DOPRAVNÍ SNÍDANĚ V OLOMOUCKÉM KRAJI 2015

Dne 28. 4. 2015 se v hotelu NH Congress Olomouc v Olomouci uskutečnil 3. ročník Dopravní snídaně s BESIPEM pro Olomoucký kraj. Této dopravní snídaně se zúčastnilo cca 50 osob. Složení zúčastněných bylo různorodé od odborníků z oblasti bezpečnosti silničního provozu a správců komunikací, přes dopravní policisty až po zástupce kraje, měst a obcí. Tato dopravní snídaně se konala, pod záštitou Ing. Jiřího Rozbořila, hejtmana Olomouckého krajea doc. Mgr. Antonína Staňka, Ph.D., primátora statutárního města Olomouc.

Celou fotogalerii  z Dopravní snídaně s BESIPEM pro Olomoucký kraj naleznete zde.

Po zahájení dopravní snídaně zkušeným moderátorem Robertem Galiou, přednesl úvodní slovo Dopravní snídaně Ing. Jiří Rozbořil, hejtman Olomouckého kraje. Následovalo úvodní slovo doc. Mgr. Antonína Staňka, Ph.D., primátora statutárního města Olomouc. Po těchto úvodních proslovech bylo posluchačům promítnuto krátké uvítací video ministra dopravy ČR Dana Ťoka.

Úvodní první blok dopravní snídaně začal prezentací pana Ing. Miroslava Charouze, krajského koordinátora BESIP pro Olomoucký kraj, který ve své prezentaci představil směřování BESIPu s důrazem na lidský faktor. Z této prezentace vyplynulo, že BESIP je součástí nového poradního orgánu generálního ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD), který má v kompetenci řešit opatření navržená v rámci Dopravních snídaní s BESIPEM na komunikacích ve správě ŘSD. Navržená opatření na dopravních snídaních tak nezůstanou jen ve stavu návrhu.  ŘSD se jimi bude skutečně zabývat a bude se je snažit i realizovat. Dále z prezentace vyplynulo zaměření BESIPu na prevenci v oblasti bezpečnosti v silničním provozu, čímž velkou mírou napomáhá splnění „Vize 0“ Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP), („Vize 0“ tzn. snižování počtu usmrcených osob na komunikacích v ČR až k pomyslné 0). V loňském roce bohužel nebyl splněn předpoklad NSBSP kdy na našich silnicích zemřelo 629 osob, čímž byl překročen předpoklad NSBSP o 80 usmrcených osob. Z těchto čísel vyplývá, že je stále důležité zabývat se bezpečností v silničním provozu a přispívat jakýmikoliv prostředky, které sníží počet dopravních nehod na našich komunikacích. V rámci krajů nesplnilo NSBSP 8 ze 14 krajů! Nejhorší byla situace ve Středočeském kraji (usmrceno oproti NSBSP o 34 osob více) a Kraji Vysočina (usmrceno oproti NSBSP o 21 osob více), nejlépe dopadl Moravskoslezský kraj (usmrceno oproti NSBSP o 10 osob méně).

S druhou prezentací na dopravní snídani vystoupil pan Ing. Jan Polák z Týmu silniční bezpečnosti, kde ve své prezentaci představil nehodovost v evropském kontextu. Ve státech Evropské unie došlo meziročně k poklesu obětí dopravních nehod o 1%, naopak v České republice došlo k navýšení obětí dopravních nehod o 5,2%, což je čtvrtý až šestý nejhorší výsledek v Evropské unii. Při přepočtu usmrcených osob na silnicích na jeden milión obyvatel, patří Česká republika k nejhorším státům. Právě to by se mohlo stát impulsem k tomu, abychom se začali zaobírat problematikou bezpečnosti na našich silnicích. Bezpečnost v dopravě je třeba chápat jako samostatný obor lidské činnosti a je nutné na něj aplikovat moderní manažerské metody. Bezpečnost v dopravě je také produkt, na který se musí použít i moderní marketingové metody, tak aby lidé začali brát bezpečnost v dopravě vážně.

Třetí prezentací v tomto bloku byla prezentace Ing. Josefa Mikulíka, CSc., z Centra dopravního výzkumu (CDV). Ing. Mikulík úvodem prezentace zmínil také velice důležitou poznámku a to je to, že pokud vynakládáme investiční prostředky do nových komunikací, musíme se zaměřit i na to, aby tyto nové komunikace byly bezpečné! Ing. Mikulík dále ve své prezentaci představil cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP) v roce 2020 - dosáhnutí v ČR v porovnání s rokem 2009 snížení počtu usmrcených osob na úroveň průměru zemí EU, tj. o 60% a počtu těžce zraněných o 40%. Tato čísla opravdu znamenají pouze to, že se ČR dostane alespoň na evropský průměr! Z hlediska bezpečnosti na komunikacích jsme v Evropě stále zaostalá země! Existuje řada nástrojů pro to, aby komunikace u nás byly bezpečné. Dají se např. zpracovat bezpečnostní audity a inspekce. Audity bezpečnosti jsou v dnešní době velice propracovanou záležitostí. Existuje webová aplikace, kde lze získat podrobné informace o metodice i samotné kontrolní listy. Audity bezpečnosti se bohužel povinně musí provádět pouze na mezinárodní silniční síti a bohužel se nemusí provádět na všech silnicích I. tříd. Cílem NSBSP je rozšíření povinnosti auditů na všechny významné komunikace, které se budují. Je nelogické, že investujeme stovky miliard korun do komunikací a negarantujeme, že tyto komunikace budou bezpečné. Nesmírně důležité je řízení bezpečnosti silniční sítě z hlediska řešení nehodových lokalit cestou predikčních modelů. Důležitá je také sanace nehodových lokalit. K tomu byl vyvinut projekt IDEKO, který přesně definuje zjišťování parametrů stávající silniční sítě. Dále se Ing. Mikulík zmínil o řešení konfliktních situací na komunikacích. Jsou to takové situace, kdy se účastníci silničního provozu k sobě přiblíží natolik, že vzniká riziko nehody. CDV vypracovalo podrobnou metodiku jak tyto konfliktní situace řešit. Ing. Mikulík představil také činnost CDV zabývající se ekonomickými následky dopravních nehod a výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Např. každá usmrcená osoba na komunikacích stojí naší společnost téměř 20 miliónů korun! NSBSP je jediným závazným dokumentem pro snižování nehodovosti na našich komunikacích. Vláda doporučila všem krajským hejtmanům, aby tuto strategii rozpracovali pro své kraje a obce, nicméně velmi málo krajů tak učinilo. Olomoucký kraj bohužel patří mezi ty kraje, které tak neučinily.

Čtvrtým vystupujícím byl Ing. Stanislav Šlechta ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který představil příspěvkové programy SFDI s jejich maximálními výšemi příspěvků. Konkrétně se jednalo o příspěvky pro zvýšení bezpečnosti dopravy a zpřístupnění dopravní infrastruktury osobám se sníženou schopností pohybu a orientace, na výstavbu a údržbu cyklistických stezek a o příspěvky na průzkumné a projektové práce, týkající se nových technologií v dopravě. SFDI s těmito příspěvkovými programy počítá každým rokem. Rozpočet SFDI je každoročně schvalován Vládou ČR a posléze Parlamentem ČR. Program pro zvýšení bezpečnosti dopravy má pod sebou tři podprogramy a těmi jsou, bezbariérové chodníky, přechody pro chodce, místa pro přecházení, dále prvky směřující ke zklidnění dopravy, dělící ostrůvky třeba i bez přechodu při vjezdu do obcí, různé protismykové úpravy, dokonce i cyklopruhy. Třetí podkategorií jsou pak samostatně bezpečné přechody pro chodce. Maximální možný příspěvek uznatelných nákladů je u těchto podkategorií pak 85% s omezením maximální částky na jeden projekt 10 miliónů Kč. Cyklostezky se dají financovat ze SFDI pouze takové, ze kterých je vyloučen provoz motorových vozidel. Dále Ing. Šlechta posluchače seznámil s nejčastějšími chybami při žádostech o dotaze ze SFDI a nastínil termíny druhých kol výzev k podání žádosti o financování ze SFDI pro letošní rok.

S pátou prezentací, poslední v prvním bloku snídaně, vystoupil kpt. Ing. Stanislav Žižka, krajský inženýr odboru služby dopravní policie v Olomouckém kraji, který prezentoval dopravní nehodovost na území Olomouckého kraje v roce 2014. Posluchači byli seznámeni s obecnou statistikou dopravní nehodovosti v ČR a Olomouckém kraji. V roce 2014 šetřila služba dopravní policie v Olomouckém kraji 4 450 dopravních nehod. Při těchto nehodách bylo 28 osob usmrceno, 152 osob těžce zraněno a 1 333 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda dopravní policií na místě nehody je 205.520.000 Kč.

Nehodovost na komunikacích Olomouckého kraje v roce 2014

Z prezentace vyplynulo, že nehodovost na území Olomouckého kraje od roku 2011 stále stoupá a je potřeba ji řešit.

Porovnání nehodovostí v Olomouckém kraji v letech 2011 – 2014

Naopak co se týká následků dopravních nehod v Olomouckém kraji, tak ty mají celkem klesající tendenci, když pomineme, že v Olomouckém kraji bylo v roce 2014 usmrceno o jednu osobu více, než v roce 2013. U následků těžkých zranění je klesající trend v roce 2014 více viditelný zvláště oproti roku 2013.

Vývoj následků dopravních nehod v Olomouckém kraji v letech 2011 - 2014

Dále kpt. Ing. Stanislav Žižka posluchače seznámil s nejtragičtějšími dopravními nehodami v Olomouckém kraji v roce 2014 a následně pokračoval se statistikami dopravních nehod, u kterých byli účastníci nehody chodci. Největší nárůst dopravních nehod s účastí chodce došlo na územním odboru Přerov, kde počet vzrostl o 12 případů, celkový počet události taktéž vzrostl o 12 dopravních nehod. Ve snaze snížit počet dopravních nehod s účasti nemotorizovaných účastníků silničního provozu pořádal v roce 2014 odbor služby dopravní policie ve spolupráci s BESIP několik preventivních akcí a besed se zaměřením na uvedenou problematiku. Zde byli tito nemotorizováni účastníci silničního provozu seznamováni s problematikou bezpečného chování v provozu na pozemních komunikacích, kdy hlavní důraz byl především kladen na to, aby za všech okolností byli řádně vidět. V poslední části prezentace se kpt. Ing. Stanislav Žižka věnoval prioritám Policie ČR pro oblast silničního provozu v roce 2015.

Po zhruba 20 minutové přestávce, kterou většina posluchačů využila k rozhovorům s ostatními zúčastněnými kolegy, začal druhý diskuzní blok dopravní snídaně, kde první prezentací bylo společné vystoupení Ing. Davida Pauka ze společnosti RSE Project s.r.o. spolu s Ing. Miroslavem Charouzem, krajským koordinátorem BESIP v Olomouckém kraji, kteří představili analýzu rizikových míst probíraných na dopravní snídani v Olomouci v roce 2014. Druhý blok dopravní snídaně, je označován jako diskuzní blok, protože zúčastnění mohou v rámci tohoto bloku veřejně sdělit svůj názor k dané problematice a pohovořit tak o něm s ostatními zúčastněnými. Z pěti loni vytipovaných rizikových míst, se bohužel moc opatření zatím realizovat nepodařilo. Tristní je stále situace hlavně v úseku silnice III/4432 u obce Samotišky, kde se opatření stále nedaří prosadit. "Úsměvnou" situací je pak řešení rizikového místa - přechodu pro chodce na silnici I/35 v Mohelnici, kdy se toto místo vyřeší tak, že se prostě přechod zruší úplně.

Křižovatka na silnici II/150 u obce Čechůvky - v křižovatce a jejím okolí bylo zvýrazněno a upraveno vodorovné a svislé dopravní značení, které bylo provedeno nadstandartním způsobem. Toto vedlo k výraznému upozornění účastníků na nutnost zvýšené pozornosti při průjezdu tímto místem. Je to vynikající ukázka spolupráce mezi Dopravní Policií a Správcem komunikace. Po úpravě značení na tomto rizikovém místě v loňském roce zatím nedošlo k žádné vážné dopravní nehodě! Navržená okružní křižovatka zatím realizována nebyla.

Křižovatka na silnici II/150 u obce Čechůvky – aktuální stav v roce 2014 / navržené opatření

Úsek silnice III/4432 u obce Samotišky - V  daném místě nejen, že nedošlo k jakékoliv nápravě, naopak se zde stalo několik nehod, které se ve výsledku postaraly o „odstranění“ zbývajících stromů v této nebezpečné zatáčce. Z původních stromů zůstal již jen jediný strom. Nadále se v tomto místě stávají dopravní nehody a mnoho z vybouraných aut sjelo i na přilehlou cyklostezku. Policie při poslední bezpečnostní inspekci navrhovala osazení svodidel, nicméně to se zatím nepodařilo prosadit. Odbor památkové péče města Olomouce je stále proti, protože se jedná o historickou alej stromů. V úseku došlo k nadstandartnímu osazení svislého dopravního značení, ale bohužel toto místo je stále černou můrou všech projíždějících řidičů. Odborníci zabývající se bezpečnosti na komunikacích se shodují, že stromořadí je mimořádně nebezpečným prvkem v blízkém okolí komunikace a neumožňuje řidiči v kritické situaci rozumným způsobem opustit komunikaci! Při střetu automobilu se stromem většinou dochází ke smrtelným zraněním nebo k velmi těžkým zraněním. Je nepochopitelné, že pokud se část historických alejí v blízkostí komunikací vykácí, tak se na ty stejná místa vysadí nové stromy opět v blízkosti komunikace!

Úsek silnice III/4432 u obce Samotišky – aktuální stav v roce 2014 / navržené opatření

Přechod pro chodce na silnici I/35 v Mohelnici - Na této komunikaci nedošlo k žádné nápravě ani zlepšení stavu, naopak vlivem prací na kanalizaci, které zasáhly do vozovky, došlo k odstranění již tak mizerného dopravního značení na přechodu samém. Dle vyjádření policie se tento přechod pro chodce má zcela zrušit k pololetí roku 2015. Město Mohelnice by mělo mít zpracovaný projekt tohoto úseku, ale v jaké fázi se tento projekt nachází, se nedá zatím přesně říci.

Přechod pro chodce na silnici I/35 v Mohelnici – aktuální stav v roce 2014 / navržené opatření

Serpentýny u Šternberku - Stav komunikace se oproti minulému roku moc nezměnil, ale k určitým dílčím nápravám došlo. Dle vyjádření správce komunikace ŘSD, zde před dvěma lety došlo k výměně části svodidel, dokonce se zde osadila i svodidla se spodní pásnicí proti podjetí motocyklisty při dopravní nehodě. V letošním roce zde ŘSD počítá i s další výměnou svodidel. V loňském roce se v tomto úseku nestala žádná vážnější dopravní nehoda.

Serpentýny u Šternberku – stav v roce 2014

 

Maximální Rychlost 130 km/h na R46 – Na komunikaci R46 zatím zůstává omezení rychlosti na stavu z roku 2014. Naštěstí nedošlo k žádnému navyšování rychlosti. Toto je určitě jeden z kladných důvodů, proč na této komunikaci nedochází k vážným dopravním nehodám tak, jak tomu bylo v minulosti. Od 1. 1. 2016 má však dojít k překategorizování rychlostních silnic na dálnice. Jaká bude povolená rychlost na této komunikaci, jakmile se stane dálnicí, o tom ještě nejsou žádné informace. Každopádně zde dojde k úpravě dopravního značení. Navýšení rychlosti na 130 km/h je zde ale velmi pravděpodobné. Odborníci se ale shodují, že tato komunikace nemá parametry pro maximální povolenou rychlost 130 km/h!

Následovala nejdelší prezentace celé dopravní snídaně a to prezentace Ing. Davida Pauka ze společnosti RSE Project s.r.o., který se v ní zaměřil na konkrétní riziková místa v Olomouckém kraji, tak jak byla pro letošní ročník vytipována dopravními policisty ve spolupráci s BESIPEM.

Konkrétně se jedná o tyto místa:

  • Křižovatka silnic I/45 a I/46
  • Křižovatka silnic u Štěpánova
  • Křižovatka I/46 a III/4468 u Štarnova; rozhledy

§  Křižovatka silnic I/45 a I/46

Jedná se o tříramennou křižovatku silnic I. tříd 45 a 46 v extravilánu, kde jsou silnice v téměř kolmém napojení s nestandartním trojúhelníkovým směrovacím ostrůvkem. Nebezpečnými prvky v této křižovatce jsou nevhodný tvar směrovacího ostrůvku a následný pohyb vozidel po vedlejší komunikaci. Nejčastější dopravní nehody jsou zde při odbočení vlevo nebo při nepřiměřené rychlosti.

Počet nehod za posledních 5 let: 7x; 3 těžké zranění a 2 lehká.

Navržené opatření:

  • Přestavba směrovacího ostrůvku na standartní tvar křižovatky

Již v roce 2013 vzešel podnět od Policie ČR k řešení této křižovatky. Správce komunikace ŘSD navrhoval místo ostrůvku provést pouze vodorovné dopravní značení – šrafy, které by byly jednodušší variantou než ostrůvky. Realizace šrafami by měla proběhnout do poloviny tohoto roku. Pokud by se na tomto místě nadále stávaly nehody, tak by správce komunikace zvažoval vybudování ostrůvků. Správce je ale spíše proti ostrůvkům na tomto místě v rámci zimní údržby a pohybu nákladní dopravy, která by ostrůvky ničila. Ing. Mikulík z CDV oponoval proti šrafám, že naopak ty v zimě nepůjdou vidět vůbec a řidiči zde budou jezdit tak, jak jim situace dovolí. Z publika zazněl i názor, že by se vodorovné dopravní značení – šrafy na tomto místě měly doplnit o balisety, které v zimě vidět půjdou.

Křižovatka silnic I/45 a I/46 – aktuální stav

Křižovatka silnic I/45 a I/46 – s navrženým opatřením 

§  Křižovatka silnic u Štěpánova

Jedná se o průsečnou křižovatku silnic III. tříd mimo obec (III/44613 severojižní spojnice obcí se II/446 dále na Olomouc a III/4468 spojnice se silnicí I/46 ve směru na Šternberk). Křižovatka se nachází mezi dvěma zastavěnými částmi obcí a v blízkosti ní je budovaná společná stezka pro chodce a cyklisty. Rychlost je zde snížená na 70km/h a rozhledové poměry jsou dostačující. Křižovatku osvětluje jedna lampa veřejného osvětlení v blízkosti křižovatky. Nebezpečnými prvky křižovatky jsou, dlouhé přímé úseky větví a z toho související zdánlivá psychologická přednost řidičů ze všech směrů, i když přednost nemají, blízkost komunikace pro pěší. V roce 2009 došlo ke změně uspořádání křižovatky. Všechny nehody se staly ve dne za nezhoršené viditelnosti, což svědčí o rizikovosti této křižovatky.

Počet nehod za posledních 5 let: 17x; 1 úmrtí osoby, 1 těžké zranění, 17 lehkých zranění.

Navržená opatření:

  • Zdůraznění snížení dovolené rychlosti, třeba i vodorovným dopravním značením
  • Vytvoření směrovacích ostrůvků před křižovatkou
  • Podpora měřením rychlosti

V současné době je díky uzavírkám v Olomouckém kraji křižovatkou veden značný provoz, řidiči si tudy zkracují cestu. V letních měsících zemědělci kolem křižovatky rádi sadí kukuřici, takže policie často dává podnět k zajištění rozhledových poměrů. Poslední vývoj místa je takový, že se dopravní inspektorát vyjádřil k návrhu úpravy dopravního značení v této křižovatce, kde hlavně na vedlejších větvích zmizí značení „Dej přednost v jízdě“ a nahradí je „Stopky“, bude zde umístěno značení „Optická psychologická brzda“, bude zde realizována bezpečnostní protismyková úprava a dojde zde k doplnění předběžné značky „Stop“. Podle starosty obce Štěpánov bude hodně podstatné vyřešení dodržování maximální povolené rychlosti po hlavní komunikaci. Dalším problémem je také souběžná stezka pro pěší a cyklisty. V rámci projektu byly na komunikaci navrženy i svodidla, které by oddělovaly komunikaci od stezky pro pěší a cyklisty. Bohužel svodidla do dnešního dne nebyla osazena! Obec Štěpánov má zájem, aby se tato křižovatka v co nejbližší době vyřešila. Problémem je také nemožnost v určitých denních dobách tuto křižovatku bezpečně přejít. Obec Štěpánov se přiklání k názoru, že by součástí křižovatky měl být i přechod pro chodce, který by spojoval pěší trasu mezi obcí Štěpánov a místní částí Březce. Bohužel jednání obce Štěpánov s dotčenými orgány dopadlo tak, že přechod pro chodce v této lokalitě realizovat nelze. Představitelé obce by ale rádi hledali takovou cestu, která by realizaci přechodu pro chodce umožnila.

Křižovatka silnic u Štěpánova – aktuální stav

Křižovatka silnic u Štěpánova – s navrženým opatřením 

§  Křižovatka I/46 a III/4468 u Štarnova; rozhledy

Jde o odsazenou křižovatku silnic I/46, III/4468 a účelové komunikace. Odsazení je z důvodu vodního toku a jeho přemostění na silnici I/46. V roce 2013 zde došlo k opravě mostu a osazení nového záchytného systému – zábradlí mostu, které nyní brání rozhledovým poměrům. Po opravě mostu zde došlo v roce 2014 ke 2 nehodám s 1 těžkým zraněním a 3 lehkým zraněním. Nebezpečnými vlivy jsou zde osazení zábradelního svodidla po rekonstrukci mostu a případně náletový porost, který také snižuje rozhledové poměry.

Počet nehod za posledních 5 let: 8x; 1x těžké zranění, 6x lehká zranění.

 

Navržená opatření:

  • Instalace vodorovného značení V5 do míst zajištěného rozhledu
  • Instalace dopravního zrcadla

Policie ČR se přiklání k vyznačení vodorovného dopravního značení V5 „Příčné čáry souvislé“ na vedlejší komunikaci, tak aby přijíždějící řidič po vedlejší komunikaci zastavil před křižovatkou ještě v místech, kde má dobré rozhledové poměry. Osazení zrcadla se podle policie nejeví jako vhodné, protože se jedná o extravilán obce a v zimních měsících jsou zrcadla stejně zamlžená. Navíc je v místě křižovatky dovolená rychlost 90 km/h, takže by přijíždějící auto v zrcadle asi vidět nebylo. Podle Ing. Mikulíka z CDV je toto místo názornou ukázkou potřebnosti bezpečnostního auditu. Pokud by se na rekonstrukci mostu nechal zpracovat bezpečnostní audit, nebyl by most osazen tímto typem zábradelního svodidla, které tam dnes je a které snižuje rozhledové poměry. Z toho vyplývá apel na správce komunikací, že bezpečnostní audity jsou opravdu potřebnou záležitostí! Nutnost bezpečnostních auditů byla podpořena i krajským koordinátorem BESIP pro Olomoucký kraj panem Ing. Charouzem. Nově se v ČR buduje nespočet rizikových míst, u kterých nejsou zpracovány bezpečnostní audity, a je potřeba se zamyslet nad tím, jestli toto je správná cesta budování komunikací!

Křižovatka I/46 a III/4468 u Štarnova - rozhled

Křižovatka I/46 a III/4468 u Štarnova – navržené opatření

Poslední přednáškou v diskuzním druhém bloku dopravní snídaně byla přednáška Ing. Jiřího Skály ze Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení na téma následků dopravních nehod ve světle světel. V této přednášce bylo apelováno na všechny správce veřejného osvětlení, aby se nesnažili ušetřit za každou cenu a pořizovali kvalitní veřejné osvětlení s dostatečnou svítivostí. Provozovatelé a vlastníci veřejného osvětlení v ČR jsou města a obce. Za osvětlení komunikací jsou ale zodpovědní vlastnící komunikací, kterým veřejné osvětlení nepatří. Města a obce se často snaží ušetřit a mnohdy nakupují nekvalitní veřejné osvětlení, které nesplňuje požadované normy, a komunikace jsou pak málo osvětleny. V poslední části této přednášky byli přítomní seznámení s konkrétními dvěma lokalitami v Olomouckém kraji, kde byla intenzita veřejného osvětlení změřena a kde nesplňuje požadované normy. Konkrétně se jednalo o tyto úseky: Dolní Studénky, úsek silnice III/3703 a Medlov, úsek silnice II/444. Touto přednáškou byl uzavřen diskuzní druhý blok dopravní snídaně a následoval třetí blok – vystoupení partnerů.

Na úvod třetího bloku snídaně vystoupili za nadaci pojišťovny Generali pánové Jiří Cívka a pan Petr Čaník, kteří zúčastněným představili internetový projekt http://www.vymoly.cz/. Projekt vymoly.cz slouží po registraci komukoliv k nahlášení silničních výtluků na komunikacích v ČR a tím také přispívá ke zvyšování bezpečnosti na našich komunikacích. Toto hlášení se pak automaticky předává vlastníkům a správcům komunikací k opravě a ti pak mohou pružněji na opravy výtluků reagovat. V letošním roce tento projekt prostřednictvím BESIPU podpořil i ministr dopravy Dan Ťok. Tento projekt pro zajímavost funguje i na Slovensku a v Maďarsku. Celoročně se také vyhodnocuje, jak jednotlivé kraje s předanými informacemi o výtlucích pracují a nejúspěšnější kraj vždy za daný rok získává symbolický dar 100 tisíc Kč. V předloňském roce to byl kraj Moravskoslezský a v loňském roce Hlavní město Praha. Co se týká číselného vyjádření, tak ke konci roku 2014 od začátku tohoto projektu bylo nahlášeno téměř 4.500 jednotlivých výmolů nebo úseků výmolů a 44% z nich je opraveno. V mnoha případech výmolů ale silničáři narážejí na majetkoprávní vztahy a v těchto případech nemohou výmol opravit. Díky tomuto projektu mohou tento problém veřejnosti alespoň u konkrétního výmolu vysvětlit. Každoročně pak na tomto projektu také probíhá soutěž o nejhorší díru (výtluk) v ČR.

Druhým vystoupením ve třetím bloku bylo vystoupení Ing. Romana Kopřivy, ze společnosti Značky Morava a.s., který představil služby společnosti a inovace v dopravě, kterými se zabývají, např. zlepšování protismykových vlastností vozovek bezpečnostní protismykovou úpravou, dále protinámrazovým nátěrem FrostGrip, který zlepšuje vlastnosti vozovky v zimních měsících a aplikuje se např. na mostech a nájezdových rampách. Zlepší se tím drsnost vozovky, příčná stabilita vozidla a sníží se tvorba aquaplaningu. Navíc opticky upozorní řidiče svou modrou barvou na možnost tvorby náledí. Pilotní projekt FrostGripu byl aplikován v Ropici u Třince a v letošním roce budou následovat další místa, kde se začne FrostGrip objevovat. Před aplikací nátěru FrostGrip je vhodné vozovku očistit vysokotlakou vodní technologií PeelJet, kterou Ing. Kopřiva také představil.

Závěrem třetího bloku bylo zúčastněným promítnuto krátké video společnosti AcelorMittal, které je zaměřeno na jejich vyráběné svodidlo se zvýšenou ochranou motorkářů. Toto svodidlo má spodní pásnici, která chrání motorkáře před nárazem do sloupku či podjetím svodidla během nehody. Vyvinuto bylo v letech 2008 – 2012 ve spolupráci s univerzitou v Zaragoze a po úspěšných nárazových zkouškách roku 2013 se začalo vyrábět. Nejen, že už se toto svodidlo vyrábí, ale už je osazeno i na prvních úsecích komunikací v ČR a těmi jsou: 140 metrů svodidla v Šebrově (osazení 2013) a 1600 metrů poblíž Pardubic (osazení 2014). V letošním roce budou následovat další úseky, kde se bude toto svodidlo chránící především motorkáře také instalovat.

Závěrem bychom chtěli poděkovat Všem zúčastněným za to, že se Dopravní snídaně s BESIPEM pro Olomoucký kraj zúčastnili, a že jim bezpečnost v silničním provozu není lhostejná a zajímají se o ni. Dále děkujeme všem diskutujícím, kteří přispěli svými názory a odborností do diskuzí. Byli bychom rádi, pokud nezůstane jen u diskuzí a navržená bezpečnostní opatření se i zrealizují. Apelujeme na všechny, kteří jsou schopni realizace bezpečnostních prvků ovlivnit, aby tak učinili a pomohli tak naplňovat „Vizi 0“ NSBSP. Těšíme se na setkání s Vámi na Dopravní snídani s BESIPEM pro Olomoucký kraj v roce 2016. Děkujeme!