DOPRAVNÍ SNÍDANĚ VE ZLÍNSKÉM KRAJI 2015

Již 3. ročník Dopravní snídaně s BESIPEM pro Zlínský kraj se uskutečnil 3. 11. 2015 v Kongresovém centru Zlín. Dopravní snídaně pro Zlínský kraj se v letošním roce zúčastnilo více než 50 osob z řad odborné veřejnosti. Mezi zúčastněnými nechyběli přední odborníci zabývající se dopravou a bezpečností na komunikacích, zástupci vlastníků a správců komunikací, zástupci měst a obcí. Nechyběli ani zástupci Policie ČR z odborů služby dopravní policie. Záštitu nad letošní Dopravní snídani převzali Ing. Jaroslav Kučera, člen rady Zlínského kraje a MUDr. Miroslav Adámek, primátor města Zlín. Atmosféra byla jako vždy příjemná, snídaňový raut byl nachystán.

Celou fotogalerii  z Dopravní snídaně s BESIPEM pro Zlínský kraj naleznete zde.

Prezentace z Dopravní snídaně s BESIPEM pro Zlínský kraj naleznete ke stažení zde.

Zlínský Deník.cz: Dopravní experti si posvítí na riziková místa v kraji http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/dopravni-experti-si-posviti-na-rizikova-mista-v-kraji-20151103.html

Dopravní snídaně s BESIPEM byla zahájena krátce po osmé hodině ranní zkušeným a již tradičním moderátorem Robertem Galiou a promítnutím úvodního videa k letošnímu cyklu Dopravních snídaní s BESIPEM. Poté moderátor představil nejvýznamnější přítomné hosty a partnery Dopravní snídaně. Úvodní slovo k Dopravní snídani pronesl pan Ing. Jaroslav Kučera, člen rady Zlínského kraje pro oblast dopravy.

Ostatně seriál letošního ročníku Dopravních snídaní s BESIPEM podporuje i ministr dopravy Dan Ťok, který pro zúčastněné natočil krátké uvítací video, které bylo přítomným v úvodu také promítnuto. 

PROGRAM DOPRAVNÍ SNÍDANĚ S BESIPEM PRO ZLÍNSKÝ KRAJ

 

•       1. BLOK SNÍDANĚ

                1.1 BESIP

                1.2 Tým silniční bezpečnosti

                1.3 Centrum dopravního výzkumu v.v.i. CDV

                1.4 Policie ČR

 

•       PŘESTÁVKA

 

•       2. BLOK SNÍDANĚ

                2.1 RSE Project s.r.o. – analýza rizikových míst ročníku 2014

                2.2 RSE Project s.r.o. – riziková místa v kraji pro rok 2015

                2.3 Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení SRVO

 

•       3. BLOK SNÍDANĚ

                3.1 Arcelor Mittal a.s.

                3.2 Generali pojišťovna a.s.

                3.3 Silverton s.r.o.

                3.4 DEKRA CZ a.s.

 

•       KONEC DOPRAVNÍ SNÍDANĚ

 

1. BLOK SNÍDANĚ

 

1.1 BESIP

Dále již nic nebránilo zahájení I. bloku Dopravní snídaně prezentací krajského koordinátora BESIP pro Zlínský kraj, Zdeňka Patíka, který posluchačům ve své prezentaci představil směřování BESIPU s důrazem na lidský činitel. Úvod prezentace začal navozením atmosféry problematiky bezpečnosti v dopravě krátkým videm z kampaně BESIPU „Děláš to taky“.

Dále pan Zdeněk Patík zmínil vývoj nehodovosti v ČR od roku 1993 až do současnosti, kdy počet usmrcených osob na našich silnicích měl v těchto letech klesající tendenci až do roku 2013. V roce 2014 zemřelo na komunikacích v ČR 629 osob a došlo tak k nárůstu počtu usmrcených osob na našich silnicích oproti roku 2013 o 46 osob. I tak to ale byl druhý nejúspěšnější rok na našich silnicích od roku 1993, co se týká počtu usmrcených osob. Bohužel ale ani bilance letošního roku nedává důvody k optimismu a vypadá to, že letošní rok bude na našich komunikacích ještě tragičtější, než rok minulý a zcela jistě také v letošním roce nesplníme cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP) a tím je maximálně 505 usmrcených osob na našich komunikacích!!!

V prezentaci byla dále nastíněná již zmíněná Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP) v ČR, která sleduje dva hlavní cíle a těmi jsou počet usmrcených a počet těžce zraněných na našich komunikacích a tyto cíle se do roku 2020 snaží zásadním způsobem snížit. Co se týká Zlínského kraje tak v loňském roce na komunikacích ve Zlínském kraji zemřelo 33 osob, předpoklad NSBSP byl 28 usmrcených osob. Zlínský kraj se tak v loňském roce zařadil mezi kraje ČR, které v tomto ohledu nesplnili předpoklad NSBSP!

Národní strategie bezpečnosti silničního provozu má však i 9 vedlejších cílů a v loňském roce v ČR nebyly splněny 4 z těchto 9 cílů. Konkrétně to jsou cíle děti, cyklisté, motocyklisté a agresivní způsob jízdy. Nejtragičtější bilance byla u dětí a motorkářů a opět již v průběhu letošního roku můžeme konstatovat, že u těchto skupin letos znovu nedojde ke splnění cíle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu! V letošním roce ve Zlínském kraji zemřely na komunikacích již 3 děti!

Hlavním prioritou BESIPU je tedy podpora hodnotového sytému ve společnosti, na který se aktuálně zaměřuje kampaní „Děláš to taky“ http://www.ibesip.cz/cz/pro-media/aktuality/199-jde-o-nase-deti. Kampaň „Děláš to taky“ je zaměřena na rodiče prostřednictvím jejích dětí a nabádá rodiče, aby dětem nedávali špatné příklady svým vlastním chováním na komunikacích. Ale mnohdy nejde jen o rodiče. Děti sledují i ostatní účastníky silničního provozu. Rodina musí dávat dětem správný příklad jak se bezpečně pohybovat v dopravním prostoru. Pokud např. rodiče s dětmi budou přecházet přechod pro chodce na červenou, je velká pravděpodobnost, že to děti až vyrostou, budou dělat také. Vezmou si zkrátka špatný příklad ze svých rodičů. Takových to příkladů můžeme nalézt spoustu a je potřeba dětem od malička nastavit správný hodnotový systém.

Další důležitou částí hodnotového systému je respektování zákona a Policie. Mnozí řidiči u nás nerespektují ani zákon ani Policii a tento respekt k autoritám je potřeba v naší společnosti znovu obnovit.

BESIP se také zaměřuje na systém celoživotního vzdělávání v oblasti bezpečnosti silničního prostoru, se kterým je v ČR velký problém.  V každém věku života by měl být člověk vzděláván v oblasti bezpečnosti v silničním provozu a v ČR tento systém vzdělávání nefunguje. BESIP momentálně vzdělává pouze na základních školách a snaží se dostat do mateřských škol. Právě pro mateřské školy připravuje BESIP nové projekty. Posledním představeným projektem byl „Myšák Bertík a pan B“ (pan Bezpečný) http://www.ibesip.cz/cz/pro-media/. Je to veleúspěšný projekt, na který již bohužel byly finanční prostředky vyčerpány a další se zatím nenalezly, což je obrovská škoda. Na prvním stupni základních škol existuje povinná dopravní výchova, kdy děti chodí povinně na dopravní hřiště a po složení zkoušek získávají průkaz cyklisty. Pro základní školy má BESIP také nově představenou ucelenou řadu výukových materiálu, které jsou interaktivní a dají se použit např. i na tabletech, chytrých tabulích apod. Na středních školách výuka bezpečnosti silničního provozu prakticky neexistuje vůbec a následují autoškoly.

Pokud řidiči „nějak“ (je otázkou jak) projdou autoškolou, tak dále s řidiči v ČR nijak nepracujeme a nevzděláváme je. Bohužel je u nás poptávka po autoškolách taková, že absolvent chce absolvovat autoškolu v co nejkratším termínu a za co nejméně peněz, což určitě nevede k budoucímu bezpečnému chování řidičů na našich komunikacích. A proto i systém autoškol si u nás zasluhuje velkou pozornost a je potřeba celý systém autoškolství změnit. Mladí a začínající řidiči, kteří vyjdou z autoškol, jsou velkým problémem na našich komunikacích. Zhruba 27% všech dopravních nehod u nás způsobí řidiči s praxí řízení do 5 let! 50% nehod způsobí řidiči s praxí řízení do 10 let!

1.2 Tým silniční bezpečnosti

S druhou prezentací na dopravní snídani vystoupil pan Ing. Josef Mikulík, CSc. z Centra dopravního výzkumu v.v.i. (CDV), který se ujal prezentace za Bc. Romana Budského z Týmu silniční bezpečnosti, který se Dopravní snídaně pro Zlínský kraj bohužel nemohl zúčastnit. Tým silniční bezpečnosti se v rámci bezpečnosti v silničním provozu zaměřuje hlavně na lidský činitel a prevenci dopravních nehod. Je u nás např. hlavním organizátorem spolu s BESIPEM kampaně „Chraňme naše děti“ http://www.chranmenasedeti.cz/, která je celosvětovou kampaní založenou Světovou zdravotnickou organizací. Další kampaní, kterou Tým silniční bezpečnosti pořádá je kampaň „Na kole jen s přilbou“ http://www.nakolejensprilbou.cz/, která je zaměřena na bezpečnost cyklistů. Tým silniční bezpečnosti se zaměřuje i na motorkáře a to kampaní „Učme se přežít“ https://www.youtube.com/watch?v=7RQ6QbMOir0.

V Evropské unii v loňském roce zemřelo na komunikacích 25.845 osob, oproti roku 2013 to byl nepatrný pokles o 0,8%. Bohužel v ČR došlo v loňském roce k navýšení usmrcených osob na komunikacích o 5,2%. V evropském měřítku je průměr usmrcených osob na komunikacích 50,5 osoby na jeden milión obyvatel. V ČR je to 65 usmrcených osob na jeden milión obyvatel a tím se ČR řadí na nechvalné 21. místo v EU28 a každým rokem se propadáme v žebříčku níže a níže. Předbíhají nás už i ostatní post socialistické státy.

Na miliardu ujetých kilometrů připadá v ČR asi 15 usmrcených osob na komunikacích, což opět řadí ČR na chvost pomyslného žebříčku. Na opačném konci žebříčku je např. Dánsko a ostatní skandinávské země.

Proč jsou ostatní silnice v EU28 bezpečnější? Příčinou je to, že v těchto státech se nahlíží na bezpečnost na komunikacích jako na samostatný obor lidské činnosti a bezpečnost je v těchto státech řízená moderními manažerskými metodami. Což bohužel není případ ČR. U nás zkrátka chybí celospolečenská poptávka po bezpečných komunikacích a ani sama veřejnost nevolá po bezpečných komunikacích. A kde chybí poptávka, chybí i nabídka. Z toho vyplývá, že bezpečnost na komunikacích není řešena komplexně, mnohdy se volí levná a rychlá technická řešení, která nejsou nijak zvlášť efektivní.

A přitom k řešení zvýšení bezpečnosti na našich komunikacích můžeme využít řadu již zpracovaných materiálů. Můžeme využít Manuál zpracovaný Světovou bankou (2009), Zásady dané projektem CAST (financovaným EK), Studii zpracovanou CDV, v. v. i., Brno a samozřejmě také praktické zkušenosti ze zemí s dlouhodobě příznivými statistikami dopravních nehod.

Je tedy potřeba v ČR přesně definovat manažerský systém řízení, který bude řešit bezpečnost na našich komunikacích (akční plán už máme a tím je NSBSP, která definuje cíle v roce 2020), je nutné stanovit reálné krátkodobé i dlouhodobé cíle, musíme zvolit programy, které nám dosažení cílů zajistí, a dále musíme zjišťovat, jak zvolené programy na účastníky silničního provozu působí a jak se při nich lidé chovají (nepřímé ukazatele dopravní nehodovosti). Tento manažerský systém musí permanentně hodnotit, na kolik se daří plnit stanovené cíle. Celé by to mělo směřovat k Vizi 0, tzn., že na našich komunikacích nezemře a není těžce zraněna žádná osoba.

V rámci manažerského přístupu k bezpečnosti v silničním provozu musí jako centrální subjekt u nás nejprve začít fungovat Rada vlády pro bezpečnost v silničním provozu. Rada vlády by se měla skládat ze zástupců Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva školství a dále ze zástupců krajů a obcí. Toto bude klíčový koncepční orgán, který by se měl scházet několikrát do roka a měl by určovat pravidla řízení. Pak by měl existovat Centrální výkonný subjekt, který by se měl scházet jednou měsíčně a ten by měl být odpovědný za plnění stanovených cílů. V minulosti se navrhovalo, aby Centrálním výkonným subjektem bylo samostatné oddělení BESIP na Ministerstvu Dopravy, které by se rozšířilo. Toto vše ale nesmí zůstat na úrovni centrály a musí se dostat až do regionů a do obcí a proto musí vzniknout i Dopravně bezpečnostní management regionální a Dopravně bezpečnostní management lokální až na úrovni samotných obcí. Toto vše musí být vzájemně provázáno, jinak systém řízení nebude fungovat.

Pokud chceme zásadním způsobem změnit nehodovost na českých silnicích, tak nás čeká zásadní změna způsobu myšlení!!! 

1.3 Centrum dopravního výzkumu v.v.i. CDV

Následovala třetí prezentace I. bloku a to opět prezentace Ing. Josefa Mikulíka, CSc. z Centra dopravního výzkumu v.v.i. (CDV). V roce 2014 nedošlo k naplnění cílů NSBSP. Počet usmrcených osob na našich komunikacích se zvýšil o 46 osob, počet těžce zraněných osob klesl o 20 osob. Vyhodnocení plnění a návrh systémových opatření vzala vláda ČR pouze na vědomí, bez přijetí opatření situaci řešit!!

Dále se Ing. Mikulík CSc. ve své prezentaci věnoval přímo Zlínskému kraji. Zlínský kraj je jeden z mála krajů ČR, který má zpracovanou Krajskou strategii bezpečnosti silničního provozu, která byla schválena krajskou radou Zlínského kraje dne 4. prosince 2012. V této strategii byly stanoveny strategické cíle - snížit v roce 2020 oproti roku 2009 počet usmrcených ze 43 osob na 17 osob a počet těžce zraněných osob z 229 osob na 137 osob. A jaké jsou výsledky druhého roku její realizace, vidíte na následujícím obrázku. 

Plnění Krajské strategie bezpečnosti silničního provozu ve Zlínském kraji

Rok 2014 byl ve Zlínském kraji ve srovnání s předpokladem Krajské strategie bezpečnosti silničního provozu takovýto:

  • počet usmrcených byl oproti předpokladu vyšší o 5 osob, 
  • počet těžce zraněných byl oproti předpokladu vyšší o 2 osoby. 

Pan Ing. Mikulík se dále věnoval plnění NSBSP v ČR, kdy se ČR nedaří plnit dílčí cíle NSBSP. V loňském roce nebyl splněn např. i jeden z dílčích cílů NSBSP v ČR a to počet usmrcených na místních komunikacích a to zcela zásadně. Na místních komunikacích bylo v ČR v loňském roce usmrceno 96 osob (předpoklad NSBSP byl 80 osob), těžce zraněno bylo 818 osob (předpoklad byl 721 osob). Toto je obrovská výzva pro vlastníky a správce místních komunikací, tedy pro města a obce, aby se snažily bezpečnost na místních komunikacích zlepšit.

K tomu aby se zvýšila bezpečnost na komunikacích, existuje řada nástrojů, bezpečnostní inspekce, bezpečnostní audity, hodnocení vlivu na bezpečnost, hloubková analýza dopravních nehod, sledování konfliktních situací a identifikace a řešení nehodových lokalit. Základním nástrojem je bezpečnostní inspekce. CDV začalo bezpečnostní inspekce prosazovat v polovině 90. let, kdy již fungovaly v celé řadě evropských zemí. Naše legislativa nařizuje používání bezpečnostních inspekcí na síti mezinárodních silnic. CDV zpracovalo pomůcku pro provádění bezpečnostních inspekcí a auditů a provádí pravidelná školení auditorů.

K hodnocení stávajícího stavu pozemních komunikací se může využít zcela nový nástroj a tj. predikční model nehodovosti, který se může kombinovat s bezpečnostní inspekcí. Predikční model nehodovosti stanovuje na základě dostupných dat o dopravních nehodách a silniční síti očekávaný počet nehod pro jednotlivé typy úseků silnic. Predikční model nehodovosti byl vypracován pro celou síť silnic II. tříd Jihomoravského kraje a ten identifikoval kritická místa na těchto komunikacích. Predikční model se dá ovšem využít i na ostatní typy silnic a dá se použít i v jiných krajích ČR.

CDV vlastní i speciální vozidlo pro bezpečnostní inspekce. Vozidlo elektronicky zaznamenává veškeré parametry komunikace včetně lokalizace a dá se využít i pro pasporty komunikací. Vozidlo je vybaveno i třemi kamerami.

CDV dále vypracovalo také metodiku řešení kritických míst s názvem Řešení kritických míst na pozemních komunikacích v extravilánu, kde na 200 stranách katalogu uvádí rizika současně s nízkonákladovými nápravnými opatřeními (s návrhy úpravy míst). Tento katalog rizik slouží jako pomůcka pro rychlé a efektivní odstranění či snížení negativních vlivů kritických míst na pozemních komunikacích. Ne všechna místa by se ale v dnešní době měla řešit krátkodobými a nízkonákladovými opatřeními! Měli bychom se zaměřit na celkovou úpravu kritických míst stavebním řešením z dlouhodobého hlediska!

Ing. Mikulík CSc., se v přednášce dále věnoval řešení konfliktních situací na pozemních komunikacích. Konfliktní situace je taková situace, při které se k sobě účastníci silničního provozu přiblíží natolik, že již hrozí riziko kolize, pokud se jejich pohyb nezmění. Je to např. brzdění, zrychlení, smyk apod. Konfliktní situace může vyústit až v dopravní nehodu. Je potřeba hledat místa na našich komunikacích kde již dochází ke konfliktním situacím, dříve než se na těchto místech začnou stávat dopravní nehody!

CDV také každým rokem zpracovává i ekonomické následky dopravních nehod v ČR. Touto problematikou se zabývá již od roku 1994 a zpracovalo certifikovanou Metodiku výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Metodika vyčíslení ztrát je komplexní a jsou v ní zahrnuty jak přímé, tak nepřímé ztráty dopravních nehod. Zatím jsou známy pouze statistiky z roku 2013. Usmrcená osoba naši společnost stojí asi 19,5 miliónů korun, těžce zraněná osoba skoro 5 miliónů korun, lehce zraněná osoba skoro 0,5 miliónů korun, průměrná hmotná škoda je vyčíslena cca na 267 tisíc korun. Celkově nás usmrcení v roce 2013 stáli 12 miliard korun, těžce zranění 13 miliard korun, lehce zranění 9 miliard korun a hmotná škoda 17 miliard korun.

1.4 Policie ČR

Poslední prezentací v I. bloku Dopravní snídaně byla prezentace kpt. Bc. Tomáše Horsáka z odboru služby dopravní policie Zlínského kraje, ve které představil nehodovost ve Zlínském kraji za prvních devět měsíců roku 2015.

Úvodem byla zmíněná i celorepubliková statistika nehodovosti za prvních devět měsíců letošního roku v porovnání se stejným obdobím loňského roku.

Jak je na tom Zlínský kraj s nehodovostí oproti jiným krajům ČR vidíte v následující tabulce.

 

Porovnání DN a jejich následků v ČR za 9 měsíců roku 2015 se stejným obdobím v roce 2014

 

V následující tabulce je vidět statistika následků dopravních nehod jak v celém Zlínském kraji, tak v jednotlivých okresech Zlínského kraje.

 

Porovnání DN a jejich následků ve Zlínském kraji za devět měsíců roku 2015 se stejným obdobím v roce 2014

 

Chodci a cyklisté jsou ve Zlínském kraji podobně jako v ostatních krajích ČR nejrizikovější účastníci silničního provozu, což dokazuje následující graf.

 

Počet usmrcených osob dle účastníků silničního provozu ve Zlínském kraji za prvních devět měsíců roku 2015

Zajímavá byla statistika dopravních nehod ve Zlínském kraji způsobených řidiči pod vlivem alkoholu. Nejčastěji bourají řidiči pod vlivem alkoholu mezi 14 -16 hodinou denní a pak mezi 18 -20 hodinou denní.

Nejčastěji také ve Zlínském kraji bourají mladí řidiči ve věku 20-30 let.

Co se týká nehod chodců ve Zlínském kraji tak, 93% nehod chodců se stalo ve dne, nebo v noci s veřejným osvětlením. 7% nehod chodců se stalo v noci bez veřejného osvětlení, ale zemřela při nich téměř polovina osob (44%)!!! Při celkovém počtu 7 dopravních nehod chodců v noci, bez veřejného osvětlení, zemřeli 4 chodci!!! Více jak u každé třetí DN je v noci bez veřejného osvětlení usmrcen chodec!!!

U dopravních nehod cyklistů ve Zlínském kraji tak za prvních 8 měsíců roku 2015 bylo z celkového počtu 31 usmrcených osob při dopravních nehodách 7 cyklistů, což činí 22,6%! Při dopravních nehodách cyklistů v roce 2015 bylo 30% cyklistů pod vlivem alkoholu!!! A dále pouze 23% cyklistů mělo při dopravní nehodě nasazenou přilbu!!! Cyklisté jsou proto jednou z priorit dopravní policie Zlínského kraje v roce 2015.

 

Následovala asi 20 minutová přestávka, kterou přítomní využili k občerstvení a k pracovním diskuzím.

 

2. BLOK SNÍDANĚ

 

2.1 RSE Project s.r.o. – Analýza rizikových míst ročníku 2014

Po přestávce začal II. blok Dopravní snídaně a to blok diskuzní. Druhý blok Dopravní snídaně, je označován jako diskuzní blok, protože zúčastnění mohou v rámci tohoto bloku veřejně sdělit svůj názor k dané problematice a pohovořit tak o něm s ostatními zúčastněnými. První prezentací ve II. bloku byla prezentace Ing. Davida Pauka ze společnosti RSE Project s.r.o., ve které představil analýzu rizikových míst probíraných na dopravní snídani pro Zlínský kraj v roce 2014. U všech čtyřech míst probíraných na loňské Dopravní snídani se zatím žádná opatření nepodařila realizovat. Nicméně pozitivní je to, že u dvou míst již probíhají práce na opatřeních ve fází dokumentací, které zvýší bezpečnost na komunikacích v těchto místech. Jedná se o křižovatku silnic I/35, III/01875 a MK u Zašové a úseku silnice I/57 ve Valašských Kloboukách. Dobrou zprávou je také to, že se již podařilo umístit speciální svodidlo s ochranou pro motorkáře na nehodovém úseku motorkářů na silnici I/50 u Buchlovic.

Křižovatka silnic I/47, III/4327 a MK v Kroměříži – Dle zjištění nebyly známy informace ohledně jakýchkoli úprav této křižovatky. Dle statistik PČR zde došlo od loňského roku ke dvěma dalším nehodám s jedním lehkým zraněním.

K této křižovatce Ing. Zora Šachlová zmínila, že u takovýchto typů křižovatek, ke kterým vedou dva jízdní pruhy, pokud v pravém jízdním pruhu pojede nákladní automobil a v levém jízdním pruhu osobní automobil, tak nákladní automobil skryje osobnímu automobilu SDZ – dej přednost v jízdě a může se stát a taky se to stává, že následně osobní automobil nedá přednost v jízdě jinému automobilu na hlavní komunikaci. Proto se navrhovalo, aby v takových to místech a v místech kde je psychologická přednost, aby se dopravní značení umísťovalo i nad vozovku, tak aby nemohlo být skryto za jiným projíždějícím automobilem. Dle předpisů to bylo a je možné. Praktikuje se to i v jiných zemích. Bohužel u nás se takto značení nad vozovku neumisťuje a mohlo by to velmi pomoci.

Dle Ing. Bronislava Malého z Ředitelství silnic Zlínského kraje, tak vývoj směřuje k předání správy silnice I/47 ze státu na Zlínský kraj. Křižovatka pak bude řešena z jednoho místa a to ze Zlínského kraje a drobné úpravy by se zde pak daly lépe realizovat, nicméně rizikových míst je ve Zlínském kraji více.

Navržená opatření na Dopravní snídani v roce 2014:

  • Instalace zvýrazňujících prvků pro jednoznačné určení přednosti v jízdě především na vedlejších větvích.
  • Instalace zvětšené DZ na sloupy SSZ, VDZ symboly, balisety do dopravních stínů

 

Křižovatka silnic I/47, III/4327 a MK v Kroměříži - stav v roce 2014

 

Křižovatka silnic I/47, III/4327 a MK v Kroměříži - navržené opatření na Dopravní snídani v roce 2014

Přechod pro chodce na silnici I/55 ve Starém Městě- Dle zjištěných informací je toto místo od loňského roku beze změn.

Toto potvrdila i Policie ČR. Přechod pro chodce zatím není zabezpečen SSZ. Přechod pro chodce nemá dělící ostrůvek, tudíž požadavek Policie byl, aby byl přechod zabezpečen SSZ. Otázka na Městský úřad Starého města, zda se řeší příprava SSZ u přechodu, nebyla zodpovězena.

Navržené opatření na Dopravní snídani v roce 2014:

  • Vybavení přechodu pro chodce světelným signalizačním zařízením na poptávku v koordinaci se SSZ na křižovatce vzdálené cca 200m

 

Přechod pro chodce na silnici I/55 ve Starém Městě – stav v roce 2014

 

Přechod pro chodce na silnici I/55 ve Starém Městě – navržené opatření na Dopravní snídani v roce 2014 

Křižovatka silnic I/35, III/01875 a MK u Zašové – Dle zjištěných informací ŘSD připravuje projektovou dokumentaci na celý tah silnice I/35 a ta je ve fázi územního řízení, v rámci projektové dokumentace bude řešeno i toto rizikové místo.

Dle Ing. Jaroslava Kučery ze Zlínského kraje má Zlínský kraj zájem na tom, aby se celá silnice I/35 od Rožnova pod Radhoštěm po Valašské Meziříčí zbezpečnila vybudováním odbočovacích pruhů v obcích. Začalo se stavbou nové křižovatky v Rožnově pod Radhoštěm, kde bude čtyřpruh v délce 1,3 km, který by měl zklidnit dopravu. Následovat by měla ještě letos nebo nejpozději na jaře příštího roku křižovatka v Zubří, kde se bude provádět rozšíření odbočovacích pruhů. Další úprava křižovatky u Stříteže nad Bečvou by měla být zahájena někdy ve 2. kvartálu roku 2017. Nejsložitější situace je s křižovatkou u Zašové, kdy s celou délkou trasy silnice I/35 vede v souběhu železnice. Zde je připravováno řešení se SŽDC kdy zde dojde k odklonu železnice od silnice I/35 a následně zde dojde k rozšíření křižovatky. Celý úsek silnice I/35 by tak měl být zhruba do nějakých 4 let řešen s velkým důrazem na bezpečnost silničního provozu.

Dle zástupce Obce Zašová, Obec Zašová již v roce 2011 žádala ŘSD o umístění značky omezující maximální dovolenou rychlost na křižovatce spolu se zákazem předjíždění. Obci nebylo vyhověno z důvodu, že se tam tehdy ještě nestala žádná vážnější dopravní nehoda. Obec Zašová se tedy přimlouvá k umístění značky omezující maximální dovolenou rychlost a značku zákaz předjíždění ke křižovatce. U dříve zmíněné křižovatky u Stříteže nad Bečvou toto značení je a situace na této křižovatce je rozhodně klidnější.

Navržená opatření na Dopravní snídani v roce 2014:

  • Stavební úprava křižovatky (kolmé připojení III/01875, odsazení od železničního přejezdu
  • Zajištění dostatečných rozhledů
  • Zvážit nutnost autobusových zastávek – > posun autobusových zastávek, zajištění bezpečného přístupu
  • Omezení maximální dovolené rychlosti

 

Křižovatka silnic I/35, III/01875 a MK u Zašové– stav v roce 2014

 

Křižovatka silnic I/35, III/01875 a MK u Zašové– navržené opatření na Dopravní snídani v roce 2014 

Úsek silnice I/57 ve Valašských Kloboukách  - Dle zjištění se v současné době připravuje projektová dokumentace celé ulice, ve které se bude řešit jak toto rizikové místo, tak související přechody pro chodce.

Zástupce města Valašské Klobouky potvrdil, že se u tohoto místa připravuje projektová dokumentace pro územní a stavební řízení a projektant zde navrhl zúžené místo. V zúženém místě se udělá chodník, který nebude sice splňovat potřebné parametry a bude se schvalovat na výjimku, ale rozhodně to bude bezpečnější varianta oproti současnému stavu. Koncept návrhu je přichystán k projednání. Za zúženým místem by oficiálně měl být umístěn přechod pro chodce.

Navržená opatření na Dopravní snídani v roce 2014:

  • Radikální odstranění zchátralé budovy, získán prostor pro plnohodnotný obousměrný chodník
  • Zúžení jízdních pruhů na 3m, získání prostoru pro chodník alespoň šířky 1 m (délka 32m)

 

Úsek silnice I/57 ve Valašských Kloboukách– stav v roce 2014

 

Úsek silnice I/57 ve Valašských Kloboukách– navržené opatření na Dopravní snídani v roce 2014

Mototrasy kraje – Na loňské Dopravní snídani bylo speciálně upozorněno (mimo jiné úseky) i na úsek silnice I/50 ve směrovém oblouku u Buchlovic kde byla statistika nehodovosti motorkářů k loňskému roku 8 nehod, 1 úmrtí osoby, 3 těžká zranění a 4 lehká zranění osob.

Dle Ing. Klinkovské z Krajského úřadu Zlínského kraje svodidla na silnici I/50u Buchlovic byly již realizovány v nedávné době a je to poměrně čerstvá záležitost. Svodidla se podařila umístit v úzké spolupráci ŘSD a nadačního fondu pojišťovny Alianz. I pojišťovny vnímají takovéto rizikové úseky. V této lokalitě bylo také zvýrazněno dopravní značení.

2.2 RSE Project s.r.o. – riziková místa v kraji pro rok 2015

Následovala nejdelší prezentace celé dopravní snídaně a to opět prezentace Ing. Davida Pauka ze společnosti RSE Project s.r.o., který se v ní zaměřil na konkrétní riziková místa ve Zlínském kraji, tak jak byla pro letošní ročník vytipována dopravními policisty z odboru služby dopravní policie.

Konkrétně se jedná o tato místa:

  • Přechod pro chodce na silnici I/55 v Uherském Hradišti
  • Úsek silnice III/4915 (Neubuz-Všemina)
  • Křižovatka silnic I/49 a II/491

§  Přechod pro chodce na silnici I/55 v Uherském Hradišti

Přechod pro chodce se nachází na silnici I/55 v km cca 72,740 v ul. tř. Maršála Malinovského v Uherském Hradišti, v bezprostřední blízkosti křižovatky ul. Boženy Němcové a ul. Rostislavova.  Jedná se o přímý úsek bez směrových a výškových oblouků.   Nejvyšší dovolená rychlost je daná obecní úpravou zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Povrch vozovky je v dobrém stavebně technickém stavu bez viditelných závad.

Předmětný přechod pro chodce není řízen SSZ. Nachází se u výjezdu hasičských vozidel z hasičské zbrojnice.

Přechod pro chodce je vyznačen svislým a vodorovným dopravním značením. Šířka jednotlivých jízdních pruhů je cca 3,025 m. Zpevněná krajnice je od jízdních pruhů oddělena vodící čarou. Vozovka je řádně odvodněna. Protisměrné jízdní pásy jsou od sebe odděleny vodorovnou dopravní značkou V1a. Jízdní pruhy jsou odděleny vodorovnou dopravní značkou V2a. Výjezd hasičských vozidel je na silnici I/55 usměrněn výstražným světelným zařízením.

Přechod pro chodce není řízen SSZ. Délka přechodu neodpovídá změně Z1 ČSN 73 6110. Vzhledem k tomu, že páteřní komunikace rozděluje město na dvě části (oblasti), kde sportovní aktivity probíhají v jedné části a obchodní aktivity v části druhé, doporučuje Policie ČR s ohledem na zajištění a zvýšení bezpečnosti přecházejících chodců přes silnici I/55 s vysokou intenzitou dopravy přechod pro chodce doplnit SSZ s poptávkovým režimem.

Počet nehod za posledních 5,5 let: 14x; 10 lehkých zranění.

Navržená opatření:

  • Řízení křižovatky (i přechodu) pomocí SSZ
  • Bezbariérová úprava přechodu pro chodce
  • Vybudování zastávkového zálivu pro BUS

Bc. Dušan Pavlíček z Městského úřadu Uherské Hradiště zmínil význam tohoto přechodu. V dnešní době sice  intenzity dopravy v místě nespňují požadované normy ani pro zřízení přechodu, ale dle rozvojových plánů města Uherské Hradiště dojde k propojení ulice B. Němcové s areálem Štěpnic a s rozvojovou plochou v areálu nemocnice, což je v podstatě největší sídliště v Uherském Hradišti. Tímto bude význam tohoto přechodu velmi narůstat a jeho zachování by bylo vhodné. Město Uherské Hradiště si uvědomuje, že tento přechod nevyhovuje v mnoha směrech. Přechod je dlouhý, chybí zde středový ostrůvek, je špatně situovaný před autobusovou zastávkou. Město Uherské Hradiště uvažuje ve svých vizích a plánech s přesunutím autobusových zastávek blíže k centru města. Město Uherské Hradiště se bude snažit řešit i ostatní nebezpečné vlivy u tohoto přechodu pro chodce, jako např. Umístění středového ostrůvku a instalaci poptávkového SSZ.

 

Přechod pro chodce na silnici I/55 v Uherském Hradišti – aktuální stav

 Přechod pro chodce na silnici I/55 v Uherském Hradišti– navržené opatření na Dopravní snídani

 Přechod pro chodce na silnici I/55 v Uherském Hradišti – aktuální stav

 Přechod pro chodce na silnici I/55 v Uherském Hradišti– navržené opatření na Dopravní snídani

 

§  Úsek silnice III/4915 (Neubuz-Všemina)

Jedná se o úsek silnice III/4915 v km 11,245 - 15,458  (Slušovice-Neubuz-Všemina). Komunikace je alternativou spojení mezi Slušovicemi a Vsetínem. Dotčený úsek je s minimálním, téměř žádným převýšením (hlavní spojení probíhá po silnicích I/49 a I/69).

Jde o dvoupruhovou komunikaci proměnné šířky (na hodně místech nadměrné šířky, bez dalšího uspořádání např. připojovacích, nebo odbočovacích pruhů apod.).

Nebezpečné vlivy v tomto úseku jsou:

  • dopravní prostor na některých místech v obci navozuje dojem úseku mimo obec
  • nevhodná délka přechodu pro chodce a celkově nevhodné řešení prostoru křížení komunikací u firmy GREINER
  • neoznačené, nebo nevhodně vyznačené křižovatky starým či poškozeným dopravním značením
  • velmi obtížné určení, zda se v místě křížení komunikací jedná o křižovatku, nebo jen vjezd  
  • reklamní poutače v pohledu s dopravním značením, neudržovaná svodidla
  • nevhodné rozhledové poměry na křižovatkách i vjezdech
  • nevhodná délka přechodu pro chodce a celkově nevhodné řešení prostoru křížení komunikací u firmy GREINER
  • zastávky autobusů v křižovatkách
  • absence směrových sloupků
  • Počet nehod za posledních 5,5 let: 18x; 1 úmrtí osoby a 12 lehkých zranění, z toho 2x srážka s chodcem; 1 úmrtí a 1 lehké zranění!

Navržená opatření: 

  • Vodorovné dopravní značení
  • Úprava přechodu (místo pro přecházení)
  • Směrové sloupky, směrové tabule       
  • Úprava vjezdů do obcí
  • (Prostor pro cyklisty)

Správce silnice potvrdil, že celá oblast Slušovicka je specifická. Silnice zde byly vypudovány v 80. letech za éry JZD Slušovice a tehdy pravděpodobně splňovaly potřebné intenzity dopravy. V dnešní době však takovéto široké komunikace bez VDZ jsou rizikové a nebezpečné a vybízí řidiče k agresivní jízdě. Jeví se zde v celém úseku asi 10 km od Slušovic, přes Neubuz až do Všeminy možnost zúžení jízdních pruhů na 3,5 m. V letošním roce dojde k jednání s městem Slušovice a obcí Neubuz ohledně zřízení cyklostezky. K cyklostezce by se pravděpodobně využila část tělesa komunikace. Po smrtelné nehodě došlo ke zpracování bezpečnostní inspekce v obci Neubuz, která identifikovala 10 rizik a správce komunikace bude pracovat na jejich odstranění. Správce komunikace chce úsek silnice Slušovice – Neubuz řešit v příštím roce včetně místa smrtelné dopravní nehody.

Ing. Renata Zábojníková, starostka obce Neubuz vítá stanovisko správce komunikace. Minimálně VDZ by se v celém úseku mělo doplnit, aby řidiči věděli, kde je střed vozovky. Obec Neubuz by také velmi uvítala vybudování cyklostezky nebo alespoň cyklopruhu, protože cyklistická doprava je v celém ůseku velmi zastoupena. Obec Neubuz alespoň na začátku obce instalovala další VO, které osvětluje rizikovou část komunikace. Zbytek už bude na spolupráci se správcem komunikace.

Ing. Zora Šachlová připomněla, že nejčastější závada vyskytující se u rizikových míst na Dopravních snídaních v jednotlivých krajích je absence VDZ a směrových sloupků na komunikacích. Správci komunikací často argumentují tím, že vodící čáry na komunikace nelze umístit, protože na komunikacích chybí vodící proužky. Vodící proužek je projektový prvek, který říkám kam se má vodící čára na komunikaci namalovat. Ale týká se to pouze nových komunikací. Samozřejmě, že na starých komunikacích vodící proužky chybí, ale to vůbec neznamená, že by vodící čára na komunikaci měla chybět! Bezpečná komunikace musí zajistit viditelnost jejího průběhu alespoň na 8 sekund jízdy dovolenou rychlostí! Podle Ing. Šachlové je také v dnešní době móda stavět „zvlněné“ chodníky – chodníky jsou v podélném směru „zvlněny“ – sníženy v místě vjezdů. Norma ovšem nic takového neříká, aby chodníky byly v takto podélném směru „zvlněny“. „Zvlněný“ chodník je nepříjemný nejen pro chodce ale i pro všechny ostatní účastníky, kteří ho využívají, např. invalidy na vozíčcích, starší lidi, děti apod. Takovíto účastníci se pak mnohdy raději pohybují po rovné vozovce, než aby se pohybovali po „zvlněném“ chodníku. Což pro ně ovšem nese obrovské riziko kolize s projíždějícím vozidlem. Takto by se chodníky měly snižovat pouze u intenzivně používaných sjezdů a ne u samostatných sjezdů např. od rodinných domů. Rozdíl je co je sjezd a co je samostatný sjezd!

 

Úsek silnice III/4915 (Neubuz-Všemina) – aktuální stav

 Úsek silnice III/4915 (Neubuz-Všemina) – navržené opatření na Dopravní snídani

 Úsek silnice III/4915 (Neubuz-Všemina) – aktuální stav

 Úsek silnice III/4915 (Neubuz-Všemina) – navržené opatření na Dopravní snídani

 Úsek silnice III/4915 (Neubuz-Všemina) – aktuální stav

 Úsek silnice III/4915 (Neubuz-Všemina) – navržené opatření na Dopravní snídani

 §  Křižovatka silnic I/49 a II/491

Jde o křižovatku silnic I/49 a II/491 v extravilánu. V rámci křižovatky je napojení účelové komunikace. Přednost je upravena svislým dopravním značením P4 - Dej přednost v jízdě. Rychlost na hlavní komunikaci je 90 km/h.

Silnice I/49 začíná napojením na silnici I/55 (R55) v Otrokovicích pokračuje přes Zlín, dále na Vizovice, Horní Lideč na Slovensko do Púchova na D1. Silnice II/491 je komunikace spojující Slušovice se silnicí I/49 a dále se Zlínem nebo Vizovicemi a Slovenskem. Asfaltová účelová komunikace tvoří napojení oblasti Lípa-Paseky.

Hlavní silnice I/49 je přímá, dvoupruhová směrově nedělená, v mírném stoupání na Vizovice. Pro odbočení na silnici II/491 jsou zde odbočovací pruhy a připojovací pruh ve směru na Zlín. Silnice II/491 je čtyř-pruhová směrově dělená komunikace, v rámci křižovatky přechází jízdní pruhy na řadící dle směrů hlavní komunikace. Vedlejší větev (II/491) stoupá k hlavní komunikaci, rozhledové poměry nejsou omezeny objekty nebo zelení.

Napojení účelové komunikace je v zářezu s nespecifikovaným rozšířením v místě napojení na silnici I/49. Oddělení od jízdního pruhu je přerušovanou vodící čárou. Křižovatka opatřena VO, odvodnění je do příkopů.

Počet nehod za posledních 6,5 let: 9x; 1 těžká zranění a 19 lehkých zranění.

Navržená opatření:

  • Úprava křižovatky na okružní
  • Vybudování adekvátního odbočení na ÚK
  • Snížení rychlosti před křižovatkou

Ing. Jaroslav Kučera o této křižovatce hovořil s Ing. Chudárkem z ŘSD. Zlínský kraj tuto křižovatku chce řešit. Zatím se neví, zda SSZ nebo okružní křižovatkou. To bude věcí samotného technického řešení. V jedné věci se ale shodli a to v tom, že se u této křižovatky nemůže čekat na kontinuitu pokračování R49. Pokračování R49 je hodně časově vzdálené a řešení této křižovatky nijak nezmění trasování R49. Na letošní snídaní se Ing. Kučera s Ing. Chudárkem dohodli, že jednání budou ohledně této křižovatky pokračovat a budou se snažit úpravu této křižovatky dostat do plánů ŘSD. V příštím roce by tuto křižovatku chtěli řešit projekčně a realizačně snad již v roce 2017, možná i dříve. Ale to vše vyplyne z technického způsobu řešení.

 

Křižovatka silnic I/49 a II/491 – aktuální stav

 Křižovatka silnic I/49 a II/491 – navržené opatření na Dopravní snídaní

2.3 Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení SRVO

Poslední přednáškou v diskuzním druhém bloku dopravní snídaně byla přednáška Ing. Jiřího Skály ze Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení na téma následků dopravních nehod ve světle světel. Přednáška byla věnována osvětlení průtahových komunikací měst a obcí, tedy silnicím I, II. a III. tříd v intravilánu obcí a v této přednášce bylo apelováno na všechny správce veřejného osvětlení, aby se nesnažili ušetřit za každou cenu a pořizovali kvalitní veřejné osvětlení s dostatečnou svítivostí.

Bezpečnost silničního provozu stojí na třech pilířích na lidském faktoru, na technickém stavu vozidel a na bezpečné komunikaci (infrastruktuře). A veřejné osvětlení je součástí bezpečné dopravní infrastruktury. Na průtahových komunikacích tedy silnicích I, II. a III. tříd jsou normy pro osvětlování komunikací závazné! Správci a provozovatelé veřejného osvětlení (VO) jsou většinou města nebo technické služby. Ti jsou bohužel v dnešní době tlačeni do toho, aby ušetřili a mnohdy je to právě na úkor intenzity VO. Města a obce mnohdy nakupují nekvalitní veřejné osvětlení, které nesplňuje požadované normy, a komunikace jsou pak málo osvětleny.  Za tento stav nízké intenzity VO ale dle právního názoru odpovídá vlastník komunikace!

Pokud řidič jede v nedostatečně osvětleném dopravní prostoru a proti němu pojede jiné svítící vozidlo, tak řidič uvidí pouze světla protijedoucího vozidla a kolem tmu. Jestliže současně po komunikaci půjde chodec nebo pojede cyklista, tak ho řidič vozidla neuvidí! Proto je důležité mít správně osvětlený dopravní prostor.

Je také dokázáno že, bílé světlo oproti sodíkovému světlu zlepšuje zrakový vjem dopravního prostoru a tím zvyšuje jeho bezpečnost.

Existují závazné normy, které určují, kolik světla na komunikacích má být a tyto normy se následně porovnávají se skutečně naměřenou intenzitou VO. Skutečná intenzita VO se měří speciálním vozidlem, které při průjezdu měří intenzitu VO.

Následně byli přítomní seznámení s vybranými třemi lokalitami ve Zlínském kraji, kde byla intenzita VO změřena a kde ve velké míře nesplňuje požadované normy. Konkrétně se jednalo o tyto změřené úseky: Hošťálková, silnice II/437, Ublo, silnice III/4881 a Valašské Klobouky, silnice I/57.

Závěrem této přednášky bylo řečeno, že obce a města musí přistupovat k VO koncepčně. Musí mít nejdříve kvalitně zpracovány pasporty VO. Tyto pasporty jim definují aktuální stav VO, ze kterého se dá vyjít při realizaci a modernizaci nového VO. Bohužel ne všechny obce v dnešní době mají zpracován pasport VO.  Je potřeba aby si města a obce stanovili i cíle jak chtějí, aby jim VO v různých částech města nebo obce svítilo a v jakých časových úsecích chtějí VO realizovat. Při výběrových řízeních je nutno přesně definovat jaká intenzita VO má na komunikaci být a projektanti a zhotovitelé se tím musí řídit!

Dle následného vyjádření Ing. Jaroslava Kučery ze Zlínského kraje, má Zlínský kraj zájem zmapovat průjezdní komunikace ve Zlínském kraji, tak aby se získaly informace o tom, které průjezdní komunikace jsou málo osvětleny. Je velmi důležité takovéto informace získat. Bez takovýchto informací nelze přijmout adekvátní opatření. Zlínský kraj je připraven i spolufinancovat takový to projekt. Jakmile budou známy výsledky projektu, chce Zlínský kraj spolupracovat s městy a obcemi, jakožto vlastníky VO, tak aby se nalezlo odpovídající jak technické tak finanční řešení.

Touto přednáškou byl uzavřen diskuzní druhý blok dopravní snídaně, a následoval třetí blok – vystoupení partnerů.

3. BLOK SNÍDANĚ

 

3.1 Arcelor Mittal a.s.

Na úvod třetího bloku snídaně bylo zúčastněným promítnuto krátké video společnosti AcelorMittal, které je zaměřeno na jejich vyráběné svodidlo se zvýšenou ochranou motorkářů. Toto svodidlo má spodní pásnici, která chrání motorkáře před nárazem do sloupku či podjetím svodidla během nehody. Vyvinuto bylo v letech 2008 – 2012 ve spolupráci s univerzitou v Zaragoze a po úspěšných nárazových zkouškách roku 2013 se začalo vyrábět. Nejen, že už se toto svodidlo vyrábí, ale už je osazeno i na prvních úsecích komunikací v ČR a těmi jsou: 140 metrů svodidla v Šebrově (osazení 2013) a 1600 metrů poblíž Pardubic (osazení 2014). V letošním roce budou následovat další úseky, kde se bude toto svodidlo chránící především motorkáře také instalovat.

3.2 Generali pojišťovna a.s.

Zlínské Dopravní snídaně se bohužel nemohl zúčastnit žádný ze zástupců pojišťovny Generali, tudíž byla zúčastněným promítnuta alespoň dvě krátká videa prezentující jejich projekt Vymoly.cz. Projekt Vymoly.cz http://www.vymoly.cz/ funguje již pátým rokem. Projekt momentálně funguje pro komunikace druhých a třetích tříd, ale již probíhají jednání se správami ŘSD, tak aby byly do projektu zahrnuty i komunikace prvních tříd. Projekt Vymoly.cz slouží po registraci komukoliv k nahlášení silničních výtluků na komunikacích v ČR a tím také přispívá ke zvyšování bezpečnosti na našich komunikacích. Toto hlášení se pak automaticky předává vlastníkům a správcům komunikací k řešení výtluku a ti pak mohou pružněji na opravy výtluků reagovat. Součástí hlášení mohou být i aktuálně vyfotografované fotografie výtluku.

V letošním roce tento projekt prostřednictvím BESIPU podpořil i ministr dopravy Dan Ťok. Tento projekt pro zajímavost funguje i na Slovensku a v Maďarsku. Hlavním partnerem projektu v ČR je Český Rozhlas – Radiožurnál.

Celoročně se také vyhodnocuje, jak jednotlivé kraje s předanými informacemi o výtlucích pracují a nejúspěšnější kraj vždy za daný rok získává symbolický dar 100 tisíc Kč. V předloňském roce to byl kraj Moravskoslezský a v loňském roce Hlavní město Praha.

Co se týká číselného vyjádření, tak ke konci roku 2014 od začátku tohoto projektu bylo nahlášeno téměř 4.500 jednotlivých výmolů nebo úseků výmolů a 44% z nich je opraveno.

V mnoha případech výmolů ale silničáři narážejí na majetkoprávní vztahy a v těchto případech nemohou výmol opravit. Díky tomuto projektu mohou tento problém veřejnosti alespoň u konkrétního výmolu vysvětlit.

Každoročně pak na tomto projektu také probíhá soutěž o nejhorší díru (výtluk) v ČR. V současné době již také probíhají jednání se silničáři o rozšíření celého projektu, který by se pak následně nezabýval jen „výmoly“. Silničáře zajímají i jiná data, např. místa kde se po deštích zdržuje voda na komunikacích, místa kde nenavazuje dopravní značení apod. Dále se připravuje i „plánovač tras“, který by prostřednictvím mobilní aplikace uživateli předem nahlásil, že se na jeho oblíbené trase, kterou často jezdí, něco děje a to např., i včetně informací z ČHMÚ.

3.3 Značky Morava a.s.

Předposlední prezentací v tomto bloku byla prezentace společnosti Značky Morava a.s., konkrétně pana Ing. Romana Kopřivy, který představil inovace v dopravě, kterými se zabývají. Posluchačům bylo nejprve promítnuto video s technologií FrostGrip. FrostGrip zlepšuje vlastnosti vozovky v zimních měsících a aplikuje se např. na mostech a nájezdových rampách. Zlepší se tím drsnost vozovky, příčná stabilita vozidla a sníží se tvorba aquaplaningu. Navíc opticky upozorní řidiče svou modrou barvou na možnost tvorby náledí. Pilotní projekt FrostGripu byl aplikován v Ropici u Třince a v letošním roce budou následovat další místa, kde se začne FrostGrip objevovat. Před aplikací nátěru FrostGrip je vhodné vozovku očistit technologií PeelJet. Technologií PeelJet se působí vysokým tlakem vody na mikrostrukturu a ostrost komunikace a tím se zvyšuje protismyková vlastnost vozovky. Touto technologií se také z komunikace dají odstranit nečistoty a např. i případné skvrny od olejů.

3.4 DEKRA CZ a.s.

Závěrem třetího bloku Dopravní snídaně byla přizvána společnost DEKRA CZ, konkrétně pan Martin Bednář, DiS. Společnost DEKRA CZ se zabývá převážně lidským faktorem na komunikacích. Zabývají se vzděláváním profesionálních řidičů, řidičů převážejících nebezpečné náklady, řidičů záchranných složek, provádějí výcviky na polygonech, kurzy bezpečné jízdy, kurzy defenzivní jízdy, kurzy odpočtu bodů, kurzy hospodárné jízdy, provádějí vzdělávání mládeže apod. Pan Martin Bednář, DiS., zmínil program, kterému se DEKRA CZ věnuje a tj. program „Nehodou to začíná“. Je to program, který je zaměřen na vzdělávání začínajících řidičů ve věku 15-18 let ve smyslu prevence dopravních nehod, alkoholu a drog. V rámci prezentace následně pan Martin Bednář, DiS.,představil simulátor řízení nákladního vozidla jako novinku společnosti DEKRA CZ, na kterém budou školit převážně řidiče profesionály a řidiče záchranných složek. Celý simulátor je mobilní na kamiónu. Součástí je učebna pro 9 lidí a uprostřed je reálná kabina nákladního vozidla, která je umístěna na pohyblivé plošině. Na tomto simulátoru se pak budou cvičit řidiči v situacích, které se jinde než na simulátoru nacvičit nedají. Posluchačům byla promítnuta i dvě krátká videa, představující jednu reálnou dopravní nehodu záchranné služby, která se skutečně stala. Nejdříve bylo promítnuto video nehody ze simulátoru a následně reálné video nehody tak jak byla natočena z vozidla. Pan Martin Bednář, DiS., na konci celé Dopravní snídaně vylosoval jednoho zúčastněného, který od společnosti DEKRA CZ získal voucher na kurz bezpečné jízdy na polygonu ve Vysokém Mýtě nebo v Mostě.

Závěrem bychom chtěli poděkovat Všem zúčastněným za to, že se Dopravní snídaně s BESIPEM pro Zlínský kraj zúčastnili, a že jim bezpečnost v silničním provozu není lhostejná a zajímají se o ni. Dále děkujeme všem diskutujícím, kteří přispěli svými názory a odborností do diskuzí. Byli bychom rádi, pokud nezůstane jen u diskuzí a navržená bezpečnostní opatření se i zrealizují. Apelujeme na všechny, kteří jsou schopni realizace bezpečnostních prvků ovlivnit, aby tak učinili a pomohli tak naplňovat „Vizi 0“ NSBSP. Těšíme se na setkání s Vámi na Dopravní snídani s BESIPEM pro Zlínský kraj v roce 2016. Děkujeme!