca 1.100 lidí. 58 % jsou z toho nepovolané osoby v kolejišti a 33 % jsou oběti střetů na železničních přejezdech (nejsou započítány sebevraždy).

V 98 % případů nehod na železničních přejezdech v EU-28 je pochybení na straně účastníků silničního provozu. Oběti mívají své bydliště v blízkosti trati či příslušného železničního přejezdu. Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím nehodovost na přejezdech je samotné chování účastníků silničního provozu.

 

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., provedlo v roce 2011 v rámci projektu ARIANA pozorovací průzkum chování účastníků silničního provozu na 13 železničních přejezdech:

      ·         Přejezdy vybavené světelnou výstrahou a závorami

platné předpisy porušilo 60,5 procenta účastníků silničního provozu.

      ·         Přejezdy zabezpečené světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor

třetina chodců ignorovala světelnou výstrahu.

      ·         Přejezdy označené křížem doplněným značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“

jen polovina řidičů zastavila mimo nebezpečné pásmo.

      ·        Přejezd vybavený jen mechanickými závorami

přes 60 procent řidičů a dvě třetiny chodců přejelo či prošlo ve fázi zvedání závor.

 

 

 

Policie ČR – plk. Ing. Jindřich Rybka BA.

Plk. Ing. Jindřich Rybka BA., se ve své prezentaci věnoval dopravní nehodovosti a následkům dopravních nehod v Jihomoravském kraji, prioritám dopravní policie a nejtragičtějším dopravním nehodám na území Jihomoravského kraje.

 

 

 

 

 

 

Priority PČR pro oblast silničního provozu v roce 2016:

  ü  Rizikové jednání řidičů motorových vozidel – směřování dohledu nad silničním provozem do rizikových lokalit se zaměřením na hrubé porušování pravidel silničního provozu, které má za následek vznik závažných dopravních nehod, zejména se jedná o nebezpečné předjíždění, nesprávný a rizikový způsob jízdy či výrazné překračování stanovených rychlostních limitů.

  ü  Nemotorizovaní účastníci silničního provozu (chodci, cyklisté) – dohled nad dodržováním pravidel, dohled u přechodů pro chodce, preventivní akce ve vztahu k jejich zviditelňování v silničním provozu, používání ochranných pomůcek a bezpečnému chování na pozemních komunikacích. 

  ü  Alkohol a drogy v silničním provozu – účinný dohled nad dodržováním zákazu používání alkoholu a jiných návykových látek řidiči vozidel, preventivní akce zaměřené na tuto problematiku, eliminace rizika ohrožení ostatních účastníků silničního provozu řidiči vozidel.

  ü  Bezpečný dopravní prostor – spoluvytváření bezpečného dopravního prostoru, navrhování dopravně inženýrských opatření ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Kontrola stavu, opodstatněnosti a správnosti dopravního značení jako součást každodenního výkonu služby.

 

Pro ilustraci zde uvádíme jednu z představených nejtragičtějších dopravních nehod, která se stala v minulém roce v Jihomoravském kraji.

 

 

 

 

RSE Project s.r.o. – Ing. Petr Bilý - Zhodnocení vývoje opatření na rizikových místech z DS 2014 a 2015

 Křižovatka silnic I/50 a III/3836 u obce Velešovice - opatření se připravuje

 

Křižovatka silnic I/50 a III/3836 u obce Velešovice – stav červen 2016

V roce 2014 proběhla úprava DZ (stoupací pruh se změnil na levý odbočovací), byly odstraněny balisety ze směru od Brna. Toto vedlo ke zklidnění situace na hlavní komunikaci.

Problém zde přetrvává s chodci (souvisí to s BUS zastávkami, které jsou v těsné blízkosti křižovatky) a s výjezdem z vedlejší komunikace (převážně s levým odbočením).

Nabízí se varianta úplného zrušení BUS zastávek s tím, že autobus by zajížděl přímo do obce Velešovice. Pokud by zde BUS zastávky musely zůstat, tak se nabízí alespoň varianta vybudování nástupních ploch pro chodce. Podstatně náročnější úpravou by pak bylo vybudování podchodu nebo nadchodu, což je asi z finančního hlediska nereálné. Pokud se zde vybudují nástupní plochy, mělo by se zde zřídit alespoň místo pro přecházení pro bezpečnější pohyb chodců mezi BUS zastávkami, u kterého ale zase není možné vybudovat VO.

Provedené úpravy, které se zde zatím provedly, se zdají jako reálné maximum, které se zde dalo provést s ohledem na technické řešení a finanční náročnost.

Ing. Zdenka Šprtová, starostka obce Velešovice k tomuto místu řekla, že obec Velešovice by nebyla proti, kdyby se zastávky zrušily. Zastávky na silnici I. třídy být nemusí, protože autobus do obce Velešovice zajíždí a IDS Jihomoravského kraje funguje velice dobře. Podle paní starostky je zde hlavní problém právě s vyjížděním z vedlejší komunikace na hlavní komunikaci. Od Velešovice se do křižovatky najíždí do kopce a pokud řidiči na hlavní komunikaci nedodržují stanovenou maximální dovolenou rychlost 70 km/hod, tak výjezd na hlavní komunikaci je velkým rizikem. Obec již v roce 2012 žádala o řešení této křižovatky jak Jihomoravský kraj, tak ŘSD. Obci bylo dopisem odpovězeno z ŘSD od Ing. Věry Hoderové, že je u křižovatky nutné zpracovat bezpečnostní inspekci, který by u této křižovatky popsal dopravně bezpečnostní rizika. Z bezpečnostní inspekce by vyplynulo následné řešení křižovatky a kdo má situaci řešit, zda Jihomoravský kraj na vedlejší komunikaci III. třídy nebo ŘSD na hlavní komunikaci – silnici I. třídy. Následně náměstek Jihomoravského kraje pan Bc. Pavlík, že Jihomoravský kraj vypracuje tuto bezpečnostní inspekci. Bohužel je rok 2016 a bezpečnostní audit stále neexistuje. Tudíž paní starostka znovu veřejně požádala nového náměstka hejtmana Jihomoravského kraje pana Bc. Hanáka aby opět přislíbil, že bezpečnostní inspekce bude u této křižovatky zpracována. Obec v minulosti také iniciovala schůzku ve spolupráci s panem Ing. Martinem Smělým z VUT Brno, kde se sešli zástupci Jihomoravského kraje, ŘSD a Policie ČR a na této schůzce se křižovatka řešila. Závěrem této schůzky bylo umístění baliset do křižovatky a zvýraznění DZ reflexním podkladem aby řidiči přijíždějící od Brna lépe viděli, že je zde maximální dovolená rychlost 70 km/hod. Toto bylo opravdu zrealizováno. Byly umístěny balisety jak ve směru od Slavkova, tak ze směru od Holubic. Umístění baliset bylo na zkušební dobu 1 roku. Bohužel ve směru od Holubic v rámci umístění baliset docházelo k dalším nehodám (řidiči nedodržovali dovolenou rychlost, předjížděli „nadoraz“ pomalejší vozidla a do baliset naráželi), tudíž balisety od Holubic byly nakonec odstraněny. K tomu proč byly balisety od Holubic odstraněny poskytl plk. Ing. Jindřich Rybka BA., k promítnutí na Dopravní snídani autentické video jedné vážné dopravní nehody, která se u křižovatky skutečně stala. Balisety od Slavkova na hlavní komunikaci zůstaly, ale i ty už jsou dle aktuální fotografie značně pomačkány od nárazů vozidel. Ale i tak balisety k bezpečnosti křižovatky pomáhají. Paní starostka projevila na Dopravní snídani žádost, aby se ŘSD skutečně touto křižovatkou zabývalo. K této křižovatce byly zpracována dokonce i diplomová práce studenta VUT Brno, kdy vedoucím diplomové práce byl právě pan Ing. Smělý. V diplomové práci byly navrženy tři možné varianty řešení. Jednou z variant řešení byla např. i okružní křižovatka. Dle paní starostky ale ŘSD a možná i Policie ČR v tomto místě asi okružní křižovatku nechce, což jak paní starostka přiznala, z laického pohledu toto není sama schopna posoudit. Ale ze svého pohledu si myslí, že by zde okružní křižovatka výjezdu vozidel z vedlejší komunikace pomohla. Dalším řešením, ke kterému se přiklání Policie ČR, je umístění měřiče rychlosti. Tento měřič rychlosti by mohlo provozovat město Slavkov u Brna, o což nemá zájem.

Kpt. Ing. Lubomír Sedlák, vrchní komisař Odboru služby dopravní policie Jihomoravského kraje paní starostku doplnil, že Policie ČR s mnohým řečeným od paní starostky souhlasí. Policie ČR vnímá tuto křižovatku jako rizikovou. S odstraněním baliset měla Policie ČR také trochu vnitřní problém, protože opravdu usměrňovaly a zklidňovaly provoz v křižovatce. Ale v důsledku problematických řidičů docházelo k ohrožování ostatních řidičů. Proto se po zkušebním období v jednom směru odstranily. Policie ČR toto ale nepovažuje za konečný stav a tato křižovatka jako spousta jiných křižovatek v extravilánu je skutečně problémová. Čím více je zatížená hlavní komunikace, tím hůře se pak vyjíždí z vedlejších větví křižovatky. Pokud by se zde tedy zpracovala bezpečnostní inspekce s nějakým variantním řešením křižovatky tak Policie ČR ji zcela jistě bezpečnostní inspekci podpoří. Je to typický problém rozšířený v celém kraji a v celé republice. Není zde alternativní trasa. Silnice I. třídy je zde mezinárodním tahem a je velmi dopravně zatížená. Ale nějaké varianty řešení by se zde určitě nabízely, a pokud bude vůle tuto křižovatku řešit, tak Policie ČR bude nápomocná k řešení této křižovatky, i když jediným bezpečným řešením by zde asi byla mimoúrovňová křižovatka, což v tuto dobu asi není reálná varianta. S okružní křižovatkou v této lokalitě se Policie ČR úplně neztotožňuje. Ale neznamená, že okružní křižovatka by zde byla jedinou a nejlepší volbou.

Ing. Jiří Masařík, pověřený zastupováním vedoucího Odboru dopravní správy Jihomoravského kraje sdělil, že dopravně technické řešení, které zde bylo realizováno, tak stanovil Odbor dopravní správy po důkladném projednání a porovnání variant s Policií ČR a ŘSD. Řešení, které se zde provedlo, asi není úplně optimální, ale napomohlo k větší bezpečnosti křižovatky. Co se týká chodců, tak pan Ing. Masařík souhlasí s paní starostkou, že problém s chodci zde je, ale není to ten zásadní problém. Samozřejmě přecházení chodců od Velešovic na druhou autobusovou zastávku přes silnici I. třídy je problémem. Co se týká odstranění baliset ze směru od Holubic, bohužel opravdu vlivem nedisciplinovanosti některých řidičů, kdy zde došlo ke dvěma těžkým nehodám v souvislosti s umístěním baliset se nakonec rozhodlo, že tyto budou odstraněny. Ale je to díky řidičům, kteří nedodržují předpisy a stanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích. Co se týká okružní křižovatky, tak si Ing. Masařík myslí, že by v této situaci a za daných podmínek a parametrů by zde okružní křižovatka vhodná nebyla. Takže by asi bylo vhodné, pokud by se vypracovaly vhodné varianty jiných řešení. Ing, Masařík by také viděl jako nejoptimálnější řešení výstavbu mimoúrovňového křížení, což asi není reálné. Bylo by tedy asi vhodné aby ŘSD zadalo nějakou vyhledávací studii na řešení této křižovatky.

Ing. Věra Hoderová, vedoucí provozního úseku ŘSD Závod Brno se vyjádřila, že ŘSD o problému této křižovatky ví. Jak již bylo řečeno několika předřečníky tak ŘSD se touto křižovatkou nějakou dobou zabývá. ŘSD v momentě kdy se podaří u křižovatky zpravovat bezpečnostní inspekci tak inspekci bude vnímat jako podnět k řešení této křižovatky jiným způsobem než jak je křižovatka řešena dnes. A dnes je tedy křižovatka řešena úpravou dopravního prostoru, která mohla být provedena celkem operativně a za relativně krátký čas. Ne tedy úplně nízkonákladově, protože to nějaké finanční prostředky stálo, ale bylo to snáze řešitelné v krátkém časovém úseku. Řešení, které zřejmě bude navrženo bezpečnostní inspekcí, bude investiční akcí a příprava a všechny další potřebné úkony budou vyžadovat více času. ŘSD je připraveno následně se navrženou investiční akcí zabývat, ale potřebuje k tomu podklad, kterým by mohla být zpracovaná bezpečnostní inspekce.

Paní starostka Velešovic ještě doplnila, že se očekává, že úprava této křižovatky bude „běh na dlouhou trať“. Nicméně tato křižovatka se řeší již od roku 2014 a dnes je rok 2016 a za tuto dobu již mohla být křižovatka vyřešena i stavební úpravou. Za čtyři roky se neudělalo nic kromě nejjednoduššího řešení balisety.

Ing. Zora Šachlová doplnila, která kdysi zpracovávala na ŘSD technické předpisy k tomuto místu řekla, že pokud zde nemusí být autobusové zastávky, tak by se měly rozhodně zrušit, aby zde křižovatka nebyla tak rozlehlá. Když je křižovatka rozlehlá, tak přes ní řidiči jezdí rychle. Obecně je takovýchto míst spousta. Dále Ing. Šachlová řekla, že 99 % řidičů zde vůbec netuší proč je zde snížená dovolená rychlost na 70 km/hod. Značku omezující rychlost zde považují z nějakého důvodu jako za „zapomenutou“ a neřídí se jí. Tudíž si Ing. Šachlová myslí, že by se měla udělat celostátní kampaň, která by vysvětlovala proč je na takovýchto a podobných místech dovolená rychlost omezena.

Ing. Alois Vybíral, provozní náměstek ředitele Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje se vyjádřil k dodržování dovolené rychlosti a předpisů obecně. Porovnal stav v České republice a Slovenské republice. Slovenská republika je, co se týká bezpečnosti na pozemních komunikacích na tom mnohem lépe než ČR. Prvním důvodem jsou daleko větší represe na Slovensku. Policistů je tam 2x více než v ČR, jsou na komunikacích vidět a tvrdě postihují přestupky na pozemních komunikacích. Řidiči proto na Slovensku daleko více dodržují dovolenou rychlost a předpisy než řidiči v ČR. A druhým důvodem je slovenská legislativa, která slovenským policistům dovoluje přestupky na pozemních komunikacích trestat. Toto je alfa a omega našeho problému. V ČR prostě chybí řádná legislativa. Na Slovensku nemají trestné body, ale mají vysoké pokuty. Ing. Vybíral se dále vyjádřil, že řešení rizikových a nehodových lokalit na Dopravních snídaních je bezesporu přínosem, nicméně BESIP a Ministerstvo dopravy ČR by mělo řešit na vyšších místech i problém naší legislativy a vymáhání dodržování předpisů na komunikacích. To je zásadní problém.

 Úsek silnice I/54 Vlkoš - Vracov - opatření se připravuje

 

Úsek silnice I/54 Vlkoš - Vracov – stav červen 2016

V roce 2015 proběhla oprava povrchu, obnova SDZ a VDZ, byla odstraněna zeleň z rozhledů. Nehodovost zde přesto přetrvává - 09/2015 – 05/2016 (6N; 1LZ). V úseku stále zůstaly některé nebezpečné pevné překážky jako propustky a stromy, což je vidět i na fotografii. Tyto by měly být buď odstraněny, nebo dostatečně chráněny např. svodidly.

Směrová (či výšková) úprava trasy zatím není řešena vzhledem k finanční náročnosti úpravy.

K tomuto místu se nikdo další na Dopravní snídani nevyjádřil.

 Úsek silnice I/43 u osady Perná - opatření se připravuje

 

Úsek silnice I/43 u osady Perná – stav červen 2016

V roce 2015 proběhla v úseku úprava DZ. Úprava se týkala hlavně vedení a uspořádání jízdních pruhů, což přineslo zlepšení stavu. 

Co se týká připravovaných stavebních úprav tak proběhlo zpracování studie celé silnice I/43. Zpracovalo se 7 variant a z nich vyplynula jedna reálná varianta, k níž se nyní vyjadřuje Policie ČR. Ani jedna z těchto 7 variant není ale úplně ideální.

Velkým přínosem ke zvýšení bezpečnosti tohoto úseku by byla výstavba R43 v úseku Lysice – Sebranice, která by zde zklidnila dopravu. Ovšem termín výstavby není znám.

K tomuto místu se nikdo další na Dopravní snídani nevyjádřil.

 Křižovatka u MÚK D2 x I/55 - opatření se připravuje

  

Křižovatka u MÚK D2 x I/55 – stav červen 2016

Problém tohoto místa je hlavně v dodržování maximální dovolené rychlosti na hlavní komunikaci a s tím souvisí riziko výjezdu z vedlejších komunikací.

V roce 2016 zde proběhla instalace přechodného DZ na hlavní komunikaci. Přechodná úprava se bude 1 rok sledovat a následně se vyhodnotí, zda má přínos ke zvýšení bezpečnosti tohoto místa.

Dále se jedná s městem Břeclav o instalaci radaru v úseku hlavní komunikace. Radar by provozovalo přímo město Břeclav.

Obchvat města Břeclavi bohužel tuto křižovatku neřeší, jelikož křižovatka není součástí projektových dokumentací obchvatu.

Další řešením by zde byla výstavba silnice D55, kdy tato křižovatka by již mohla být součástí výstavby D55.

Kpt. Ing. Lubomír Sedlák, vrchní komisař Odboru služby dopravní policie Jihomoravského kraje doplnil, že toto je právě křižovatka, kde došlo k havárii cisterny, kvůli které pak zůstávaly stát nákladní auta na D2, kde se pak stala i smrtelná dopravní nehoda (nehody byly představena v rámci prezentace Policie ČR). O zmiňované instalaci radaru Policie ČR intenzivně jedná. Bude se jednat o úsekový měřič rychlosti, protože v této lokalitě se často překračuje dovolená rychlost a díky tomu je pak problém vyjet na hlavní komunikaci z vedlejších větví.

Ing. Josef Svoboda, starosta města Pohořelice vznesl dotaz k měření rychlosti radarem. V poslední době se objevují zprávy, že města nebudou mít pravomoc měřit rychlost na komunikacích a Ing. Svoboda se tudíž zeptal, jak to bude skutečně s umístěním radaru, který má provozovat město Břeclav.

Plk. Ing. Jindřich Rybka BA., vedoucí odboru dopravní policie Jihomoravského kraje se k tomuto dotazu vyjádřil, že o připravované novele zákona ví, že je nyní v nějakém čtení v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu. Ale podle jeho názoru jde o jakousi lobby lidí, kteří pravděpodobně byli tímto měřením dotčeni. Plk. Ing. Rybka doufá, že je jak v Poslanecké sněmovně, tak i v Senátu mnoho starostů, kteří si měření rychlosti obhájí. Policie ČR nemá nic proti měření rychlosti v obcích Městskou policií nebo stacionárními a úsekovými měřiči rychlosti s tím, že Policie ČR se k tomu chce vždy vyjádřit, aby takovéto měření bylo opravdu z důvodu bezpečnosti na komunikacích, tzn. v blízkosti přechodů pro chodce, v blízkosti škol, v místech kde dochází k intenzivnímu pohybu chodců apod. Plk. Ing. Rybka tedy doufá, že tato legislativní novinka se do zákona nedostane, protože by takovéto měření zůstalo pouze na Policii ČR, která na to již nemá další potřebnou kapacitu.

 Sjezd z I/52 k OC Futurum – opatření se připravuje

 

Sjezd z I/52 k OC Futurum – stav červen 2016

V současné době se projednává umístění baliset do dopravního stínu na silnici I/52.

Současně se projednává úplné zrušení okružní křižovatky sousedící se silnicí I/52 (vlastník okružní křižovatky není znám). Řeší se úplné zrušení sjezdu ze silnice I/52 k okružní křižovatce. Byl by zde zachován pouze výjezd na silnici I/52. Sjezd ze silnice I/52 by byl o jeden dříve. S tím ale nesouhlasí Policie ČR. Problém tohoto místa by se tak přesunul na jiný sjezd, kde je pro změnu rizikový výjezd na silnici I/52. Tam by se měl alespoň zrušit výjezd na silnici I/52.

Dalším výrazným zklidněním dopravy v tomto místě by byla výstavba Jižní tangenty, ale termín výstavby není znám.

K tomuto místu se nikdo další na Dopravní snídani nevyjádřil.

 Úsek silnice I/52 „U Rybárny” – opatření se připravuje

 

Úsek silnice I/52 „U Rybárny” – stav červen 2016

Již zde bylo instalováno DZ upozorňující na zvýšený pohyb cyklistů ve vozovce a bezpečnostní protismyková úprava na komunikaci.

V letních měsících dává Policie ČR podnět k úpravě DZ omezující maximální dovolenou rychlost na silnici I/52 na 70 km/hod. Tato úprava je zatím každým rokem v letních měsících uskutečněna, což přispívá ke zlepšení bezpečnosti, ale situaci to neřeší.

ŘSD připravuje projektovou dokumentaci pro územní řízení na dálnici D52, která by v tomto místě měla mít shodnou trasu se silnicí I/52. Ovšem termín jak dokončení dokumentace, tak výstavby není znám.

V součinnosti s ŘSD obec Pasohlávky připravuje projektovou dokumentaci pro územní řízení pro cyklostezku vedoucí podél budoucí dálnice D52. Přemostění dálnice cyklostezkou bude pravděpodobně v místě hráze nádrže. Současný přejezd bude dálnicí zrušen.

Martina Dominová, DiS., starostka obce Pasohlávky k tomuto místu řekla, že takováto obdobná riziková místa na území obce Pasohlávky jsou tři. Toto je jedno z nich. Další rizikové místo je u Aqualandu Moravia. Posledním z těchto tří míst je i křižovatka Pasohlávky - Ivaň. Se zvýšením turistů v této oblasti je i silnice I/52 hodně frekventovaná cyklisty. Nejenom že cyklisté silnici I/52 kříží, ale oni po ní i jezdí. Cyklisté prakticky jezdí od Aqualandu Moravia až k tomuto místu „U Rybárny“ a někteří po silnici I/52 pokračují i dále až do Mikulova. Obec Pasohlávky by byla ráda, aby se cyklisté a nejenom ti co silnici I/52 kříží, ale i ti co po ní jezdí, přesunuli ze silnice I/52 na připravovanou cyklostezku. Na tomto projektu cyklostezky již začal pracovat i bývalý starosta obce Pasohlávky. Obec Pasohlávky by cyklostezku ráda co nejdříve realizovala, ale je to hodně složité. Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny je součástí NATURA 2000. Navíc je zde k tomu ještě chráněná ptačí oblast. Dochází ke složitým jednáním s odborem životního prostředí. V tuto dobu již teoreticky měla být hotova i dálnice D52 směrem na Vídeň, ale ta také do dneška nestojí. Dokud se nevyřeší stavba dálnice D52 tak problém s cyklisty zde bude neustále. U obce Pasohlávky při přejíždění silnice I/52 kříží čtyři jízdní pruhy, což je velkým rizikem. V létě zde jezdí rodiče s malými dětmi na kolech nebo rodiče na kolech děti táhnou ve vozících za sebou. Také doprava ze severu směrem na Vídeň je zde opravdu frekventovaná a dále se zvyšuje. Po výstavbě Aqualandu Moravia zde došlo k obrovskému nárůstu turistů. Starostka odhaduje počet turistů za letní sezónu na půl miliónu.

Tomáš Ingr, zastupitel obce Pasohlávky a bývalý starosta paní starostku doplnil, že obec jak na přejezdech cyklistů přes silnici I/52 tak i na pohybu cyklistů po silnici I/52 pracuje dlouhodobě, ale bohužel obec Pasohlávky naráží třeba i na to, že čeká půl roku až jí zaměstnanci ŘSD stanoví nějaký termín jednání. A obec by se ráda s projektem posunula kupředu. Pan Ingr tedy veřejně apeloval na přítomné zástupce ŘSD, zda by se kroky ze strany ŘSD daly uspíšit, protože dle pana starosty je na tomto přejezdu již tolik mrtvých, že se pan starosta obává každé další sezóny, kdy místo nebude řešeno.

Ing. Věra Hoderová, vedoucí provozního úseku ŘSD Závod Brno na toto zareagovala a vyjádřila se, že požadavek obce Pasohlávky předá na ŘSD na úsek výstavby, který řeší koordinaci projektové dokumentace cyklostezky s projektovou dokumentací dálnice D52. Ing. Hoderová předpokládá, že ze strany ŘSD dojde k nápravě a termíny se budou sjednávat operativněji.

Plk. Ing. Jindřich Rybka BA., vedoucí odboru dopravní policie Jihomoravského kraje iniciativu obce Pasohlávky vítá. Policie se k cyklostezce již vyjadřovala a aktivitu obce přivítala. Ale již od počátku se vědělo, že řešení nebude jednoduché. Plk. Rybka dále doplnil, že v budoucnu dojde k obrovskému stavebnímu rozvoji v blízkosti křižovatky u Merkuru Pasohlávky. Nyní je to pouze prvopočátek. A tato křižovatka u Merkuru Pasohlávky již dnes kapacitně nedostačuje. Policie k této křižovatce již v minulosti hledala řešení, ale díky plánované výstavbě D52 tato řešení nebyla realizována. Celá výstavba D52 by se tedy měla řešit a uspíšit.

 

RSE Project s.r.o. – Ing. David Pauk - Opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v kraji

Směrový oblouk na silnici III/39513 u Syrovic

Jde o pevnou překážku – propustek v pravotočivé zatáčce na silnici III. třídy č. 39513 před obcí Syrovice. V blízkosti zatáčky jsou také další pevné překážky – stromy.

Nebezpečné vlivy jsou zde nezajištění rozhledu pro zastavení, nevhodné provedení zábrany na propustku proti vyjetí, výjezd z pole v nepřehledné zatáčce.

 

Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 4x; 2 lehká zranění.

 

Navržená opatření:

      ·         Odstranění vegetace pro zajištění rozhledů

      ·         Úprava svodidla do předepsaného stavu

 

Ing. Zora Šachlová k tomuto místu řekla, že místo je klasickým příkladem kdy chybí na komunikaci VDZ, které má řidiči ukázat průběh trasy. VDZ ale má také řidiči signalizovat i příčný sklon vozovky v poloměru zatáčky. VDZ pak optickým vjemem řidiče upozorňuje na nutnost přizpůsobení rychlosti jízdy. Pokud VDZ na komunikaci chybí, tak řidič vidí pouze šedou silnici v tmavě zeleném prostoru. VDZ je podle zákona součástí komunikace, zrovna tak jako SDZ. VDZ a směrové sloupky v mnoha případech na komunikacích (převážně na silnicích II. a III. tříd) po celé ČR chybí.

Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje nesouhlasila s tvrzením, že v Jihomoravském kraji často na komunikacích II. a III. tříd chybí VDZ a SDZ. Dle jejich vyjádření do obnovy VDZ a SDZ v loňském roce v Jihomoravském kraji investovali přes 5 miliónů korun. Dokonce více jak 50% této obnovy bylo u dodavatelů reklamováno, protože kvalita nebyla odpovídající. Tudíž Správa a údržba silnic věnuje této problematice velkou pozornost. V letošním roce bude obnova SDZ a VDZ v Jihomoravském kraji pokračovat a na podzim letošního roku bude snad situace ještě lepší.

Kpt. Ing. Lubomír Sedlák, vrchní komisař Odboru služby dopravní policie Jihomoravského kraje k místu dodal, že toto místo Policie ČR vybrala záměrně pro Dopravní snídani, protože zde byla snaha poukázat na to, že se úpravy na komunikacích řeší někdy neuváženě a bez projednání. U tohoto místa bylo v nedávné době osazeno svodidlo a nebylo instalováno v souladu s technickými předpisy. Protože svodidlo je dopravní zařízení, tak by bylo vhodné umístění svodidla s Policií ČR projednat a stanovit a po té teprve realizovat. Zde realizace pravděpodobně předběhla veškerá projednání. Také jsou zde otázky, zda je nutné zachovat zemědělský sjezd ve směrovém oblouku, zda svodidlo je správně osazeno a zda nemá být delší, jestli zde jsou optické prvky komunikace jako VDZ a směrové sloupky apod. Policie zde řešila i stížnost projíždějícího občana a došla k závěru, že realizace svodidla proběhla bez projednání s Policií. Policii se nepodařilo dopátrat, že by svodidlo bylo posuzováno a stanoveno. Je nutné takovým to realizacím předcházet, čímž se do budoucna vyhneme tomu, že se následně musí takováto místa složitě napravovat.

  

Směrový oblouk na silnici III/39513 u Syrovic – aktuální stav

 

Směrový oblouk na silnici III/39513 u Syrovic – navržené opatření na Dopravní snídani

 

Železniční přejezd P3945 na silnici III/15269 u obce Troubsko

Železniční přejezd se nachází v dolině na silnici III. třídy č. 15269 mezi obcemi Troubsko a Ostopovice.

Nebezpečné vlivy zde jsou absence závorového systému, vzrostlá zeleň kolem železniční tratě a horší rozpoznatelnost ve směru od Troubska.

 

Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2007: 2x; 2 osoby usmrceny a 2 osoby lehce zraněny.

 

Navržená opatření:

      ·         Zvýraznění přejezdu VDZ

      ·         Pokládka BPÚ

      ·         Instalace PZZ se závorami

      ·         Mimoúrovňové křížení

 

Pan Martin Králík ze SŽDC k tomuto přejezdu řekl, že na přejezd byla zpracována projektová dokumentace v rámci modernizace úseku Brno – Střelice, zastávka u Brna. Projektová dokumentace obsahuje i to že v místě přejezdu dojde ke zvýšení nivelety koleje, čímž se zde zlepší nepříznivé spádové poměry komunikace. Bylo vydáno drážní rozhodnutí o změně způsobu a rozsahu zabezpečení, a protože je to přejezd v intravilánu, počítá se zde s umístěním závor. Dojde zde také ke změně polohy nástupišť, které budou situovány směrem k Brnu a s tím souvisí i úprava přístupových chodníků na nástupiště. Projektová dokumentace byla projednána i se správcem komunikace.  Bohužel celá investice, která byla naplánovaná v první fázi v letech 2009 – 2010 vešla vniveč vlivem iniciativy jednoho občanského sdružení a realizace se neuskutečnila. V budoucnu se ukáže, jak to s vývojem tohoto přejezdu bude dále. Počítalo se zde s modernizací celého úseku včetně všech přejezdů v úseku. Kdy se ale tato realizace uskuteční, se nedá říci.

Co se týká situace na železničních přejezdech v Jihomoravském kraji obecně, tak v loňském roce došlo v Jihomoravském kraji ke čtyřem střetnutím, takže investice které SŽDC vynakládá do zabezpečení, přinášejí výsledky. Postupně SŽDC riziková místa eliminuje. Poslední akcí bylo doplnění závor na přejezdu v Křenovicích u dolního nádraží, kde v předchozích letech bývaly střetnutí s vlaky. Co se týká dalších plánovaných investic, tak např. letos by měla být hotová projektová dokumentace přejezdu ve Strážnici u tzv. Skalické brány, kde to je také nehodová lokalita. Mělo by tam dojít k rozšíření přejezdu a k instalaci závor.

Ing. Petr Bílý ze společnosti RSE Project v diskuzi poukázal na to, že bohužel čeští řidiči nevědí, jak se mají na železničních přejezdech obecně chovat. A není to jen o chování, když blikají červená výstražná světla a řidiči nesmí na přejezdy vjet. Při pořizování aktuálních fotografií pro Dopravní snídani se konkrétně na tomto přejezdu stala kuriózní situace. Na trati se přihlásil vlak a na přejezdu začala blikat výstražná červená světla. Řidiči správně zastavili před výstražnými světly a zůstali zde stát. V prvním vozidle u přejezdu seděla starší řidička. Vlak projel, červená výstražná světla zhasla, ale stalo se to, že se hned nerozblikalo bílé světlo (přestože před projetím vlaku normálně blikalo). Tato situace trvala možná 30 vteřin, než se bílé světlo znovu rozblikalo.  Seniorka, která stála s autem první v řadě, stále čekala na blikání bílého světla, a přes přejezd nejela. Po chvilce druhé auto, co stálo za ní, začalo troubit, ať přes přejezd jede. Na to se řidička vyklonila z okna auta a zakřičela na druhého řidiče, že přece nemůže přes přejezd projet, když bílé světlo nebliká. A skutečně počkala, až se bílé světlo rozblikalo a pak teprve přes přejezd přejela. Toto je zdárný příklad toho, že řidiči ani neví, jak se chovat na přejezdech, když výstražná světla nesvítí vůbec. Bylo by vhodné, kdyby Ministerstvo dopravy, případně BESIP realizovali kampaň, která řidičům připomene, jak se na přejezdech správně chovat.

Pan Martin Králík ze SŽDC doplnil poznámku k tomu, proč možná bílé světlo hned nezačalo blikat. Mohlo to být způsobeno výlukovou činností na druhé koleji. Nicméně u každého takto zabezpečeného přejezdu je nainstalována diagnostika, ze které se dá zpětně určit, jak přejezd v daný moment fungoval.

Kpt. Ing. Lubomír Sedlák, vrchní komisař Odboru služby dopravní policie Jihomoravského kraje dále doplnil, že statistika střetů na železničních přejezdech v Jihomoravském kraji je za poslední dva roky relativně příznivá. Na druhou stranu kpt. Sedlák potvrdil, že znalost řidičů jak se chovat a nechovat na železničních přejezdech je velice omezená. Policie ČR v poslední době vnímá největší riziko v tom, že u vícekolejných tratí, kde jsou přejezdy vybaveny světelnou signalizací a závorami dochází k tomu, že řidiči jakmile vidí, že se zvedají závory tak jedou. I když stále blikají červená výstražná světla. Takovýchto střetů a kolizí přibývá. Nedávno byl kpt. Sedlák svědkem na přejezdu v Moravském Písku situace, kdy u přejezdu stáli čtyři uniformovaní policisté. Řidiči stáli u závory, ta se zvedla, výstražná světla stále blikala a řidič bez jakýchkoliv výčitek se na přejezd rozjel. Řidič vůbec netušil, že se dopouští přestupku. Toto jsou opravdu velice rizikové situace, kdy z druhé strany může přijet kdykoliv další vlak. Naštěstí toto zatím nekončí nějakým střetem s drážním vozidlem, ale jen poškozením závor. V tomto vidí kpt. Sedlák velkou mezeru ve vzdělání řidičů na přejezdech. Policie ČR není schopna toto vždy postihnout. Policie ČR dělá výkon služby a pokutuje takovéto řidiče, ale Policie nemůže být na přejezdech vždy. A toto bývá často nevědomým porušením předpisů ze strany řidiče. Psychologie zvednuté nebo stažené závory, je silnější než výstražné světlo u přejezdu.

Paní Ing. Šachlová řekla, že tento přejezd je příkladem, jak často u nás vypadají železniční přejezdy. Tento konkrétně je nepřehledný a rozhledové poměry zde nejsou žádné. V Maďarsku a Rakousku jsou železniční přejezdy značeny VDZ a jsou tam stejně značeny všechny železniční přejezdy. CDV u nás navrhuje opatřit přejezdy psychologickou brzdou, což je podle Ing. Šachlové vhodné opatření. Ale bylo by žádoucí, aby toto opatření bylo před všemi železničními přejezdy! Řidič potřebuje jednoznačně vědět, že se blíží k železničnímu přejezdu. To jak se pak řidič zachová na železničním přejezdu, je věcí druhou.

  

Železniční přejezd P3945 na silnici III/15269 u obce Troubsko – aktuální stav

 

Železniční přejezd P3945 na silnici III/15269 u obce Troubsko – navržené opatření na Dopravní snídani

 

Železniční přejezd P3945 na silnici III/15269 u obce Troubsko – aktuální stav

 

Železniční přejezd P3945 na silnici III/15269 u obce Troubsko – navržené opatření na Dopravní snídani

 

Železniční přejezd P3945 na silnici III/15269 u obce Troubsko – navržené opatření na Dopravní snídani

 

Křižovatka silnic II. a III. třídy v Tuřanech

Nebezpečné vlivy zde jsou nestandartní vedení hlavní pozemní komunikace do oblouku, rozlehlost křižovatky, zhoršené rozhledové poměry, nevyhovující sklon větve křižovatky ve směru od centra města Brna, velké intenzity dopravy prakticky na všech větvích křižovatky.   

 

Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 14x; 1 osoba těžce zraněna a 8 osob lehce zraněno.

 

Navržená opatření:

      ·         Úprava režimu křižovatky

      ·         Přestavba na okružní křižovatku

 

Kpt. Ing. Lubomír Sedlák, vrchní komisař Odboru služby dopravní policie Jihomoravského kraje řekl, že tato křižovatka je již v dnešní době nevyhovující. Je zde zalomená přednost, hlavní komunikace vede v oblouku. Historicky byla komunikace II/380 více dopravně zatížená. V současné době s rozvojem průmyslové zóny Černovické terasy se intenzity na větvích minimálně vyrovnaly nebo úplně změnily a vedlejší větev je možná zatíženější, než hlavní komunikace. K tomu je zde spousta křížení, odbočení a několik kolizních bodů. Odbočující a projíždějící řidiči si zde navzájem brání v rozhledu. Ze spousty směrů řidiči najíždějí do křižovatky naslepo. V křižovatce často stojí fronty vozidel, přes které se ostatní řidiči musejí dostat. Není zde vůbec vidět.  Tohoto důvodu je tato křižovatka velmi nebezpečná. Není zde tolik nehod díky tomu, že křižovatka je tak dopravně zatížená a řidiči zde díky tomu jezdí opatrně. Do budoucna bude tato křižovatka čím dál více problematickou, protože propustnost křižovatky je významně omezena. Na vedlejší větvi se často stává v odpoledních hodinách, že zde jsou i kilometrové fronty. Rozhodně je to křižovatka, která by si zasloužila řešení. Musí se zde zhodnotit propustnost a intenzity a nesmí se křižovatka řešit jen kosmetickými úpravami. Policie ČR již posílala podněty na změnu trasy hlavní komunikace s ohledem na zajištění lepších rozhledových poměrů. Ale toto není vyhovující řešení. Je to jen krátkodobé zlepšení dnešního stavu.

Ing. Michal Franek, vedoucí oddělení rozvoje dopravy Jihomoravského kraje se k této křižovatce, resp. o několika sousedících křižovatkách vyjádřil, že Jihomoravský kraj ví, že tyto křižovatky jsou problematické. Pokud by se zde Jihomoravský kraj pustil do nějakých razantnějších investičních akcí, tak než se tyto akce stačí připravit a projednat (v místě je např. několik stromů, které by se musely vykácet, proti čemuž bude bojovat spousta ochránců), tak jsme v časovém horizontu, kdy se začne realizovat obchvat Tuřan. A obchvat Tuřan zde z této křižovatky odvede značné množství dopravy. Pokud by se zde našlo nějaké „organizační opatření“ s mírnými stavebními úpravami a hlavně bez zásahu do zeleně, tak by bylo možné na takovém to opatření zapracovat. Opatření by ale také muselo vyhovovat i novým poměrům, které do této problematiky následně vznese obchvat Tuřan. Dále by se někdy v budoucnu měla realizovat i MUK na D1 Černovická terasa, o které se zatím sice neví, kdy bude realizována, ale ta zde také bude mít vliv na intenzitu dopravy. A je pak otázkou, zda se zde intenzity zvýší nebo naopak sníží. Tuto MUK vláda ČR uložila ŘSD vybudovat do konce roku 2005 a dnes je rok 2016 a křižovatka stále není realizována. Stále probíhá letité územní řízení. Pokud by Jihomoravský kraj u této křižovatky v Tuřanech začal řešit územní řízení, tak by se realizace úprav pravděpodobně uskutečnila až někdy po roce 2020. Obchvat Tuřan se připravuje a zásadním problémem je zde majetkoprávní vypořádání k pozemkům, které je finančně náročnější než samotná stavba obchvatu a to je obrovský problém, který si málokdo uvědomuje. Získat potřebné pozemky pro stavbu je značně složité, a pokud vlastnící pozemků je tyto Jihomoravskému kraji nabízí za cenu 5.000,-Kč za m2 apod., tak Jihomoravský kraj musí zvažovat, zda toto je správné řešení a zda se chová jako řádný hospodář. Jihomoravský kraj nemůže přistupovat za každou cenu na takovéto částky. Bylo ale uzavřeno memorandum mezi Jihomoravským krajem, městem Brnem a místní částí Brna a je naplánováno, že obchvat Tuřan bude do roku 2023 realizován.

  

Křižovatka silnic II. a III. třídy v Tuřanech – aktuální stav

 

Křižovatka silnic II. a III. třídy v Tuřanech – navržené opatření na Dopravní snídani

 

Křižovatka silnic II. a III. třídy v Tuřanech – navržené opatření na Dopravní snídani

 

Úsek silnice I/38 na výjezdu ze Znojma

Jde o kolizní dopravní prostor ve městě Znojmě na ul. Pražská v oblasti zahrádkářské kolonie na silnici I. třídy č. 38.

Nebezpečné vlivy zde jsou neoddělení dopravního prostoru silnice I. třídy od okolního prostranství, odstavování vozidel (včetně nákladních automobilů) na zpevněných plochách vedle komunikace, zhoršení rozhledů při vyjíždění na hlavní pozemní komunikaci, pohyb pěších přes vozovku, samostatné připojení přes propustky s kolmými čely.

 

Počet nehod řešených Policií ČR od roku 2010: 5x; 1 osoba těžce zraněna a 4 osoby lehce zraněny.

 

Navržená opatření:

      ·         Instalace záchytných systémů

      ·         Vytvoření koridoru pro vjezd na nemovitosti

 

Ing. Věra Hoderová, vedoucí provozního úseku ŘSD Závod Brno se vyjádřila, že hlavním řešením tohoto místa bude výstavba obchvatu Znojma (obchvat 1 a obchvat 2). V tuto chvíli je aktuální informací, že na stavbu obchvatu 2 je dokončováno výběrové řízení na zhotovitele stavby. Smlouva se zhotovitelem obchvatu by měla být podepsána ještě v průběhu letních prázdnin. Nicméně se ŘSD stále zabývá i silnicí v tomto úseku. Zkušenosti s opatřeními, která zde již byla realizována u jedné provozovny na jaře 2016 (jednalo se o umístění betonových svodidel) jsou taková, že řidiči a ti kteří sjezd používají, udělají vše proto, aby umístěná svodidla alespoň posunuli, tak aby jim při sjezdu nepřekážela. Jednotlivé případy, které se zde k řešení vyskytují, tak ty ŘSD řeší operativním řešením.

Npor. Mgr. Robert Pešek, Policie ČR, vedoucí dopravního inspektorátu Znojmo, řekl, že prodej ovoce a zeleniny zde již probíhá prakticky celý rok, tedy i v zimních měsících a zboží, které je zde prodáváno již zcela jistě není pěstováno v okolních zahrádkách. V podstatě zde již probíhá legální prodej. Policie ČR zde provádí kontroly i ve smyslu prodávaného zboží a snaží se o to, aby prodejci své stánky a reklamní plochy měli pouze u plotů, nebyli v blízkosti komunikace a nevytvářeli rizikové situace v dopravě. K posunutí svodidel, které zmínila Ing Hoderová došlo v době, kdy si jeden z provozovatelů zde vytvořil sjezd v rozporu se zákonem a stavebním řízením přímo v problémové křižovatce. Došlo tam tedy k razantnímu řešení situace a k osazení betonových svodidel. Provozovatel následně svodidla rozmontoval a odsunul je. Policie zde proto 2 krát musela zasahovat. Momentálně jsou již svodidla opět na původních místech a provozovateli již nevadí, protože si sjezd vytvořil na jiném místě opět v rozporu se zákonem. Policie také navrhovala, aby se plochy upravili do původního stavu, tzn., aby zde byly opět jen samostatné sjezdy a nikoliv celé plochy, což by asi jednotlivé prodejce odradilo. Plochy zde vznikly až po úpravě vodovodního řadu.

 

Úsek silnice I/38 na výjezdu ze Znojma – aktuální stav

 

Úsek silnice I/38 na výjezdu ze Znojma – navržené opatření na Dopravní snídani

 

Úsek silnice I/38 na výjezdu ze Znojma – aktuální stav

 

Úsek silnice I/38 na výjezdu ze Znojma – navržené opatření na Dopravní snídani

ZZS Jihomoravského kraje - MUDr. Barbora Zuchová

Tato prezentace Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje byla zaměřena na to, jak se mají lidé správně chovat u dopravních nehod. Úvodem bylo posluchačům k tomuto tématu promítnuto krátké video. Celé video si můžete prohlédnout zde http://www.spolupracelzs.cz/verejnost/.

Zde http://www.spolupracelzs.cz/ jsou volně ke stažení jak materiály pro veřejnost, tak i pro složky integrovaného systému, aby si jednotlivé složky při nehodách vzájemně nepřekáželi a aby všichni věděli, jak mají u nehod postupovat.

V rámci těchto materiálů a videí byla vytvořena i karta první pomoci kde jsou uvedeny hlavní zásady, kterými by se měl člověk u nehody se zraněním řídit:

 

 

Často se také stává, že vrtulník letecké záchranné služby je na místě nehody dříve, než jakákoliv jiná složka a ostatní lidé, kteří na místě nehody již jsou, by měli znát, jak se při přistání a odletu vrtulníku chovat. A k tomuto účelu bylo mimo jiné vytvořeno i video zmíněné v úvodu.

Všechny tyto materiály vznikly za spolupráce složek integrovaného záchranného systému a bylo by dobré, aby se materiály dostaly k lidem. Každá takováto osvěta mezi lidmi má obrovský význama může zachránit lidský život, což je to nejdůležitější.

DEKRA CZ a.s. - Ing. Bc. Milan Janda

Tato prezentace byla zaměřena na střety s pevnou překážkou z pohledu řidiče vozidla. Jen v prvním čtvrtletí roku 2015 u nás došlo k 4742 nehodám s pevnou překážkou, při nichž bylo 43 osob usmrceno!

 

Je potřeba si také uvědomit že se zvyšující rychlostí se snižuje zorné pole řidiče. Např. při rychlosti 40km/hod může být zorný úhel 100-110°, při vyšších rychlostech to může být až jen 40°. Není potřeba stále jezdit rychlostí 40km/hod, ale je potřeba aby řidič při vyšší rychlosti a v menším zorném poli viděl vše podstatné a nepřehlédl např. nějakou dopravní značku. Nejhorší je, když pevná překážka přispěje k dopravní nehodě a pak do ní ještě řidič narazí.

 

Při nárazu na pevnou nedeformovatelnou překážku při rychlosti 50 km/hod se krátkodobě zvýší hmotnost těla až 60x! To pak znamená, že všechny neupevněné předměty ve vozidle jsou třeba i 60x těžší!

Pokud do sebe narazí auta o stejné hmotnosti při stejné rychlosti 50km/hod, je to srovnatelné jako když auto narazí při rychlosti 50km/hod do pevné překážky.

Na konci přednášky pan Ing. Bc. Milan Janda zmínil dvě konkrétní nehody automobilů s pevnou překážkou, u kterých provedl jednoduchou analýzu.

 

Závěrem celé Dopravní snídaně byl vylosován jeden účastník Dopravní snídaně, který od společnosti DEKRA CZ obdržel poukaz na kurz bezpečné jízdy na polygonu.

___________________________________________________________________________________